Novinky z euroatlantického prostoru: červen 2015 (část II)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce června.

Irácká krize a Islámský stát

Přestože Spojené státy již začaly s výcvikem syrských rebelů, pouze 100-200 z nich začalo skutečně aktivně trénovat na základnách v Jordánsku a Turecku. USA mají přitom za cíl vycvičit až 5 000 rebelů, na jejichž program Kongres schválil 500 milionů dolarů. Dosud se dobrovolně přihlásilo na 6 000 Syřanů, 1 500 z nich již prošlo první fází představující selektivní prověrku. Američané odůvodňují nízký počet participujících rebelů na současném výcviku obtížemi najít umírněné rebely, kteří by zároveň byli ochotní bojovat proti Islámskému státu jako svému primárnímu cíli, což znamená zároveň určitý vzdor proti tureckému tlaku. Ankara totiž cílí výcvik syrských rebelů především na boj se syrským prezidentem Assadem.

Výcvik syrských rebelů není jedinou třecí plochou mezi Tureckem a Spojenými státy. Turecku se zároveň nelíbí rostoucí americká podpora syrským Kurdům, kteří představují pro Turecko vážnou národní bezpečnostní hrozbu, ovšem zároveň výbornou alternativu pro USA, protože primárně bojují proti ISIS a ne proti Assadovi. Turecký prezident Erdogan mezinárodnímu společenství naznačil, že Turecko za žádnou cenu nedovolí vznik nového státu u svých jižních hranic se severní Sýrií. Turecko je nyní ovšem kritizováno za laxnost střežení svých hranic, která umožňuje proudění velkého množství zahraničních bojovníků k džihádistům. Pro Turecko je tak hrozba kurdské autonomie očividně vážnější, než je v současnosti ISIS.

Humanitární krize spojená s působením Islámského státu a boji proti němu vyhnala podle OSN z Iráku již více než 3 miliony lidí od počátku konfliktu na začátku roku 2014. Jen za poslední dva měsíce uprchlo z hlavního města Ramadi provincie Anbar na 276 000 osob. Během měsíce června bylo navíc zabito na 1 466 Iráčanů, z toho 800 příslušníků iráckých bezpečnostních sil a provládních jednotek, což je více než dvojnásobek oproti měsíci květnu, kdy se jednalo o 366 zabitých osob. OSN již oficiálně vyzvala mezinárodní společenství o finanční pomoc ve výši miliardy dolarů k vypořádání se s touto humanitární krizí. Peníze by měly pokrýt jídlo, pití a přístřešky pro uprchlíky. Bez těchto financí totiž jinak hrozí ukončení několika humanitárních misí. Evropská unie již uvolnila navíc 25 milionů eur jen pro Irák, a celkově tak navýšila částku na 63 milionů eur.

Severní Amerika

Stálá mise amerických vojáků ve Španělsku

Spojené státy se dohodly se Španělskem o stálém nasazení svých 2 200 příslušníků námořní pěchoty v jižní oblasti země. Tito vojáci společně s 500 členy civilního personálu a 26 letouny budou spadat pod americké velitelství pro Afriku (AFRICOM) a jejich hlavním úkolem má být v případě krize ochránit americké ambasády na africkém kontinentě, urychleně evakuovat civilisty či zapojit se do konfliktů nebo humanitárních krizí.  Tato jednotka s názvem Special-Purpose Marine Air-Ground Task Force Crisis Response unit již zahrnuje stávající síly rychlé reakce na španělském území o počtu 800 vojáků, kteří byli původně dočasně nasazeni poblíž Seville po útocích na americkou ambasádu v libyjském Benghazi v roce 2012. Během tohoto incidentu zemřeli čtyři Američané včetně velvyslance Chrise Stevense, když ozbrojení militanti zaútočili na ambasádu a poblíž se nacházející se budovu CIA, což vyvolalo kritiku o nedostatečnosti rychlého zásahu amerických jednotek v oblasti. Toto ujednání navazuje a rozšiřuje vzájemnou dohodu o vojenské spolupráci mezi oběma zeměmi z roku 1988, která je však pravidelně obnovována.

Alert Force Drill
Vojáci námořní pěchoty a zároveň členové Marines Special Purpose MAGTF-CR-AF nastupující do letounu CV-22 Osprey (zdroj: USNI News).

Rasový útok v Charlestonu

Devět osob zemřelo při ozbrojeném útoku bělošského mladíka na afro-americký kostel  v americkém Charlestonu, ke kterému došlo ve večerních hodinách při probíhajícím studiu Bible. Z bezpečnostních záběrů je patrné, že útočník, jednadvacetiletý Dylann Roof, vstoupil do kostela asi hodinu předtím, než došlo k samotné střelbě. Útok v kostele, který navštěvují především Afroameričané a který patří pod Africkou metodistickou episkopální církev, označila policie za akt nenávisti. Roof byl dopaden o den později a obviněn z devítinásobné vraždy, držení zbraně a trojnásobnému pokusu o vraždu, neboť tři osoby útok přežily. Dle slov známých si Roof dříve stěžoval, že „černoši přebírají kontrolu nad světem“ a „je potřeba, aby s tím někdo něco udělat pro dobro bílé rasy“. Roof měl navíc již záznam v trestním rejstříku za držení drog, nicméně tento záznam mu nezabránil v pořízení zbraně, což FBI považuje za chybu systému či analytiků.

S touto událostí se znovu rozpoutala debata o rasových otázkách, která se silně rozpoutala v minulém roce poté, co bylo několik neozbrojených černochů bylo zabito bělošskými policisty. Americký prezident Barack Obama tento rasistický čin odsoudil a znovu upozornil na potřebu posílit kontrolu držení zbraní ve společnosti. V souvislosti s tímto útokem se navíc objevila diskuse o vlajce Konfederace, která v občanské válce symbolizovala odtržení jižních států pro zachování otroctví a se kterou se fotil i sám Roof. Právě tato vlajka je považována za symbol nadřazenosti bílé rasy nad černou a stále visí na budově kapitolu Jižní Karolíny.  I z tohoto důvodu byli její představitelé vyzýváni k jejímu odstranění a to nejen ze strany občanů, ale i politických zástupců, včetně prezidentských kandidátů. K tomuto kroku nakonec i došlo a vlajka byla na dobro sundána.

Zapojení USA do nových aliančních sil

Americký ministr obrany Ash Carter během své návštěvy Německa oznámil, že Spojené státy přispějí do nových aliančních sil rychlé reakce, tzv. Very High Readiness Joint Task Force (VJTF) v rámci speciálních operací, zpravodajství a dalších klíčových vojenských oblastí. Dá se tak předpokládat nasazení nejen příslušníků zvláštních jednotek či logistické podpory, ale i například bezpilotních letounů pro zajištění průzkumu a dohledu nad členskými zeměmi východní Evropy vůči možné ruské agresi, k jejichž primární ochraně byly tyto síly vytvořeny. Carter dále dodal, že zapojení USA by mohlo být ve formě zajištění leteckého transportu a palebných schopností, které mohou zahrnovat dělostřelectvo, leteckou podporu či válečné lodě. Přestože řada těchto schopností by byla zajištěna již nasazenými americkými jednotkami v Evropě, tato iniciativa by rovněž mohla znamenat dočasné navýšení amerických vojáků na kontinentě v případě krizové situace. Na druhou stranu je však zřejmé, že Spojené státy chtějí poskytnout spíše speciální síly a sofistikované vybavení, které by doplňovaly jádro složené z jednotek evropských členských států NATO. Carter rovněž v Münsteru obvinil Rusko ze snahy o znovuvytvoření sovětské sféry vlivu a vyslovil odhodlanost bránit americké spojence.

Vyslání tanků a dělostřelectva do Pobaltí

Nasazení amerických vojsk ve státech východní Evropy nabralo ostřejších rysů. Americký ministr obrany Ash Carter při setkání se svými protějšky z pobaltských zemí prohlásil, že Spojené státy vyšlou do oblasti primárně 250 tanků, samohybné houfnice a protipěchotní vozidla Bradley. Množství tohoto vybavení v každém státě pak bude dostatečné pro rotu o velikosti 150 vojáků či prapor se 750 vojáky. Dle dostupných informací je většina této techniky již v Evropě rozmístěna. Litva, Lotyšsko, Estonsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko již v průběhu měsíce souhlasily s tímto nasazením a část vybavení bude alokována také v Německu. Dle Cartera se touto iniciativou ukáže nejen ochota USA bránit své evropské spojence, ale také se urychlí rotace amerických jednotek v rámci aliančních cvičení na kontinentě. Tento krok je od samého počátku odsuzován Ruskou federací, která ho považuje za nejagresivnější krok USA od konce studené války a která reagovala oznámením o navýšení mezikontinentálních balistických střel ve svém jaderném arzenálu o 40 kusů.

Britské ostrovy

Prodloužení závazku vůči Alianci

Velká Británie se i přes kritiku svého obranného rozpočtu, který se pohybuje těsně u 2% hranice HDP, snaží plnit další závazky plynoucí z jejího členství v Severoatlantické alianci. Zatímco v první polovině měsíce června se britský ministr obrany Michael Fallon zavázal k navýšení počtu vojáků v nových aliančních silách rychlé reakce na 3 000 osob v roce 2017, až do roku 2021 bude Velká Británie každoročně přispívat  jednou bojovou skupinou čítající přibližně 1 350 vojáků. Mimo to budou i v příštím roce do Pobaltí vyslány stíhací letouny Typhoon, které střeží vzdušný prostor nad touto oblastí v současnosti společně s norskými letouny F-16. Dle Fallona je tak potřeba vyslat ruskému prezidentu Vladimiru Putinu, který dle něj budováním konvenčních sil a modernizací jaderného arzenálu „chrastí šavlemi“, jasný vzkaz, že jsou spojenci odhodláni k posilování kolektivní obrany NATO.

CFFBgAlWMAIr0Ga
Britské stíhací letouny Typhoon střežící nebe nad estonským Talinem (zdroj: RAF Twitter).

Kontinentální Evropa

Bezpečnostní konference GLOBSEC

Bratislava hostila již desátý ročník bezpečnostní konference s názvem GLOBSEC. Tuto událost navštívilo přes tisíc účastníků, včetně britského premiéra Davida Camerona či senátora Spojených států Johna McCaina. Cameron ve svém projevu vyzdvihl nebezpečí, které Evropě plyne z rozpadlých států a kriminálních skupin. Dále zdůraznil roli a přínos Velké Británie v ochraně vzdušného prostoru Pobaltí, druhý nejvyšší podíl úderů proti pozicím Islámského státu a participaci na výcviku ukrajinských ozbrojených sil. Právě situace na Ukrajině a chování Ruska na mezinárodní scéně bylo jedno ze dvou hlavních témat konference. Druhým hlavním tématem byla špatná situace v Iráku a Sýrii, která způsobuje největší uprchlickou krizi od konce druhé světové války. Kurdský ministr zahraničí regionální vlády na toto téma prohlásil, že Kurdové poskytli uprchlíkům bezpečné prostředí, nicméně již nemají prostor pro poskytnutí další pomoci ve formě jídla, zdravotní péče nebo vzdělání. Tímto požádal ostatní státy o poskytnutí podpory s cílem tyto potřeby zabezpečit.

Další pokrok v programu letounu Airbus A-400

I přes nedávnou havárii letounu A-400 pokračuje rozvoj jeho schopností nadále. Francie s prototypními letouny odlétala přibližně 150 letových hodin v náročném prostředí Afriky a tento letoun se předvedl i na pařížském veletrhu Paris Air Show. Francouzské letectvo se nyní rozhodlo přistoupit k dalším testům. Letouny A-400 projdou testy schopností vysazovat náklad pomocí padáků. Společnost Airbus, pod jejíž hlavičkou se mezinárodní program tohoto letounu odehrává, očekává zisk dalších zákazníků. Noví provozovatelé by měli údajně být z regionu Blízkého východu a Asie. Pozoruhodné však je hledání nových zákazníků v době, kdy je celý program opožděn a Airbus má tak problémy plnit harmonogram dodávek pro stávající zákazníky.

Francouzsko-britský vývoj systému proti UAV

Rozšíření malých bezpilotních letounů a jejich dostupnost široké veřejnosti představuje bezpečnostní hrozbu pro nejeden stát. Na tuto výzvu se snaží zareagovat konsorcium společností z Francie a Velké Británie, jejichž snahou je vyvinout radarový a optický systém, který bude schopen detekovat i malé létající objekty s váhou pod 25 kg. Tento systém, který bude dostupný v mobilní i fixní verzi, by měl poskytovat dvě základní výhody. První bude jeho schopnost jednoduchého začlenění do stávající sítě detekčních zařízení. Druhou výhodou má být možnost zpětného vystopování trasy letu bezpilotního prostředku. Díky tomu bude možné daleko efektivněji stíhat ty, kteří „drony“ zneužijí.

Další teroristický útok ve Francii

Ve francouzském Lyonu narazila dodávka v plné rychlosti do skladu hořlavých plynů americké společnosti Air Products. Naštěstí nedošlo k cílené explozi ani k úniku plynů do ovzduší. Přivolaným hasičům a policii se povedlo pachatele zadržet, když se ještě pokoušel vlastními silami otevřít ventily a uvolnit jedovaté plyny. Zadržený Yassin Salhi byl poté předán policii, která tento případ vyšetřuje jako teroristický čin. V okolí cílového objektu se našla také islamistická vlajka a uřezaná hlava patřící Salhiho nadřízenému. Stejně jako v případě teroristických úroků na začátku tohoto roku byl útočník v hledáčku francouzských tajných služeb, a to konkrétně od roku 2006 kvůli jeho kontaktům s radikálními saláfisty. Ve stejný den byly rovněž spáchány teroristické útoky v Kuvajtu a Tunisu, ke kterým se přihlásil Islámský stát.

Navyšování obranných rozpočtů zemí severní Evropy

Pokračující zhoršení bezpečnostní situace v Evropě stále nutí státy potenciálně vystavené hrozbě ze strany Ruska jednat. Pobaltské státy volají po stálé přítomnosti vojáků NATO na svém území. Jelikož v této otázce nebylo dosud rozhodnuto, pobaltské státy se proto snaží posílit svojí obranu vlastními prostředky. To si s sebou nese navýšení obranných rozpočtů těchto zemí. Estonský obranný rozpočet by měl tak dosáhnout úrovně 2,1 % HDP, Litva a Lotyšsko plánují navýšení rozpočtu na dvouprocentní hranici stanovenou NATO do roku 2020. Vojensky neutrální Švédsko a Finsko také přehodnocují své obranné plánování a posilují svojí obranu. Kromě navýšení finančních prostředků na obranu posilují tyto dvě země schopnosti působit na dálném severu. Švédsko a Finsko rovněž zvažují možnost stát se členem NATO.

1633304_-_main
Vývoj švédského obranného a rezervního rozpočtu v letech 2005-2019 (zdroj: IHS Jane’s).

Německý vojenský export do států Perského zálivu

Německá vláda schválila dodávky zbraní do regionu Perského zálivu. Německo si nicméně podmiňuje, že tyto dodávky nebudou využity k potlačování lidských práv. Největší dodávkou je prodej 15 hlídkovacích lodí do Saudské Arábie. Kontroverzní je však dodávka tanků Leopard do Ománu a Kuvajtu, které jsou prodány pod zákazem vojenského využití. Další velká exportní příležitost je ale stále blokována, neboť německá vláda neudělila povolení na vývoz útočných pušek G36 do Saudské Arábie právě z důvodu možného využití k potlačení lidských práv. Německý vojenský export jako celek je však na ústupu. Po zavedení přísnějších schvalovacích procesů pro povolení vývozu zbraní se hodnota exportu snížila o necelé dvě miliardy eur v roce 2014 z objemu přes 8 miliard v roce 2013. V segmentu ručních zbraní došlo dokonce k poklesu o 50 %. Největší část vojenského exportu Německa zaujímají dodávky ponorek pro Jižní Koreu, Singapur, Saudskou Arábii nebo Izrael. Opozice v Německu tento pokles kritizuje a požaduje ještě vyšší zpřísnění kritérií pro vývoz.

Severoatlantická aliance

Výdaje na obranu členských států stále nedostatečné

U příležitosti šedesátého výročí Německa v Severoatlantické alianci vyzvala německá ministryně obrany Ursula von der Leyen členské státy NATO, aby navýšily své rozpočty na obranu. Výdaje na obranu totiž vykazují trvale klesající tendenci. Pouze čtyři státy NATO splňují doporučenou hranici 2 % HDP, a to Velká Británie, Spojené státy, Estonsko a Řecko. K tomuto klubu se zřejmě brzy přidá také Polsko. Oproti tomu Belgie, Lucembursko, Španělsko či Maďarsko nesplňují ani hranici jednoho procenta. Samotné Německo dává na obranu 1,2 % HDP a oznámilo postupné navyšování po každý následující rok. Podle von der Leyen se bude mapa Evropy jevit úplně jinak pro toho, koho máme momentálně před sebou, až členské země začnou investovat do svých armád. Celá zpráva o současných výdajích na obranu států NATO je k dispozici zde.

Návrat Aliance do Iráku?

 V nejbližší době se od Severoatlantické aliance očekává oznámení opětovného návratu do oblasti Iráku. V současnosti se totiž dokončuje program budoucího plánu týkajícího se poradenství irácké vládě ohledně reformy bezpečnostních sil. Irák požádal Alianci o pomoc již loni v prosinci. Balíček rad a samotná podpora by měly odstartovat od srpna tohoto roku. Aliance byla přítomna v Iráku od roku 2004, tedy rok po invaze amerických vojsk, vycvičila zde přes 5 000 Iráčanů a provedla na 2 000 školících kurzů. Ke stažení aliančních jednotek došlo z důvodu nedosažení dohody ohledně legálního statutu vojáků NATO působících v zemi. Přesto takto proškolené irácké jednotky selhaly tváří v tvář Islámskému státu. V současné době navíc irácká vojska čelí kritice Spojených států a Velké Británie o své laxnosti k posledním dvěma útokům ISIS, který se tak poměrně snadno zmocnil dvou klíčových iráckých měst.

Jednání ministrů obrany NATO

Na konci června se ministři obrany členských států NATO sešli na schůzi v Bruselu, kde projednávali soudobé bezpečnostní výzvy Aliance. Dohodli se na zvýšení počtu vojáků v řadách regulérních sil rychlé reakce (NATO Response Force – NRF), a to z 13 000 na 40 000 osob. Zároveň ministři přijali nástroje na urychlení rozhodovacích procesů v rámci NATO, aby došlo ke zrychlení procesu nasazení jednotek velmi rychlé reakce v případě vyhlášení krizové situace. K tomu mají také sloužit nově vzniknuvší menší základny o čtyřiceti lidech v Bulharsku, Pobaltí, Polsku a Rumunsku, které budou mít na starosti plánování cvičení a asistenci při případném posilování místních aliančních jednotek. Nově má také vzniknout společné logistické velitelství pro rychlé přesuny jednotek.

Všichni ministři rovněž vyjádřili podporu Ukrajině. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že i přesto, že Ukrajina čelí těžce ozbrojeným separatistům, kteří jsou podporováni, cvičeni a vybaveni Ruskem, země je stále schopná podnikat reformy, což je podle něj obdivuhodné. NATO v současnosti spolupracuje s Ukrajinou na civilním krizovém plánování a krizovém managementu. Na podzim tohoto roku proběhne na Ukrajině alianční cvičení.

Ministři rovněž potvrdili svou podporu misi v Afghánistánu a Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko a Slovinsko dále podepsaly multinárodní spolupráci v oblasti leteckých speciálních operačních sil. Na závěr Stoltenberg uvedl, že by členské státy měly zvýšit své výdaje na obranu a zdůraznil, že NATO bere v úvahu hrozbu ruského jaderného arzenálu a spolupracuje s Evropskou unií na boji proti ruské hybridní válce. Zároveň však podotkl, že Aliance chce ponechat své státy bezpečné a nemíní se dostat s Ruskem do určité konfrontace či začít nové závody ve zbrojení.

Nový předseda Vojenského výboru NATO

Generál Knud Bartels odchází po třech a půl letech z pozice předsedy Vojenského výboru NATO, kterého v této funkci nově nahradil český generál Petr Pavel, dřívější náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Pavel je navíc prvním předsedou z řad států bývalého Varšavského paktu. Generál Bartels za svou dobu v úřadu dohlížel na mise v Kosovu, Afghánistánu, Středozemí, Turecku, Africkém rohu nebo Indickém oceánu. Zároveň se podílel na vytváření prvotního konsensu uvnitř Vojenského výboru, který dohlížel na transformaci mise ISAF do Resolute Support v Afghánistánu, podpoře Ukrajině nebo implementaci nově vzniknuvších sil velmi rychlé reakce. Od roku 1963 se v pozici předsedy Vojenského výboru NATO vystřídalo již 17 osob.

Chairman of the NATO Military Committee Handover Ceremony
Generálové Gnud Bartels a Petr Pavel při předávání funkce předsedy Vojenského výboru NATO (zdroj: NATO).

Alianční rétorika i obrana vůči Rusku roste

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil vyjádření Moskvy o navýšení jaderných střel ve svém arzenálu za provokativní aktivity. Putinovo oznámení o nových 40 mezikontinentálních balistických střelách přišlo den poté, co Spojené státy oznámily přesun těžké techniky na východní hranice Aliance. Mluvčí Kremlu Peskov obhajoval krok tvrzením, že to není Rusko, kdo se přibližuje hranicím mezi těmito dvěma aktéry, ale alianční infrastruktura, a proto je Kreml nucen přijmout adekvátní protiopatření, aby ochránil své zájmy a bezpečnost.

Nizozemský ministr zahraničí Koenders varoval, že tato nadcházející válečná hra na vchodovém prahu Ruska není jen o prázdných cvičeních, ale ochutnávka toho, co Putin může způsobit, bude-li pokračovat v podobné politice v regionu Pobaltí i nadále. Britský ministr obrany Fallon reagoval poukázáním na současná cvičení Aliance v oblasti východní Evropy, která mají naopak Rusku ukázat, že Aliance zůstává pevně semknutá. Navíc podle Spojených států Rusko porušuje úmluvu o jaderných zbraních středního dosahu (smlouva INF),  která zakazuje balistické a řízené střely s dosahem 500 – 5 500 km. Pentagon mimo jiné rovněž oznámil modernizaci svých jaderných střel, která bude stát okolo 18 miliard dolarů každý rok po dobu období 2012-2035 při současném kurzu dolaru.

Evropská unie

Prodloužení sankcí vůči Rusku

Ministři zahraničí členských států Evropské unie se dohodli na prodloužení ekonomických sankcí proti Ruské federaci do konce ledna roku 2016. Cílem je donucení Moskvy k naplnění dohod z Minsku, které požadují zastavení bojů na východě Ukrajiny mezi separatisty a ukrajinskými ozbrojenými složkami a do konce letošního roku stanovují Kyjevu znovuobnovení své suverenity nad touto oblastí. Sankce, které se týkají energetického, obranného a finančního sektoru, byly na Rusko uvaleny v červenci 2014 jako odpověď na ruskou anexi Krymu a destabilizaci východní Ukrajiny. Dle ruského ministerstva zahraničí převládla v EU rusofobie evropského lobby a upozornilo na ztráty tisíce pracovních míst pro evropské občany v důsledku prodloužení těchto sankcí. Mimo to premiér Dmitrij Medveděv požádat o prodloužení prezidentského dekretu o zákazu importu potravin z EU.

Zahájení operace proti pašerákům imigrantů

Představitelé Evropské unie se 22. června dohodli na zahájení námořní operace proti pašerákům lidí v oblasti Středozemního moře, která má být dalším krokem ke zvládnutí imigrační krize na jižních hranicích EU. Na této operaci se mají podílet válečné lodě z Itálie, Velké Británie či Německa a italské ponorky a bezpilotní letouny Reaper. Logistickým místem pak má být italská námořní základna v sicilské Augustě. O necelý týden později se však ukázalo, že alespoň v počátcích se nebude jednat o čistě vojenskou misi jako spíše o operaci sloužící ke shromaždování zpravodajských informací pro detekci a monitorování pašeráckých sítí. Vzhledem k tomu, že hlavním nástupním místem pro imigranty je pobřeží Libye, je totiž potřeba schválení této mise ze strany Rady bezpečnosti OSN v podobě rezoluce, jež  je však dle dostupných informací závislá na rozhodnutí samotné Libye. Tato země je v současnosti spravována dvěma vládami a ze strany té oficiálně uznané zní, že spojenecké lodě, které by narušily libyjské vody, by byly bombardovány, neboť „libyjská suverenita, teritoriální vody a vzdušný prostor jsou onou červenou hranicí“. V konečném důsledku se tak jedná o zachování statutu quo, neboť již v současné době jsou ve Středozemním moři nasazeny válečné lodě, jež mají za úkol pomoci zachraňovat připlouvající imigranty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *