Novinky z euroatlantického prostoru: duben 2015

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc duben.

Západ a ukrajinský konflikt

Kanada se rozhodla připojit k Velké Británii a Spojeným státům a vyslat na Ukrajinu své vojenské instruktory k výcviku místních ozbrojených složek. Dvě stovky kanadských vojáků poskytnou výcvik v oblastech zneškodnění výbušnin, taktiky vojenské policie, polní medicíny, letecké bezpečnosti či logistiky. Jejich nasazení má trvat od letošního léta do konce března roku 2017. Kanada se dosud podílela pouze na poskytování neletálního materiálu a do východní Evropy vyslala své stíhací letouny a válečné lodě. Nasazení kanadských instruktorů bylo obratem kritizováno Ruskou federací, která označila tento krok za „kontraproduktivní a žalostný“. Mezitím téměř 300 amerických výsadkářů započalo v polovině dubna výcvik 900 ukrajinských příslušníků národní gardy. V rámci šestiměsíční operace Fearless Guardian budou prováděna společná vojenská cvičení, jež mají za cíl posílit schopnosti ukrajinské armády, která je nedostatečně vycvičena i vybavena. Rusko opět negativně reagovalo na tuto iniciativu, která dle něj může destabilizovat mírová jednání s rebely na východní Ukrajině. V neposlední řadě roste tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby jeho země poskytla Ukrajině letální pomoc. Kromě Kongresu a mnoha politických představitelů se ve prospěch tohoto kroku vyjádřil i bývalý velitel NATO admirál James Stavridis, jenž řekl, že pokud ukrajinská vláda není schopná nasadit své vojenské jednotky proti separatistům, politicky prohraje.

Irácká krize a Islámský stát

Dle nové zprávy OSN se od poloviny loňského roku 2014 podíl cizinců bojujících v řadách Islámského státu (ISIS) zvýšil o 71 % na 25 000 z více než sta národů. Stovky z nich působí v Jemenu, Libyi, Pákistánu nebo Somálsku. Nebezpečí radikalizace těchto cizinců tkví hlavně v možnosti teroristického útoku ve chvíli, kdy se vrátí zpět do své země. Spojenecká koalice naopak zaznamenala úspěch v opětovném dobytí až 35 % území, které ISIS ovládal v loňském roce. Irácký premiér Haider al-Abadi proto navštívil Washington, aby se po znovudobytí města Tikrit v severním Iráku společně se svým americkým protějškem dohodl, jak dále pokračovat v boji. Dle dostupných informací se jako další krok nabízelo druhé největší irácké město Tigris, případně provincie Anbar poblíž syrských hranic.

S tímto koaličním váháním pomohli ve druhé polovině dubna samotní džihádisté. Ti započali svou aktivitu v blízkosti jedné z vytipovaných lokalit, a to konkrétně v provincii Anbar, kde leží klíčové irácké město Ramadi. Tři města ležící blízko Ramadi již padla do rukou ISIS a džihádisté rovněž obsadili ropnou oblast okolo města Beiji. Pracovní skupina Bílého domu nyní proto vypracovává podrobnou strategii, jakým způsobem bude koalice postupovat v získávání kontroly nad dalšími iráckými oblastmi. Útok na město Mosul není očekáván dříve než v polovině července kvůli muslimskému Ramadánu. Iráčané již vyjádřili vděk americké pomoci a poukázali na to, že proti ISIS potřebují především tanky. Stále častěji skloňovaná Libye se může stát dalším územím, kde se Islámský stát může rozšířit. Čtyři roky po úspěšné kapitole v dějinách Severoatlantické aliance, která svým sedmiměsíčním bombardováním nakonec zapříčinila konec libyjského vůdce Kaddáfího, se severoafrická země zmítá v chaosu a rozkladu. Libye, která je v rukou dvou vlád, je také ovládána warlordy a denně čelí stovkám uprchlíků snažících se dostat do Evropy. Navíc je díky svým ropným polím velice lákavá právě pro Islámský stát, pro něhož je rozpadlá země těmi nejlepšími podmínkami pro šíření. To samé může navíc potkat Sýrii v případě, že režim prezidenta Assada padne v důsledku ofenzivy syrských rebelů podporovaných USA.

Mideast Iraq Islamic State-1
Irácké speciální jednotky vstupující do města Ramadí (zdroj: Fox News).

Spojené státy mezitím vycvičily již dvě brigády iráckých vojáků, s dalšími třemi se počítá. V současnosti prochází výcvikem na 4 000 Iráčanů. Ti společně s Kurdy procházejí šestitýdenním instruktážním programem a třítýdenním praktickým výcvikem. Cílem je vytrénovat až 10 000 iráckých jednotek. USA zároveň zvažují, zda nevycvičí i příslušníky speciálních iráckých sil, kteří by sloužili k pozemní identifikaci cílů pro koaliční bombardování. Existují ovšem obavy, že by mohlo docházet k mylným identifikacím, a tím pádem zabíjení nevinných civilistů. Proto budou Spojené státy muset vyčlenit také síly, které by určení cíle k likvidaci překontrolovaly.

Do koalice proti ISIS se nově zapojuje Švédsko, které vyšle až 120 svých vojáků k výcviku iráckých ozbrojených sil. Švédské jednotky poskytnou vojenské poradenství společně s tréninkem, nebude se však jednat o bojové operace. S jejich nasazením se počítá od letošního června a budou působit pod americkým vedením. Žádný pevný termín ukončení nasazení nebyl prozatím stanoven. Své působení v oblasti navýší také Austrálie. V následujících týdnech pošle do Iráku dalších 300 vojáků. Ti budou nasazeni vedle svých sto novozélandských kolegů na základně Taji v severním Bagdádu. Austrálie má v Iráku již 170 vojenských příslušníků na poradní a asistenční misi. Dalších 400 australských vojáků působí na základně blízko Dubaje, odkud podnikají vzdušné útoky na ISIS.

Přípravu výcviku syrských rebelů provázejí neustálé komplikace. V minulém měsíci Turecko informovalo o zpoždění ze strany Pentagonu, který tento fakt odůvodňoval logistickým zdržením kvůli geografické vzdálenosti. Nyní se zase s přibývajícími boji většina z již prověřených rebelů rozhodla zůstat doma a bránit své domovy proti džihádistům. Výcvik je navíc velmi kontroverzní – kromě boje proti ISIS se partnerské strany koalice obávají zájmů na svržení prezidenta Assada. Američané mají navíc omezené možnosti jak uhlídat, na co Syřané používají jimi poskytnuté vybavení a výcvik. Otázkou také zůstává bezpečnost vycvičených rebelů – USA zvažují jejich ochranu přímo v terénu. Proti tomu ovšem kritici namítají, že jakmile by se syrští rebelové dostali pod palbu vládních jednotek prezidenta Assada, byli by také američtí vojáci ochraňující rebely de facto vtaženi do války se Sýrií. Přesto bylo ve druhé polovině dubna oznámeno, že by se výcvik prvních 200 syrských rebelů mohl započít již začátkem března, a to v Turecku i přes jeho neshodu s americkým prezidentem Barackem Obamou nad tím, proti komu budou vlastně syrští rebelové bojovat. V plánu je vycvičit okolo 2 000 bojovníků ještě během tohoto roku. Turecký ministr zahraničí se nechal slyšet, že i když je boj proti ISIS prioritou, budou rebelové také nasazeni proti syrskému režimu prezidenta Assada. Americký kongres prozatím schválil nasazení pouze proti ISIS.

Severní Amerika

Americké drony řízeny z německé základny Ramstein

Dle zprávy deníků Der Spiegel a The Intercept je letecká základna Ramstein v Německu centrem pro vedení útoků amerických bezpilotních letounů v Africe a na Středním východě. Tato zpráva rovněž odkazuje na dokumenty, které odhalují, že německá vláda o rozšíření tohoto programu na její území věděla od počátku, přestože Německo dlouhodobě tvrdí, že o této situaci nemá “žádné povědomí“. Deníky zakládají svůj report na informacích od anonymního amerického zdroje, který uvedl, že signály pro vzdušné útoky jsou vysílány právě ze zmiňované oblasti. Již v loňském roce byla základna Ramstein spojována s přijímáním živých přenosů útoku „dronů“, které měly být následně analyzovány a komparovány se zpravodajskými informacemi. Americký prezident Barack Obama však i přesto tvrdil, že Německo není v rámci protiteroristických operací užíváno jako „odrazový bod“ pro bezpilotní letouny.

Posílení obranných vazeb mezi USA a Japonskem

Spojené státy s Japonskem představily nové body vzájemné obranné spolupráce, která dá japonským ozbrojeným silám ambicióznější globální roli v reakci na rostoucí vliv Číny. Spolupráce obecně zahrnuje obranu proti balistickým střelám, kybernetickým a kosmických útokům či námořní bezpečnost. Japonsko tak dle nových pravidel může poskytnout pomoc americkým jednotkám v případě ohrožení třetí stranou či nasadit minolovky v oblasti Středního východu, což má zajistit jeho větší podíl na americkým operacích a misích, ve kterých země dosud neměla žádnou přímou roli. Tato iniciativa reaguje na rozhodnutí japonské vlády z července loňského roku o přehodnocení pacifistického postoje Japonska po druhé světové válce, a tak i reinterpretaci ústavy, jež nově zahrnuje pojem kolektivní obrany.

Vlna nepokojů v Baltimoru

V americkém městě Baltimore se rozpoutaly protesty v reakci na smrt černošského mladíka Freddieho Graye, jenž zemřel na následky zranění při zatýkání místními policisty. Policejní náčelník následně po tomto incidentu připustil, že mladíkovi nebyla včas poskytnuta zdravotní péče, načež bylo započato vyšetřování. Nepokoje se rozpoutaly v den pohřbu Graye, který se stal dalším národním symbolem policejní brutality, která je ve Spojených státech stále diskutovanějším tématem. Obyvatelé města útočily lahvemi a kameny na policejní důstojníky, z nichž řada byla zraněna, zapalovali auta či rabovali obchody. Guvernér státu Maryland se proto rozhodl do Baltimoru nasadit Národní gardu a starostka města vyhlásila noční zákaz vycházení. Dle mnohých se jedná o nejnásilnější demonstrace v zemi od loňských protestů ve městě Ferguson, kde bělošský policista zastřelil osmnáctiletého neozbrojeného černošského teenagera Michaela Browna.

Britské ostrovy

Cvičení Joint Warrior u břehů Skotska

Ve Skotsku a přilehlých vodách se ve dnech 11.-24. dubna uskutečnilo pod taktovkou Velké Británie největší námořní cvičení v Evropě Joint Warrior 15-1. Tohoto cvičení se zúčastnilo celkem 55 lodí a ponorek ze 14 členských zemí NATO včetně 70 letounů a 13 000 členů vojenského personálu. Cílem bylo posílení interoperability mezi spojenci a jejich pozemními, vzdušnými a námořními silami. Mezi hlavní cvičné scénáře patřily protiponorkový boj, útoky malých lodí či manévrovací cvičení. V případě Stálých námořních sil NATO se pak primárně jednalo o testování protivzdušných a protiponorkových schopností či minolovných protiopatření, jež předcházejí vylodění obojživelných lodí na břeh. Joint Warrior, jež probíhá dvakrát ročně v dubnu a říjnu, bylo považováno za velmi úspěšné, a to i díky svému do určité míry soutěživému charakteru skrze řadu „válečných her“. Cvičení probíhalo v období pokračujícího napětí s Ruskou federací, jejíž letouny a ponorky narušují alianční prostor, nicméně vzhledem k dlouhodobému plánování není tato akce úmyslnou odezvou na ruské aktivity.

image (1)
Grafika lodí účastnících se cvičení Joint Warrior 15-1 (zdroj: Business Insider).

Potřeba dalších řízených střel pro RAF

Pokračující letecké útoky na cíle Islámského státu, na kterých se podílí i Velká Británie, dovedly britské ministerstvo obrany k jednáním o akvizici dalších střel Paveway IV pro své stíhací letouny Tornado GR.4. V současné době není známo, o jaký počet kusů se bude jednat, avšak společnost Raytheon UK, která je výrobcem těchto střel, považuje tuto ještě nedojednanou zakázku za jednu z výher letošního roku. Naposled britské Královské letectvo (Royal Air Force – RAF) obdrželo dodatečnou objednávku těchto bomb v roce 2011, kdy se účastnilo spojenecké operace v Libyi proti Kaddafího režimu.

Kontinentální Evropa

Povinné odvody v ČR od roku 2017

Česká vláda schválila novelu branného zákona, která znovu zavádí povinné odvody i v době míru. Největší změnou bude rozšíření odvodů i pro ženy. Pokud tuto novelu schválí Parlament, začne armáda s odvody od roku 2017. Každý rok by mělo být odvedeno až 100 000 lidí, kterým bude v daném roce 18 let. Nejedná se však o obnovení povinné vojenské služby, jak se mnozí domnívají. Odvody budou sloužit jako zdroj informací o zdravotním stavu populace a jejich ochotě bránit vlast. Podle slov generála Malenínského bude moci být odvedeno 50-70 % osob. Výjimku z odvodu budou mít těžce zdravotně postižení lidé, těhotné ženy, hasiči, policisté, soudci ústavního soudu, diplomaté, hejtmani či lidé pečující o dítě do tří let. Novela dále počítá se zavedením dobrovolných cvičení pro brance. Nad dobrovolností těchto cvičení se však v Parlamentu stále vede debata. Nicméně za současného stavu Armády ČR neexistují kapacity schopné všechny brance pojmout v případě povinných cvičení. Ministr obrany ČR Martin Stropnický navíc odhalil plány na navýšení velikosti Armády ČR na počet vojáků v rozmezí 24 000 – 27 000 osob do roku 2025. Navýšení by se měl dočkat i obranný rozpočet, který by se měl ze současné hodnoty 41 miliard korun dostat až na 71,5 miliard korun v roce 2020.

Užší spolupráce severských zemí stvrzena

Norsko, Švédsko, Dánsko, Finsko a Island stvrdily prostřednictvím svých zástupců odhodlání posílit vlastní bezpečnost a bezpečnost regionu. Společná deklarace hovoří o připravenosti k odpovědi na nenadálé incidenty ze strany Ruské federace. Podle ministrů obrany zmiňovaných států je toto odpověď na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě, která je způsobena ruským agresivním působením na Ukrajině a ve vzdušném prostoru severní Evropy. Tato deklarace je důležitá hlavně pro Švédsko a Finsko, jež nejsou členy NATO. Tato severská spolupráce se projeví v posílení kybernetické bezpečnosti, pořádání společných vojenských cvičení, výměně zpravodajských informací či prohloubení vztahů obranného průmyslu jednotlivých zemí.

Estonsko žádá větší přítomnost NATO v regionu

Estonský prezident Toomas H. Ilves volá po větší přítomnosti Aliance v Pobaltí. Estonsko se stejně jako další dva pobaltské státy cítí ohroženo Ruskem a jeho vojenskými cvičeními v blízkosti svých hranic. Ilves nevěří v dostatečně rychlou pomoc od Aliance a žádá stálou přítomnost aliančních vojáků na území Estonska. Tento požadavek je však v rozporu se smlouvou, kterou uzavřela Aliance s Ruskem v roce 1997. Estonský premiér Taavi Roivas proto požádal Německo, aby podpořilo dlouhodobější dislokaci aliančních jednotek v Pobaltí. Německá ministryně obrany zdůraznila podporu Estonsku s tím, že by pobaltské země neměly podceňovat schopnosti NATO. Zároveň dodala, že do roku 2016 by se mělo účastnit až 5 000 německých vojáků aliančního cvičení ve východní Evropě.

Řecký zájem o ruské rakety

Ruská média přinesla zprávu o řeckém vyjednávání v Moskvě ohledně nákupu raket a náhradních dílů pro řecké raketové systémy S-300 ruské provenience. Jedná se o jednu z dalších snah obnovit vztahy mezi Athénami a Moskvou, nicméně dle ruského prezidenta Vladimíra Putina si řecký premiér neřekl například o finanční pomoc, která by pomohla Řecku zmírnit jeho dluhy. O peníze však zažádal řecký ministr financí, a to formou válečných reparací, které požaduje po Německu. Tyto reparace v údajné výši 78 miliard eur by mělo splatit Německo kvůli škodám, které napáchalo během čtyřleté okupace Řecka během druhé světové války. Dle vyjádření Berlína však byly veškeré reparace vyřešeny v roce 1960 dohodou s ostatními evropskými státy. Uzavření otázky reparací navíc podtrhuje smlouva podepsaná v roce 1990, která učinila za druhou světovou válkou a veškerými nároky tlustou čáru.

Další potopená loď s uprchlíky

Ve Středozemním moři došlo s velkou pravděpodobností k největší námořní tragédii v historii. Loď, na které se údajně nacházelo přes 900 uprchlíků, se potopila na cestě ze severní Afriky do Evropy. Podle dostupných údajů se podařilo zachránit pouze 28 cestujících. Mezi zachráněnými je tuniský kapitán a syrský člen posádky. Oba byli okamžitě zadrženi italskými úřady a čelí obviněním z převaděčství. Kapitán byl navíc obviněn z neúmyslné hromadné vraždy. Problém převaděčství uprchlíků, který se v současnosti řeší na úrovní EU, se objevuje i v nové italské Bílé knize o obraně. Tento dokument poprvé po 13 letech vyzývá k zaujetí vedoucí role v regionu Středozemního moře. V tomto směru počítá Itálie s potenciálním nasazením bezpilotních letounů k monitorování situace a nasazením letectva pro údery na lodě pašeráků.

Chorvatsko hledá náhradu za své Mig-21

Chorvatská vláda schválila plán nákupu nových stíhacích letounů, které nahradí 12 starých strojů Mig-21. Záhřeb plánuje nakoupit buď úplně nové, nebo použité letouny členských zemí Aliance. Hlavními favority jsou Lockheed Martin s letounem F-16 a Saab s letounem JAS-39 Gripen. Mezi alternativy však patří francouzský letoun Mirage, Izraelský Kfir nebo jedna z verzí korejského letounu T-50. Vítěz by měl být oznámen do konce letošního roku, zatímco podpis smlouvy je očekáván v roce 2016.

1024px-Croatian_Air_Force_Mikoyan-Gurevich_MiG-21UMD_Lofting-1
Ilustrační obrázek: Stíhací letoun MiG-21 chorvatských vzdušných sil (zdroj: Wikimedia).

Polsko nakupuje Patrioty a vrtulníky Caracal

Americké protivzdušné systémy Patriot od firmy Raytheon porazily konsorcium Thales France a MBDA v boji o poskytnutí nových zbrojních produktů Polsku. Polsko by mělo obdržet osm baterií Patriotů do roku 2025 včetně dvou, které by mělo získat do tří let od podepsání kontraktu. Nákup Patriotů je největším obranným kontraktem uzavřeným v Polsku s celkovou hodnotou až 5 miliard amerických dolarů. Zároveň došlo k posunu i v otázce výběru nových víceúčelových vrtulníků. Společnosti Sikorsky s vrtulníkem S-70 Black Hawk a Agusta Westland s AW149 byly vyřazeny z výběru. Jedinou zbývající firmou se stala Airbus Helicopters, jejíž vrtulníky H225M Caracal postoupí dále k armádním zkouškám. Pokud vše dopadne podle představ Varšavy, Airbus získá kontrakt ve výši téměř tří miliard amerických dolarů na dodávku 50 kusů vrtulníků v několika verzích. První kusy by mohlo Polsko získat již v roce 2017.

Evropské země posilují svou obranu

Francie oznámila svůj úmysl posílit obranu státu a rozhodla o zachování až 7000 vojáků, kteří byli nasazeni v rámci Francie k ochraně klíčové infrastruktury po teroristických útocích v Paříži. V otázce obranného rozpočtu lze změny očekávat od roku 2016, kdy Francie plánuje v rozmezí let 2016-2019 na svou obranu vynaložit až o čtyři miliardy eur více než plánovala. Toto navýšení by mělo rovněž zachránit 18 500 – 34 000 pracovních míst, které čekalo rušení v rámci dříve uvažovaných úspor. Znepokojení nad asertivním chováním Ruské federace přinutilo navýšit svůj obranný rozpočet také Švédsko. Nové investice ve výši 1,2 miliardy amerických dolarů se uskuteční v rozmezí let 2016-2020. Německo reaguje na bezpečnostní situaci v Evropě nákupem dalších 100 kusů tanků Leopard v hodnotě 22 milionů eur. Tyto tanky byly v minulosti z německé výzbroje prodány německému průmyslu, nicméně nyní je Berlín kupuje zpět a plánuje jejich modernizaci na společný standard vzhledem k jejich různému stáří. Mezitím Slovensko postoupilo dál ve snížení své závislosti na Rusku v případě svých sovětských transportních vrtulníků Mi-17. Za 261 milionů amerických dolarů zakoupí devět amerických vrtulníků UH-60M Black Hawk. Mimo to jedná Slovensko se švédskou vládou o možném pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen, které by nahradily ruské letouny MiG-29.

Severoatlantická aliance

Testování nových sil rychlé reakce

Síly velmi rychlé reakce, tzv. spear-head forces, zahájily na začátku dubna cvičení Noble Jump v počtu okolo 1 500 vojáků. Alianční jednotky z Chorvatska, Dánska, Německa, Maďarska, Litvy, Norska, Slovinska, Polska a Portugalska nacvičovali schopnost nasazení do 48 hodin od oznámení rozkazu k pohybu. V České republice a Nizozemí si jednotky vyzkoušely brzké opuštění leteckých základen společně s přesunem po železnici. Na našem území se jednalo o pardubické letiště společně s chrudimskou základnou. Scénář nácviku měl simulovat oblast pobaltských států. Tyto síly budou zahrnovat celkově 5 000 vojáků a jsou součástí sil rychlé reakce NATO, které byly v současnosti navýšeny na počet 30 000.

NATO omezí velikost ruské delegace v Bruselu

Severoatlantická aliance vydala nové nařízení, tzv. guideline, podle kterého budou všechny partnerské země Aliance (v současnosti se jedná o 41 států) limitovány počtem členů delegace v Bruselu, a to na 30 osob. Země budou mít devět měsíců na přizpůsobení se novému omezení, ovšem tato iniciativa se de facto dotkne pouze Ruské federace, která má v současnosti v belgickém velitelství 50 lidí. Takové množství samozřejmě vzbuzuje ze strany Aliance zájem, neboť ta se domnívá, že může jít o potenciální špiony. Menší delegace proto představuje snížení rizika špionáže. Moskva prozatím rozhodnutí NATO nekomentovala. Rusko se partnerskou zemí stalo v roce 1994 a spolupracuje například v otázkách boje proti terorismu, mise v Afghánistánu či námořních operacích. Jindy však zaujímá opačný postoj, jako tomu bylo o rozhodování o vstupu středoevropských států do Aliance nebo umístění protiraketového deštníku. Ten měl oficiálně sloužit jako obrana před Íránem, Rusko se ovšem domnívalo, že je namířen proti němu.

Rasmussen a hybridní válka mezi Ruskem a Evropou

Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen varoval před stávající ruskou hrozbou. Podle něj je Moskva se svým konceptem tzv. hybridní války mnohem nebezpečnější, než tomu bývalo za dob Sovětského svazu. V Evropě by se totiž znovu mohla objevit ruská taktika, kterou její vojáci použili na Ukrajině. Rasmussen zdůraznil, že by NATO mělo přehodnotit své vnímaní aktu agrese a zahrnout do něj i hybridní hrozby. K tomu navíc dodal, že se v minulosti SSSR nikdy nezmiňoval o svém jaderném arzenálu a najednou lze nyní spatřit otevřenou debatu o tom, jakými jadernými zbraněmi Ruská federace disponuje. Dle Rasmussena dále Kreml údajně využívá manipulaci s veřejným míněním a finanční propojení s politickými stranami ve státech NATO včetně zapojení v nevládních organizacích. Vyzdvihl tak současné tendence krajně pravicových nacionalistických stran vyjadřovat sympatie k Rusku. Rasmussen rovněž vyjádřil po schůzce řeckého premiéra Alexise Tsiprase s Vladimírem Putinem obavy, že si Řekové zahrávají s ohněm. Podle něj lze řeckou ekonomiku zachránit pouze pomocí Západu, nikoli Ruska, které samotné je dle jeho slov rozloženou zemí.

Napětí s Ruskem kvůli aliančnímu deštníku

Severoatlantická aliance vydala oficiální stanovisko k obrannému raketovému systému NATO, který se stal v poslední době terčem ruské propagandy přinášející nepravdivé informace o fungování tohoto deštníku. Podle NATO není tento štít určen jako obrana před Ruskem, nýbrž jako obrana aliančních spojenců před proliferací balistických střel, a to například Íránu. Rusko navíc argumentuje, že Aliance zvyšuje napětí mezi oběma stranami pořádáním jaderných cvičení ve východní Evropě. Tento argument odmítá oficiální stanovisko tím, že je to právě Rusko, kdo vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Kreml totiž upozornil, že by mohl umístit jaderné hlavice na Krym a do ruské oblasti v Evropě Kaliningradu. Země navíc nepřestává v přeletech bombardérů možných nést jaderné zbraně blízko aliančních hranic.

Norsko vedoucí zemí ochrany vzdušného prostoru Pobaltí

S prvním květnem Norsko převezme vedoucí úlohu vzdušné hlídkovací mise nad Estonskem, Litvou a Lotyšskem. Znovu se k misi navíc připojí Velká Británie, mezitím co Belgie a Itálie budou pokračovat ve svém dosavadním nasazení i nadále. Do konce srpna tak budou stíhací piloti všech čtyř zemí v neustálé pohotovosti. Aliance dohlíží na vzdušný prostor pobaltských zemí již od roku 2004. Od zahájení krize s Ruskem zaznamenali zaměstnanci NATO na 150 vzletů svých strojů v důsledku narušení vzdušného prostoru ze strany ruských letounů.

800px-Royal_Norwegian_air_force_F-16s,_Northern_Viking_2011
Ilustrační obrázek: Stíhací letouny F-16 norského letectva (zdroj: Wikimedia).

Evropská unie

Nová protiteroristická strategie EU

Evropská komise odsouhlasila posílení kooperace mezi členskými státy a evropskými agenturami v oblasti boje proti terorismu a započala novou pětiletou protiteroristickou strategii EU. Jejími hlavními cíli je předcházení teroristickým útokům, potírání radikalismu a boj proti organizovanému zločinu a kybernetickým útokům. Součástí opatření je i požadavek na založení Evropského protiteroristického centra, zahájení fóra na unijní platformě o technologické podpoře mezi členskými státy a IT sektorem či navýšení financí pro agentury jako je například Evropský informační systém rejstříků trestů. Vzhledem k rozšíření hrozeb, jež jsou nyní převážně přeshraničního charakteru, má dojít rovněž k posílení pravomocí Evropského policejního úřadu (Europol).

Mimořádné jednání EU o migrační krizi

Evropská unie svolala mimořádné zasedání reagující na několik potopených lodí s uprchlíky, kteří se snažili dostat především z severní Afriky a Blízkého východu do Evropy. Stovky utopených znamenají jednu z nejhorších středomořských katastrof. Řecký a italský premiér dali společně najevo, že Evropa nemůže zůstat nečinná vůči takovýmto tragédiím, a francouzský prezident Hollande zase volala po nasazení více lodí, vzdušné podpory a intenzivnímu boji proti pašování lidí. Švédská ministryně spravedlnosti oproti tomu trvala na převzetí zodpovědnosti nad situací větším počtem zemí.   Během roku 2014 připlulo ke břehům Itálie skoro 170 000 imigrantů.

Zasedání také znovu otevřelo otázku kontroverzního ukončení italského programu Mare Nostrum ke konci roku 2014, který cílil právě na záchranné operace pro uprchlíky a podle Amnesty International zachránil více než 140 000 lidí. S koncem programu prokazatelně narostla úmrtnost imigrantů, kteří zemřeli při překonávání Středozemního moře.  Nyní se evropské vlády obracejí na evropskou hraniční agenturu Frontex, která by měla započít operaci Triton. Na rozdíl od Mare Nostrum má být Triton limitován patrolami třicet námořních mil od italského pobřeží, čili daleko od toho, kde se dějí skutečné problémy. Triton by měl získat z evropského společného rozpočtu 9 milionů eur každý měsíc až do konce tohoto roku. K pomoci se situací vyslalo britské Královské námořnictvo svou loď HMP Bulwark, která by neměla být limitována námořními mílemi jako Triton. Německo pro změnu nabídlo deset plavidel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *