Protesty v Bulharsku (Zdroj: theatlantic.com).

Novinky z euroatlantického prostoru: červenec 2013

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc červenec.

1. 7. – Chorvatsko novým členem EU

Chorvatsko se oficiálně stalo 28. členem Evropské unie.

5. 7. – Pravá IRA pořád aktivní?

Irská policie zadržela při razii v Dublinu osm lidí podezřelých z členství v ilegální organizaci a vydávání se za příslušníky Irské republikánské armády (IRA). Jeden ze zadržených byl obviněn také z nezákonného držení munice různého typu. Obvinění se objevili před Speciálním trestním soudem (Special Criminal Court) v Dublinu, který rozhodl o jejich setrvání ve vazbě. Zadržení by mohli být členy hnutí Pravá IRA, která se od IRA odštěpila v roce 1998 po podepsání příměří s Londýnem a zavázala se pokračovat v teroristických akcích. Jedním z posledních známých útoků této teroristické skupiny bylo zavraždění dvou britských vojáků v roce 2009.

8. 7. – Obama údajně zvažuje nulovou variantu pro Afghánistán

Americký list The New York Times přišel se zprávou, podle které je prezident Obama stále více rozladěn ze spolupráce se svým afghánským protějškem Hamídem Karzajím a zvažuje i tzv. „nulovou variantu“ po stažení většiny amerických vojsk ze země koncem roku 2014. K prudkému zhoršení již pošramocených vztahů došlo po tom, co Washington minulý měsíc zahájil samostatná jednání s Tálibánem v Kataru. Karzají tento postup ostře kritizoval a přerušil jednání o bilaterální smlouvě nezbytné pro setrvání části amerických sil v zemi po roce 2014. Přesto se ale možnost úplného stažení, jako tomu bylo v případě Iráku, zatím jeví jako nejhorší možný scénář a Washington tuto alternativu spíše využívá jako nástroj nátlaku na Kábul než seriózně zvažovanou možnost.

9. 7. – Libyjští vojáci absolvují výcvik v Británii

Až dvě tisícovky libyjských vojáků absolvují výcvik na Britských ostrovech v hrabství Cambridge. Oznámil to britský ministr obrany s tím, že se jedná o součást širší bezpečnostní asistence libyjské vládě připravené společně se Spojenými státy, Francií a Itálií. Podle slov britského ministerského předsedy Camerona ze summitu G-8, který se minulý měsíc uskutečnil v severním Irsku, by mělo až sedm tisíc libyjských vojáků absolvovat výcvik v zahraničí. Vláda v Tripolisu pronájem vojenského cvičiště ve východní Anglii zaplatí ze svých prostředků.

10. 7. – První přistání bezpilotního letounu na palubě letadlové lodi

Americké námořnictvo provedlo další úspěšný test nového bezpilotního letounu X-47B, který se s velkou pravděpodobností zapíše do dějin letectví. Po tom co v květnu tento „drone“ poprvé v historii sám odstartoval z paluby letadlové lodě, otestovalo námořnictvo také jeho přistání; manévr, který se obecně považuje za daleko komplikovanější a náročnější. Letoun odstartoval ze základny Patuxent v Marylandu a po 140 mílovém letu přistál úspěšně na palubě USS George H. W. Bush. Hlavní technologickou inovací tohoto stroje je jeho autonomnost na lidském faktoru. Letouny této generace mají být schopny startovat z palub letadlových lodí kdykoli a za jakýchkoliv podmínek, ve vzduchu samy identifikovat cíle, předávat průzkumné informace nebo doplňovat palivo za letu. I přes tento úspěch ale ještě několik let potrvá, než budou bezpilotní letouny na letadlových lodích v běžném operačním nasazení. Tématu bezpilotních letounů se v českém prostředí věnuje například nedávná analýza na serveru NATOaktual.

Technické vlastnosti X-47B (Zdroj: The Washington Post).

10. 7. – Lucemburský premiér podává demisi

Jean-Claude Juncker podal po 18 letech v čele lucemburské vlády demisi. Vyzvala ho k ní koaliční socialistická strana Alexe Bodryho kvůli Junckerovu spojení se skandálem okolo tajných služeb. Ty jsou podezřelé mimo jiné ze zpronevěry státních financí. V Lucembursku by se v říjnu měly uskutečnit předčasné parlamentní volby.

11. 7. – Rozhovor s norským ministrem zahraničních věcí

Server Defense News publikoval tento měsíc rozhovor s norským ministrem zahraničních věcí, Espenem Barth Eidem, věnující se bezpečnostním otázkám arktického regionu a vztahům Norska se Severoatlantickou aliancí.

11. 7. – Proces s Radovanem Karadžičem

Soudní proces s válečným vůdcem Bosenských Srbů Radovanem Karadžičem dosud není u konce. Znovu se k němu vrátil Mezinárodní trestní tribunál v Haagu, který Karadžiče – navzdory loňskému rozhodnutí o nedostatku důkazů – postavil před dvě různá obvinění z genocidy. Soudní rozhodnutí padlo v době výročí masakru v Srebrenici z roku 1995, za který nese Karadžič zodpovědnost, a při němž bylo popraveno více než sedm tisíc mužů a chlapců. Zůstává otázkou, proč právě události v Srebrenici byly vyhodnoceny jako genocida, zatímco akce v jiných částech Bosny, při nichž jsou počty deportovaných, znásilněných nebo zabitých ještě vyšší, zůstaly nepotrestány. Soud nově získal důkazy o krutostech spáchaných ve dvou desítkách obcí, definici genocidy ale údajně vyhovuje pouze sedm z těchto případů. Konečný rozsudek si Karadžič pravděpodobně vyslechne až po roce 2015.

12. 7. – Demise americké ministryně pro národní bezpečnost

Šéfka amerického ministerstva národní bezpečnosti (Department of Homeland Security) Janet Napolitano oznámila rezignaci na svou funkci. Důvodem je pracovní nabídka, kterou dostala na Kalifornské univerzitě. Napolitano opustí úřad v září. Prezident Obama zatím neoznámil, koho na tento prominentní post nominuje.

12. – 17. 7. – Nepokoje v severním Irsku

Severoirskou metropoli Belfast zachvátily na pět nocí nepokoje a výtržnosti. Spouštěčem byl již tradiční pochod u příležitosti Orange Day, kdy si pro-britští protestanti připomínají vítězství krále Viléma Oranžského nad katolíkem Jakubem II. Stuartem v bitvě u Boyne (1690) a který irští katolíci vnímají jako otevřenou provokaci. Během výtržností bylo zraněno na 71 policistů a zatčeno 62 lidí. K zvládnutí situace musely být povolány také stovky dodatečných posil z Británie.

I přes mírovou smlouvu z roku 1998 zůstává Belfast nábožensky a etnicky rozděleným městem, ve kterém dochází poměrně často k různým konfliktům mezi pro-britskými unionisty (nebo také loajalisty) a pro-irskými separatisty. Podobnou situaci město zažilo začátkem roku v lednu, kdy eskaloval spor kvůli vyvěšování britské vlajky na radnici.

14. 7. – Merkelová požaduje jasnější pravidla pro ochranu osobních dat

Evropské právo by podle německé kancléřky mělo účinněji chránit osobní data na internetu. Nový zákon, jehož návrh chce v blízké době osmadvacítce předložit, by měl přimět internetové společnosti oznamovat, jaké informace o uživatelích uchovávají a komu je poskytují. V televizním interview to oznámila v souvislosti s americkým programem PRISM a v reakci na informace o tom, že Spojené státy nechaly odposlouchávat oficiální představitele EU včetně Německa. Jednotná evropská pravidla jsou podle Merkelové v oblasti ochrany dat na internetu klíčová, protože samostatný německý zákon na ochranu dat, i když třeba dobrý, v případě globální internetové sítě nestačí. Kancléřka poukázala také na to, že současné dohody na ochranu soukromí vznikaly desítky let před rozmachem digitální éry.

Opozice Merkelovou viní z neschopnosti jednat s americkými spojenci ohledně špionáže. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich se nicméně kvůli projednání těchto záležitostí minulý týden setkal s americkým viceprezidentem Joe Bidenem a ministrem spravedlnosti Ericem Holderem.

16. 7.  – Norský hudebník zadržen francouzskou policií

Francouzská policie zadržela norského metalového hudebníka Kristiana Vikernese a jeho manželku kvůli podezření z plánování teroristického útoku. Podle francouzského ministerstva vnitra představuje Vikernes „potenciální hrozbu společnosti.“ K zatčení došlo poté, co Vikernesova žena koupila čtyři pušky. Bezpečnostní složky se obávaly možnosti, že dojde k podobnému činu, jaký před dvěma lety spáchal Nor Anders Breivik, když na ostrově Utoya postřílel 77 mladých lidí. Vikernes měl mimo jiné od Breivika obdržet kopii jeho manifestu. Na svých webových stránkách ale Breivika kritizoval za vraždy nevinných Norů. V roce 1994 byl Vikernes v Oslu odsouzen za ubodání muže a za podpálení několika kostelů. Před čtyřmi lety byl propuštěn a přestěhoval se do Francie. Ve svých textech propaguje myšlenku, že bílí Evropané by měli znovu přijmout tradiční evropské hodnoty. Pro skutečnost, že Vikernes plánoval teroristický útok, ale důkaz neexistuje.

16. 7. – Debata o budoucnosti Trident

V Británii nadále pokračuje debata o budoucí podobě jaderného arzenálu země. Vládní konzervativci, kteří se zavázali zachovat současný jaderný deterrent v podobě balistických střel Trident nesených čtyřmi jadernými ponorkami třídy Vanguard, se v této otázce nedokážou shodnout se svými koaličními partnery, liberálními demokraty. Ti volají po levnější variantě. Novou debatu rozproudila červencová studie (souhrn hlavních bodů zde), analyzující možné alternativy k současnému systému Trident, jehož životnost vyprší po roce 2020. Podle zprávy jsou nosiče v podobě střel s plochou dráhou letu (cruise missiles) obecně sice levnější než současné balistické střely, ale zároveň jsou méně spolehlivé a vývoj zcela nového systému včetně případného zavedení do výzbroje by byl v konečném důsledku nákladnější než modernizace současného balistického arzenálu. Dokument také uvádí, že čtyři ponorky jsou minimálním počtem pro provádění kontinuálního odstrašování, které prosazují konzervativci. Nevylučuje ale ani možnost jaderného arzenálu založeného na třech nebo dvou ponorkách, pokud by existoval dostatek politické důvěry, že Británie se v budoucnu nestane terčem preemptivního úderu. Liberální demokraté prosazují právě variantu třech ponorek, která podle nich ušetří značné prostředky. Současná praxe nepřetržitých námořních patrol, kdy vždy jedna ponorka s jadernými zbraněmi operuje na otevřeném moři, je podle liberálních demokratů přežitek ze studené války. Samotná zpráva nicméně uvádí, že snížení počtu jaderných ponorek o jednu by ušetřilo peníze pouze v omezeném období deseti let (2025 až 2035). Finální rozhodnutí musí padnout v roce 2016, tedy až po příštích parlamentních volbách.

Britský jaderný deterrent (Zdroj: BBC).

16. 7. – Vývoj případu Edwarda Snowdena

Edward Snowden se nadále ukrývá v tranzitním prostoru moskevského letiště. Jeho případ vyvolal začátkem měsíce diplomatickou roztržku, když byl vládní speciál bolivijského prezidenta Moralese přinucen přistát ve Vídni po tom, co mu Francie, Itálie a Portugalsko nepovolily vstup do svého vzdušného prostoru kvůli podezření, že se na jeho palubě ukrývá uprchlý Američan. Bolívie podala proti jednání evropských zemí stížnost generálnímu tajemníkovi OSN. Odhalení programu PRISM by mohlo také zkomplikovat euroatlantické vztahy. Kvůli podezření z odposlouchávání evropských spojenců Francie požádala začátkem měsíce o pozdržení vyjednávání zóny volného obchodu o 15 dní. Také Německo se staví k těmto obviněním velmi kriticky. Snowden se pak 12. července poprvé objevil na veřejnosti, když na moskevském letišti zorganizoval menší tiskovou konferenci se zástupci lidsko-právních organizací a právníky. Přestože bývalému kontraktorovi NSA nabídlo azyl hned několik latinsko-amerických zemí (Bolívie, Venezuela, Nikaragua), Snowden požádal v polovině měsíce o dočasný azyl v Rusku. Server Council on Foreign Relations publikoval koncem minulého měsíce rozhovor s univerzitním profesorem práva o právních stránkách případného vydání Snowdena do Spojených států.

17. 7. – Britské využívání dat z PRISM v souladu se zákonem

Britská Parlamentní komise pro zpravodajství a bezpečnost (Intelligence and Security Committee) dospěla po svém vyšetřování k závěru, že využívaní informací z amerického programu PRISM britskou zpravodajskou službou GCHQ bylo v souladu se zákonem. Prohlášení komise lze nalézt zde.

20. 7. – Kanada odmítá přijmout vrtulníky Šikorsky

Kanadská vláda odmítla přijmout námořní vrtulníky Cyclone společnosti Šikorsky, protože údajně nesplňují potřeby jejich královských vzdušných sil. Problémem je hlavně nedostatečné softwarové vybavení strojů. Kontrakt v hodnotě 5 miliard dolarů uzavřely kanadské ozbrojené síly v roce 2004. 28 nových strojů, které měli nahradit starou flotilu vrtulníků CH-124 stejné společnosti využívaných od 60. let, mělo být dodáno již začátkem roku 2011. Kvůli zpoždění celého programu byly ale první stroje dodány až nyní.

21. 7. – Nový belgický král Philippe

V pořadí sedmým belgickým králem od vzniku samostatného státu v roce 1830 se stal třiapadesátiletý Philippe poté, co jeho otec Albert II. odstoupil z čela monarchie. Belgii, která je politicky a národnostně rozdělena dlouhodobým konfliktem mezi Vlámy a Valony, čekají příští rok federální volby. Je přitom pravděpodobné, že budou doprovázeny náročným politickým vyjednáváním. Někteří odborníci upozorňují, že se Albert II. rozhodl k abdikaci mimo jiné proto, aby poskytl svému synovi alespoň rok na upevnění královské funkce a získání lepší pozice při korigování povolebních jednání a snaze o udržení jednotné Belgie. Philippe složil královský slib před oběma komorami parlamentu ve třech oficiálních jazycích Belgie. Následnicí trůnu se zároveň s tímto aktem stala jeho nejstarší dcera Elizabeth.

22. 7.  – EU označila vojenské křídlo Hizballáhu za teroristickou organizaci

Za částečný posun v otázce politiky Evropské unie vůči Blízkému východu lze označit zařazení vojenské odnože Hizballáhu na oficiální seznam teroristických organizací. EU se tak ve vztahu k Hizballáhu postavila po bok USA, Egypta, Izraele, Austrálie a Kanady. Problematické je ovšem přesné právní vymezení vojenského křídla organizace, které například Izrael nerozlišuje, a za teroristickou skupinu označuje Hizballáh jako celek. Roli v rozhodnutí zástupců EU sehrálo nejen intenzivní jednání a lobby ze strany USA a Izraele, ale také zapojení Hizballáhu do občanské války v Sýrii a podezření ze spolupráce při loňském atentátu na izraelské turisty v bulharském Burgasu. Britský ministr zahraničí William Hague označil rozhodnutí za „jasnou zprávu, že EU stojí jednotně proti terorismu.“

22. 7. – EU vyzvala k propuštění Mursího a k demokratickým volbám

Prohlášení Evropské unie vydané na bruselském setkání ministrů zahraničí varuje před důsledky svržení prezidenta Mursího v Egyptě a před posílením politické role ozbrojených složek, které ohrožuje čerstvé demokratické zřízení. Zástupci EU požadují převedení moci do rukou řádně zvolené civilní vlády a propuštění Muhamada Mursího z vězení v Káhiře, kde je držen od 3. července. Zároveň vyzvali prozatímní egyptské autority k okamžitému řešení kritických sociálních a ekonomických výzev, jimž Egypt čelí, a přislíbili pokračování evropské finanční pomoci Egyptu. Se zadrženým prezidentem se koncem měsíce setkala také šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton.

23. 7. – Pentagon specifikuje možnosti vojenského zapojení USA v Sýrii

Předseda sboru náčelníku štábu, generál Martin Dempsey, se v otevřeném dopise americkým zákonodárcům vyjádřil proti přímé vojenské účasti Spojených států v syrské občanské válce. Místo toho navrhl pět mírnějších variant americké angažovanosti v konfliktu: výcvik a asistence povstalcům, omezené vzdušné údery, ustavení bezletové zóny, kontrola skladů s chemickými zbraněmi nebo vytvoření nárazníkových zón uvnitř Sýrie. Dempsey zároveň nastínil výhody a nevýhody všech alternativ včetně pravděpodobných nákladů. Alternativy amerického zapojení do konfliktu v Sýrii nejsou žádnou novinkou, ale je to poprvé, co je Pentagon takto otevřeně specifikoval.

24. 7. – Protivládní protesty v Bulharsku

V Bulharsku znovu vrcholí nespokojenost s politickou korupcí, zneužíváním moci a špatnou ekonomickou situací. Nové protesty proti socialistické vládě Plamena Orešarského rozdmýchalo červnové jmenování kontroverzního Delyana Peevského do čela bulharských tajných služeb. Peevski nemá žádné zkušenosti v bezpečnostním sektoru a na věrohodnosti mu nepřidává ani fakt, že jeho rodina ovládá 80% tištěných médií v zemi. Jmenován byl navíc bez předchozí debaty v bulharském Národním shromáždění. Premiér Orešarski sice své rozhodnutí v červenci přehodnotil, protestující Bulhary si tím ale neusmířil – zejména proto, že sám odmítá odstoupit z čela technokratické vlády. Ta byla jmenována v dubnu po těsném výsledku oficiálních voleb a následné patové situaci, a její odstoupení nyní požadují tisíce Bulharů. Z tohoto důvodu také obklíčili budovu parlamentu, jehož členy pak bylo nutné evakuovat za pomoci bezpečnostních složek. Demise vlády by ale podle Orešarského vedla jen k prohloubení bulharské krize. Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se kromě jiného potýká i s rostoucím etnickým napětím. Největším problémem podle většiny obyvatel je ale organizovaný zločin a neúnosná míra korupce ve státní správě.

Protesty v Bulharsku (Zdroj: theatlantic.com).

24. 7. – EU plánuje užší spolupráci v obranném sektoru

Evropská komise vydala soubor doporučení týkajících se spolupráce členských států v oblasti obrany a většího propojení výzkumu v civilním a vojenském sektoru. Cílem EU je nejen zvýšení její konkurenceschopnosti, ale také posílení role v mírových operacích za hranicemi kontinentu. Nové plány by měly umožnit rozvoj v bezpečnostní oblasti navzdory otřesům způsobeným ekonomickou krizí.

24. 7. – Dolní komora Kongresu schválila rozpočet pro obranu

Sněmovna reprezentantů schválila výraznou většinou (315 proti 109) návrh rozpočtu pro Pentagon na příští rok. Z přibližně 600 miliard dolarů má 512,5 miliardy představovat hlavní rozpočet pro Pentagon a 82 miliard by mělo jít na zámořské operace. Hlavními tématy dvoudenních rozprav byla především vojenská pomoc Egyptu, prostředky pro případné zapojení do konfliktu v Sýrii a rozpočet pro Národní bezpečnostní agenturu (NSA) v souvislosti s kontroverzním programem PRISM.

25. 7. – Modernizace polského námořnictva

Deset miliard zlotých plánuje Polsko investovat do modernizace svých námořních sil. Program nákupu nového vybavení, který by měl být dovršen v roce 2030, je ale ohrožen škrty v rozpočtu, ohlášenými tento měsíc. Ministerstvo obrany oznámilo, že modernizační proces bude pokračovat s důrazem na nalezení co nejefektivnějších řešení. Staré bojové lodě budou nahrazeny novými, včetně tří lodí pro obranu pobřeží, tří hlídkových lodí schopných ničit doly a tří nových ponorek. Kromě nových lodí plánuje Polsko také nákup letounů, včetně bezpilotních letounů, a vojenské výzbroje. Konkrétní zakázky jsou prozatím předmětem jednání.

26. 7. – Zátah proti italské mafii

Po policejních zátazích v Římě a Kalábrii byla zadržena více než stovka osob podezřelých ze zapojení do organizovaného zločinu a do struktur italské mafie. Při jedné z největších policejních akcí v Římě bylo zatčeno 51 členů mafiánských klanů Fasciani, Triassi a D´Agati. Po zásahu v jihoitalské Kalábrii skončilo za mřížemi 65 členů a spolupracovníků mafiánské odnože ´Ndgrangheta, včetně místních politiků, právníků, podnikatelů i zaměstnanců věznice.

30. 7. – Proces s Manningem se dostává do závěrečné fáze

Vojenský soud s vojínem Bradleyem Manningem, který v roce 2010 poskytl serveru WikiLeaks tisícky utajených vládních dokumentů, se posunul do závěrečné fáze. Soudkyně, plukovník Denise R. Lind, uznala obžalovaného vinným ve většině obvinění kromě toho nejvážnějšího, napomáhání nepříteli. I přes to Manningovi teoreticky hrozí trest ve výši 136 let. Podle většiny právních odborníků bude ale nakonec verdikt mnohem mírnější. Závěrečná fáze procesu, kdy se bude rozhodovat o rozsudku pro obžalovaného, může trvat několik týdnů; před soudem se má totiž objevit ještě víc než 20 svědků. V případě odvolání se ale případ může protáhnout.

Autoři: Juraj Nosál, student magisterského programu Mezinárodní vztahy, a Zuzana Gruberová, studentka bakalářského programu Bezpečnostní a strategická studia a Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *