Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce ledna.

Západ a ukrajinský konflikt

Hollande chce ukončení sankcí proti Rusku

Francouzský prezident Francois Hollande se vyslovit ve prospěch zrušení sankcí ze strany západních zemí vůči Ruské federaci, které na ni byly uvaleny po anexi Krymu. Jejich ukončení podmiňuje Hollande pokrokem v jednáních mezi ukrajinskými činiteli a pro-ruskými separatisty, kteří jsou údajně podporováni vojáky a vyspělou výzbrojí z Ruska. Prezident se nechal slyšet, že mu Putin řekl, že nechce anektovat východní Ukrajinu. Putin dle Hollanda chce pouze zůstat vlivný a nenechat zemi „spadnout do tábora NATO“. Dosud nebylo specifikováno, o které sankce, jež jsou zaměřeny proti bankám, energetickému a zbrojnímu průmyslu nebo jednotlivým mocným osobám v okolí Putina, by se mělo jednat. Obdobná volání se však objevují i z některých členských států Evropské unie, a to například Itálie, Maďarska či Slovenska. Mnoho evropských zemí se totiž spoléhá na dodávky ruského plynu, což ve světle sankcí vyvolává obavy o energetickou bezpečnost. Mimo to ruský odvetný zákaz na dovoz většiny západních potravin má dopady na řadu evropských podniků.

Gorbačov varuje před eskalací ukrajinské krize

Bývalý sovětský lídr Michail Gorbačov přišel s varováním, že napětí mezi Ruskem a západními zeměmi v duchu krize na Ukrajině by mohlo vyústit v závažný konflikt či dokonce jadernou válku. Dle jeho slov „nepřežijeme, pokud někdo v současném napětí ztratí nervy“. Gorbačov nařkl Západ a NATO ze zničení struktury evropské bezpečnosti skrze rozšiřování své aliance, což žádná hlava Kremlu nemohla ignorovat. V rozhovoru pro německý deník Der Spiegel se nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 také opřel do Německa ohledně jeho zapojení do ukrajinské krize, čímž si dle něj chce země získat vliv směrem na východ. Gorbačov obhajoval ruskou anexi Krymu, nicméně kritizoval Putinův autoritářský styl vedení. V tomto kontextu dodal, že Rusko potřebuje svobodné volby a že je neakceptovatelné, aby byl někdo, jako politický aktivista Alexej Navalnyj, držen v domácím vězení za to, že mluvil otevřeně. Dle Gorbačova je výsledkem událostí posledních měsíců naprostá ztráta důvěry v mezinárodním prostředí, proto je třeba, aby Rusko, Spojené státy i Evropská unie vedly jednání „bez podmínek“ a beze strachu „ztratit tvář“.

Irácká krize a Islámský stát

Spojené státy vydaly statistiku svých úderů proti Islámskému státu (IS) od loňského léta 2014. Na území Sýrie a Iráku mezinárodní koalice podnikla více než 3 200 útoků, z nichž 980 zasáhlo budovy a 673 útoků zničilo bojové pozice. Kromě pozemních cílů bylo 14 vzdušných útoků zaměřeno na lodě a 259 na ropnou infrastrukturu. Právě ta představuje jednu z možností příjmu IS, který prodává ropu hluboko pod tržní cenou na nelegálním trhu a následně ji pašuje, což je pro jeho stoupence výhodný obchod. Kromě vzdušné ofenzívy však americká koalice podniká celou řadu dalších kroků, jak zastavit IS. K ochraně iráckých bezpečnostních sil USA darovaly 250 minám odolných a balisticky chráněných vozidel, která byla dočasně umístěna v Kuvajtu. Vozidla sloužila během irácké války v letech 2003-2011 k ochraně před provizorními výbušninami, které na komunikace umístili povstalci. Dvacet pět vozidel dále poputuje rovněž kurdským silám Peshmerga. Na jaře potom Američané započnou dlouho očekávaný výcvikový program syrské umírněné opozice, kdy Pentagon chystá identifikaci potenciálních bojovníků k vytrénování v boji proti IS.

V současnosti působí na irácké základně al-Asad 320 amerických vojáků, kteří cvičí členy irácké sedmé divize, a dalších 2 140 osob je nasazeno v dalších oblastech země, kde asistují a pomáhají místním silám ve výcviku. Obama schválil nasazení celkem 3 000 amerických jednotek v zemi – ti zbývající dorazí během následujícího měsíce a půl. Zároveň Washington popřel, že by na operace proti IS nasadil speciální jednotky. Spekulace se totiž objevily po útocích ve městě Raqqa, které je považováno za de facto hlavní město IS. Americké jednotky se zde údajně měly pokusit osvobodit rukojmí, nicméně pod těžkou palbou nepřátel byly vrtulníky nuceny opustit pozice a vrátit se na základny. Domněnky byly navíc podpořeny neobvyklou americkou bombardovací aktivitou na město. Celkově však i přes veškeré americké či koaliční příspěvky má irácká strana pocit, že koalice nedělá dost a Irák bojuje s IS sám. Podle iráckých představitelů by spojenci měli zvýšit údernost a frekvenci vzdušných útoků.

V boji proti Islámskému státu pomáhá stále více Francie, která po nedávných útocích na satirický deník Charlie Hebdo odhlasovala v Národním shromáždění rozšíření svého nasazení proti IS. Francouzský premiér přednesl, že země je ve válce s terorismem, džihádismem a radikálním islámem. Mezi nejnovější informace patří nasazení bitevní letadlové lodi Charles de Gaulle, která ve společnosti atomové ponorky vyplula 13. ledna z francouzského přístavu a přes Suez zamířila do Zálivu. Zde s 20 letouny na palubě podpoří americké vzdušné útoky.

Severní Amerika

Uzavření amerických základen v Evropě

Spojené státy se rozhodly v rámci rozsáhlé reorganizace svých ozbrojených sil uzavřít 15 vojenských základen v Evropě, od čehož si Pentagon slibuje roční úspory v hodnotě 500 miliónů dolarů. Toto rozhodnutí je však podmíněno i strategickými změnami, kdy USA zvyšují svůj zájem o Asii. Dle slov ministra obrany Chucka Hagela dojde k redukci amerického personálu asi o 2 000 osob a stahování se z evropských zemí se dotkne i jejich civilního personálu. Na druhou stranu však počet amerických vojáků, jichž je v Evropě kolem 67 000 a jež jsou nasazeni převážně ve Velké Británii, Německu či Itálii, zůstane téměř stejný. Mezi uzavíranými základnami se nachází též RAF Mildenhall, která byla doposud britským domovem amerických speciálních sil, tankovacích letounů a 3 200 členů vojenského personálu. Vojáci i vybavení budou přesunuti na jiné základny, v tomto případě do Německa. V případě základen RAF Alconbury a RAF Molesworth, dojde k přesunu na RAF Croughton. Současně však USA oznámily, že dvě letky nových stíhacích letounů F-35 budou umístěny na britské základně RAF Lakenheath kolem roku 2020, kdy by F-35 měly vejít do služby.

Napadení účtů CENTCOM Islámským státem

Twitterový účet Centrálního velení USA (CENTCOM), které má na starost operace na Blízkém východě, v severní Africe a Střední Asii, byl napaden hackery. V jednom ze vzkazů, který byl podepsán zkratkou ISIS, tedy Islámský stát, bylo uvedeno: „Američtí vojáci, přicházíme. Hlídejte si záda.“ Současně se na Twitteru objevily některé interní vojenské dokumenty a došlo i k napadení stránek CENTCOM na Youtube. CENTCOM však daný útok považuje pouze za kybernetický vandalismus, který nezapříčinil žádný operační dopad či únik tajných informací. Podezřelým v této kauze je britský občan Junaid Hussain, který strávil nějaký čas ve vězení za napadení osobních účtů bývalého britského premiéra Tonyho Blaira a o kterém se věří, že se v Sýrii stal členem ISIS. Americký prezident Barack Obama v reakci i na další kybernetické útoky (například proti Sony Pictures či twitterovém účtu Pentagonu) představil návrhy na posílení zákonů týkajících se kybernetické bezpečnosti, které budou v nejbližší době předloženy Kongresu.

Britské ostrovy

Nový systém protivzdušné obrany

Britská armáda získá nový systém pozemní protivzdušné obrany krátkého dosahu s názvem Future Local Area Air Defence System (FLAADS). Přestože evropská firma MBDA je teprve ve dvou třetinách počátečního kontraktu, během kterého má posoudit možnosti a kapacity systému, mluvčí ministerstva obrany potvrdily, že byla s touto společností podepsána smlouva na vývoj a výrobu FLAADS v hodnotě 228 miliónů liber již před Vánocemi. Očekává se, že dosavadní stárnoucí systém Rapier by měl FLAADS nahradit na konci této dekády. Jeho základem jsou z nákladních vozidel odpalované rakety země-vzduch, kterými budou střely CAMM (Common Anti-Air Modular Missile), jež jsou vyráběny rovněž firmou MBDA a jež byly objednány také pro britské námořnictvo v rámci programu Sea Ceptor. Urychlení podepsání daného kontraktu může být způsobeno blížícími se květnovými volbami, po kterých bude následovat vydání nové strategické koncepce, v níž se předpokládají další rozpočtové škrty. FLAADS by měl být také nasazen na Falklandských ostrovech v rámci posílení jejich obrany v důsledku modernizace argentinského letectva.

Kontinentální Evropa

Zajetí údajných „ruských špiónů“ v Litvě

Na začátku roku se v Litvě rozeběhl soud, který přitáhl značnou mezinárodní pozornost. V kontextu největšího počtu zachycených špionáží ruskou stranou v Litvě od studené války byli obžalováni dva Bělorusové ze sběru utajených informací. Jedná se o vojenského medika Ošurkovase,  který měl údajně získávat informace o litevských vojenských silách, sloužících důstojnících, vojenských plánech a budovách. Ošurkovas je rovněž podezřelý ze špionáže na misi NATO v Litvě a z pokusu získat některé vojenské pracovníky za dvojité agenty. Druhý podezřelý, Lipskis, působil jako elektrický inženýr v litevských ozbrojených silách a měl posílat státní tajemství domovské zpravodajské službě po dobu tří let. Pokud by se žaloba potvrdila, muži by mohli dostat až 15 let vězení. Prozatím však ještě ani není jasné, zda oba obžalovací spolupracovali a zda případné získané informace byly posunuty směrem do Ruska.

Stále nevyřešená dodávka lodí Mistral

Rusko zaslalo Francii oficiální žádost o vyjádření k francouzskému zamítnutí dokončení kontraktu na dvě vrtulníkové lodě Mistral, které už jsou z větší části ruskou stranou zaplaceny. Rusko již dříve vyzvalo Francii, aby dodalo zakázku nebo vrátilo peníze. Deset dní po oficiálním předání první z lodí, Vladivostoku, byla dodávka zrušena se slovy, že v ní bude pokračováno, až na Ukrajině dojde k určité dohodě mezi Moskvou a Kyjevem a až jasně poklesne počet konfliktů v oblasti. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který v roce 2011 zakázku podepsal, trval na dodání obou lodí za 1,2 miliard eur. Na otázku, zda se situace na Ukrajině zlepšuje, nedávno odpověděl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ten poznamenal, že i když je stále jasně viditelná přítomnost ruských ozbrojenců na východě země, počet konfliktů se přesto snížil, což představuje určitý pokrok. Ukrajinský prezident Petr Porošenko nově pozval představitele Francie, Německa a Ruska do kazachstánské Astany, aby projednali otázku příměří, což mohlo přispět k dokončení kontraktu lodí Mistral. Nicméně německá kancléřka Angela Merkelová sdělila ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, že čtyřdenní summit se konat nebude, dokud nebude učiněn očividný pokrok v krizových oblastech, a sankce se nestáhnou, pakliže nebude všech 12 bodů Minské dohody implementováno.

Možný francouzský zásah v Libyi?

Francie je znepokojena vývojem v Libyi po spojenecké operaci v roce 2011. V zemi totiž stále nedošlo k ustanovení suverénní jednotné vlády a Libyi dál sužuje chaos, ze kterého těží různé ozbrojené skupiny, mimo jiné i al-Kájda. Vedoucí představitelé státu Mali a Senegal proto vyzvali Francii k podniknutí akcí, které by ukončily tuto situaci v zemi a pomohly stabilizovat region Sahelu. Ačkoliv mají francouzské ozbrojené síly svoji pozemní základu v Nigeru, 100 km jižně od hranice s Libyí, francouzský ministr obrany i premiér vyloučili unilaterální intervenci. Podle slov prezidenta Hollanda by taková akce musela mít jasný mandát a jasné vymezení, čemuž stávající situace nenasvědčuje.

Přípravy Polska na případný ruský útok

V Polsku se v současné době rozbíhá ambiciózní zbrojní program, který má pozvednout schopnosti tamních ozbrojených sil. Avšak než bude dokončen, je Polsko stále zranitelné. Podle slov Z. Pisarskyho, vedoucího polského think-tanku zaměřeného na obranu, by v současné době Polsko nebylo schopno obstát v případě konfliktu s Ruskem „jeden na jednoho“. Proto se země zatím spoléhá na zadržení útoku do doby příchodu aliančních spojenců. Polská vláda se tak rozhodla ve svém obranném rozpočtu podpořit kromě modernizace ozbrojených sil i jejich součinnost s polovojenskými jednotkami, které by měly získat primárně materiální podporu. V praxi by tyto jednotky měly fungovat jako autonomní menší skupinky kombatantů, které by podnikaly partyzánské útoky. Je zde patrná paralela s domácím odbojem, který bojoval za druhé světové války.

Teroristické útoky ve Francii

Na počátku ledna zemřelo v Paříži 12 osob následkem největšího teroristického útoku ve Francii od roku 1961. Tento útok byl veden radikálními islamisty na redakci magazínu Charlie Hebdo, který opětovně karikoval islám a proroka Mohameda, stejně tak jako v minulosti karikoval domácí politickou scénu nebo i jiná náboženství. Útočníci – bratři Kouachiové, kteří údajně podstoupili výcvik v zahraničí, poté uprchli na severovýchod od Paříže. O dva dny později byli zastřeleni při policejním zásahu na budovu tiskárny, kterou obsadili. V té době došlo v hlavním městě k dalšímu útoku. Francouzský občan Coulibali, který předcházející den zastřelil na ulici policistku, se svojí údajnou přítelkyní H. Boumeddiene obsadil košér obchod a dožadoval se propuštění bratrů Kouachiových z obklíčené tiskárny. Policejní zásah proti bratrům v tiskárně následoval zásah proti Coulibalimu. Policie zlikvidovala Coulibaliho, osvobodila 15 rukojmí, nicméně H. Boummeddiene se nalézt nepodařilo. Tento útok si vyžádal čtyři oběti.

V návaznosti na tyto útoky vyhlásila Francie „válku“ radikálnímu islámu. Do francouzských ulic bylo nasazeno na 10 000 vojáků pro posílení bezpečnosti na klíčových místech země. Zároveň však francouzský prezident Hollande zdůraznil důležitost ochrany všech náboženství a jejich věřících, kteří by se mohli stát obětmi fanatismu. 11. ledna se konal v Paříži pochod jednoty, který uctil památku obětí útoků a vyjádřil důraz na obranu svobody slova. Pochodu se účastnilo více než tři miliony lidí včetně 40 představitelů států.

Útoky v Paříži rozvířily diskusi v celé Evropě. V Německu současné vlny nenávisti proti islámu využívá krajně pravicové hnutí Pegida. Toto hnutí se účastnilo stotisícového pochodu vyjadřujícího podporu Francii, kde shromáždilo rekordních 25 000 příznivců. Během tohoto pochodu bylo v ulicích Drážďan nalezeno tělo dvacetiletého žadatele o azyl z Eritrey. Místní policie vyšetřuje tuto smrt jako vraždu a je pravděpodobné, že s tím má co dočinění uvedené hnutí.

Dánsko posiluje kapacity proti kybernetickým útokům

Dánsko se rozhodlo odpovědět na sérii kybernetických útoků zaměřených na státní i soukromé organizace, a to skrze výstavbu kapacit pro ofensivní protiútoky. Pořízení programu Offensive Cyber Warfare (OCW) vyjde na 74 milionů amerických dolarů v letech 2015-2017 a bude spadat pod dánskou rozvědku (Danish Defense Intelingence Service). OCW vzniknul z doporučení bezpečnostní komise, která po kybernetických útocích v roce 2012 zkoumala právě tento segment dánské bezpečnosti. Útoky byly zaměřené hlavně na dánskou participaci v programu Joint Strike Fighter, v jehož rámci probíhá vývoj víceúčelového stíhacího letounu F-35.

Česká republika plánuje dokopení Pandurů

Ministerstvo obrany České republiky oznámilo záměr nakoupit dalších 20 vozidel Pandur od společnosti General Dynamics. Konkrétní smlouva by měla být podepsána letos v červenci. Tato nová vozidla by se podle slov náčelníka generálního štábu Petra Pavla neměla nijak lišit od stávajících 107 vozidel zavedených v Armádě České republiky, které byly nakoupeny v roce 2009. Nové Pandury by měly spadat pod 4. brigádu rychlého nasazení.

Severoatlantická aliance

Posílení aliančních cvičení v Pobaltí

V prosinci minulého roku provedla Ruská federace další z kroků, které rozvášnily především Polsko. To neslo s velkou nelibostí proběhnuvší vojenské cvičení v oblasti Pobaltí, na kterém se podílely jak ruské válečné lodě, tak stíhací letouny. Stalo se tak nedávno po další sérii leteckých provokací v baltském vzdušném prostoru, u kterých téměř došlo k jednomu vážnému střetu s civilním letadlem. Polsko je proto přesvědčené, že by Aliance měla adekvátně reagovat a ukázat Rusku svou silnou stránku. Země se rovněž kriticky vyjádřila ke kontroverznímu dodání francouzských lodí Mistral Rusku s tím, že francouzský prezident Francois Hollande by tyto lodě za žádnou cenu neměl předávat. Polsko zároveň tlačí na neustupování v sankcích uplatněných Evropskou unií a Spojenými státy na Moskvu a naopak volá po přípravě na roky trvající konflikt. Mluvčí Severoatlantické aliance potvrdil zvýšenou pozornost NATO na ruské aktivity, což povede místo kvantitativního navýšení sil k aliančnímu nacvičování skupinových akcí.

Vize a plány NATO pro rok 2015

Společně s koncem mise v Afghánistánu začíná Aliance obracet svou pozornost na upevňování sil v Evropě. Nové alianční síly rychlé reakce zvané „spear-head force“ jsou již provizorně v provozu. Jednotky jsou složeny především z Němců, Norů a Nizozemců. NATO se nechalo slyšet, že má údajně několik tisíc vojáků, kteří jsou schopni nasazení v otázce dnů. „Spear-head force“ by ovšem měly představovat permanentní evropskou sílu – informace, kde budou umístěny a kým budou placeny, však prozatím nejsou jasné. Nicméně v kontextu současných napjatých vztahů s Ruskem se uvádí, že tyto síly budou nápomocné primárně nejvíce ohroženým státům, tedy Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nazval budování „spear-head force“ největším přezbrojením kolektivní obrany Aliance od studené války. Nasazení těchto sil je podle mnohých odborníků začátkem nové epochy NATO, které se opět stahuje bránit své hranice.

Nejkontroverznější otázkou stále zůstává placení těchto sil. Objevují se názory, že se na ně budou skládat všechny členské státy pomocí společného rozpočtu, v jiném případě že Spojené státy budou hlavními plátci a někteří zase vzhlížejí k Německu jako lídrovi Evropy. Podílení se na společné obraně lze již nyní spatřit na rotaci aliančních sil v hlídání baltského vzdušného prostoru. Za minulý rok 2014 navíc Aliance podnikla více než 200 společných vojenských cvičení. Dalším obtížným úkolem pro Stoltenberga bude také donutit členské země, aby opravdu zvýšily své obranné výdaje na 2 % HDP tak, jak deklarovaly na summitu ve Walesu – i když si na to vyhradily 10 let.