Novinky z euroatlantického prostoru: květen 2015 (část II)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce května.

Irácká krize a Islámský stát

Bojovníci Islámského státu během května ovládli hlavní město největší irácké provincie Anbar, Ramadi. Společně s útokem na syrské historické město Palmyra tak přinesli situace, na které nebyly irácké síly schopny reagovat. Washington však trvá na tom, že se dal útok včas odrazit, neboť irácké jednotky byly v přečíslení, a mohly tak zasáhnout. Podle USA se jedná o nedostatek bojové vůle ze strany iráckých vojáků. Palmyra navíc patří mezi unikátní kulturní dědictví, proto začalo UNESCO apelovat na obě strany konfliktu, aby okamžitě ukončily v oblasti veškeré boje a respektovaly záchranu památek. Provládní syrské jednotky již evakuovaly místní občany z tohoto historického města.

Irácký premiér al-Abadi navštívil v Moskvě ruského prezidenta Vladimíra Putina, který mu nabídl pomoc při boji s džihádisty. Abadi během své cesty připomenul, že vazby Iráku na Rusko jsou stále silné a vzájemně se rozvíjí investicemi a podnikáním. Ruské společnosti jsou zapojeny do irácké ekonomiky již od dob Saddáma Husajna a Rusko bylo silně proti americké invazi do Iráku v roce 2003, která vedla ke svržení tohoto diktátora. Světově slabé ceny ropy navíc Rusko donutily navázat těsnější vazby se zeměmi vyvážející tuto surovinu v rámci organizace OPEC, jehož členem je také Irák. Abadi zdůraznil, že se jeho země snaží s Ruskem rozvíjet vazby ve všech aspektech, ať už v oblasti vojensko-technické, ekonomické spolupráce či kooperace v oblasti ropy a plynu.

Spojené státy zase plánují Iráku doručit až 1000 protitankových střel, které mají zabránit ISIS v sebevražedných atentátech, jimž tato taktika nedávno zajistila zisk již zmíněného města Ramadi. Tam Islámský stát nasadil až 30 vozidel se sebevražednými atentátníky.

Turecko a USA se mezitím dohodly na principech poskytování vzdušné ochrany syrským rebelům bojujícím proti režimu syrského prezidenta Assada. Obě země doufají ve vycvičení až 15 000 rebelů, zatím se ovšem nemohou shodnou na účelu jejich nasazení. Podle Turecka je jejich primárním protivníkem právě syrský prezident, Američané však trvají na tom, že ISIS je momentálně přednější soupeř. Panuje však shoda, že rebelové mohou být vycvičeni a podporováni na více než jedné frontě. Kdy tato letecká podpora začne však prozatím není jasné.

article-2346511-1A743415000005DC-927_634x429
Oblast jižního Jordánska, kde podstupují syrští rebelové výcvik (zdroj: Daily Mail).

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na schůzi ministrů obrany a zahraničních věcí EU varoval před nebezpečím migrace z Blízkého východu a severní Afriky jakožto možné cesty pro džihádisty na evropský kontinent. Také z tohoto důvodu se evropští představitelé sešli, aby projednali námořní operaci proti pašerákům imigrantů, kteří operují především v rozvrácené Libyi. Podle Stoltenberga EU prozatím nepožádala NATO v této záležitosti o pomoc, nicméně dle jeho slov Aliance připravena pomoci kdykoli v okamžiku jejího vyžádání.

Severní Amerika

Pozastavení odposlouchávací činnosti NSA

Zákon Patriot Act, který po jedenáctém září výrazně rozšířil pravomoci tajným službám a legitimizoval shromaždování telekomunikačních dat Národní bezpečnostní agenturou (NSA), vypršel. Jeho prodloužení při hlasování zablokoval republikánský senátor Rand Paul. Ve hře je nicméně nový zákon, který by podobné pravomoci opět povolil, avšak s menšími úpravami. Jednou z diskutovaných změn je změna skladování dat z telefonních rozhovorů. Nově by tuto funkci neměla mít na starosti vláda, nýbrž samotné telekomunikační společnosti.

Kontinentální Evropa

Evropská imigrační krize

Evropská unie je sužována imigrační vlnou uprchlíků ze severní Afriky. Jenom za tento rok se jich do Evropy dostalo již 51 000 a přes 1 800 osob se při své nebezpečné cestě po Středozemním moři utopilo. Tyto skutečnosti přinutily špičky zemí EU jednat. Výsledkem je schválení námořní mise, která bude mít za úkol vyhledat pašerácká plavidla, identifikovat je a následně je zničit. Osud celé mise však záleží na tom, zda EU dostane mandát od OSN. Otázka jak nakládání s uprchlíky však rozděluje evropskou komunitu. Proti navrhovaným kvótám na přerozdělení imigrantů se postavilo hned několik zemí včetně Velké Británie, Španělska a Francie. Nicméně u Francie se předpokládá, že kvóty nakonec podpoří. Pro jejich schválení je zapotřebí souhlas alespoň 15 členských zemí, které reprezentují 65 % z celkové populace EU.

Vyšetřování narušení finských vod

Minulý měsíc došlo k narušení finských vod neznámým plavidel, které bylo považováno za ruskou ponorku. V rámci reakce ze strany finského námořnictva došlo následně k vypálení varovných výstřelů. Probíhající vyšetřování však nedokázalo určit, zda objekt, který narušil svrchované vody Finska, byla opravdu ruská ponorka.

Italský obranný rozpočet pro rok 2015

Finální verze italského obranného rozpočtu potvrzuje klesající tendenci financí v obranném sektoru evropských zemí. Nový rozpočet dosahuje hodnoty 13,9 miliard eur včetně výdajů na veřejné zakázky. Na těch se s ministerstvem obrany podílí finančně i ministerstvo průmyslu, které na ně vyčlenilo 2,5 miliardy eur. Rozpočet ovšem dokazuje vůli Itálie setrvat v programu Joint Strike Fighter (JSF), v jehož rámci dochází k vývoji a produkci nového stíhacího letounu páté generace F-35, a do roku 2020 nakoupit 38 těchto letounů, které jsou vyráběny v Itálii.

Veletrh IDET 2015

Brno opět hostilo veletrh bezpečnostní a obranné techniky IDET. Letošní ročník byl bezesporu ve znamení plánované modernizace Armády ČR (AČR). Nejdražší částí bude jednoznačně nákup nových obrněných pásových vozidel, která by měla nahradit stávající sovětská vozidla BVP-2 u 7. mechanizované brigády. Návštěvníci tak zde měli možnost vidět vedle sebe vystavené kandidáty, kterými byly švédský obrněnec CV-90 od firmy BAE Systems a obrněné vozidlo ASCOD licenčně vyráběné českou firmou Excalibur Army ve spolupráci s General Dynamics. Plánovaného tendru na nové spojovací vozidlo se bude účastnit společnost Tatra, jež ve spolupráci s francouzskou firmou Nexter vyvinula vozidlo TITUS. Jeho konkurent bude vozidlo VEGA od českého společnosti SVOS. Oba tyto stroje byly na IDETu rovněž vystaveny. AČR dále poptává společně se slovenskými ozbrojenými silami radary kategorie MADR (Mobile Air Defense Radar). Na IDETu byl vystaven jeden z uchazečů, a to radar Commander od britské společnosti BAE Systems. Čtvrtým větším akvizičním programem AČR bude náhrada starých houfnic DANA, které jsou nekompatibilní s municí Severoatlantické aliance. Vystavena zde byla modernizovaná houfnice DANA-M1 CZ od společnosti Excalibur Army, houfnice ZUZANA od slovenské firmy Konštrukta, a také lehká samohybná houfnice Eva na podvozku Tatra.  Na rozdíl od výše zmíněných výběrových řízení má program modernizace dělostřelectva nejnižší časovou prioritu.

tatra_titus_zlaty_idet_2015_05
Ilustrační obrázek: Bojové vozidlo TITUS (zdroj: Tatra Trucks).

České letectvo bude opět hlídat nebe nad Islandem

Česká republika vyšle letos v létě pět stíhacích letounů JAS-39 Gripen k ochraně islandského vzdušného prostoru. O provedení této mise zvané Icelandic Air Policing byla ČR požádána Severoatlantickou aliancí. Čeští piloti tak „zaskočí“ za Kanaďany, kteří jsou operačně vytížení kampaní proti Islámskému státu. V období od 20. července do 20. srpna se do mise zapojí až 70 vojáků. Podle českého ministra obrany Martina Stropnického je to významný příspěvek ČR pro Alianci a de facto i k boji proti Islámskému státu.

Cvičení Lion Effort v České republice

Na 21. základně taktického letectva v Čáslavi proběhlo letecké cvičení Lion Effort, do kterého bylo zapojeno i vrtulníkové letectvo, dopravní letectvo a komplety protivzdušné obrany. Cvičení bylo určeno hlavně uživatelům letounu JAS-39 Gripen a účastnilo se ho Švédsko, Maďarsko, a také Thajsko v roli pozorovatele. Kromě uživatelů letounů Gripen se cvičení účastnily polské stíhací letouny F-16 a německé stroje Eurofighter Typhoon, které startovaly ze svých domovských základen. Cvičení však poznamenala nehoda maďarského Gripenu, který havaroval při přistávacím manévru. Posádka se stihla katapultovat a pilotům se nic nestalo. Provoz byl následně odkloněn na blízké letiště Pardubice a cvičení muselo být přerušeno. Jedná se o první nehodu zahraničního uživatele tohoto švédského letounu.

Členství Finska v NATO blíže než kdy jindy

Nová finská středo-pravicová vláda zahrnula do svého vládního programu možnost kdykoliv zažádat o vstup do Severoatlantické aliance. Tato vláda si nechá vypracovat návrh, který vypočítá, na kolik by potenciální členství Finska v NATO stálo. Kreml již vyjádřil rostoucí znepokojení na prohlubováním vztahů Finska a Švédska s Aliancí. Svůj zájem tak obrací na stranu nové koalice – nacionální a tradiční Pravé Finy, kteří jsou známí svým proti-aliančním postojem. Jisté je, že tento krok představuje pro Finsko mezník ve svém historickém neutrálním vývoji. Nová vláda rovněž plánuje přijmout legislativu, která by umožnila národní a vojenské rozvědce sbírat zpravodajské signály mimo finské hranice a v komunikaci procházející skrze finské území. Oproti předchozí vládě nová koalice podporuje zvýšení rozpočtu na obranu včetně nových akvizicí, a to především v podobě nových stíhacích letounů, které by měly nahradit stávající stroje F/A-18 Hornet. Finští bezpečnostní experti potvrzují, že se nynější vláda chce vydat zcela novým směrem a že tyto kroky podniká země kvůli zvyšujícímu se napětí s Ruskem ohledně Ukrajiny a oblasti Pobaltí. Veřejná podpora vstupu do Aliance po současné krizi mírně narostla, nicméně procento odpůrců vstupu se stále pohybuje okolo 55 %, což je pro zemi, u které je vstup do NATO podmíněn referendem, stále klíčové. Není tajemstvím, že současný generální tajemník a bývalý norský premiér Jens Stoltenberg preferuje vstup do Aliance u obou severských zemí.

Severoatlantická aliance

Stoupající napětí mezi Ruskem a NATO

Okolo stovky stíhacích letounů z devíti členských i partnerských zemí Aliance absolvovalo na konci května vojenské cvičení v Norsku, Švédsku a Finsku s názvem Arctic Challenge Exercise 2015. Jednalo se o jedno z největších cvičení podobného druhu v Evropě pro tento rok, kterého se  zúčastnily kromě již zmíněných států dále Spojené státy, Velká Británie, Německo, Francie, Nizozemí a Švýcarsko. Jeho cílem bylo posílit vzájemnou interoperabilitu mezi spojenci v daném prostředí. Cvičení vyvolalo nezvyklý rozruch, neboť téměř vzápětí spustilo Rusko neohlášené cvičení ve své arktické oblasti. Dvanáct tisíc vojáků a 250 letounů nacvičovalo simulované útoky ze vzduchu. Na toto chování rychle zareagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg výzvou, aby Rusko bylo transparentnější ve svých cvičeních, a mohlo se tak předejít případnému katastrofickému nedorozumění. Stoltenberg se rovněž setkal poprvé od února s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Diskutovali nad vážnou situací na východní Ukrajině a Stoltenberg znovu zopakoval požadavek, aby Moskva splnila svou část Minských dohod včetně stažení těžkých zbraní z oblasti a umožnění plného přístupu pozorovatelů OBSE na místo konfliktu.

_MG_9264
Britský stíhací letoun Tornado GR.4 na cvičení Arctic Challenge Exercise 2015 (zdroj: Norwegian Armed Forces).

Ruská aktivita v podobě letů strategických bombardérů poblíž aliančního vzdušného prostoru a provokativní rétorika Kremlu obecně NATO znepokojují. Jde především o ruské plány na umístění jaderných zbraní do oblasti Kaliningradu a hrozbu přemístit tyto zbraně i na Krym, což by od základu změnilo rovnováhu bezpečnosti v Evropě. Rusko rovněž začalo umisťovat své nejmodernější zbraňové systémy blízko hranic Aliance ve východní Evropě. Podle Stoltenberga se však nevracíme do dob studené války, i když jsme daleko od strategického partnerství. Litva, Lotyšsko a Estonsko již oficiálně požádaly NATO o umístění několika tisíc vojáků ve svém regionu jako protiváhu Rusku. Záležitost však zatím zůstala bez odezvy. Ministři obrany pobaltských republik rovněž zvažují projekt společné vzdušné obrany v podobě protiraketových systémů středního doletu. Nově příchozí předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel také na konci května varoval, že by Moskva byla schopná region dobýt během dvou dní. Dle jeho slov by Rusko mohlo využít pomalého rozhodovacího mechanismu mezi členskými státy NATO a geograficky malého regionu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *