Novinky z euroatlantického prostoru: duben 2013

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc duben.

2. 4. – Zahájena mise EU v Mali

Evropská unie zahájila výcvikovou misi v severoafrickém Mali, které se účastní 550 vojáků z 22 evropských zemí. Jejich hlavním úkolem je výcvik maliských ozbrojených sil a pomoc se stabilizací situace v zemi. Velení mise, která má trvat minimálně 15 měsíců, se ujal francouzský generál Francois Lecontre. Francie je rovněž zemí, která má s vlastními 207 vojáky mezi ostatními zeměmi početně nejsilnější zastoupení. Pro porovnání – Německo vyslalo 71 mužů, Španělsko 54, Velká Británie 40, Česká republika 34. Úkolem českých vojáků bude nejprve ochrana francouzského velitelství v hlavním městě Bamaku, později by měli také trénovat maliské jednotky.

Francie do Mali intervenovala v lednu tohoto roku v reakci na ohrožení své bývalé kolonie skupinami radikálních islamistů. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius v pátek 5. 4. při své návštěvě v Bamaku prohlásil, že chce v Mali ponechat tisícovku z původních 4 000 francouzských vojáků. Boje s radikalisty napojenými na aj-Kájdu ještě nejsou u konce a úplné stažení vojsk by mohlo způsobit novou nestabilitu v zemi. „Francie navrhla OSN a maliské vládě podpůrnou sílu 1 000 mužů, která bude mít stálou základnu v Mali a bude vybavena pro boj proti terorismu,“ oznámil Fabius.

2. 4. – OSN přijalo rezoluci o Arms Trade Treaty

Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty), která byla na půdě OSN připravována více než 10 let, byla většinou 154 hlasů přijata na Valném shromáždění. Proti přijetí hlasoval Írán, Severní Korea a Sýrie. Hlasování se zdrželo 23 zemí včetně Ruska a Číny, Česká republika hlasovala pro přijetí. Smlouva reguluje mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi, jehož obrat loni činil přes 70 miliard dolarů. Zavazuje jednotlivé státy ke kontrole vývozu zbraní a má napomáhat v boji proti proliferaci. Jejím účelem je stanovit společné mezinárodní standardy pro regulaci mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi, předcházet nedovolenému obchodu s konvenčními zbraněmi a zabránit jejich zneužití. Je označována za nejvýznamnější odzbrojovací krok mezinárodního společenství od dohody o zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996, (která nicméně ještě pořád nevstoupila v platnost). Hlavním problémem je, že OSN nedisponuje žádnými prostředky, které by jednotlivé země donutily se ke smlouvě připojit. To je slabinou také již zmiňované CTBT. Dokument by měl být otevřen k ratifikaci od 3. 6. 2013 a platnosti nabude teprve po podepsání 50 státy.

3. 4. – Spojené státy posílají proti-raketovou obranu na Guam

V reakci na hrozby se strany Pchjongjangu, oznámil Pentagon vyslání protiraketové obrany na svou pacifickou základnu na Guamu. Konkrétně se má jednat o systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) z dílny Lockheed Martin, který je určen k obraně proti střelám krátkého, středního a středně-dlouhého doletu. V současnosti využívají americké ozbrojené síly pouze dvě baterie tohoto systému, obě s umístěním v Texasu.

4. 4. – Británie potřebuje Tridenty

Britský premiér David Cameron prohlásil, že Spojené království by bylo „pošetilé“, kdyby se ve světle hrozeb z Íránu a Severní Koreje vzdalo svého jaderného arzenálu v podobě střel Trident. Reagoval tak na návrhy jeho koaličních partnerů, liberálních demokratů, kteří volají po levnější alternativě než konzervativci plánované modernizaci této třídy střel, která vyjde na 20 miliard liber. Ta by měla být v podobě nějakého levnějšího nosiče a zrušení pravidelných ponorkových patrol. Objevují se dokonce i hlasy volající po úplném nahrazení námořní složky levnější pozemní variantou. Premiér ale prohlásil, že je odhodlán zachovat současnou podobu britského jaderného arzenálu a doktríny.

Ponorka třídy Vanguard (Zdroj: Telegraph.uk)

Současný britský jaderný deterrent je založen na 4 ponorkách třídy Vanguard, z nichž každá nese 16 střel Trident (po třech hlavicích), a systému konstantních námořních patrol, při kterých je vždy jedna ponorka v operační pohotovosti někde na otevřeném moři připravena k okamžitému nasazení. V poslední době se o britských jaderných zbraních mluví také v souvislosti s blížícím se referendem o skotské nezávislosti, kde je celá flotila dislokována. Základna Faslan poskytuje v současnosti 6 700 pracovních míst a do roku 2020 by toto číslo mělo stoupnout na 8 200. Podle představitelů SNP je ale parlament v Edinburghu i 80 % Skotů proti jaderným zbraním a střelám Trident. Přestože se zatím nezdá pravděpodobné, že by referendum skutečně skončilo vyhlášením skotské nezávislosti, v případě jeho úspěchu by mohlo mít pro Londýn nejenom vážné politické, ale také bezpečnostní důsledky.

9. 4. – 13 mrtvých po střelbě v Srbsku

Šedesátiletý Srb Ljubiša Bogdanović, jehož motiv dosud není známý, zastřelil ve vesnici Veliká Ivanča své 3 příbuzné a dalších 10 lidí ze svého sousedství. Nakonec obrátil zbraň také proti sobě a o dva dny později zranění v bělehradské nemocnici podlehl. Žádnou duševní poruchou údajně netrpěl – podle jeho staršího bratra Radmila je ale možné hledat příčiny v jeho zkušenostech z krvavé chorvatské války za nezávislost z let 1991 – 1995. Ljubiša sloužil v srbské armádě v průběhu brutální ofenzivy proti východochorvatskému městu Vukovar v roce 1992. Srbský premiér Ivica Dačić v reakci na úterní tragédii uvedl, že by vláda měla věnovat větší pozornost nejen kontrole držení zbraní, ale i sociálním problémům, jimž Balkán od válek z 90. let stále čelí. Poslední podobný masakr se v Srbsku odehrál v roce 2007. Devětatřicetiletý muž tehdy zastřelil devět lidí a dva další zranil.

9. 4. – Třetina amerických leteckých sil uzemněna

Americké vzdušné síly (USAF) začaly v reakci na automatické škrty v americkém obranném rozpočtu (tzv. sequesters), které vstoupily v platnost minulý měsíc, s uzemňováním zhruba jedné třetiny své flotily. Škrty zredukovaly rozpočet Pentagonu na tento rok o 43 miliard dolarů, samotné vzdušné síly pak přišly o téměř 600 milionů. Podle vyjádření oficiálních představitelů jsou tak USAF nuceny zrušit zhruba 45 000 plánovaných letových hodin což značně omezí projekci americké vzdušné moci. Výjimkou mají být pouze letecké síly nasazovány v Afghánistánu a v severní Africe.

10. 4. – Návrh amerického rozpočtu pro příští rok

Bílý dům zveřejnil návrh státního rozpočtu pro příští rok, který dosahuje výšky 3,77 bilionu dolarů. Na obranu má být vyčleněno 526,6 miliardy dolarů, tedy zhruba stejná suma jako tento rok. Návrh obranného rozpočtu má ale vážné slabiny. Tou největší je předpoklad, že Kongres vyřeší do konce fiskálního roku (tedy října) současné škrty v rozpočtu v souvislosti s dluhovou krizí (tzv. sequesters). Podle mnohých analytiků je problémem také skutečnost, že na straně úspor počítá s opatřeními, které většina zákonodárců odmítá jako je uzavírání dalších vojenských základen, škrty ve výdajích na zdravotní zabezpečení či v akvizici zbraňových systémů. Na druhou stranu kroky, které by mohly přinést další úspory jako je větší redukce jednotek či snížení výdajů na různé zbrojní programy, nejsou zatím v návrhu nijak reflektovány. Zveřejněn byl také celkový návrh rozpočtu pro zpravodajskou komunitu. Ředitel národního zpravodajství (DNI) požaduje pro Národní zpravodajský program (NIP) částku 48,2 miliardy dolarů. Rozpočet pro zpravodajské služby spadající pod kontrolu Pentagonu má být v rámci Vojenského zpravodajského programu 14,6 miliard dolarů.

14. 4. – Úspěšný zátah proti balkánské narkomafii

51 osob podezřelých z obchodu s drogami bylo zatčeno v Záhřebu, Dubrovníku a Splitu v rámci největší policejní akce namířené proti narkomafii na Balkáně. Na několikaměsíční přípravě zásahu spolupracovaly policejní sbory a státní zástupci z Chorvatska, Srbska, Černé hory a Bosny a Hercegoviny.

14. 4. – Německo chce koupit izraelské UAV

Německo má zájem o nákup izraelských bezpilotních letounů IAI Heron, které Berlín upřednostňuje pro jejich technologickou vyspělost v porovnání s americkými Predatory. Izrael v současnosti Německu pronajímá tři neozbrojené Herony, které provádějí průzkum v Afghánistánu. Podle německého ministra obrany Thomase de Maizereho je ale klíčové bojové využití bezpilotních letounů, bez něhož se německá armáda staví do strategicky nevýhodné pozice. Už v únoru tohoto roku oznámil plán začlenit bojové drony do německých leteckých sil. Budou-li německé Bundeswehr vlastnit tyto stroje, jednotky budou podle Maizereho lépe chráněny. Proti těmto plánům se v Německu staví opozice, která v nákupu bojových bezpilotních letounů nevidí užitek. Způsob, jakým drony využívá americká CIA pro dopadení teroristů, podle sociálních demokratů (SDP) pro zemi nepřichází v úvahu. Aby se Německo vyhnulo závislosti na dodávkách bezpilotních technologií z cizích států – především z USA a Izraele – spolupracuje s Francií na vývoji vlastních bezpilotních prostředků.

15. 4. – Zahájeno cvičení Joint Warrior

Na severu Spojeného království začíná největší vojenské cvičení v Evropě, které potrvá do 29. dubna. Cvičení Joint Warrior je organizováno dva krát ročně a jeho úkolem je otestovat a zlepšit vojenskou spolupráci mezi Spojeným královstvím a jeho klíčovými spojenci v celé škále vojenských operací. Na akci se podílí přes 1 600 vojáků a kromě britských jednotek se jí účastní vojáci z Nizozemí, Dánska, Norska, Německa, Spojených států, Francie a Kanady.

15. 4.–19. 4. – Bostonské útoky

Slavný maraton v americkém Bostonu se stal v pondělí, 15. dubna, cílem bombového útoku. K výbuchu dvou náloží došlo v cílové rovince maratonu v odpoledních hodinách. Útok si vyžádal životy třech lidí (včetně osmiletého chlapce) a přes 170 zranil. Část obětí přišla při výbuchy o končetiny. Prezident Obama označil čin za „akt teroru“ a strůjcům přislíbil, že „pocítí ruku spravedlnosti“.

Místo exploze (Zdroj: Guardian.uk)

Motiv útoku ani identita pachatelů nebyly zpočátku známy, ale díky rozsáhlé vyšetřovací operaci se záhy začalo ukazovat, že šlo s největší pravděpodobností o teroristický čin osamělého vlka nebo malé domácí skupiny. Bezpečnostním složkám se v průběhu tří dnů podařilo na základě záběru z bezpečnostních kamer vytipovat dva podezřelé muže. Po zveřejnění jejich portrétů došlo 18. dubna ve večerných hodinách v areálu univerzity MIT k přestřelce, u které byl zabit policejní důstojník. Pachatelé odpovídali popisu hledaných a při policejním pronásledování kladli tvrdý odpor, včetně použití střelných zbraní a výbušnin. Jeden z prchajících byl nakonec po několikahodinové honičce zabit a druhému se podařilo uprchnout.

Zastřelený muž byl policií identifikován jako 26letý Tamerlan Carnajev a prchajícím byl jeho bratr, 19letý Džochar Carnajev; oba čečenského původu. Následně se rozběhla rozsáhlá pátrací operace a v celém městě byl vyhlášen stav pohotovosti. 19. dubna večer nakonec speciální jednotky nalezly ve vážném stavu také druhého útočníka, který se postřelený ukrýval v lodi na zahradě jednoho domu. Džochar byl ihned převezen do nemocnice, přičemž vážná zranění hrdla mu zatím neumožňují vypovídat. Dva dny na to byl obžalován z použití zbraně hromadného ničení, za co mu hrozí trest smrti.

Podrobnosti ohledně příčin, které vedly oba bratry k tomuto útoku, jsou teď předmětem rozsáhlého vyšetřování FBI. Oba bratři ale byli silně věřícími muslimy, a důvod útoků je tak s největší pravděpodobností ideologický (resp. náboženský). Předmětem vyšetřování ale nejsou jenom bratři Carnajové; Senátní výbor pro zpravodajskou činnost zase vyšetřuje FBI kvůli možnému selhání.
Časová osa bostonských útoků a interaktivní mapa.

17. 4. – Senát zablokoval přísnější kontrolu zbraní

Snahy o zpřísnění pravidel pro prodej a kontrolu zbraní ve Spojených státech končí definitivním neúspěchem po tom, co Senát zamítl všechny kompromisní návrhy. Ty zahrnovaly například zákaz prodeje útočných pušek a vysoko-kapacitních zásobníků či přísnější pravidla pro prověřování nakupujících. Větší kontrola prodeje zbraní se stala hlavním politickým tématem především po tragickém loňském prosincovém útoku na základní škole v Newtown, jež si vyžádal životy 20 dětí a 4 dospělých. Legislativní návrhy ale narazily na silný odpor zbrojařské lobby a značné části zákonodárců. Senát si za tento krok vysloužil ostrou kritiku prezidenta i pozůstalých obětí střeleckých útoků z posledních měsíců.

18. 4. – Ilegální imigrace do EU klesla

Výsledky průzkumu agentury Frontex ukazují, že od minulého roku došlo k výraznému poklesu nelegální imigrace do Evropské unie. Hlavní příčinou je zpřísnění evropské imigrační politiky. Přísnější zákony na druhou stranu otevírají větší prostor pašerákům a novým způsobům nelegálních přechodů přes hranice. Jedním z nich je například riskantní přeprava na malých lodích vyplouvajících z Istanbulu přes Egejské, Libyjské a Iónské moře až k italskému pobřeží. Nejproblematičtější hranicí je z hlediska kontroly nelegální imigrace právě ta mezi Tureckem a Řeckem. Nejvíce ilegálních imigrantů přichází v současnosti do Evropy ze Sýrie postižené občanskou válkou.

19. 4.    Srbsko a Kosovo dosáhly předběžné dohody

Evropská unie zprostředkovala na začátku dubna rozhovory mezi Srbskem a Kosovem, které mají vést k urovnání vzájemných vztahů. V Bruselu se pod dohledem šéfky unijní diplomacie Catherine Ashton sešel srbský premiér Ivica Dačić a jeho kosovský protějšek Hashim Thaci. Srbsko stále odmítá uznat suverenitu Kosova, které vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Podle srbské ústavy je Kosovo autonomní součástí Srbska, přestože Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v roce 2010 rozhodl, že jednostranné vyhlášení nezávislosti nebylo porušením mezinárodního práva. 88 % obyvatel Kosova dnes tvoří Albánci a přibližně 7 % Srbové. Právě míra autonomie srbské menšiny na území Kosova je předmětem současných sporů mezi Bělehradem a Prištinou. První schůzka na nejvyšší úrovni se mezi oběma zeměmi odehrála pod patronátem EU už před dvěma měsíci – tehdy ale bez výsledků.

Poslední kolo jednání by nicméně mohlo přinést úspěch. Srbsko a Kosovo dosáhly předběžné dohody, která přisuzuje srbské menšině na severu Kosova pravomoci v souladu s Evropskou chartou o místní samosprávě. Kosovští Srbové mají mít vlastní parlament, prezidenta, vládu a vlastního policejního velitele. Oni sami ale rámcovou dohodu zásadně odmítají – Kosovo považují za nedílnou součást Srbska. Kosovský premiér Hashim Thaci označil dohodu za „nejlepší možné“ řešení, ale zároveň připustil, že v obou zemích se najdou lidé, kteří takové řešení nebudou považovat za šťastné.

Srbsko se tak přiblížilo vstupu do EU, který byl podmiňován mimo jiné právě potřebou urovnání vztahů se svými balkánskými sousedy. V pondělí 22. dubna, záhy po přistoupení Srbska na dohodu s Kosovem, doporučila Evropská komise zahájit jednání se Srbskem ohledně členství v EU.

19. 4. – Německo připraveno zůstat v Afghánistánu i po roce 2014

Německý ministr obrany Thomas de Maizere a ministr zahraničí Guido Westerwelle představili návrh na zapojení Německa do mezinárodní mise v Afghánistánu, která by mohla pokračovat i po roce 2014, kdy budou ze země staženy jednotky ISAF. Německá vláda je od roku 2015 podle Maizereho připravena „poskytnout 600 až 800 vojáků k výcviku, poradám a asistenci“. Němečtí vojáci působí především v Kábulu a v severní oblasti Mazar-e-Šaríf. Aby se země mohla podílet na mezinárodní misi v Afghánistánu od roku 2015, je zapotřebí oficiálního pozvání afghánské vlády, rezoluce Rady bezpečnosti OSN a alianční smlouva (Status of Forces Agreement) mezi Německem a Afghánistánem o další spolupráci.

21. 4. – USA zdvojnásobí pomoc syrským rebelům

Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil další navýšení americké finanční a materiální podpory syrským rebelům. Materiální asistence by přitom měla jít podle Kerryho nad rámec dosavadní potravinové a zdravotnické pomoci, i když ji blíže nijak nespecifikoval. V amerických médiích se nicméně objevily informace, že Washington plánuje rebelům poskytnout například obrněná vozidla, neprůstřelné vesty, noční vidění či komunikační zařízení.

22. 4. – EU ruší sankce vůči Barmě a omezí embargo na dovoz ropy ze Sýrie

Evropská unie v reakci na reformní politický program barmské vlády rozhodla o odvolání ekonomických sankcí (s výjimkou zbrojního embarga), které má podpořit reformní snahy vlády. Organizace pro ochranu lidských práv ale upozorňují, že bude mít za následek oslabení vlivu Unie v Barmě. Sankce jsou totiž jedním z hlavních nástrojů zahraniční politiky EU. V Barmě přitom pokračují násilné konflikty mezi příslušníky buddhistické a muslimské komunity.

Dalším důležitým rozhodnutím ministrů zahraničí zemí EU je omezení obchodního embarga uvaleného na ropu dováženou ze Sýrie. Skupinám stojícím v opozici vůči současnému Asadovu režimu tak bude umožněn prodej surové ropy. Toto opatření má podle ministrů zahraničí materiálně pomoci civilnímu obyvatelstvu a podpořit ekonomickou rekonstrukci země. Každá obchodní transakce má být před provedením schválena Národní koalicí sil revoluce a syrské opozice. Podle Syrských pozorovatelů lidských práv (SOHR) je většina hlavních ropných polí soustředěných na východě země ovládána povstaleckými skupinami.

22. 4. – Blamáž švédského letectva

Do švédských médií pronikly zprávy o velikonočním simulovaném ruském leteckém útoku na Stockholm, při kterém vstoupily ruské stroje do švédského vzdušného prostoru. Letectvo této skandinávské země ale nestihlo nijak zareagovat a stroje tak sledovaly z povzdálí pouze dánské stíhačky a letouny NATO z Litvy. Cvičení se účastnily dva bombardéry Tupolev Tu-22M3 a čtyři stíhací letouny Suchoj Su-27. Švédská média v poslední době stále častěji diskutují obranyschopnost země. V únoru totiž pronikla do médií studie, podle které by Švédsko bylo schopné čelit případné invazi maximálně týden. Měsíc před tím zase švédský vrchní velitel prohlásil, že Stockholm by měl zvážit členství v NATO. Není tajemstvím, že značná část švédských elit je této myšlence nakloněna. Veřejné mínění se ale proti možnému členství zatím staví značně negativně.

22. 4. – Kanada zabránila údajnému teroristickému útoku

Kanadské úřady zadržely v Torontu a Montrealu dva muže podezřelé z přípravy bombového útoku na železniční most a vlak v Torontu. Ani jeden ze zadržených není kanadským občanem, přestože podle vyjádření policie strávili v zemi „významnou dobu“. 35letý Ráid Džásir je Palestinec s občanstvím Spojených arabských emirátů a 30letý Šiháb Saghajr má tuniský pas. Oba muži byli obviněni z přípravy teroristického útoku, za kterým podle kanadské policie stojí íránská odnož Al-Kájdy. Zadržení svá obvinění před soudem vehementně popřeli. Íránská diplomacie podezření označila za směšná a falešná vzhledem k politické a ideologické propasti mezi oběma tábory. Podle některých analytiků ale mezi šíitským režimem a sunnitskou teroristickou organizací existují sice utajené, ale poměrně rozvinuté vztahy.

23. 4. – Španělsko zadrželo dva muže podezřelé z terorismu

Dva severoafričané – Nou Mediouni z Alžírska a Hassan El Jaaouani z Maroka – byli zadrženi ve Španělsku kvůli podezření z vazeb na severoafrickou odnož al-Kájdy (AQIM). Jejich profil je podle vyjádření ministerstva vnitra podobný útočníkům podezřelým z atentátu v Bostonu. Bližší vysvětlení ale španělské úřady nepodaly.

23. 4. – Nizozemsko odsoudilo ruského agenta

Bývalý pracovník nizozemského ministerstva zahraničí Raymond Poeteray byl odsouzen na 12 let za politickou a vojenskou špionáž pro Ruskou federaci. Z pověření ruské rozvědky se mu po dobu několika let dařilo do Ruska pronášet důležité informace včetně podrobností týkajících se vojenských strategií Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Podle verdiktu haagského soudu Poeteray svými činy „poškodil zájmy Nizozemska a jeho spojenců.“

24. 4. – Evropané v syrské válce

pět stovek Evropanů, nejčastěji z Velké Británie, Irska a Francie, je podle šéfa boje proti terorismu EU zapojeno do bojů v Sýrii na straně povstalců. Evropské zpravodajské služby upozorňují, že pokud někteří z nich spolupracují se skupinami napojenými na al-Kájdu nebo jiná teroristická uskupení, mohou se po návratu do Evropy stát bezpečnostní hrozbou.

25. 4. – Francie odsoudila hlavního velitele ETA

Údajný hlavní vůdce baskické separatistické organizace ETA Mikel Karrera Sarobe byl ve Francii odsouzen k doživotnímu trestu za zastřelení dvou španělských policistů ve francouzském městě Capbreton v roce 2007. Spolu s ním si rozsudek vyslechlo dalších 6 zadržených členů ETA. Ne všichni byli zapojeni do stejného incidentu.

26. 4. – Zadržen pachatel jednoho z největších kybernetických útoků

V Barceloně se podařilo zadržet muže podezřelého z jednoho z doposud největších kybernetických útoků vůbec. DDoS (Distributed Denial of Service) útok vyřadil v březnu z provozu webové stránky antispamového centra Spamhaus a zpomalil tok dat blízkých sítí. Na útoku se měla podílet nizozemská firma Cyberbunker.

26. 4. – První norské F-35 v roce 2017

Norská vláda oznámila, že první šestice nových stíhacích letounů F-35 bude dodána norským královským vzdušným silám v roce 2017 a zároveň předložila v parlamentu žádost o schválení nákupu. Následně má být v průběhu sedmi let (do roku 2024) každoročně dodáno vždy šest dalších kusů, přičemž parlament musí schválit každou novou akvizici. Norsko by tedy celkově mělo obdržet 52 F-35 JSF, které nahradí současnou flotilu F-16. Jedná se o vůbec nejdražší vojenskou zakázku v dějinách země; celkové náklady (včetně tréninku, simulátorů atd.) by měly dosáhnout 12,9 miliardy norských korun (přičemž vláda vyčlenila ještě další 3 miliardy pro nečekané výdavky).

27. 4. – Debata o bezpilotních letounech v Británii

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ozbrojený bezpilotní letoun Reaper operující v Afghánistánu byl vůbec poprvé dálkově řízen z britské základny ve Waddingtonu, která byla za tímto účelem upravena teprve v říjnu loňského roku. Donedávna byly totiž britské Reapery pilotovány z americké základny Creech v Nevadě.

Oznámení vyvolalo protesty u některých občanských sdružení (jako CND, War on Want, Drone Campaign Network, Stop the War), které po britské vládě již dlouhodobě požadují, aby program bezpilotních letounů úplně zrušila. Podle jejich názorů „drony“ oslabují zábrany politiků použít vojenskou sílu a zvyšují ztráty na životech civilistů. Ministerstvo obrany naopak používání bezpilotních prostředků hájí s tím, že stroje již zachránily život řadě vojáků v Afghánistánu a ve valné většině případů jsou používány především k průzkumu. Pokud přece jen dojde k jejich nasazení v boji, vztahují se na ně úplně stejná pravidla jako v případě jakýchkoli jiných zbraní.

Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper (Zdroj: BBC)
Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper (Zdroj: BBC.com)

28. 4. – Střelba při jmenování nové italské vlády

Staronový italský prezident Giorgio Napolitano, jež byl 20. dubna jako historicky první italský prezident opětovně zvolen do funkce, jmenoval na post premiéra silně proevropsky orientovaného zástupce Demokratické strany Enrica Lettu. Letta povede širokou koalici, v níž 21 ministerských postů obsadí odborníci a byrokraté z pravé i levé části politického spektra. Tato dohoda prolomila patovou situaci v zemi trvající od vyhlášení výsledků parlamentních voleb v únoru tohoto roku. Ve chvíli, kdy nová italská vláda skládala přísahu, došlo před budovou kanceláře premiéra v Římě ke střelbě, při níž byli zraněni dva policisté. Šestačtyřicetiletý střelec, který byl na místě zadržen, chtěl podle svých slov zasáhnout politiky v rozhořčení z toho, že přišel o práci. Tento incident potvrzuje napětí, které v Itálii panuje v prostředí prohlubující se ekonomické krize, jíž byla právě Itálie v roce 2008 zasažena jako první evropská země.

30. 4. – Obama chce opět zavřít věznici na Guantánamu

Americký prezident Obama prohlásil, že se znovu pokusí zrušit kontroverzní věznici na vojenské základně Guantánamo. V prvním funkčním období se mu tento volební slib nepodařilo naplnit kvůli silnému odporu amerického Kongresu. Věznice, kde je v současnosti drženo 166 osob podezřelých z terorismu, na sebe tentokrát přitáhla pozornost médií i Bílého domu kvůli probíhající masové hladovce, které se účastní na sto vězňů. Mnozí z nich jsou zadržování již 11 let bez řádného soudního procesu. Na základnu musel být k zvládnutí situace přivezen dodatečný zdravotnický personál a část protestujících je teď násilím uměle vyživována.

Autoři: Juraj Nosál, student magisterského programu Mezinárodní vztahy, a Zuzana Gruberová, studentka bakalářského programu Bezpečnostní a strategická studia a Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *