Novinky z euroatlantického prostoru: květen 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc květen.

01. 05. – NATO volá po navýšení výdajů na obranu

Vzhledem k ruské anexi Krymu a pokračující krizi na Ukrajině mají vedoucí představitelé Severoatlantické aliance v úmyslu zatlačit na evropské členské státy, aby navýšily své výdaje na obranu. Podle zástupce generálního tajemníka NATO Alexandra Vershbowa by tato krize mohla být pro některé členy probuzením. Tato problematika bude také jedním z hlavních témat zářijového summitu ve Walesu, kde bude cílem získat závazek představitelů členských států k patřičnému navýšení svých výdajů na obranu.

Obdobně na své spojence naléhají Spojené státy. Ministr obrany Chuck Hagel se nechal slyšet, že je potřeba obnovit finanční závazky ze strany všech členů NATO a vládní představitelé musí pochopit důsledky aktuální fiskální slepé uličky. Hagel rovněž upozornil na fakt, že Spojené státy nesou primární tíhu financování Aliance a tato nevyvážená zátěž ohrožuje nejen integritu, soudržnost a schopnosti NATO, ale v konečném důsledku i evropskou a transatlantickou bezpečnost.

02. 05. – Merkelová na návštěvě ve Washingtonu

Angela Merkelová absolvovala začátkem měsíce státní návštěvu Spojených států amerických. Jednáním s prezidentem Obamou dominovala krize na Ukrajině a špionážní skandál Národní bezpečnostní agentury (NSA), která mimo jiné odposlouchávala mobilní telefon právě německé kancléřky. Na společné tiskové konferenci oba státníci přislíbili další sankce proti Rusku v případě, že jakýmkoli způsobem naruší nadcházející prezidentské volby na Ukrajině a zároveň potvrdili, že Evropská unie a Spojené státy budou nadále koordinovat svůj postup vůči Moskvě. V případě digitální špionáže a soukromí se ale zatím společný postoj najít nepodařilo. Oba představitelé se pouze zavázali k pokračování dialogu a prezident Obama zdůraznil, že němečtí občané nejsou v žádném případě předmětem permanentního sledování. Opatření, která v této souvislosti zavedl, dle jeho slov výrazně posílily respektování práva na soukromí ze strany NSA. Po odhaleních Edwarda Snowdena vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi ochladly. Berlín požaduje bezpečnostní záruky v podobě špionážní smlouvy, která by byla obdobou dohody Five Eyes, jež existuje mezi anglosaskými zeměmi. Washington ale něco takového odmítá.

Přepis společné tiskové konference prezidenta Obamy a kancléřky Merkelové lze najít na stránkách Bílého domu.

03. 05. – Vojenští pozorovatelé na Ukrajině propuštěni

Sedmičlenná skupina mezinárodních vojenských pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kterou zadrželi na konci minulého měsíce proruští separatisté na východě Ukrajiny, byla společně i s pěticí příslušníků ukrajinské armády propuštěna. Samozvaný starosta Slavjansku a vůdce povstání na východě Ponomarjov zdůrazňoval, že se zadrženými bylo jednáno jako s hosty, a jejich propuštění nepodmiňoval žádnými požadavky. Jeden z pozorovatelů, plukovník Axel Schneider z Německa, se nechal slyšet, že s týmem bylo zacházeno „natolik dobře, jak jen to bylo v tak bídné situaci možné“.

04. 05. – Kanada vysílá vojáky do Polska

Kanadská vláda oznámila vyslání vojenské jednotky do Polska za účelem ujištění východoevropských spojenců NATO o svých bezpečnostních závazcích po ruské anexi Krymu. Zhruba 50 mužů se 5. až 9. května zúčastní vojenského cvičení vedeného Spojenými státy blízko města Swidwin. Ottawa již minulý měsíc vyslala do regionu šest stíhacích letounů a jednu válečnou loď.

04. 05. – HMS Queen Elizabeth připravena k vyplutí letos v létě

Velká Británie se po dlouhých letech čekání konečně dočká oficiálního představení jedné ze svých letadlových lodí. HMS Queen Elizabeth bude veřejnosti předvedena 4. července v docích firmy Babcock při jmenovací ceremonii, které se má zúčastnit samotná britská královna. Tato válečná loď, jež je společně se svým dvojčetem HMS Prince of Wales výsledkem kooperace ministerstva obrany a firem BAE Systems, Babcock a Thales UK, má být v roce 2016 připravena k zahájení námořních zkoušek a o rok později k přímému nasazení. Královské námořnictvo očekává, že loď bude plně kompatibilní s víceúčelovými letouny F-35B i vrtulníky Merlin a Crowsnest. Program již od počátku doprovázely problémy, kdy došlo nejen k jeho dvouletému zpoždění, ale i k navýšení jeho ceny téměř na dvojnásobek. Navíc se vzhledem ke škrtům v obranném rozpočtu počítá s provozem pouze jedné letadlové lodi, kdy druhá by měla kotvit v docích či být dokonce prodána.

800px-The_forward_island_of_the_queen_elizabeth_class_aircraft_carrier_being_attached_to_the_main_body_of_the_carrier
Konstrukce HMS Queen Elizabeth (Zdroj: Wikimedia.org).

06. 05. – NATO podepsalo s Japonskem smlouvu o spolupráci

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen a japonský premiér Shinzo Abe podepsali Program individuálního partnerství a spolupráce, na jehož základě má dojít k prohlubování a rozšiřování dlouholetého partnerství mezi Aliancí a Japonskem. Mezi oblasti vzájemné kooperace bude patřit například boj proti pirátství, pomoc při katastrofách či humanitární pomoc. Rasmussen oznámil, že podpis této smlouvy, která staví na společném politickém prohlášení z Tokia z loňského roku, „posouvá spolupráci na další úroveň“ a poukazuje na „značný potenciál“ v jejich vzájemném vztahu. Japonsko je považováno za nejstaršího aliančního partnera mimo euroatlantický prostor, kdy „v aktuální době krize jsou dialogy s podobně smýšlejícími partnery klíčové k řešení globálních výzev.“

08. 05. – Francie vyšle vojáky do Sahelu

Francouzský ministr obrany oznámil, že země má v plánu vyslat 3 000 vojáků proti militantním islamistům do oblasti Sahelu, který je považován za nebezpečnou zónu plnou různých pašeráků. Francie tak chce přeorganizovat své vojenské síly, které má od loňského ledna dislokovány v Mali, kde by z původních 4 500 vojáků měla zůstat pouze čtvrtina. Zbytek sil bude nasazen v dalších regionálních státech jako je Čad, Niger či Burgina Faso, kdy Pobřeží slonoviny se stane logistickým centrem celé mise. Francouzští vojáci by vzhledem k tomuto strategickému rozmístění měli být schopni rychle a včasně reagovat v případě krizových situací a omezit schopnosti místních džihádistických skupin podněcovat nové útoky.

08. 05. – Americké sankce proti ruské bance se syrskými vazbami

Spojené státy uvalily poprvé sankce proti jedné z ruských bank. Kvůli svým vazbám na režim syrského prezidenta Assada se na sankčním seznamu amerického ministerstva financí ocitla banka Tempbank se sídlem v Moskvě. Jedná se relativně malou a ne velmi významnou banku. Sankce byly rovněž uvaleny na jejího ředitele Mikhaila Gagloeva, šest syrských vládních představitelů a dvě syrské rafinerie. Washington uvalil od začátku syrského vnitrostátního ozbrojeného konfliktu sankce na téměř 200 jednotlivců a společností.

08. 05. – Zlepšení vztahů NATO s Africkou unií

Severoatlantická aliance a Africká unie podnikly další krok k prohloubení vzájemné spolupráce, když na počátku měsíce podepsaly smlouvu formalizující statut styčného úřadu NATO v ústředí Africké unie. Tato technická dohoda umožní zlepšení kooperace v oblastech vzájemného zájmu, jako jsou strategická letecká a námořní přeprava, interoperabilita mezinárodních sil, individuální výcvik, plánování cvičení či poučení z operací. Styčný úřad NATO je tak primárním kontaktním místem pro aktivity Aliance s Africkou unií, kdy rovněž slouží jako vojenská kancelář pro kontakt s partnerskými zeměmi a regionálními organizacemi v Africe či s úřady mezinárodních organizací akreditovaných při Africké unii včetně Organizace spojených národů či Evropské unie.

11. 05. – Francie nezruší dodávku lodí Rusku

I přes nátlak Spojených států a některých dalších západních spojenců zatím všechno nasvědčuje tomu, že Francie nezruší dodávku dvou plavidel třídy Mistral ruskému námořnictvu. Zakázka z roku 2011 za 1,2 miliardy dolarů by podle francouzských diplomatických zdrojů totiž poškodila Paříž výrazně více než Moskvu a mnoha komentátory je proto vnímána jako ukázka omezených možností Evropy reagovat na ruské jednání v souvislosti s krizí na Ukrajině. Kontrakt byl kritizován některými členskými státy NATO již v roce 2011, protože umožňuje Rusku přístup k nejmodernějším vojenským technologiím, což bylo zejména po Gruzínské válce v létě 2008 vnímáno jako bezpečnostní riziko. První plavidlo pojmenované Vladivostok by mělo být doručeno v posledním čtvrtletí tohoto roku a druhé plavidlo, Sebastopol, pak v roce 2016. Loď je schopná nést na své palubě až 16 helikoptér. Kontrakt také umožňuje dodatečnou objednávku dalších dvou plavidel.

640px-BPC_Dixmude
Francouzská loď Le BPC Dixmude třídy Mistral (Zdroj: Wikimedia.org).

12. 05 – Rakousko členem Centra výjimečnosti NATO pro kybernetickou obranu

Rakousko se stalo prvním nečlenským státem NATO, který se připojil k Centru výjimečnosti Severoatlantické aliance pro kybernetickou obranu. Země podepsala příslušnou smlouvu se všemi součastnými členy na Velitelství spojeneckých sil pro transformaci v Norfolku, na jejímž základě se může zapojit do aktivit Centra, nicméně nemá hlasovací právo v řídícím výboru, jenž rozhoduje o rozpočtu a programu organizace. Alianční Centrum výjimečnosti pro kybernetickou obranu je výzkumné a výcvikové zařízení, které má za cíl zvýšit schopnosti, spolupráci a sdílení informací v rámci členských států NATO, a to skrze výuku, výzkum a vývoj, zkušenosti či konzultace. Rovněž se předpokládá, že se k Centru v letošním roce připojí další země včetně České republiky, Francie či Velké Británie.

12. 05. – Nové sankce EU proti Rusku

Po víkendových referendech zorganizovaných pro-ruskými separatisty na východě Ukrajiny v Donětské a Luhanské oblasti oznámila Evropská unie rozšíření svého sankčního režimu. Na seznamu sankcionovaných představitelů se objevilo 13 nových vysoce postavených ruských a ukrajinských představitelů včetně zástupce ředitele Putinovy prezidentské kanceláře Vjačeslava Volodina, hlavního velitele ruských výsadkových vojsk gen. Vladimíra Šamanova či lídrů pro-ruských separatistů. Celkově se tak počet sankcionovaných osob vyšplhal na jednašedesát. Vůbec poprvé se na evropském sankčním seznamu objevily také dvě společnosti. Konkrétně se jedná o plynárenskou firmu Chernomorneftegaz a ropnou firmu Feodosia, obě se sídlem na Krymu. Sankce zahrnují zmrazení majetku a zákaz vstupu do EU. Členské země EU, Spojené státy, Kanada a další západní země zároveň odmítly akceptovat výsledky obou referend, které označily za nelegitimní a protizákonné.

13. 05. – Ukrajinská krize urychluje akvizice UAV letounů

Některé východoevropské země se vzhledem k ruské intervenci na Krymu rozhodly zvýšit své počty bezpilotních letounů. První z nich je Polsko, jehož ozbrojené síly mají za cíl získat několik stovek dronů v různých variantách v rámci programu za 3 miliardy zlotých. Očekává se, že prvních 12 z těchto letounů, které mají být navrženy jak pro průzkumné, tak i útočné mise, dorazí již v roce 2016. Polsko tak reaguje na nestabilní situaci na svých východních hranicích, kdy chce posílit své schopnosti rychlé reakce v krizových situacích. Ukrajinská krize rovněž zintenzivnila snahy Estonska o vytvoření letky bezpilotních letounů, kdy estonské ozbrojené síly vidí zdokonalení svých průzkumných schopností jako nejvyšší vojenskou prioritu. Armáda chce zakoupit letouny RQ-4 Global Hawk v rámci společné akvizice několika členských států NATO, na níž se podílí například Česká republika, Slovensko či Německo.

14. 05. – Čtvrté kolo íránských jaderných rozhovorů

V rakouské metropoli proběhlo v pořadí již čtvrté kolo jednání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (5 stálých členů RB OSN a Německo). Cílem setkání, která probíhají za zavřenými dveřmi, je dosáhnout komplexní dohodu ohledně kontroverzního íránského jaderného programu. Západní státy Írán obviňují ze snahy postavit jadernou zbraň, ten to ale odmítá a svůj program označuje za civilní a mírumilovný. Podle diplomatických zdrojů se již začíná připravovat znění možné dohody. I přes značný pokrok v rozhovorech ale úspěch není v žádném případě jistý a objevují se také varování před přílišným optimismem. Mocnosti po Teheránu požadují dramatické snížení obohacování uranu, které by mu zamezilo sestrojit jadernou zbraň. Výměnou nabízejí zrušení ekonomických sankcí, které výrazně poškozují íránské hospodářství.

15. 05. – Ilegální migrace do EU vzrostla o polovinu

Evropská agentura Frontex ve své výroční analýze rizik hlásí, že počet osob, které se snaží vstoupit do Evropské unie nelegálně, vzrostl během loňského roku téměř o polovinu. Celkem bylo zajištěno 107 000 osob na hranicích, z nichž jednu čtvrtinu tvořili primárně syrští občané. Většina z loňských nelegálních imigrantů se snažila do EU dostat přes Centrální středomořskou cestu, kdy nejvíce zasažená Itálie požaduje pomoc při zvládání právě těchto přistěhovalců přijíždějících po moři. Itálie, která je pro imigranty považována spíše jen za přestupní místo, rovněž očekává větší asistenci ze strany EU při hlídání svých námořních hranic. Mezi další velké skupiny nelegálních imigrantů patří Eritrejci, Afghánci či Albánci. Zaregistrován byl také nárůst počtu Čečenců, kteří v členských státech EU hledají azyl.

16. 05. – Rozsáhlé cvičení NATO v Estonsku

Severoatlantická aliance zahájila v Estonsku rozsáhlé cvičení s názvem „Steadfast Javelin 1“, které má otestovat schopnost spojeneckých sil spolu efektivně spolupracovat a udržovat připravenost NATO a jeho bojovou účinnost. Toto cvičení, jež potrvá více než týden, má odrážet silný závazek Aliance vůči baltským zemím a ujistit členské státy o dodržování principů kolektivní obrany. „Steadfast Javelin 1“ se účastí kolem 6 000 vojáků z Belgie, Dánska, Estonska, Francie, Lotyšska, Litvy, Polska, Velké Británie a Spojených států, kteří na základě fiktivního scénáře odráží útok na Estonsko. Mezi zúčastněné patří pěší a průzkumné jednotky, technici, stíhací letouny, týmy protivzdušné obrany či týmy zabývající se kybernetickou bezpečností.

20140517-USAF-PC502-0882-L
Cvičení Steadfast Javelin 1 (Autor: Sgt. Andrew Davis, Zdroj: NATO/SHAPE).

18. 05. – Švýcarsko v referendu odmítlo Gripeny

Švýcarští voliči v národním referendu odmítli nejen nejvyšší minimální mzdu na světě, ale také zakázku za 3,5 miliardy dolarů na nákup 22 stíhacích letounů Jas-39 Gripen od švédské firmy Saab. Proti návrhu se vyslovilo 53 % voličů, kteří například ještě v loňském roce hlasovali v drtivé většině pro zachování branné povinnosti. Švýcarský ministr obrany Ueli Maurer oznámil, že výsledek referenda způsobí bezpečnostní mezeru, která bude muset být vyplněna jiným způsobem co možná nejrychleji. Celá problematika je o to zajímavější, že samotný parlament plánovanou dohodu již dříve schválil, nicméně opozice, která považovala tento nákup za zbytečné výdaje, dokázala získat potřebný počet podpisů pro konání referenda.

19. 05. – USA obvinily 5 čínských občanů z hackerství

Americké ministerstvo spravedlnosti vzneslo po prvé v historii soudní obvinění proti občanům cizího státu z kybernetické špionáže. Pět čínských občanů (Wang Dong, Sun Kailiang, Wen Xinyu, Huang Zhenyu, a Gu Chunhui) bylo obviněno z nabourání se do počítačových systémů amerických soukromých společností za účelem průmyslové špionáže. Postiženými společnostmi mají být Westinghouse Electric, US Steel, Alcoa Inc, Allegheny Technologies, SolarWorld a The US Steelworkers Union. Všichni obvinění jsou údajně důstojníky čínské lidově osvobozenecké armády, konkrétně pak nechvalně proslulé jednotky 61398, která se má specializovat právě na kybernetický boj a průmyslovou špionáž. Spojené státy již dlouhou dobu obviňují čínskou vládu z rozsáhlých kybernetických útoků, ale doposud žádná konkrétní protiopatření Washington oficiálně nepodnikl. Peking obvinění vůči svým důstojníkům ostře odmítl a sám se označil za oběť kybernetických útoků. Varoval zároveň, že jednání americké vlády může mít negativní dopad na vzájemné vztahy obou zemí.

19. 05. – NATO neplánuje vyslat další jednotky do Východní Evropy

I přes pokračující napětí s Ruskem ohledně situace na Ukrajině Severoatlantická aliance neočekává nasazení jaderných zbraní či většího počtu bojových jednotek ve východní Evropě. Toto rozhodnutí je mimo jiné podmíněno Zakládajícím aktem z roku 1997 mezi Ruskem a Aliancí, v němž se členové NATO vyjádřili, že nemají v úmyslu nasadit jaderné zbraně na území nových členských států. Podle této dohody se NATO také zavázalo, že k obraně svých členů bude docházet spíše skrze posílení kapacit a schopností než prostřednictvím trvalého rozmístění bojových sil na jejich území. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v této fázi krize nepředpokládá změnu obsahu Zakládajícího aktu, přestože například Polsko po anexi Krymu požaduje trvalou přítomnost spojeneckých vojsk na svém území.

20. 05. – Nové partnerství pro vesmírné operace

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Spojené státy se dohodly na nové spolupráci s cílem usnadnit sdílení informací týkajících se situačního povědomí ve vesmíru. Partnerství umožní efektivnější a koordinovanější využití vesmírných schopností podílejících se států prostřednictvím spolupráce na činnostech jako je identifikace a porozumění objektům ve vesmíru, zajištění nepřetržitých satelitních operací či vyhnutí se satelitním kolizím. Tato dohoda v podstatě vytváří základy pro mezinárodní verzi amerického Centra pro společné vesmírné operace, které působí jako centrální středisko pro vojenské sledování objektů ve vesmíru.

21. – 22. 05. – Jednání náčelníků generálních štábů NATO

Během dvoudenního zasedání Vojenského výboru NATO diskutovali náčelníci generálních štábů členských zemí širokou škálu bezpečnostních otázek a připravili svá doporučení pro ministry, premiéry a hlavy států na klíčová témata blížícího se summitu ve Walesu. Výbor potvrdil potřebu připravenosti Aliance na různorodé potenciální hrozby ať již v blízkosti euroatlantického prostoru či jinde ve světě. Náčelníci generálních štábů se dále rozhodli operacionalizovat Námořní strategii NATO, zlepšit vzdělávání, odbornou přípravu, cvičení a evaluaci a rovněž se dohodli, že členské státy musí případné nedostatky ve schopnostech odstranit skrze investice a kooperaci. V neposlední řadě Výbor potvrdil svůj pevný závazek k misi ISAF v Afghánistánu a odhodlání založit novou výcvikovou misi po roce 2014, jakmile bude dojednán právní rámec.

22. 05. – Zákon o reformě NSA prošel dolní komorou

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila návrh zákona, který by ukončil plošný sběr telefonních údajů ze strany Národní bezpečnostní agentury (NSA). Ta by měla mít podle navrhované reformy přístup k těmto datům pouze na základě speciálního soudního povolení. Zákon nazvaný The USA Freedom Act byl schválen značnou většinou zákonodárců (303 proti 121) a nyní poputuje do Senátu, který by ho měl začít projednávat příští měsíc. Reforma nicméně čelí kritice ze strany některých kongresmanů a občanských aktivistů kvůli kompromisním úpravám reagujícím na obavy zpravodajské komunity. Oproti původnímu návrhu tak vypadlo například opatření požadující každoroční zprávu o počtu monitorovaných jednotlivců a bianuální zprávu o počtu požadovaných soudních povolení. Návrh zákona nepočítá ani se jmenováním nezávislého veřejného obhájce práv, který by zasedal v speciálním soudu pro zpravodajskou činnost (tzv. FISA), jež dohlíží nad činností amerických zpravodajských služeb. Právě kvůli těmto změnám ztratil navrhovaný zákon podporu řady sponzorů, včetně velkých firem jako Google a Facebook.

Návrhy k reformě činnosti NSA představil prezident Obama začátkem tohoto roku po tom, co bývalý kontraktor NSA Edward Snowden odhalil médiím v polovině loňského roku rozsáhlý sběr elektronických dat ze strany amerických zpravodajských služeb.

23. 05. – Francie přehodnocuje dodání druhého plavidla Rusku

Podle nejnovějších informací zvažují francouzští představitelé zrušení dodávky druhého vojenského plavidla třídy Mistral Ruské federaci. I přes kritiku ostatních spojenců v NATO Francie začátkem měsíce odmítala zrušit kontrakt za 1,2 miliardy dolarů. Zatímco první loď má být dodána již koncem tohoto roku, druhá až v roce 2016. Možný obrat v postoji Paříže je s velkou pravděpodobností reakcí na další eskalaci konfliktu na východní Ukrajině i kritiku ze strany ostatním spojenců.

24. 05. – Francie: ministr obrany proti škrtům v rezortu

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian vyjádřil v dopise premiérovi hluboké znepokojení nad očekávaným snížením výdajů na obranu, kdy odkazuje na škrty v obranném rozpočtu na rok 2014 ve výši 355 miliónů eur. Le Drian naopak požaduje získat 500 miliónů eur z mimořádných příjmů země, které jsou účinně navýšeny prodejem vládních podílů v obranných společnostech. Dopis prezentuje obavy ministra ohledně vojenského výcviku, špatného stavu budov, včasného placení, ztráty pracovních míst a odložení klíčových objednávek potřebného vybavení, kdy tyto problémy by mohly ohrozit i zámořské mise v Mali či ve Středoafrické republice. Le Drian rovněž zdůraznil, že by v důsledku škrtů mohlo dojít ke zpoždění plánovaných dodávek tankovacích a transportních letounů Airbus A330, bezpilotních letounů či špionážních satelitů Ceres.

25. 05. – Německo nevidí důvod k navyšování výdajů na obranu

Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble nepovažuje navyšování obranného rozpočtu v kontextu ukrajinské krize za rozumný krok. Domnívá se naopak, že diskuse o růstu obranných výdajů či vyslání dalších vojenských jednotek do východní Evropy by mohly vést k nedorozumění s Ruskem. Schaeuble je také přesvědčen, že devadesát procent veřejnosti nejen v Německu, ale i v Evropské unii by považovalo tyto kroky za pouhé zhoršení celé situace. Německo, které se v důsledku své historie a roli v obou světových válkách více zdráhá použít vojenské prostředky, vydává na obranu kolem 1,4 % HDP.

27. 05. – V Afghánistánu zůstane 9 800 amerických vojáků

Americký prezident Barack Obama oznámil úmysl ponechat v Afghánistánu po stažení většiny koaličních sil koncem tohoto roku 9 800 vojáků. Ti by měli v zemi zůstat do roku 2016 a poskytovat asistenci afghánským bezpečnostním silám při výcviku a protiteroristických operacích. Přestože odcházející afghánský prezident Hamíd Karzáí odmítl podepsat bezpečnostní smlouvu, která by zajistila setrvání amerických sil v zemi, oba prezidentští kandidáti, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb naplánovaných na 14. června, se zavázali k jejímu urychlenému schválení.

28. 05. – Obamova doktrína?

Americký prezident Barack Obama přednesl projev před čerstými absolventy vojenské akademie ve West Pointu, ve kterém podle mnohých komentátorů nastínil koncepci zahraniční politiky Spojených států pro své druhé funkční období. Prezidet především přislíbil multilaterální přístup k zahraniční politice založený na kolektivní akci se spojenci a zdůrazňování nevojenských prostředků při řešení bezpečnostních výzev. Spojené státy musí ve větší míře využívat diplomacii, sankce, rozvojovou pomoc a mezinárodní právo. Užití vojenské síly má být pouze jednou z alternativ zahraniční politiky a mělo by být aplikováno pouze v nezbytných případech. Prezident také zdůraznil vůdčí roli Spojených států ve světě, která ale podle něho musí být založena především na „vedení skze příklad“. Obama obhajoval svou politiku při řešení ukrajinské krize, íránského jaderného programu či syrského konfliktu. Přislíbil také pokračování svých snah uzavřít kontroverzní věznici na Guantanámu. V neposlední řadě pak oznámil vytvoření pěti milardového fondu „Counterterrorism Partnership Fund“ pro boj s globálním terorismem. Peníze by měly směřovat například na výcvik bezpečnostních sil v Jemenu, podporu mezinárodních sil v Somálsku, trénink libyjských ozbrojených sil či podporu francouzských operací v Mali.

Projev je prvním ze série veřejných vystoupení v nadcházejících deseti dnech, kterými chce Obama reagovat na rostoucí kritiku své zahraniční politiky. Podle oponentů z pravého i levého politického spektra nedokázala totiž administrativa poskytnout jasnou a silnou odpověď v případě ruské anexe Krymu, použití chemických zbraní v Sýrii či unesení nigerijských školaček teroristickou skupinou Boko Haram. Prezidentova zahraniční politika je podle kritiků slabá a měla by být více asertivní. Republikánský senátor John McCain, Obamův vyzyvatel v prezidentských volbách v roce 2008, označil Obamův projev za nedostatečnou reakci na globální výzvy, kterým svět čelí a kritizoval prezidenta za jeho interpretaci reality, podle které jsou jedinou alternativou vůči jeho politice vojenské intervence všude ve světě.

28. 05. – Vojáci EU pomůžou povodněmi postižené Bosně a Hercegovině

Kolem 400 vojáků z Rakouska, Slovinska a Velké Británie se připojí k mírové misi EU v Bosně a Hercegovině jako součást humanitární pomoci při nejhorších povodních v historii země. Vyslaní vojáci, kteří by v zemi i bez těchto okolností měli předem naplánované cvičení, budou spolupracovat s místními ozbrojenými silami. EUFOR, která v Bosně a Hercegovině působí již od roku 2004, se do humanitární pomoci při povodních v zemi zapojila již dříve během posledních několika týdnů, kdy její vrtulníky evakuovaly přes 800 osob z nejhůře postižených oblastí.

29. 05. – Rozhovory mezi Bushem a Blairem částečně odtajněny

Dlouhodobě opožděné výsledky britského vyšetřování o vstupu Velké Británie do války v Iráku se přiblížily publikování poté, co britská vláda souhlasila s užitím poznámek a záznamů telefonních rozhovorů mezi bývalým britským premiérem Tonym Blairem a bývalým americkým prezidentem Georgem W. Bushem. Vzhledem k citlivosti dokumentů dojde ke zveřejnění pouze podstat rozhovorů či citací z nich, přepisy a plné texty zůstanou nadále tajemstvím stejně jako Bushovy odpovědi. Vzhledem k blížícím se všeobecným volbám v roce 2015 se očekává vydání závěrečné vyšetřovací zprávy ke konci tohoto roku. Samotné vyšetřování započalo již v roce 2009 a má za cíl prozkoumat Blairovo rozhodnutí vstoupit po boku Spojených států do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi a následnou britskou účast a její důsledky ve válce v Iráku, kde za šest let její účasti zemřelo 179 britských vojáků.

30. 05. – Výrazný nárůst imigrace do Evropy začátkem roku 2014

V posledních měsících došlo k prudkému nárůstu počtu imigrantů mířících do Evropy. Dle evropské agentury Frontex se stále více lidí vydává na nebezpečnou cestu ze severní Afriky do Itálie. V období od letošního ledna do dubna bylo detekováno 42 000 osob, z nich více než polovina přicházela z Libye. V kombinaci se sedmi dalšími, méně vytíženými trasami, se celkové číslo pohybuje kolem 60 000 lidí, což je ještě více než ve stejném období v roce 2011, kdy vypuklo Arabské jaro. Nejméně třetina z aktuálních přistěhovalců jsou Syřané, kteří jsou ve statistikách následováni Afghánci a Eritrejci. Odborníci tvrdí, že poslední čísla nejsou příliš překvapující vzhledem k relativně nízké úrovni migrace v prvních měsících roku 2013, kdy byla uzavřena hlavní migrační trasa přes Libyi a mnoho lidí čekalo několik let na první příležitost k odchodu.

Již v polovině tohoto měsíce (viz výše) zveřejnila Frontex také svou výroční zprávu za loňský rok, podle které počet osob usilujících o nelegální vstup do Evropské unie vzrostl oproti předchozímu roku téměř o polovinu.

Autoři: Juraj Nosál a Silvie Janičatová, studenti Mezinárodních vztahů a Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *