Novinky z euroatlantického prostoru: květen 2015 (část I)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce května.

Irácká krize a Islámský stát

Po dlouhých měsících čekání začala americká strana s výcvikem syrských rebelů. Prvních devadesát vojáků je nyní na základně v Jordánsku. Do programu se dobrovolně přihlásilo 3 750 Syřanů a 400 z nich již dokončilo prvotní prověřování. Vycvičeni budou 450 koaličními vojáky na základnách v Turecku, Saudské Arábii a Kataru. Rebelové údajně dostali zaplaceno za to, že se programu účastní. Turecko, jenž je hlavním americkým partnerem v této iniciativě, se stále se svými zámořskými kolegy nemůže shodnout na účelu nasazení rebelů. Kromě boje proti Islámskému státu budou totiž nasazeni také pro boj s vládním režimem syrského prezidenta Bašára Assada. Otázkou rovněž zůstává ochrana těchto rebelů – pokud by se americké jednotky rozhodly Syřany v boji krýt, mohly by se samy stát terčem útoku, a Spojené státy by se tak dostaly do přímé války se Sýrií.

V poslední době navíc koalice čelila kritice, že při vzdušných náletech proti ISIS umírají civilisté. Interní vojenské vyšetřování prokázalo, že při 3 500 náletech od loňského roku, kdy bylo poškozeno nebo zničeno více než 6 000 cílů, zemřelo 2 000 bojovníků ISIS a současně 132 civilistů. Příslušníci amerických ozbrojených sil se brání tím, že každý cíl je detailně prověřován, ať už bezpilotními prostředky, satelity, snímkovacími letouny nebo místními jednotkami, a že jim žádné ztráty na životech civilistů nejsou známy. Místní ovšem potvrzují, že takto ze vzduchu mohou vojáci jen těžko vědět, koho přesně zabili a že smrtelná zranění utrpěla řada iráckých a syrských obyvatel.

Prezident irácké kurdské autonomní oblasti se nechal slyšet, že je ochoten přijmout zbraně od Spojených států, a to za jejich podmínek. Toto rozhodnutí znamená pokrok především v dosavadní pomalé legislativní proceduře, aby mohly být americké zbraně do oblasti dodány. Irácký prezident Abadi ovšem upozornil, že dodávkami těchto zbraní USA podporují odtrhnutí kurdské oblasti od Iráku. Američané tak Abadiho ujistili, že se veškeré dodávky uskuteční pod iráckým vládním dohledem. Referendum o nezávislosti kurdské autonomní oblasti na Iráku bylo posunuto, dokud neskončí boj s ISIS.

Severní Amerika

Obamův summit s blízkovýchodními partnery

Americký prezident Barack Obama se sešel s představiteli zemí Perského zálivu v Camp Davidu. Cílem summitu bylo ujistit tyto partnery o bezpečnostním závazku Spojených států k regionu. Toto spojenectví začalo být zpochybňováno ve světle amerických dohod s Íránem, které by měly vést k uvolnění některých zavedených sankcí. Ačkoliv Spojené státy již před summitem avizovaly odmítnutí participovat ve vojenské alianci se státy Zálivu, rozhodly se podpořit prohloubení bezpečnostních vztahů mezi jednotlivými státy navzájem. Důležitým tématem byla ochota propojit systémy protiraketové obrany jednotlivých států s cílem vytvořit regionální raketový štít proti íránským raketám.

Modernizace kanadského námořnictva

Kanadské úřady oznámily, že počátkem příštího měsíce shromáždí seznam nabídek firem pro program Canadian Surface Combatant (CSC) v hodnotě 24 miliard amerických dolarů, v jehož rámci dojde ke stavbě 15 plavidel, které nahradí kanadské křižníky Iroquois a fregaty třídy Halifax. Výběru se budou účastnit velké firmy jak z USA (např. Lockheed Martin) tak i z Evropy (DCNS či BAE Systems). Tendr bude rozdělen do dvou částí. První vítěz bude oznámen na začátku roku 2017 a provede samotnou stavbu plavidla. Druhý vítěz poté provede integraci výzbroje a vybavení. Stavba nových lodí by měla probíhat v letech 2020-2030 s tím, že první plavidlo by mělo být operačně způsobilé v polovině dvacátých let. Zároveň s programem CSC zahájila Kanada modernizaci ponorek třídy Victoria (bývalé britské ponorky třídy Upholder) s cílem prodloužit jejich technickou životnost. Cena modernizace by se měla pohybovat v rozmezí od 1,2 miliardy po 2,5 miliardy amerických dolarů podle toho, jak se Kanada rozhodne prodloužit životnost o 6 až 18 let.  Modernizační práce by měly být zahájeny v roce 2020.

800px-HMCS_Corner_Brook
Kanadská ponorka třídy Victoria HMCS Corner Brook (zdroj: Wikimedia).

Telefonní data sesbíraná NSA ilegální

Americký odvolací soud nově rozhodl, že shromaždování dat ze strany Národní bezpečnostní agentury (NSA) je protiprávní. V roce 2013 totiž Národní bezpečnostní agentura (NSA) čelila vlně kritiky z údajného shromažďování osobních dat amerických občanů poté, co o tom informoval její bývalý zaměstnanec Edward Snowden. NSA měla sbírat telefonní čísla a časy hovorů, ovšem ne jejich obsah. Měla rovněž odposlouchávat evropské firmy a mezi jedinci také Angelu Merkelovou, na což Německo reagovalo okamžitým přerušením internetového přístupu NSA do systému. Federální soud ve Washingtonu v prosinci roku 2013 ustanovil, že hromadný sběr osobních dat je v rozporu s americkou ústavou, nicméně o týden později byl verdikt soudu zrušen newyorských soudem, který prohlásil, že praktiky NSA jsou legální. Toto rozhodnutí však bylo zrušeno květnovým verdiktem odvolacího soudu. V loňském roce navíc Sněmovna reprezentantů odhlasovala zákon na ukončení shromažďování podobných dat NSA, které vyprší v červnu tohoto roku. Nyní se ovšem rojí opět hlasy senátorů, že by na základě sekce 215 amerického vlasteneckého paktu měla NSA pokračovat ve sběru dat. Dolní sněmovna by naopak ráda nahradila stávající legislativu podporou ochrany osobních svobod a působení NSA v tomto kontextu zakázala.

Jednání ministra Kerryho v Rusku

Americký ministr zahraničí John Kerry jednal se svým protějškem Sergejem Lavrovem a následně s ruským prezidentem Vladimírem Putinem při své návštěvě v ruském městě Soči. Podle Kerryho návštěva přinesla začátek čerstvého dialogu, který může přispět k větší spolupráci ohledně regionální krize. Krymská otázka se tak zdála být již minulostí a důraz byl kladen především na hledání řešení se situací v Sýrii. Veřejně žádné dohody nepadly, nicméně oba státy budou údajně spolupracovat na vyšetřování používání chemických zbraní syrským prezidentem Assadem. I přesto, že se Kerry s Putinem vyjádřili, že podporují klid zbraní na Ukrajině stanovený únorovými dohodami z Minsku, Rusko nenaznačilo, zda stáhne své údajné vojáky a přestane trénovat separatisty na východě Ukrajiny.

Kontinentální Evropa

Evropské státy zvažují bombardování pašeráckých lodí

V posledních letech zaznamenala Evropa vzrůstající počet imigrantů, kteří se plaví do Evropy z prostředí severní Afriky. Imigranti jsou převáženi do Evropy na nevyhovujících lodích pašeráků, a často tak dochází k haváriím a z nich plynoucím ztrátám na lidských životech. Evropské země proto zvažují použití vojenské síly proti pašeráckým úkrytům a jejich lodím, dříve než stihnou naložit imigranty. Proti tomuto nápadu se ale postavil generální tajemník OSN BanKi-moon, podle kterého je nevhodné ničit lodě kvůli tomu, že jsou místními využívány i k rybolovu, což je jejich zdroj obživy. Tento návrh nicméně podporuje Velké Británie a Itálie, která dokonce nabízí k využití svoji síť informátorů v Libyi a průzkumné bezpilotní letouny.

Možné sdílení tankovacích letounů mezi evropskými zeměmi

Polsko, Nizozemí a Norsko plánují společnou akvizici víceúčelových tankerů Airbus A330 MRTT. Celý program zastřešuje evropská agentura pro sdílené vyzbrojování OCCAR. Podepsání smlouvy se očekává na začátku roku 2016. První letouny by měly být operačně způsobilé v polovině roku 2020 a uvedené státy by si je měly proporčně rozdělit mezi sebe. Ačkoliv tento program iniciovaly tři zmíněné země, bude otevřen i pro další alianční partnery.

United_Arab_Emirates_Airbus_A330_MRTT_taking_off_at_Manchester_Airport
Ilustrační obrázek: Víceúčelový tankovací a transportní letoun A330 Voyager (zdroj: Wikimedia).

Největší vojenské cvičení v estonské historii

K vojenskému cvičení Steadfast Javelin povolalo Estonsko 7 000 záložníků a společně s profesionály se cvičení účastnilo až 13 000 estonských vojáků. Celkově mají estonské ozbrojené síly k dispozici 26 000 vojáků včetně branců a záložních sil, tudíž se jednalo o celou polovinu, kterou ještě podpořila tisícovka vojáků z členských zemí NATO. Cvičení, které bylo zaměřeno na obranu země před útokem fiktivního nepřítele, se účastnily i americké bitevníky pro blízkou leteckou podporu A-10 Thunderbolt. Tyto bitevníky se budou účastnit i aliančního cvičení v Rumunsku.

Armáda ČR sestaví nové bojové komando

Armáda České republiky se rozhodla o založení nové speciální jednotky, jež by měla fungovat jako podpůrný element současné 601. skupiny speciálních sil. Pro ni by toto bojové komando v počtu 200 vojáků mělo plnit úkoly bojové podpory jako je například palebná podpora, vytvoření koridoru či zajištění bezpečnosti konvojů. Část nové jednotky by také měla být zaměřená na psychologické operace ve smyslu nekonvenčního boje v „hybridní válce“.

Francie nabízí Rusku kompenzaci za lodě Mistral

Francie nově Rusku nabídla 785 milionů eur jako kompenzaci za zrušení kontraktu týkajícího se prodeje dvou francouzských lodí Mistral, jenž byl zastaven z důvodu agresivní ruské politiky v oblasti Krymu a Ukrajiny. Dle Vladimira Putina nebude Rusko nárokovat penále, ale chce zpátky své peníze. Zároveň dodal, že Rusko lodě plánovalo koupit, protože chtělo pomoci francouzským loděnicím. Člen ruské Dumy a bývalý velitel Černomořské flotily Vladimir Komoyedov však trvá na tom, že Francie Rusku dluží částku 1,5 miliardy eur za zrušení kontraktu a za všechny náklady ruské strany s tím spojené. Tím především myslí výcvik 400 ruských vojáků ve Francii, pro které Moskva navíc musela vyslat loď, a výstavbu infrastruktury ve Vladivostoku.

Severoatlantická aliance

Znovuotevření horké linky mezi Aliancí a Moskvou

Výsledkem zvyšující se ruské vzdušné aktivity nad Černým, Baltským a Norským mořem je znovuobnovení přímých komunikačních linek mezi Washingtonem a Moskvou, aby se tak snížilo riziko nedorozumění. Aliance se tak vrací do časů studené války – začala omezovat také většinu kontaktů s Ruskem. V dubnu NATO schválilo nařízení, podle kterého se počet členů delegace partnerských zemí v jeho belgickém sídle sníží na maximálně 30 lidí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg sice tvrdí, že opatření je celoplošné pro všechny delegace, nicméně zároveň potvrdil, že jedinou zemi, kterou toto nařízení postihne, je Rusko.

Spolupráce s EU v boji proti ruské propagandě

Členské země Severoatlantické aliance a Evropské unie chtějí společně bojovat proti ruské dezinformační kampani o Ukrajině, která je už několikrát donutila „vyšlápnout špatnou nohou. Cílem je vyhrát boj o novinové titulky. Klíčovou součástí ruských snah je sofistikovaná propaganda, která se snaží do západních mainstreamových médií vkládat pochybnosti. Podle mluvčího NATO v Moskvě Roberta Pszczela je Evropská unie v Rusku vykreslována jako konspirace homosexuálů. Pak jsou zde také tzv. trollové, kteří vymýšlejí příběhy na sociálních médiích a představují Moskvu v lepším světle, mezitím co autority v Kyjevě jako fašistické a západní lídry směšné. Političtí představitelé budou diskutovat o akčním plánu na červnovém summitu. Protože by zabralo hodně času vypořádávat se se všemi lži, budou se soustředit hlavně na boj s těmi stěžejními.

Další námořní cvičení NATO u břehů Norska

Na začátku března NATO odstartovalo v Severním moři své největší letošní protiponorkové vojenské cvičení. Zaměřilo se na detekci a obranu proti ponorkám. Více než desítka plavidel společně se čtyřmi ponorkami participují na letošním Dynamic Mongoose v norských vodách. K aliančním státům se také poprvé připojilo Švédsko, které v loňském roce detekovalo právě ve svých vodách ponorku neznámého původu. Není proto tajemstvím, že cvičení se hlavně připravuje na případnou ruskou podmořskou aktivitu, kterou dle všech předpokladů zažilo také Finsko a Velká Británie. NATO se také snaží reagovat na rostoucí ruské investice do armády. Kreml v současnosti vlastní okolo 60 ponorek – větší nukleární i menší diesel-elektrické, jež jsou schopné operovat v mělkých vodách. Nově také Rusko představilo nejtišší ponorku světa, která je na špici v této oblasti.

Exercise Dynamic Mongoose 2015
Alianční cvičení Dynamic Mongoose u norských břehů (zdroj: NATO).

Jednání ministrů zahraničí NATO v Turecku

Alianční ministři se sešli v tureckém městě Antalya, aby projednali současné krize ve světě. Turecká vláda společně s italskou vyjádřila obavy, že NATO vynakládá příliš mnoho energie na řešení situace na východě Ukrajiny. Nicméně i přesto Turecko nabídlo Alianci participaci na nových silách rychlé reakce, které mají odstrašovat Rusko proti případné další hybridní válce. Za oponou ovšem vyšly najevo skutečné turecké vztahy s Aliancí – vztah arabského státu se v poslední době značně zhoršil k Egyptu a Izraeli, a tak se země snaží sama implementovat vlastní zahraniční politiku a stát samostatně proti regionálnímu rivalovi – Íránu. Uvnitř tureckých politických kruhů se navíc začínají ozývat hlasy, zda je stále výhodné zůstávat členským státem NATO. Turecko se nyní velmi angažuje v boji proti ISIS a rádo by se podílelo na svržení režimu syrského prezidenta Assada. Od NATO dostala tato země obranný raketový systém Patriot, i přesto však žádá více vojenského vybavení.

Ministři zahraničí se během prvního dne jednání na společné schůzi dohodli také na budoucím působení Aliance v Afghánistánu po vypršení její výcvikové mise Resolute Support. Následná mise by měla být primárně vedená civilisty a doplněná vojenskou složkou. Ta bude mít nadále za cíl poskytovat poradenství afghánským bezpečnostním institucím a budování jejich nezávislosti na spojenecké podpoře.

Během druhého dne přítomní projednávali krizi na Ukrajině, kde znovu potvrdili svou plnou podporu ukrajinské suverenity a teritoriální integrity společně s požadavkem na Rusko, aby dodržovalo klid zbraní a stáhlo své vojáky z oblasti, což by mělo být monitorováno ze strany pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) . Zároveň ministři vyjádřili obavy ohledně ruského vyjádření o možném umístění jaderných zbraní na Krym. Pro boj s ruskou strategií hybridní války Aliance zdůraznila nutnost adaptovat mix konvenční vojenské taktiky, rozvratné kampaně a kybernetické války. Rovněž Litva, Lotyšsko a Estonsko požádaly NATO o stálou přítomnost aliančních vojsk na svých územích.

Evropská unie

Požadavek na zavedení kvót na imigranty

Po měsících kritiky, že Evropská unie jedná příliš pomalu v kontextu enormního toku imigrantů mířících k břehům jižní Evropy, autority se rozhodly o rozdělí břímě mezi členské státy. Plán se ovšem ihned stal terčem kritiky ze strany států, které akceptovat uprchlíky nechtějí. Velká Británie, Maďarsko a Česká republika dali najevo svou opozici ještě dříve, než byl plán oficiálně navrhnut. Společně s Irskem a Dánskem chtějí vytvořit v EU blokační menšinu, která by návrh nepodpořila. Nicméně šance na úspěch je velmi malá – větší státy jako Itálie, Francie nebo Německo jsou schopny návrh protlačit díky evropskému hlasovacímu systému založenému mimo jiné na velikosti země a počtu jejích obyvatel. Evropská agenda pro migraci by navíc pomohla Řecku, Itálii a Maltě. Vlny imigrantů podpořily v kontextu ekonomické krize růst proti-migračních nálad a zisk podpory nacionalistickým a populistickým stran v evropských státech. EU se bude snažit vypořádat nejenom s těmi uprchlíky, kteří už v Evropě jsou, ale současně zabránit přílivu dalších, především lidí pašovaných z Libye. Odpověď zahrnující vojenské řešení této otázky je prozatím velmi opatrná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *