Novinky z euroatlantického prostoru: leden 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc leden.

1. 1. – Změny v rámci EU

Leden 2014 zamíchal počtem členských států eurozóny – nově vstoupilo 1. ledna do třetí fáze Evropské měnové unie Lotyšsko.  Následovalo tak posledního přistoupivšího člena, kterým byl jeho pobaltský soused Estonsko. To přijalo euro jako své oficiální platidlo v roce 2011. Přistoupením Lotyšska stoupl počet členů eurozóny na 18. Obhájci evropské měny věří, že euro sníží závislost na Rusku, přiláká zahraniční investory a podpoří tak ekonomiku, která se před nedávnem vymanila z finanční krize a v současnosti spěje k tomu být jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik Evropské unie. Navzdory uvedeným očekáváním však zůstává většina Lotyšů skeptická a nevidí v nahrazení původní měny lat příliš mnoho výhod. Největší obavy pravděpodobně čiší z nutnosti finanční záchrany některých stávajících členů eurozóny.

Nový rok přinesl také změny na evropském pracovním trhu, který se otevřel občanům Rumunska a Bulharska. Po dobu prvních sedmi let jejich členství byly práva a žádosti o práci omezeny. Jelikož nyní mohou uchazeči o práci žádat neomezeně, začínají se někteří lidé v bohatších západních zemích EU obávat masové migrace. Zejména Velká Británie připomněla situaci, kdy před deseti léty, kdy do EU vstoupilo deset nových členů včetně Česka, očekávala příliv 15 tisíc imigrantů z východní Evropy, který však ve skutečnosti překročil hranici miliónu a půl. Londýn se ze všeho nejvíc obává zatížení ekonomiky a zvýšení kriminality. Vláda již přistoupila k zpřísnění podmínek pro pobírání sociálních dávek. Podle posledních informací BBC však nebyly od začátku roku vypraveny žádné extra lety z Bukureště, pouze jedna autobusová firma ztrojnásobila počet linek do hlavní britské metropole.

3. 1. – Itálie zachránila z Lampedusy na tisíc imigrantů

Italskému námořnictvu se podařil chvályhodný čin, když na začátku ledna zachránila během jednoho dne více než tisíc imigrantů plujících na přeplněných a vratkých člunech z afrického pobřeží na italský ostrov Lampedusa. Rovněž řecká pobřežní hlídka má na svém kontě několik desítek zachráněných životů. Právě tyto dvě země představují pro migranty, prchající z chudobou a násilím zmítané Afriky, vstupní bránu do Evropy. Přestože italské orgány zaznamenávají v chladných zimních měsících pokles uprchlíku, skutečnost, že se během jednoho dne podařilo zachránit tolik životů, svědčí o zoufalství těch, jež se na evropské území snaží dostat za každou cenu. Většina ze zachráněných pocházela z Eritreje, Nigérie, Somálska, Zambie, Mali a Pákistánu. Na záchranné akci se podílelo šest vojenských lodí a několik vrtulníků. Na úspěšnost celé operace má zcela jistě vliv smutná událost z loňského roku, kdy během jednoho týdne zemřelo ve středozemních vodách na 400 uprchlíků. Itálie od té doby mobilizuje válečné lodě a letadla a vyzývá EU ke společnému řešení tohoto citlivého problému.

4. 1. – ETA lituje své hříchy z minulosti

Bývalí bojovníci z baskické separatistické skupiny ETA vyjádřili lítost za své činy spáchané v minulosti. Skupina 70 nedávno propuštěných vězňů ve svém prohlášení uvedla, že si je vědoma, jaké utrpení a škody způsobila a přijímá za ně plnou zodpovědnost. Ve svém prohlášení, během kterého se vězni poprvé objevili na veřejnosti společně, zároveň vyzvali k amnestii zbývajících zadržených členů teroristické skupiny ETA. Všichni ze zadržovaných byli odsouzeni za střelby a bombové útoky spáchané během let 1970 až 1990, které si vyžádaly na 800 obětí. Podle rozhodnutí Evropského soudního dvora by měli být všichni osvobozeni. První propuštění začalo již v říjnu loňského roku.

5. 1. – Drobná změna v poslání FBI

Na zajímavou událost upozornil server Foreign Policy, který si všiml změnu v primárním poslání Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Původní „prosazování práva“ (law enforcement) vystřídala nově v oficiálních materiálech „národní bezpečnost“ (national security). Zapojení této zpravodajské agentury do boje proti terorismu není (zejména po 11. září) žádným tajemstvím a změna v oficiálním poslání je tak skutečně pouze kosmetickou úpravou, která má spíše symbolický význam. Nicméně celkem jasně reflektuje proměnu, kterou FBI po teroristických útocích na Světové obchodní centrum a Pentagon prošlo. Zdůrazňování národní bezpečnosti na úkor prosazování práva má pochopitelně také své kritiky.

8. 1. – Vyšetřování zabití Marka Duggana

Zvláštní porota posuzující legálnost zastřelení Marka Duggana, které v srpnu 2011 odstartovalo rozsáhlé nepokoje po celé Británii, dospěla k závěru, že policie jednala v souladu se zákonem. Rodina zemřelého přesto trvá na tom, že byl „popraven“. Před budovou soudu se shromáždil dav Dugganových příznivců, kteří verdikt ostře odsoudili a policisty označili za „vrahy“. Duggan byl zabit policií v severolondýnské čtvrti Tottenham za nejasných okolností. Při noční kontrole ho v sebeobraně zastřelil jeden z policistů, přičemž dodnes není zcela jasné, zda byl devětadvacetiletý muž ve chvíli své smrti ozbrojen. Podle oficiálního vyšetřování zbraň odhodil krátce před střelbou, přičemž policista se (dle poroty právem) domníval, že ji stále má. Kvůli obavám z reakce veřejnosti na vyhlášení verdiktu byla metropolitní policie v pohotovosti, připravena zabránit případnému opakování událostí ze srpna před třemi lety. K připomenutí tehdejších událostí si můžete přečíst starý komentář z pera našeho redaktora, který v té době na Britských ostrovech pobýval.

640px-Carpetright_store_after_Tottenham_riots
Jedna z podpálených budov ve čtvrti Tottenham během nepokojů v roce 2011 (Zdroj: Wikipedia.org).

8. 1. – Kritika bývalého ministra obrany Gatese

Bývalý americký ministr obrany Robert Gates publikoval své memoáry. V knize „In Duty: Memoirs of a Secretary of War” se Gates vyjadřuje velmi kriticky především na adresu prezidenta Obamy a jeho přístupu k válce v Afghánistánu.  Přestože Obamu označil za muže „personální integrity“, jehož strategická rozhodnutí byla správná, prezident se podle jeho slov staví skepticky k vítězství Spojených států a nedůvěřuje plně ozbrojeným silám ohledně možností, jež mu nabízejí. Dle Gatese Obama nepovažuje válku, kterou zdědil po předchozí administrativě, za „svou“ a jeho hlavním cílem je z konfliktu vycouvat. Naopak velmi kladně Gates zhodnotil Obamovo rozhodnutí zaútočit na úkryt Usámu bin Ládina v Pákistánu, jež označil za jedno z nejstatečnějších rozhodnutí, jaké kdy v Bílém domě zažil. Kritiku si v Gatesově nové knize vysloužil také viceprezident Joe Biden, který se podle něho mýlí téměř ve všech hlavních zahraničněpolitických a bezpečnostních otázkách posledních čtyřiceti let. Asi nejzajímavější odhalení se ale týká fungování Obamovy bezpečnostní politiky. Podle Gatese Bílý dům zasahoval téměř konstantně do záležitostí Pentagonu a posunul tak mikromanagement a operační vměšování na zcela novou úroveň, srovnatelnou s obdobím Richarda Nixona. Za největší překážky během své služby označil bývalý ministr především byrokratickou netečnost, konflikty uvnitř administrativy a stranickou politiku v Kongresu.

8. 1. – EU navrhuje poslat vojáky do SAR

S rostoucím násilím ve Středoafrické republice roste i vůle Evropské unie vyslat své vojáky do hlavního města Bangui nebo na západ země. Na 700 až 1000 unijních vojáků by tak mělo podpořit francouzské vojáky, kteří byli do své bývalé kolonie vysláni na konci minulého roku, aby zastavili sektářské násilí mezi muslimskými a křesťanskými milicemi. Diplomaté zastupující vlády 28 členských zemí budou o detailech návrhu jednat v blízké době.

Střety ve Středoafrické republice si od prosince vyžádaly více než 1000 mrtvých a téměř milión osob bylo donuceno opustit své domovy. Pro vyslání evropských vojenských sil je i Catherine Ashtonová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Podle jejich slov by zde vojáci setrvali po dobu 4 měsíců až jednoho roku, během které by ochraňovali místní obyvatelstvo a humanitární zařízení. Poté by misi mohly převzít buď síly Africké unie, anebo mírové mise OSN.

9. 1. – Syrský konflikt hrozbou pro Západ

Podle amerických zpravodajských a protiteroristických činitelů se snaží islamistické radikální skupiny s vazbami na Al-Káidu rekrutovat Američany a další občany západních států, kteří se účastní bojů v syrské občanské válce, k páchání teroristických útoků po návratu domů. Ředitel FBI James B. Comey prohlásil identifikování Američanů vracejících se ze syrského konfliktu za jednu ze současných priorit úřadu v rámci boje proti terorismu. Podle informací amerického listu The New York Times se od vypuknutí konfliktu pokusilo vycestovat do Sýrie nejméně 70 amerických občanů. Mnohem větší hrozbu ale představuje tento bezpečnostní problém pro Evropu. Dle různých odhadů může v Sýrii momentálně bojovat až 1 200 evropských muslimů.

9. 1. – Německo pomůže s likvidací syrských chemických zbraní

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier na začátku ledna oznámil, že se jeho země bude podílet na likvidaci syrských chemických zbraní a část jejich komponentů bude zničena na německém území. Podle jeho slov by se každá země, která k tomu má potřebné technické kapacity, neměla vyhýbat odpovědnosti a nabídnout pomoc.

Ministr zahraničí na tiskové konferenci se svým kolegou z ministerstva obrany uvedl, že část chemického materiálu bude v souladu s předpisy na ochranu životního prostředí spálena ve vládním vojenském zařízení ve městě Münster ležící na severu Vestfálska. Ačkoliv se Berlín nejprve bránil přijmout chemické látky na německé půdě, nyní se kabinet shodl, že je povinností mezinárodního společenství, aby byla zajištěna jejich konečná likvidace. Navíc Němci disponují nejen potřebnou technologií, ale i bohatými zkušenostmi s ničením chemického odpadu.

První zásilka z celkových 1300 tun toxických chemikálií opustila Sýrii na dánské lodi v  polovině ledna. Kontejnery budou ve vodách Středozemního moře přeloženy na lodě amerického námořnictva a poté odeslány k likvidaci do mezinárodních vod. Prezident Bašár Asad se v loňském roce zavázal zničit všechny chemické zbraně v dohodě zprostředkované Spojenými státy a Ruskem. K podpisu přistoupil po červnovém útoku sarinem, z něhož se vzájemně obviňují syrský režim a povstalecké síly a jenž měl za následek stovky mrtvých. Všechen chemický arzenál by měl být zlikvidován do poloviny letošního roku.

MV_Cape_Ray_(T-AKR-9679)_at_Norfolk_VA_in_2014
Americké plavidlo MV Cape Ray, které by mělo zničit většinu syrského chemického arzenálu (Zdroj: Wikipedia.org).

11. 1. – Demonstrace na podporu uvězněných členů ETA

Nejméně sto tisíc lidí vyrazilo do ulic v severošpanělském městě Bilbao, aby podpořilo poslední vězněné členy baskické teroristické skupiny ETA. Část z nich byla na nařízení Evropského soudu pro lidská práva koncem loňského roku propuštěna. Soud shledal pochybení na straně Španělska, které recipročně uplatňovalo právní předpisy a znemožňovalo tak možnost předčasného propuštění vězňů, kteří na něj měli právo.

Původně tichý pochod, který jeho organizátoři nazvali pochodem za „lidská práva, porozumění a mír“ čas od času narušovaly výkřiky některých demonstrantů, kteří provolávali hesla na podporu separatistické skupiny. Pochod vznikl z podnětu Baskické národní a separatistické strany jako reakce na nepovolení demonstrace, jejímž cílem bylo vyjednat ústupky pro uvězněné členy ETA v podobě jejich přesunu co nejblíže k Baskicku a jejich rodinám. Jedna z protestujících, dvaapadesátiletá Itziar Goienetxia se nechala slyšet, že se jedná o dvojí trest, neboť za svým manželem musí do vězení cestovat přes 1200 km. ETA ukončila ozbrojené násilí v roce 2011.

15. 1. – NSA dokáže monitorovat i počítače odpojené od sítě

Americký list The New York Times přišel na základě dokumentů od Edwarda Snowdena a informací od amerických vládních činitelů a počítačových expertů se zprávou, podle které Národní bezpečnostní agentura (NSA) sledovala na 100 000 počítačů, přičemž je byla schopna monitorovat i když byly odpojeny od internetové sítě. Technologie má být založena na rádiových vlnách a do počítačů se měla dostat přes tajně instalované USB disky. Program s kódovým označením „Quantum“ je podle The New York Times využíván přinejmenším od roku 2008 a slouží především k dlouhodobému monitorování počítačů čínské a ruské armády, mexické policie a drogových kartelů, obchodních úřadů Evropské unie či spojenců v boji proti terorismu jako Saudská Arábie, Indie a Pákistán.

15. 1. – Brusel volá po boji proti extremismu

Evropská komise vyzvala všechny členské státy, aby rozhodněji reagovaly na radikalizaci a násilný extremismus. Komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström ve svém projevu prohlásila, že aktivity násilných extremistů a teroristů jsou na vzestupu a žádný stát nebude ušetřen této hrozby. V poslední době roste zvláště počet Evropanů, kteří cestují do zahraničí s cílem účastnit se výcviku nebo páchat teroristické útoky. V konfliktních oblastech, nejčastěji pak v Sýrii, Súdánu nebo Somálsku, se podle posledních odhadů nachází více než 1200 občanů EU. Ti se zde dále radikalizují a po návratu do Evropy představují vážnou bezpečnostní hrozbu. Nejakutnějším případem jsou v současnosti stovky mladých Evropanů bojujících v syrské občanské válce, kteří se vzájemně verbují přes internet a sociální sítě. Komisařka dále uvádí, že ideologicky motivované útoky nezpůsobují pouze škody na životech a na majetku, ale rozdělují evropskou společnost a podporují extremistické, nacionalistické a xenofobní nálady. Vzhledem k závažnosti hrozby doporučuje Komise 10 oblastí, kde je potřeba zintenzivnit činnost a podnikat preventivní opatření. Návrh Bruselu je výsledkem dvouleté práce více než 700 odborníků sdružených v rámci sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci. Na její návrh by mělo vzniknout také nové centrum zaměřené na výzkum v oblasti extremismu a poskytování poradenských služeb. Výstavba tohoto tzv. „evropského znalostního centra“ by měla trvat čtyři roky a celková suma na jeho zřízení je odhadována na 20 miliónů eur.

V návaznosti na případ evropských džihádistů působících v Sýrii se objevily informace, že evropské zpravodajské služby navštívily Damašek, aby diskutovali bezpečnostní spolupráci a sdílení informací o evropských radikálech s vládou Bašára Asada. John Kerry, americký ministr zahraničí, prohlásil, že nemá žádné informace o tom, že by se tajné služby Západu, podporující opoziční rétoriku, scházely se syrskými delegáty. Nicméně Faisal Mekdad, syrský náměstek ministra zahraničí uvedl, že se na Sýrii obrátilo mnoho zemí s cílem koordinovat bezpečnostní opatření a činnost extremistů bojujících v tamní občanské válce. Ačkoliv sám nechtěl specifikovat, které země to byly, v rozhovoru pro BBC potvrdil schůzky britských, německých, francouzských a španělských tajných agentů s představiteli syrské vlády. Obě znesvářené strany syrského konfliktu vyjádřili velké znepokojení nad chováním západních politiků, které považují jako rozkol mezi slovy a činy.

15. 1. – Itálie zvažuje nasazení armády proti mafii

Italská vláda zvažuje poměrně svérázné řešení problému s neapolskou mafií, kterou viní ze zamořování životního prostředí nelegálními skládkami toxického odpadu. Nyní se rozhodla nasadit armádu, aby se vypořádala s mafiány, kteří vydělávají na nezákonné likvidaci průmyslového odpadu. Skládky vznikající na okraji města Neapole mají údajně za následek zvýšenou míru tvorby rakoviny, alergií a vrozených vad. Olovo, arzen a jiný průmyslová rozpouštědla z černých skládek totiž zamořují půdu a jedy se tak dostávají do potravin, zejména rajčat, brokolice a jiné zeleniny. Mimoto existují vážné obavy, že jedovaté látky mohou kromě vzduchu a půdy kontaminovat také zásoby podzemní vody. Vláda se zoufale snaží situaci řešit. Na lékařské prohlídky místních obyvatel a různá ochranná opatření životního prostředí v postiženém regionu Kampánie vynaložila již desítky miliónů eur, přesto je situace stále bezútěšná.

Jak přesně vláda zamýšlí využít vojáky, není známo. Ví se jen, že armáda byla nasazena již v roce 2008 a 2011, kdy převážela hromadící se nebezpečné odpadky v kamionech pryč z předměstí. Italská zločinecká síť Camorra do Kampánie sváží jedovaté chemikálie z italského průmyslového severu již od 80. let. Podle sdružení na ochranu životního prostředí Legambiente zde bylo v letech 1991 až 2013 spáleno na 10 miliónů tun průmyslového odpadu, který je dopravován především v noci.

16. 1. – Podvádění amerických jaderných důstojníků

V amerických vzdušných silách propukl nový skandál po tom, co bylo na základně Malmstrom v Montaně čtyřiatřicet důstojníků zodpovědných za jaderný arzenál postaveno mimo službu kvůli podezření z podvádění při pravidelném měsíčním testování. Podle dostupných informací si část obviněných důstojníků pomocí textových zpráv posílala správné odpovědi, zatímco další o tomto jednání věděli, ale nenahlásili ho. Podvádění bylo odhaleno v rámci vyšetřování jiného případu na jiné základně týkajícího se zneužívání návykových látek. Jedná se při tom pouze o další případ v řadě skandálů, které v posledních měsících zasáhly americké jaderné síly a které vyvolávají vážné pochybnosti ohledně bezpečnosti amerického jaderného arzenálu. V květnu a srpnu loňského roku bylo na dvou základnách (na již zmiňované Malmstrom v Montaně a na základně Minot v Severní Dakotě) odhaleno vážné porušování bezpečnostních předpisů a v první polovině října byli odvoláni dva vysoce postavení velící důstojníci, gen. Michael Carey, který byl hlavním velitelem jaderných střel dlouhého doletu a viceadmirál námořnictva Tim Giardina, druhý nejvyšší velitel Amerického strategického velitelství (US Strategic Command).  Zatímco první byl zbaven funkce kvůli ztrátě důvěry a „nevhodnému chování“, druhý je podezřelý z ilegálního hazardu.

16. 1. – Otázky ohledně budoucnosti britské vojenské moci

Bývalý americký ministr obrany Robert Gates, který začátkem ledna vydal své memoáry, prohlásil v rozhovoru pro BBC, že britské škrty ve výdajích na obranu mohou vážné ohrozit postavení Spojeného království jako významného aktéra na mezinárodní scéně a ovlivnit „speciální vztah“ se Spojenými státy. Za obzvláště škodlivé označil Gates zejména škrty v britském námořnictvu a fakt, že poprvé od první světové války bude ostrovní stát bez funkční letadlové lodi. Britský premiér David Cameron Gatesovu kritiku odmítl. Británie je podle něho v rámci obrany nadále jedním z klíčových světových hráčů a i přes škrty významně investuje do svých budoucích kapacit, na které plánuje v příštích deseti letech vynaložit až 160 miliard liber. Britskou obrannou politiku v reakci na Gatesovu kritiku obhajoval také bývalý ministr obrany Liam Fox, který připomněl, že Británie je jednou z mála zemí NATO, která vydává na obranu 2 % svého HDP a přestože je až osmou největší světovou ekonomikou, má čtvrtý největší obranný rozpočet na světě.

16. 1. – NSA shromažďuje miliony textových zpráv

Britský list The Guardian přišel na základě dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem s novým odhalením týkajícím se aktivit americké NSA. Ta podle nejnovějších informací shromažďuje pomocí programu Dishfisher po celém světě přibližně 200 milionů textových zpráv denně. Z databáze těchto zpráv je pak NSA schopna získat informace o cestovních plánech, kontaktech či finančních transakcích podezřelých osob.

17. 1. – Obama představil změny v činnosti NSA

Barack Obama představil dlouho očekávané změny v činnosti NSA. Ve svém projevu na americkém ministerstvu spravedlnosti prezident obhajoval program NSA k shromažďování elektronické komunikace. Podle jeho slov informace získané touto cestou pomohly zabránit teroristickým útokům doma i v zahraničí. Vláda v boji proti těmto hrozbám ale riskuje přetažení svých sil. Představené změny reflektují zčásti doporučení externí komise zveřejněné v polovině minulého měsíce. Největší změny se budou týkat především nejkontroverznějšího programu shromažďujícího tzv. metadata o telefonních hovorech uvnitř Spojených států. Ta mají byt nově uloženy u třetí strany a přístup NSA k nim je podmíněn soudním povolením od FISA (Foreign Intelligence Surveillance Court), speciálního soudu schvalujícího zpravodajské operace. Ten bude zároveň doplněn o panel odborníků na lidská práva. Přístup NSA k datům má být také omezen, a to z původních tří na dva kroky (tedy komu volal podezřelý subjekt a komu pak volali tito adresáti). Obama zároveň ukončil program sledování vedoucích činitelů spřátelených států a spojenců. Celý prezidentův projev lze nalézt na stránkách Bílého domu. Krátce po vystoupení na ministerstvu spravedlnosti Obama podepsal Prezidentskou direktivu PPD-28, která má zavést představené změny do praxe. Kritici a lidsko-právní aktivisté nicméně namítají, že reforma zavádí pouze kosmetické úpravy a neřeší hlavní problémy programu. Vzhledem k probíhající debatě ohledně legálnosti aktivit NSA se tedy dá očekávat, že aféra nebude v nadcházejících měsících ani přes nová omezení odsunuta do pozadí.

20. 1. – EU vyšle vojáky do SAR

Ministři zahraničí zemí osmadvacítky rozhodli v Bruselu o vyslání až tisícovky evropských vojáků do násilím sužované Středoafrické republiky. Ti budou asistovat více než pěti tisícům francouzských a afrických kolegů, kteří zde od loňského roku asistují při řešení sektářského konfliktu mezi muslimy a křesťany. Náklady na misi zatím nejsou známy. Plánovaným cílem vojenské operace je po dobu šesti měsíců zajišťovat bezpečnost, stabilitu a ochranu civilistům především v regionu Bangui. EU si od vojenské operace slibuje vytvoření podmínek umožňujících zajistit humanitární pomoc ohroženým občanům. Poté by měla být mise předána do rukou Africké unie. Šéfové diplomacie se shodují, že by operace mohla začít relativně rychle. Nyní vyžaduje ještě posvěcení Rady bezpečnosti OSN. Několik členských států ihned nabídlo svou pomoc, např. Řecko by rádo hostilo oficiální sídlo mise, zatímco Estonsko, Rumunsko, Rakousko, Finsko a Litva již přislíbily vojáky. Podle ex-ministra zahraničí Kohouta je jen málo pravděpodobné, že by se Česko zapojilo do operace ve Středoafrické republice (v současnosti působí v západoafrickém Mali 34 českých vojáků).

20. 1. – Řecký extrémista vyhrožuje vládě

Uprchlý Christodoulos Xiros, bývalý člen radikální levicové teroristické skupiny Hnutí 17. Listopadu, častěji známé jen jako 17 N, brojící proti Americe, Západu a kapitalismu, nyní hrozí řecké vládě ozbrojenou akcí. Xirosovi, který byl v roce 2003 odsouzen k celkem šesti doživotním trestům ze spáchání bombových útoků a přestřelek, se podařilo v lednu uprchnout poté, co opustil věznici, aby navštívil svou rodinu. Propustku na osm dní dostal za dobré chování. Pár dní po útěku vyvěsil dvaapadesátiletý Xiros na internetu videonahrávku, ve které řekl, že v zemi obnoví teror vůči všem, jež jsou zodpovědní za ztrátu životů Řeků a zaprodání jejich snů, jenom aby z toho měli zisk. Terorista kritizuje obě řecké vládní strany – konzervativní Novou demokracii a socialistický PASOK, média, soudnictví, policejní systém i krajně pravicovou stranu Zlatý úsvit.

Revoluční Hnutí 17. listopadu vzniklo v polovině roku 1970. Už v osmdesátých letech patřilo k nejaktivnějším teroristickým skupinám v západní Evropě. Za svou třicetiletou existenci má na svědomí smrt nejméně 23 zahraničních diplomatů, řeckých politiků a podnikatelů. Teroristé sdílející antiimperialistickou, antikapitalistickou a antiamerickou ideologii nejčastěji kritizovali Řecko za řešení situace na Kypru, otázku členství v NATO a přítomnost amerických základen na řecké půdě.

19. 1. – Měl Snowden pomoc z Ruska?

Předsedové zpravodajských komisí obou komor amerického kongresu (republikán Mike Rogers a demokratka Dianne Feinstein) prohlásili, že bývalý kontraktor NSA Edward Snowden mohl spolupracovat s ruskými zpravodajskými službami. Žádné důkazy ale zatím nejsou k dispozici a FBI zůstává podle dostupných informací přesvědčena, že Snowden jednal sám. Sám Snowden tato obvinění označil za „absurdní“.

20. 1. – Itálie varuje před bezpečnostními hrozbami ze Středozemí

Italský ministr obrany Mario Mauro na setkání se svým americkým protějškem Chuckem Hagelem ve Washingtonu varoval, že by na problematiku ilegální migrace ze severní Afriky do Itálie nemělo být nahlíženo pouze jako na problém nelegálního přistěhovalectví, ale především jako na hrozbu mezinárodní bezpečnosti a bezpečnosti středomořského regionu. Podle Itálie těží z přílivu imigrantů ze severní Afriky mnohé pašerácké a kriminální skupiny s potenciálními vazbami na terorismus. Ty využívají především zisky z přepravy uprchlíků na financování teroristických aktivit. Podle Maura musí každý cestující zaplatit za jednu cestu přibližně 3 000 dolarů. Tyto peníze pak končí v rukou mezinárodních zločineckých organizací, nevyjímaje ty, kde existují důvodná podezření na jejich vazbu na somálské a syrské teroristy. Druhý největší problém pak spočívá v možné infiltraci džihádistických bojovníků na palubu zchátralých plavidel mířících na ostrov Lampedusa. Podle ministra pak odsud teroristé pokračují dál do Evropy. Itálie proto varuje Spojené státy a NATO, aby se otázkou uprchlictví zabývali na nadcházejícím zasedání Vojenského výboru v Bruselu. Mauro dodává, že je třeba zapracovat na nové strategii obrany pro oblast Středomoří, přičemž stěžejní roli v ní musí sehrát USA.

21. 1. – Francie posílí svou obranu proti kybernetickým hrozbám a přítomnost v Africe

Francie plánuje během několika týdnů výrazně posílit své kapacity v oblasti kybernetické obrany. Projekt v přepočtu za 2 miliardy eur představil na kybernetickém fóru v severofrancouzském městě Lille francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian. Nutnost zintenzivnit obranu dokládá statistickými údaji, které říkají, že v roce 2013 čelilo ministerstvo obrany 780 významným počítačovým incidentům, zatímco v roce 2011 to bylo „jenom“ 195. Hackerské útoky přicházející z cizích zemí a od aktivistických skupin se nejčastěji pokouší paralyzovat vládní servery nebo zničit informační a zabezpečovací systémy. Snahou projektu je získat další IT odborníky a jejich počet takřka zdvojnásobit, vylepšit síťové technologie pro podporu francouzských vojsk a posílit spolupráci v rámci EU.

Ministr obrany zároveň připomněl další projekt francouzské armády na podporu boje proti terorismu a extremismu. V rámci něho dojde k navýšení počtu vojáků v neklidné oblasti afrického Sahelu na 3 000 mužů. Ministr předpokládá, že jedině v případě rychlé letecké a pozemní kampaně mohou francouzští vojáci účinně bojovat proti teroristům z Al-Káidy v severní Africe. Le Drain se netají tím, že stejně jako v případě vojenské intervence v Mali spoléhá na podporu Obamovy administrativy. Plán boje zahrnuje vytváření specializovaných míst, zlepšování logistické podpory a shromaždování informací ze strany zpravodajských služeb a bezpilotních letounů. Projekt na navýšení intervenčních kapacit v Africe plyne z nového regionálního přístupu zakotveného v revidované verzi národní bezpečnostní strategie, ve které je nově kladen důraz právě na Afriku.

21. 1. – Brusel a Bělehrad zahájily přístupové rozhovory

21. ledna 2014 proběhla historicky první mezivládní konference mezi EU a Bělehradem. Srbsko se tak posunulo o krok blíže k tomu, aby se stalo budoucím členem Evropské unie. Přístupová jednání začala téměř po dvou letech, kdy byl 1. března 2012 balkánské zemi přiznán status kandidátské země. Oddalování završení integračního procesu je důsledkem především dlouhodobě napjatých vztahů se sousedním Kosovem, ale také složité ekonomické a politické situace v zemi. Právě z těchto důvodu není možné s jistotou říci, jak dlouho budou přístupové rozhovory trvat. Odhady hovoří až o šesti letech. Podobně vleklý byl i přístupový proces Chorvatska, který trval od roku 2005 do roku 2011, přičemž oficiálně se stalo Chorvatsko členem 1. července 2013. Komisař EU pro rozšíření Štefan Füle uvedl, že konference představuje skutečný začátek interakce mezi členskými státy a Srbskem. Úspěšná realizace dohody nyní spočívá hlavně na pokračování ve společném dialogu a normalizaci srbsko-kosovských vztahů, vyřešení justičních otázek týkajících se zejména válečných zločinců Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče a snížení míry korupce, která je podle Transparency International na 72. příčce světového žebříčku.

21. 1. – Miliony německých e-mailových účtů nabourány

Ojedinělý kousek se podařil hackerům v Německu. Ti během jednoho dne infikovali milióny počítačů, ze kterých se snažili získat emailové účty a jejich přístupová hesla. Podle odhadů bezpečnostních agentur je rozsah útoků opravdu nevídaný, neboť postihuje až pětinu celkového počtu německého obyvatelstva, tedy přibližně 16 miliónů majitelů emailových schránek. Přesná čísla budou známa až poté, co federální úřad pro internetovou bezpečnost BSI všechny případné obětí zkontroluje. Pro tyto účely byla zřízena speciální internetová stránka, kde si uživatelé mohou ověřit, zda spadají do postižené databáze. V důsledku enormního přetížení začaly ale stránky krátce po spuštění kolabovat.

22. 1. – Íránec obviněn z krádeže dokumentů k programu F-35

Americký občan íránského původu Mozaffar Khazaee byl zatčen a obviněn z krádeže dokumentů týkajících se vývojového programu stíhacího letounu F-35. Devětapadesátiletý inženýr byl do srpna loňského roku zaměstnancem společnosti Pratt & Whitney, která prováděla zátěžové testy pro motory F-35. Vyšetřování bylo zahájeno v listopadu po tom, co celní úřednici a agenti vnitřní bezpečnosti odhalili zásilku na jeho jméno s ukradenými dokumenty směřující do Íránu. Khazaee byl zatčen 9. ledna na letišti v New Jersey těsně před svým odletem do Íránu. V případě prokázání viny mu hrozí 20 let za mřížemi.

An_F-35B_Lightning_II_aircraft_lands_aboard_the_amphibious_assault_ship_USS_Wasp_(LHD_1)
F-35B přistává na lodi USS Wasp (Zdroj: Wikipedia.org).

22. 1. – Pentagon chce v Afghánistánu 10 000 mužů nebo stažení

Podle informací The New York Times doporučil Pentagon prezidentu Obamovi, aby po stažení většiny koaličních sil z Afghánistánu do konce roku 2014, zůstalo v zemi minimálně 10 000 amerických vojáků nebo žádný.

23. 1. – PCLOB označil činnost NSA za ilegální

Privacy and Civil Liberties Oversight Board (PCLOB), exekutivní kontrolní orgán amerických zpravodajských služeb došel ve své nové zprávě k závěru, že program NSA, shromažďující miliardy záznamů o telefonních hovorech ve Spojených státech, je ilegální a měl by být ukončen. Dva z pěti členů kontrolního výboru nicméně připustili, že v případě zahrnutí dodatečných opatření k ochraně soukromí by program mohl pokračovat. Zpráva PCLOB čítající 238 stránek je podle amerického listu The Washington Post zatím nejrozsáhlejší komplexní analýzou programu jak z právního, tak praktického hlediska a bude dalším katalyzátorem v rámci debaty ohledně legálnosti aktivit NSA. Ta se rozproudila minulý měsíc po tom, co dva federální soudci vydali protichůdné právní nálezy.

24. 1. – Bývalý šéf chorvatské zpravodajské služby vydaný do Německa

Chorvatský nejvyšší soud dnes po několika letech zdráhání potvrdil vydání bývalého šéfa chorvatských tajných služeb Josipa Perkoviće do Německa ke stíhání. Podle chorvatských médií byl Perković předán německým orgánům již na záhřebském letišti, odtud pak putoval do Mnichova. Bývalý šéf zpravodajských služeb je obviňován z vraždy bývalého chorvatského disidenta Stjepana Djurekovicé, který byl v roce 1983 nalezen mrtev nedaleko Mnichova. Mimoto bude vyslýchán v otázce likvidace chorvatských emigrantů pobývajících na německém území v době, kdy byl vysoce postaveným komunistickým špiónem. Německo vydalo státní zatykač na Perkoviće v roce 2005, avšak až nyní, po vstupu Chorvatska do EU a po přijetí evropského souboru právních pravidel acquis communataire, přistoupil chorvatský nejvyšší soud na jeho vydání. Poslední šancí pro Perkoviće je tak ústavní soud, kde ještě může podat odvolání.

25. 1. – Protest proti představitelům evropské radikální pravice ve Vídni

V rakouské metropoli se sešly tisíce lidí, aby vyjádřily protest proti každoročnímu plesu evropské krajně pravicové smetánky. Ples je pořádán nejsilnější opoziční stranou Svobodných, která se netají svou blízkostí k radikální pravici. Tradiční akce, vzbuzující bouřlivé emoce, sice během posledních let změnila název, místo konání však zůstává v prestižním vídeňském paláci Hofburg. V minulých letech ples navštívily takové osoby, jako např. šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Pen. Podle policejních údajů vyšlo v letošním roce do ulic na 6 000 protestujících. Stejně jako každý rok se ani letos neobešly střety bez násilností a poškozování majetku. Lidé rozbíjeli výlohy, házeli lahvemi, ničili policejní vozidla. V rukou strážníků skončilo 12 výtržníků, což je o tři více než během loňského ročníku. Policie proto nařídila ohraničit město kordonem, aby zabránila střetům mezi demonstranty a pozvanými hosty. Vídeňský buršácký bál tak svědčí o stálé zakořeněnosti pravicového extremismu v rakouské společnosti. Dokazují to i loňské volební výsledky Svobodných, jež dosáhly v parlamentu třetí nejvyšší počet křesel, a to 40.

640px-Wien_Hofburg_Neue_Burg_Heldenplatz
Palác Hofburg ve Vídni (Zdroj: Wikipedia.org).

26. 1. – Snowden obvinil NSA z průmyslové špionáže

Edward Snowden v rozhovoru pro německou stanici ARD obvinil americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA) z průmyslové špionáže. Podle jeho slov je NSA ochotna získávat citlivé informace o velkých německých společnostech, které konkurují americkým firmám, v případě, že by mohly být výhodné pro národní zájmy Washingtonu. Bývalý kontraktor NSA také věří, že ho američtí agenti chtějí zabít. Několik dní na to se objevila v médiích další zpráva vycházející z dokumentů poskytnutých Snowdenem. Podle doposud nejnovějšího odhalení získávají americké a britské zpravodajské služby osobní data také z různých mobilních a tabletových aplikací, včetně populární hry „Angry Birds“.

27. 1. – Společnosti mohou zveřejňovat žádosti zpravodajských služeb

Americké internetové společnosti mohou nově zveřejňovat množství žádostí, které dostávají od americké vlády v souvislosti s národní bezpečností. Dohodly se tak po měsících jednání se zástupci ministerstva spravedlnosti a zpravodajských služeb. Nové opatření, které má zajistit větší transparentnost, má ale několik omezení. Údaje musí být pouze orientační (v intervalech po 250 v případě celkového počtu nebo 1000 v případě počtu žádosti na jednoho uživatele) a zveřejňované mohou být jenom každých šest měsíců s půl ročním zpožděním. V případě nové komunikační platformy pak musí společnost počkat alespoň dva roky, než informuje veřejnost o soudních žádostech vůči této službě.

28. 1. – Kosovský politik zatčen kvůli válečným zločinům

Policejní a justiční mise EU v Kosovu (EULEX) nechala zatknout vůdce kosovských Srbů Olivera Ivanoviče. Podezřívá ho z válečných zločinů, kterých se měl dopustit po kosovském konfliktu v 90. letech. Mise EULEX má v případech, kdy místní justice a policie selhává, pravomoc zakročit v takto citlivých otázkách. Ačkoliv oficiální podrobnosti obvinění nebyly zveřejněny, podle místních novin se měl šedesátiletý Ivanovič podílet na vraždění a mučení etnických Albánců. Iniciátoři zatčení věří, že zadržovaný Ivanovič byl jedním z organizátorů známé vigilantistické skupiny Bridgewaters, která páchala násilí na této etnické skupině Balkánců. Ivanovič, který se nyní nachází ve věznici v Prištině, měl zločiny spáchat v letech 1999 a 2000. Stoupenci šéfa kosovských Srbů tvrdí, že všechna obvinění jsou politicky motivována. Ivanović se v nedávných volbách ucházel o post starosty v kosovské Mitrovici. Ty však těsně prohrál s konzervativním probělehradským Krstimirem Pantićem.

28. 1. – Skandál kolem podvádění jaderných důstojníků se rozrůstá

Skandál z poloviny tohoto měsíce, kdy bylo kvůli podezření z podvádění při pravidelných měsíčních testech postaveno mimo službu čtyřiatřicet jaderných důstojníků amerických vzdušných sil, se podle oficiálních míst rozrost o několik dalších desítek osob na téměř dvojnásobek. Není zatím jasné, zda se nově obvinění podíleli na podvádění přímo nebo nepřímo. Ministr obrany Chuck Hagel nařídil revizi amerických jaderných sil a vyjádřil „vážné znepokojení“ nad morálkou a disciplínou některých jaderných důstojníků. Americký jaderný arzenál je ale podle jeho slov v bezpečí.

28. 1. – Obamův proslov o stavu Unie

Americký prezident Barack Obama přednesl svůj každoroční projev o stavu Unie. Pozornost byla již tradičně věnována především domácí politice. Zde se Obama zaměřil zejména na otázky společenské nerovnosti, platových podmínek a zdravotnické reformy. Přislíbil podporu střední třídy a zvýšení minimální mzdy pro federální zaměstnance. Ze zahraničně-politických a bezpečnostních témat věnoval prezident hlavní pozornost dosažené dohodě ohledně íránského jaderného programu, kterou označil za úspěch americké diplomacie a prohlásil, že jakékoliv snahy ze strany Kongresu o uvalení dodatečných sankcí vůči Teheránu bude vetovat. Podle prezidentových slov se musí dát v zájmu národní bezpečnosti šance diplomacii. Nicméně v případě, že Írán dohodu poruší, bude Obama první, kdo bude volat po ostrých protiopatřeních. Prezident také vyzval Kongres, aby v tomto roce odstranil zbývající překážky a povolil uzavření kontroverzní věznice na Guantánamu. Tento slib dal Obama svým voličům již v roce 2008, ale kvůli odporu velké části kongresmanů se mu ho doposud nepodařilo prosadit. Řeč se dotkla také otázky ilegálních imigrantů a prosazovanému zákonu, který by umožnil získat občanství více než 11 milionům ilegálních imigrantů žijících dlouhodobě v USA.  Norma již byla schválena Senátem a musí ještě projít Sněmovnou reprezentantů, kde ale čelí značné kritice ze strany konzervativců. Okrajově pak ještě prezident zmínil také konflikt v Sýrii, situaci na Ukrajině a klimatické změny. Záznam celého projevu lze shlédnout na stránkách Bílého domu.

28. 1. – Šéf GCHQ odstupuje ze své funkce

Sir Iain Lobban, šéf britské zpravodajské služby GCHQ (obdoba americké NSA), oznámil, že do konce roku 2014 odstoupí ze své funkce. Podle vládních představitelů se jeho rezignace v žádném případě netýká aféry kolem Edwarda Snowdena. Lobban působil v GCHQ od roku 1983 a jejím ředitelem se stal v roce 2008.

29. 1. – Menší americké vzdušné síly?

Nová ministryně amerických vzdušných sil Deborah Lee James, která byla do funkce jmenována koncem minulého měsíce, nastínila svou vizi budoucnosti amerického letectva. Po škrtech ve výdajích na obranu (tzv. sequestration) budou podle ní Spojené státy disponovat kvantitativně menšími, ale cenově efektivnějšími vzdušnými silami, které nadále zůstanou v čele technologického vývoje. Za jednu ze svých priorit označila James posílení vztahu mezi letectvem a obranným průmyslem, což není vzhledem k její dřívější kariéře (ředitelka v Science Applications International Corp.) velmi překvapivé. Nová ministryně zároveň přislíbila, že žádný dolar nevyjde nazmar.

30. 1. – Nominace nového šéfa NSA

Velké personální změny probíhají nyní na půdě americké Národní bezpečnostní agentury. Po tom, co současný šéf Keith Alexander oznámil loni v březnu svůj záměr odejít do důchodu, připravuje se NSA na nominaci nového ředitele. Není překvapující, že nejvyšší šance na post má viceadmirál námořnictva Michael Rogers, dřívější kryptograf a šéf tamního kybernetického oddělení Cybercom. Ačkoliv Rogersovo jméno již posvětil prezident Barack Obama, bude muset navrhovaný ředitel obhájit svůj program a projít schválením v Senátu. To nebude v dnešní době, kdy NSA čelí kritice za nezákonné špehování, vůbec jednoduchý úkol. V posledních dnech také sílil tlak veřejnosti, aby se ředitelem stala civilní osoba. Jelikož však NSA organizačně spadá pod ministerstvo obrany, byla tato myšlenka vyloučena. Podle Rogersových stoupenců je právě on vhodným kandidátem, který v této složité době může díky své jedinečné kvalifikaci a zkušenostem zlepšit pošramocenou pověst úřadu.

31. 1. – Kanadský špionážní skandál?

Kanadská stanice CBS přišla se zprávou, podle které kanadská zpravodajská služba CSEC (Communications Security Establishment Canada) v roce 2012 sbírala prostřednictvím wifi sítě po dobu dvou týdnů metadata o cestujících na jednom z hlavních kanadských letišť.  Vyplývá to údajně z jednoho z dokumentů poskytnutých Edwardem Snowdenem. Podle CBS ale dokument nespecifikuje, o které letiště se mělo jednat; naznačuje pouze, že šlo o zkušební verzi nového softwaru vyvinutého ve spolupráci s americkou NSA. Podle kanadských zákonů je hlavním úkolem CSEC získávání zahraničních zpravodajských informací a jakékoliv sledování kanadských občanů nebo osob nacházejících se na kanadském území je bez soudního povolení ilegální.

31. 1. – Francouzský zbrojní export v roce 2013 vzrostl o třetinu

Francouzský vývoz zbraní stoupl v loňském roce na takřka 6,3 miliard eur. Oproti předchozímu roku se jedná o třicetiprocentní nárůst. Francie se tak zařadila na 4. místo největších exportérů, hned po Spojených státech, Velké Británii a Rusku. Největšími odběrateli se stala Saudská Arábie, Singapur a Maroko. Podle francouzského ministra obrany Le Driana putuje 40 % všech objednávek na Blízký východ. Počet objednávek na 200 milionů eur stoupl z předchozích tří na osm. Mezi nejziskovější zakázky patří modernizace saudské flotily, prodej komunikačních satelitů do Brazílie nebo prodej fregat marockým a kanadským námořním silám.

Autoři: Juraj Nosál, student magisterského oboru Mezinárodní vztahy a Martina Ulmanová, studentka magisterského oboru Bezpečnostní a strategická studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

2 comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *