Novinky z euroatlantického prostoru: duben 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc duben.

01. 04. – NATO pozastavuje spolupráci s Ruskem

Ministři zahraničních věcí členských zemí NATO se na společném zasedání v Bruselu dohodli na okamžitém zastavení veškeré praktické spolupráce, vojenské i civilní, s Ruskou federací. Reagují tak na ruskou anexi Krymu z poloviny minulého měsíce, kterou Aliance označila za ilegální a nelegitimní. Ministři také pověřili vojenské plánovače vypracováním návrhů k posílení společné obrany a ujištění východoevropských spojenců, které akce Ruska silně znepokojují.

01. 04. – Senát zveřejní zprávu z vyšetřování CIA

Senátní výbor pro zpravodajství odhlasoval zveřejnění zprávy z vyšetřování kontroverzního vyslýchacího a zadržovacího programu CIA pro osoby podezřelé z terorismu z dob vlády prezidenta George W. Bushe. Podle předsedkyně výboru, senátorky Dianne Fennstein, zpráva odhaluje brutalitu, která je v ostrém kontrastu k hodnotám, jež Spojené státy vyznávají, a představuje skvrnu na americké historii, která se nesmí opakovat. Ze závěrů vyšetřování vyplívá, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) zaváděla americkou vládu i veřejnost ohledně používaných metod i skutečných výsledků programu. Šetření probíhalo pět let a ze závěrečné zprávy čítající 6 200 stran má být zveřejněno 500 stran obsahujících shrnutí, nálezy a závěry. Konflikt mezi výborem a CIA se naplno rozhořel v polovině minulého měsíce po tom, co senátorka Fennstein obvinila CIA ze špehování a zastrašování členů komise. CIA všechna obvinění odmítá a některé závěry vyšetřování zpochybňuje.

02. 04. – Americké námořnictvo otestuje robotické hasiče

Palubní autonomní robotičtí hasiči (SAFFiR) navržení výzkumníky z Virginia Tech a dalších amerických univerzit se letos v létě dočkají prvních zkoušek, které proběhnou na palubě vyřazené lodi USS Shadwell. Tito roboti mají být schopni odolat intenzivnímu žáru a plnit úkoly jako je otáčení ventilů, manipulace s požární hadicí či samotné hašení ohně. Jejich součástí je také vizuální systém pro hledání přeživších. Jak Úřad pro námořní výzkum (ONR) uvádí, robotičtí hasiči o velikosti člověka jsou schopni nalézt a uhasit palubní požáry či bezproblémově spolupracovat s lidskými hasiči. Roboti obecně nacházejí stále častěji uplatnění v amerických ozbrojených silách, a to pod záštitou národní agentury DARPA, která disponuje řadou bojových robotů a která se rovněž zaměřuje na posílení schopností vojáků využitím exoskeletonů a uniforem z tzv. chytrých materiálů.

03. 04. – Střelba na americké vojenské základně

Americká základna Fort Hood v Texasu byla opět svědkem krvavé střelby. Veterán z Iráku, čtyřiatřicetiletý Ivan Lopez, zastřelil 3. dubna své tři kolegy, 16 zranil a poté otočil zbraň proti sobě. Američtí vojáci mají přitom v živé paměti podobný incident z roku 2009. Tehdy v důsledku běsnění duševně nemocného pachatele zemřelo na stejné základně 13 vojáků a dalších 32 vyvázlo se zraněním. Podle prvních informací trpěl podezřelý Lopez post-traumatickou poruchou a léčil se na deprese a úzkosti. O pachateli se ví, že byl ženatý a v roce 2011 sloužil v Iráku. Podle velitele základny Mark Milleyho není motiv střelby zatím jasný, nicméně potvrdil, že nesouvisí s terorismem. Ihned po přestřelce dostal vojenský personál na základně pokyn nepřibližovat se k oknům. Není bez zajímavosti, že k výzvě byl mimo jiné použit také Twitter a Facebook. Vyhlášená pohotovost skončila až po několika hodinách.

06. 04. – Kanada: žádné F-35 před rokem 2018

Kanada oznámila americké vládě, že do roku 2018 nebude v pozici umožňující nákup nejmodernějších víceúčelových letounů F-35, jak původně plánovala. Mnozí kritikové tvrdí, že se jedná o strategický vládní tah, kterým se kanadští konzervativci chtějí vyhnout ohrožení své kampaně během federálních voleb v roce 2015. Již od samého začátku, kdy se Kanada v roce 2010 zavázala ke koupi 65 kusů F-35, se totiž celá akvizice stala pro vládu spíše komplikací, nežli úspěchem. Ta byla často kritizována za zatajování informací ohledně navyšující se ceny či schopností letounu a nenásledování pravidel zadávání veřejných zakázek. V případě volební prohry konzervativců by tak F-35, na jejichž vývoji se Kanada jakožto jedna z programových zemí přímo podílí, nemusely být vůbec doručeny, neboť další politické strany upřednostňují pro nákup nových letounů spíše otevřenou soutěž. To by mohlo do budoucna představovat vážný problém, neboť kanadské letectvo se připravuje na doručení právě těchto letounů.

640px-F35A_Prototyp_AA1_2
Prototyp F-35A (Zdroj: Wikimedia.org).

08. 04. – Španělský parlament odmítl referendum o nezávislosti Katalánska

Španělští poslanci drtivou většinou zamítli žádost katalánského parlamentu uspořádat referendum o jeho osamostatnění. Po sedmihodinové debatě se 299 poslanců vyjádřilo proti návrhu, 47 s ním souhlasilo a jeden se zdržel hlasování. Španělský premiér Mariano Rajoy už dříve varoval, že referendum je nesmyslné a pro Španělsko i Katalánsko by znamenalo ekonomickou katastrofu. Zopakoval také, že podle španělské ústavy je každé referendum na regionální úrovni nezákonné. Katalánský region má v současnosti širokou míru autonomie, ale pokračující ekonomická krize podněcuje baskické nacionalisty k odtržení. Katalánský prezident Artur Mas po zveřejnění výsledků prohlásil, že to není konec a ve svém plánu uspořádat referendum v listopadu, bude nadále pokračovat. Jeho slovům nasvědčuje skutečnost, že více než sedmimiliónová katalánská provincie má za sebou dlouhou historii bojů s ústřední vládou.

08. – 09. 04. – Třetí kolo íránských jaderných rozhovorů

Ve Vídni proběhlo již třetí kolo rozhovorů mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (5 stálých členů RB OSN a Německo), jejichž cílem je dosáhnout komplexní dohodu k vyřešení kontroverzního jaderného programu Teheránu. Západní státy Írán obviňují ze snahy postavit jadernou zbraň, ten to ale odmítá a svůj program označuje za civilní a mírumilovný. Podobně jako v případě minulých jednání žádné podrobnosti známy nejsou. Podle vyjádření íránského ministra zahraničních věcí panuje mezi oběma stranami po posledním kole zhruba 60% shoda. Většina odborníků nicméně zůstává k možnosti vyřešit krizi diplomatickou cestou skeptická a také vyjádření jednotlivých stran mnoho důvodů k optimismu nedávají. Washington před zahájením třetího kola varoval, že Teherán je schopen vyprodukovat dostatek štěpného materiálu pro sestavení jaderné zbraně během dvou měsíců. Íránský duchovní vůdce Chameneí zase prohlásil, že jeho země se jaderného programu nikdy nevzdá. Platnost dočasné smlouvy vyprší již 20. července. Další kolo se má konat příští měsíc někdy mezi 10. a 20. květnem. Koncept dohody by měl být podle původního plánu na stole již koncem května, ale podle vyjádření jednoho nejmenovaného diplomata lze skutečný průlom, pokud k němu vůbec dojde, očekávat až v červenci.

09. 04. – Rumunsko chce nové rozmístění sil NATO

Rumunsko zopakovalo svůj požadavek z konce minulého měsíce, aby NATO v reakci na ruskou anexi Krymu zvýšilo bojovou pohotovost v zemích hraničících s Ukrajinou. Podle vyjádření rumunského ministra zahraničních věcí by Aliance měla přesunout své pozemní, vzdušné a námořní síly směrem na východ a černomořský region by se měl stát hlavní prioritní oblastí jak pro NATO, tak pro EU. Obě organizace by měly podle ministra zastávat pevnou pozici a zabránit možnosti rozšíření krize z Ukrajiny do moldavského Podněstří. Obavy z dění na Ukrajině jsou patrné také v dalších středo- a východo-evropských zemích, zejména v Pobaltí či Polsku.

10668680084_d409588edc_z
Polský tank Leopard II během cvičení Steadfast Jazz 2013 (Zdroj: Flickr, Author: Cpl Madis Veltman EST Army).

10. 04. – Tajné britské dokumenty o špiónech z WW1 zveřejněny

Britský Národní archív poprvé uveřejnil více než 150 tajných spisů britské zpravodajské služby MI5 o špiónech z období první světové války jako například Arthur Ransome či Mata Hari. Zveřejněné dokumenty poskytují nejen fotografie a zprávy z výslechů, ale i hlášení ze sledování například ruských bolševiků a jejich představitelů či britské Asociace skautů. Všechny dokumenty jsou k dispozici v digitalizované verzi. Zveřejnění těchto informací je součástí komplexního programu Národního archívu poskytujícího dosud utajované skutečnosti z první světové války u příležitosti jejího stého výročí. Tentokrát umožňuje lidem po celém světě objevit tajemství a důležitost role britské kontrarozvědky při ochraně národa během Velké války.

11. 04. – EU musí pomoct Itálii s nelegálními imigranty

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky 11. dubna varoval, že se Itálie nedokáže sama vypořádat s vysokým počtem afrických imigrantů. Jenom za předchozí 4 dny se podařilo italským orgánům zachránit šest tisíc uprchlíků. Itálii by měla být nápomocna Evropská unie, jejíž úkol by spočíval v registraci a zpracovávání údajů o nově příchozích a poskytování dalších potřebných zařízení pro jejich přijetí. Že je situace zoufalá, přiznala sama Itálie, která opakovaně vyzývá EU k větší podpoře. Přistěhovalci nejčastěji pochází ze Sýrie, Eritrei, Somálska, Nigérie, Gambie, Mali a Senegalu. Často mezi nimi bývají ženy a děti, novorozenci nevyjímaje.

11. 04. – USA nechtějí vydat víza pro íránského velvyslance u OSN

Íránský velvyslanec Hamid Aboutalebi se s největší pravděpodobností nedočká udělení víz ze strany USA pro své působení při OSN v New Yorku. Hlavním důvodem je napojení tohoto íránského představitele na skupinu studentů, která během islámské revoluce v roce 1979 držela jako rukojmí na americké ambasádě v Teheránu 52 osob po dobu 444 dní. Americký Kongres již odsouhlasil návrh zákona neumožňující velvyslanci vstup do země. K platnosti zákona chybí jenom podpis prezidenta, který se tak nachází pod značným tlakem právě ze strany Kongresu. Sám Aboutalebi se hájí tím, že nebyl součástí dotyčné skupiny, pouze byl požádán zastávat roli překladatele. Jelikož Spojené státy nikdy předtím neodmítly udělit víza velvyslanci OSN, převládá mezi diplomaty znepokojení o možném precedentu, který by mohl být tímto rozhodnutím ustanoven.

13. 04. – Německo zrušilo dodávku tanků Saudské Arábii

Přední německý list Bild oznámil, že vláda neschválí jednu z největších zbrojních zakázek na dodávku 800 bojových tanků Leopard 2 do Saudské Arábie. Deník odkazuje na prohlášení ministra hospodářství Sigmara Gabriela, který nesouhlasí s doručením bojových vozidel do země autokratické rodiny Saudů, která je opakovaně kritizována mezinárodními skupinami za porušování lidských práv. Přitom bez posvěcení jeho rezortu nemá dohoda šanci na úspěch. Naopak hlavní protagonistkou dohody je kancléřka Angela Merkelová, která se dlouhodobě zasazuje o navýšení německého vývozu zbraní. Právě kvůli zrušení omezení dodávek zbraní do Perského zálivu byla mnohokrát ostře kritizována opozicí. Zákaz dodávat tanky do Saudské Arábie a na Blízký východ platil od roku 1980. Německo se obávalo z jejich zneužití v případné válce proti Izraeli a páchání trestných činů proti lidskosti. V případě německo-saudského obchodu je tak třeba zmínit, že zde kromě ekonomické otázky hraje důležitou roli také politika. Smlouva o prodeji 600 až 800 kusů strojů Leopard 2 byla uzavřena v roce 2012 a do německého rozpočtu měla přinést 18 miliard eur. Moderní obrněná vozidla Leopard 2-A7 jsou považována za jedny z nejlepších bitevních tanků na světě. Licenci na jeho výrobu drží v současnosti také Španělsko. Vláda na zprávu deníku Bild odmítla reagovat.

14. 04. – Reakce na eskalaci napětí na východní Ukrajině

Za eskalaci napětí na východní Ukrajině je podle Spojených států i Evropské unie zodpovědná Ruská federace, která se tak snaží zopakovat krymský scénář z minulého měsíce. Vážné znepokojení nad vývojem situace vyjádřil také generální tajemník NATO a vyzval Rusko k de-eskalaci krize a stažení svých sil z hranic s Ukrajinou. Moskva tyto obvinění kategoricky odmítá a ze zhoršení bezpečnostní situace viní novou vládu v Kyjevě a Západ. Na ruská tvrzení ohledně dění na Ukrajině se na svých webových stránkách rozhodly reagovat jak Spojené státy, tak Severoatlantická aliance. Brusel i Washington zároveň oznámily rozhodnutí rozšířit seznam sankcionovaných ruských představitelů. Rozšíření sankcí proti ruským představitelům oznámila také Kanada. Litevské ministerstvo obrany v reakci na ukrajinskou krizi oznámilo rozhodnutí umístit u hranic s Běloruskem tři nové radary, které nahradí dosavadní modely P-18 a P-37 ruské provenience. Za akvizici nových radarů zaplatí Vilnius zhruba 81 milionů dolarů a celý projekt by měl být dokončen v roce 2019.

15. 04. – Nový ředitel GCHQ

Po šesti letech dochází ke změně ve vedení britské zpravodajské služby GCHQ. Do jejího čela se nově postaví Robert Hannigan, generální ředitel pro obranu a zpravodajské služby z ministerstva zahraničních věcí. Ten nahradí stávajícího ředitele Iaina Lobbana, který odstoupí na podzim tohoto roku. Hannigan je mnohými považován za ideální volbu vzhledem ke svým bohatým zkušenostem s národní bezpečností a zpravodajskými službami či bojem proti terorismu. V minulosti se podílel na vzniku strategií pro kybernetickou i národní bezpečnost a rovněž působil jako poradce bývalého britského premiéra Tonyho Blaira v otázce mírového procesu v Severním Irsku. Britská GCHQ se v nedávné době dostala pod velký tlak po zveřejnění tajných informací Edwardem Snowdenem, který mimo jiné odhalil její spolupráci na odposleších s americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA).

16. 04. – NATO posílí vojenskou přítomnost ve východní Evropě

V reakci na pokračující krizi na východní Ukrajině, oznámil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, že členské státy se dohodly na posílení své vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Podle jeho slov bude mít NATO „více letadel ve vzduchu, více lodí na moři a větší připravenost na zemi“. Podrobnosti o konkrétním typu jednotek či jejích umístění ale Rasmussen odmítl poskytnout. Uvedl pouze, že Aliance posílí letecké patroly nad Pobaltím a námořní přítomnost v Baltském a Středozemním moři. Svou vojenskou přítomnost v regionu zvýšily již Spojené státy, které minulý měsíc vyslaly šest letounů F-15C Eagle do Litvy a dvanáct letounů F-16 do Polska. Po tomto oznámení je ale patrné, že po USA budou s velkou pravděpodobností následovat i další členské státy. Den po vystoupení generálního tajemníka NATO oznámila kanadská vláda vyslání šesti svých stíhacích letounů CF-18 do východní Evropy.

17. 04. – Jednání v Ženevě

Zástupci Ukrajiny, Ruské federace, Spojených států a Evropské unie se setkaly ve švýcarské Ženevě, aby se společně pokusily nalézt řešení přetrvávající krize na východní Ukrajině. Všechny strany se shodly na nezbytnosti mírového řešení krize a ostře odsoudily všechny projevy extremismu, rasismu a náboženské netolerance. Výsledkem jednání je společné prohlášení, ve kterém se signatáři dohodly na konkrétních krocích, jež mají vést k de-eskalaci napětí na Ukrajině. Ty zahrnují odzbrojení všech nelegálně ozbrojených skupin, navrácení nelegálně obsazených budov a ukončení nezákonné okupace všech veřejných prostranství. Všechny strany konfliktu se zároveň musí zdržet násilí, zastrašování a provokací. Všem protestantům, s výjimkou těch, kteří spáchali vážné trestné činy, má být udělena amnestie. Jednající strany se také dohodly, že zprostředkovatelskou roli a dohled nad implementací Ženevské dohody převezme Speciální monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která v zemi působí od 21. března. Předpokládá se přitom její rozšíření ze současných zhruba 100 pozorovatelů na 500 (tj. maximální výška podle jejího aktuálního mandátu).

18. 04. – Íránský velvyslanec při OSN americká víza nedostane

Hamid Aboutalebi, nový íránský velvyslanec u OSN, jehož jmenování vyvolalo ve Spojených státech vážné kontroverze v souvislosti s jeho údajnou participací na držení amerických rukojmí v Teheránu v roce 1979, se víz opravdu nedočká. Poté, co Kongres začátkem měsíce odhlasoval návrh zákona znemožňující tomuto diplomatovi vstup do země, jeho platnost stvrdil svým podpisem i sám prezident Obama. Írán v reakci na to podal formální stížnost u OSN, protože USA podle Teheránu porušily své právní závazky vyplývající z mezinárodního práva. Přestože se Obama nechal slyšet, že k zákonu bude v dalších případech přistupovat jako k poradnímu, toto rozhodnutí může do budoucna představovat v multilaterální diplomacii nový precedent.

18. 04 – Rozhodnutí o Keystone XL odloženo

Plánované zřízení ropovodu Keystone XL propojujícího kanadské město Alberta s americkou Nebraskou se vzhledem k rozhodnutí amerického ministerstva zahraničí odsouvá pravděpodobně na období po listopadových „průběžných“ volbách. Tento verdikt navazuje na nedávné rozhodnutí nebraského soudu, který žádost o povolení navrátil státním regulačním orgánům. Keystone XL má z Nebrasky navázat na již existující ropovod napojený na texaské rafinérie, kdy tato část projektu byla dokončena již v loňském roce. Tato iniciativa je dlouhodobě podporována republikány, kteří tvrdí, že napomůže americké ekonomice, vytvoří nová pracovní místa a především sníží závislost Severní Ameriky na zahraniční ropě.

22. 04. – Švédsko zvýší výdaje na obranu

Švédská vláda s odvoláním na krizi na Ukrajině a znepokojujícím postupem Ruska oznámila významné navýšení ročních výdajů na obranu. Během následujících deseti let by měl rozpočet na obranu stoupnout ze současných 47 miliard švédských korun o dalších více než 5 miliard (cca 604 milionů eur). Pravicová vláda ve svém prohlášení uvedla, že je hluboce zneklidněna vývojem na Ukrajině. Podle ní Rusko okupuje části suverénního státu. S ohledem na tuto skutečnost vyjádřilo Švédsko svůj záměr posílit bezpečnost v okolí Baltského moře a největšího ostrova Gotland, který se nachází ve strategicky významné oblasti. Nový krok ze strany švédské vlády je vnímán jako odklon od tradičního postoje nezúčastněných a neutrálních zemí směrem k útočné vojenské politice. Proti tomuto vládnímu rozhodnutí se staví opoziční strana Zelených. Druhá opoziční strana sociálních demokratů tuto změnu naopak podporuje.

Švédsko coby neutrální stát stojící mimo strukturu NATO chce rozšířit svou flotilu stíhaček JAS-39 ze současných 60 strojů na 70. Podle ministryně obrany Karin Enstroem může být do budoucna klíčové vlastnit stíhačky s řízenými střelami schopným dlouhého doletu (bez ohledu na to, zda by měly zasáhnout ruské cíle nebo působit jako odstrašovací prostředek). Mimoto k současným třem ponorkám přislíbila přikoupit dvě nové. Další finance by pak měly putovat na rekonstrukci stávajícího vojenského vybavení, zejména lodí. Prostředky na meziroční navýšení obranných výdajů budou podle vládních představitelů získány mimo jiné reorganizací ozbrojených sil, přerozdělením obranného rozpočtu a omezením spolupráce s Ruskem v oblasti ochrany životního prostředí a jaderné energetiky.

22. 04. – NATO posiluje námořní přítomnost v Baltském moři

V reakci na ukrajinskou krizi opustila skupina válečných lodí pod hlavičkou NATO německý přístav Kiel s cílem posílit námořní bezpečnost a připravenost v Baltském moři. Během aktuálního období napětí je uskupení čtyř minolovek a jednoho podpůrného plavidla součástí celého balíku opatření ze strany NATO, které Aliance vzhledem k situaci na Ukrajině přijala. Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove se nechal slyšet, že jejich záměrem není eskalace situace, ale demonstrace silné solidarity Aliance a zvýšení její připravenosti. Skupina lodí se bude mimo jiné podílet na operaci odminování Baltského moře, na jehož dně se nacházejí miny, torpéda či bomby ještě z dob obou světových válek.

23. 04. – Američtí vojáci v Polsku a Pobaltí

Po stíhacích letounech dorazilo do Polska také 150 amerických výsadkářů. Jedná se o první skupinu z celkem 600 amerických vojáků, kteří budou v nadcházejících dnech rozmístění u našich severních sousedů a v Pobaltí (čtyři skupiny po 150 mužích v každé zemi).  Příslušníci 173. výsadkové brigády mají ujistit východo-evropské státy NATO o závazcích Washingtonu k jejich obraně a zapojí se do série vojenských cvičení, které v reakci na ukrajinskou krizi Aliance naplánovala. Podle vyjádření Moskvy ohrožuje zvýšená vojenská přítomnost NATO v těchto zemích stabilitu regionu.

173_paratroopers
Američtí výsadkáři ze 173.výsadkové brigády na letecké základně v polském Swiedwin (Zdroj: Army.mil, Autor: Sgt. A. M. LaVey).

25. 04. – Zadržení mezinárodních pozorovatelů na Ukrajině

Proruští separatisté na východě Ukrajiny v blízkosti města Slavjansk zadrželi autobus přepravující posádku mezinárodních vojenských pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle samozvaného starosty SlavjanskuPonomarjova se na palubě autobusu nacházeli „špióni“. O propuštění sedmi členů mise a 5 členů ukrajinské armády a jejich řidiče momentálně probíhají vyjednávání se zástupci proruských sil. Ačkoliv separatisté o zadržovaných pozorovatelích mluví jako o hostech a nikoli rukojmích, západní státy jejich krok okamžitě odsoudili a volají po jejich bezpodmínečném propuštění. Angela Merkelová vyzvala Putina, aby napomohl vyřešení rychlého propuštění zadržovaných pozorovatelů. Kromě Německa obvinily Rusko z porušení Ženevské dohody také USA, Velká Británie, Francie a Itálie.

26. 04. – Litva zdvojnásobí do roku 2020 svůj obranný rozpočet

Současné dění na Ukrajině bude mít s velkou pravděpodobností dopad na postoj mnoha evropských zemí ke svým výdajům na obranu. Po Švédsku oznámila totiž navýšení obranného rozpočtu také Litva, která plánuje do konce roku 2020 zdvojnásobit svůj vojenský rozpočet až na více než 800 miliónů dolarů ročně. Toto zvýšení výrazně posílí akviziční potenciál litevských ozbrojených sil. Již dříve tento měsíc oznámil Vilnius plán umístnit u hranic s Běloruskem tři nové radary. Navýšit výdaje na obranu chce také Litva a Estonsko. Kvůli pocitu ohrožení ze strany Ruska požadují všechny tři pobaltské země silnější a stálou vojenskou přítomnost NATO v čele se Spojenými státy na svém území.

28. 04. – Další kroky Západu proti Rusku

Spojené státy a Evropská unie oznámily uvalení nových sankcí vůči Rusku, které viní z pokračující eskalace krize na východní Ukrajině a neplnění dohody podepsané 17. dubna v Ženevě. Zatímco na americkém seznamu se objevilo 17 ruských společností a sedm nových jmen, Evropská unie uvalila sankce na dalších 15 ruských a ukrajinských představitelů. Washington také s okamžitou platností pozastavil export nejmodernějších technologií do Ruska, aby zabránil posilování vojenského potenciálu Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Brusel z poklonkování Washingtonu a sankce odsoudilo jako absolutně kontraproduktivní pro řešení současné krize na Ukrajině.

Mezitím pokračuje také posilování vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po amerických letounech dorazily do Polska a Pobaltí také britské a francouzské stroje. Čtyři britské letouny Eurofighter Typhoon byly dislokovány do Litvy, kde se budou společně s polskými partnery podílet na ochraně vzdušného prostoru východních hranic NATO. Další čtyři francouzské stroje Rafale pak zamířily do města Malbork na severu Polska s obdobným úkolem. Kanadské letouny vyslané začátkem druhé poloviny tohoto měsíce jsou již umístěny v Rumunsku. Tyto kroky mají ujistit členské státy NATO sousedící s Ruskem o závazcích Aliance vyplívajících z kolektivní obrany.

Dodatečné navýšení výdajů na obranu po Švédsku a pobaltských zemích nově oznámilo také Rumunsko. To chce jenom v tomto roku navýšit svůj vojenský rozpočet o dodatečných 215 milionů dolarů.

30. 04. – Švédský skandál kolem stíhacích letounů

Plánovaný kontrakt na prodej 22 kusů švédských stíhaček JAS-39 Gripen Švýcarsku stíhá skandál. Nyní už bývalý švédský vyslanec Thoeresson měl podle médií údajně lobovat švýcarské poslance, aby podpořili prodej gripenů. Švédská vláda však jakoukoli souvislost mezi současnou obměnou ambasadorů a zamýšleným prodejem stíhaček popřela. Podle ní se jednalo o pravidelnou, předem stanovenou, rotaci zaměstnanců. Ačkoli byla smlouva v hodnotě 2,5 miliard eur uzavřena již v loňském roce, 18. května proběhne ve Švýcarsku referendum o jejím financování. Podle utajovaných dokumentů měl Thoeresson sledovat názory švýcarských poslanců a na základě toho organizovat soukromé schůzky, na kterých skeptické poslance přesvědčí o výhodách obchodu. Švédský ministr zahraničí Car Bildt řekl, že velvyslanectví v Bernu stejně jako jeho zaměstnanci dělají pouze svou práci. Podstatou jejich činnosti je přispívat k podpoře švédského vývozu. Thoeresson nyní vykonává funkci zástupce náčelníka švédské stálé mise při OSN v New Yorku. Jeho dřívější pozici velvyslance v Bernu převezme na podzim Magnus Holm, bývalý ambasador v Estonsku.

Autoři: Juraj Nosál, Martina Ulmanová a Silvie Janičatová, studenti Mezinárodních vztahů a Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *