Novinky z euroatlantického prostoru: leden 2015 (část II)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce ledna.

Západ a ukrajinský konflikt

USA budou cvičit ukrajinské vojáky

Velitel americké armády v Evropě generál poručík Ben Hodges oznámil zapojení amerických jednotek do výcviku Ukrajinské národní gardy. Učinil tak během své návštěvy Kyjeva, nicméně konkrétní počet amerických instruktorů nespecifikoval. Výcvik by měl probíhat ve výcvikovém prostoru poblíž města Lvov a bude hrazen z Kontingenčního fondu pro světovou bezpečnost, který schválila administrativa prezidenta Obamy pro fiskální rok 2015. Z tohoto fondu bylo prozatím vyčleněno 19 milionů amerických dolarů pro samotnou výstavbu Ukrajinské národní gardy. Mimo to začal Washington poskytovat Ukrajině těžší vojenskou techniku, a to jmenovitě ozbrojená vozidla „Kozak“, jež budou sloužit pro potřeby ukrajinské hraniční stráže.

Západ obviňuje Rusko z eskalace ukrajinské krize

Zatímco ruský prezident Putin při své návštěvě studentů v Petrohradu označil ukrajinskou armádu za cizineckou legii NATO, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg toto nařčení popřel a označil Rusko za aktéra, který „ostře“ eskaluje situaci na východní Ukrajině. Podle Stoltenberga dochází k posilování přítomnosti vlastních ruských jednotek a ke stále větší materiální podpoře proruských separatistů, včetně těžké techniky. Generální tajemník dále obvinil proruské separatisty z raketového útoku, který zničil značnou část města Mariupol. Při zmíněném útoku došlo k usmrcení 30 civilistů a více než 100 jich bylo zraněno. Ukrajina navíc zveřejnila nahrávku, na které zajatý dělostřelecký návodčí Valerij Kirsanov tvrdí, že tyto útoky byly vedeny regulérním ruským důstojníkem. Separatisté však viní z útoku Kyjev a zveřejněné video považují za provokaci.

Další sankce EU proti Rusku

Ministři zahraničních věcí členských států Evropské unie se shodli na rozšíření stávajících sankcí proti Ruské federaci. Dojde však pouze k rozšíření seznamu osob, které mají zákaz vstupu do EU a jejichž aktiva byla zmrazena. Na zavedení nových ekonomických sankcí se ministři neshodli. K rozšíření sankcí došlo i přes obavy z řeckého veta, kdy nová řecká vláda zaujala od svého jmenování asertivní postoj vůči EU.

Irácká krize a Islámský stát

Kurdským silám Peshmerga se během ledna podařilo až z devadesáti procent vytlačit Islámský stát (IS) z dlouho okupovaného strategického města Kobane, jež se nachází u syrských hranic s Tureckem. Svůj podíl na úspěchu mají také Spojené státy, jejichž letecké nálety zabily okolo 1000 bojovníků IS ve městě a okolí. Toto vítězství je dle USA hnacím motorem pro koalici a pokračování jejího angažmá proti IS. Boje ovšem zdaleka nekončí. Pozornost se nyní přesunuje na irácké město Mosul s milionem obyvatel, které je podobně jako Kobane v rukou džihádistů. IS se snaží zatáhnout koaliční jednotky do městského pozemního boje, Američané ovšem razantně odmítli, že by se nechali svést. Počet zahraničních jednotek v Sýrii a Iráku se ovšem neustále navyšuje.

USA plánují vyslání dalších 1000 amerických vojáků, kteří by se přidali k výcviku umírněných syrských rebelů, jejichž trénink začne během jara. Odhaduje se, že během následujících 4-6 týdnů budou zmíněné jednotky nasazeny do Turecka, Kataru a Saudské Arábie. Americký prezident Barack Obama navíc schválil vyslání až 3 100 vojáků do Iráku. I přes tyto kroky tlačí nový předseda senátního Výboru pro ozbrojené složky John McCain na Obamu, aby nasadil více jednotek přímo na pozemní misi do Iráku a Sýrie, což je podle něj jediným řešením, jak porazit IS. Kromě USA posilují svou přítomnost v oblasti i jiné evropské státy. Britský premiér David Cameron se rozhodl k nasazení stovek britských vojáků do Iráku k výcviku tamějších ozbrojených sil, a to již tento měsíc. Rovněž Německo schválilo zapojení svých vojáků do trénování, tentokrát však kurdských sil Peshmerga. Do severního Iráku vyšlou 100 vojáků i přesto, že se objevily kontroverze ohledně zapojení se do této koalice. Kritici totiž upozorňují na to, že mise nemá mandát OSN a ani není uskutečňována pod záštitou NATO. I přesto však Němci kromě svých vojáků pošlou Kurdům dodávku zbraní a munice.

0,,18013739_403,00
Ilustrační obrázek: výcvik kurdských ozbrojených sil (Zdroj: DW).

Pozadu nezůstává ani Česká republika, jejíž odcházející náčelník generálního štábu Petr Pavel prohlásil, že ČR zváží nasazení svých vojáků do výcvikové mise iráckých a kurdských či případně i syrských sil. Konkrétnější zatím Pavel nebyl s odvoláním na to, že nyní probíhá přezkoumávání možností nasazení. V poslední době se také objevily spekulace o nasazení kanadských speciálních sil, které měly údajně konfrontovat IS pozemně. Šedesát devět Kanaďanů pomáhá trénovat irácké síly, a to nejen v hangárech, ale přímo v terénu před frontovou linií. Podle nich Američané zcela jinak vykládají činnost své tréninkové a pozorovací mise, než tomu ve skutečnosti je. Osmdesát procent práce totiž tvoří výcvik v hangárech a jen dvacet procent je praktická pomoc v terénu pomocí laserového zaměřování cílů. Při jedné z takových akcí byly právě kanadské síly napadeny džihádisty a opětovaly palbu. V obraně jim pomáhali odstřelovači, kterým se podařilo značně zredukovat počet útočníků. Tato situace se opakovala v následujících týdnech ještě dvakrát a rozvířila debaty ohledně bezpečnosti nasazených zahraničních vojáků.

Posun ve vnímání boje proti IS přinesly také pařížské teroristické útoky, na základě kterých se americká strana rozhodla svolat schůzku ministrů zahraničí koaličních zemí v Londýně. Americký ministr zahraničí John Kerry zde při svém výstupu apeloval na vojenský posun vpřed, sdílení zpravodajských informací a narušování rekrutací zahraničních dobrovolníků, neboť se boj přenesl na evropskou půdu, kam se vracejí vycvičení jedinci. Evropský policejní úřad (Europol) se domnívá, že až 5 000 Evropanů může být zapojeno do složek IS. Ministři se mimo jiné dohodli na pravidelných měsíčních schůzkách, nicméně ne vždy nezbytně na ministerské úrovni. Pro připomenutí tvoří v současnosti koalici proti IS tyto země: Austrálie, Bahrajn, Belgie, Kanada, Dánsko, Egypt, Francie, Německo, Irák, Itálie, Jordánsko, Kuvajt, Nizozemí, Norsko, Katar, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty a Turecko. Schůze v Londýně se účastnil rovněž irácký premiér Abadi, který opět vyzval k větší podpoře svých sil prostřednictvím dodávek zbraní.

Severní Amerika

Obamův projev o stavu Unie

Americký prezident Barack Obama se věnoval v každoroční řeči o stavu Unie před společným zasedáním Kongresu kromě domácích témat také některým ze svých priorit v obranné a zahraniční politice. Spojené státy dle Obamy nebudou vysílat své vojáky do dalších válek ve světě, nicméně nadále hodlají vést koalici v boji proti Islámskému státu (IS). V tomto kontextu vyzval Obama Kongres k formálnímu schválení použití síly a uvolnění dalších prostředků na vojenské operace proti IS. Prezident dále potvrdil svůj původní plán na uzavření věznice Guantánamo, kde je dodnes vězněno na 127 osob podezřelých z terorismu. Obama také od Kongresu očekává, že bude pracovat na zrušení obchodního embarga vůči Kubě, se kterou se USA rozhodly normalizovat vztahy. Republikáni, kteří mají od počátku letošního roku většinu v obou komorách, však nechtějí tento krok učinit, dokud Havana nenabere dostatečný směr k demokracii.

Šéf Bílého domu dále ujistil přítomné i občany u televizních obrazovek, že USA budou pokračovat v současné strategii řešení většiny krizových situací diplomatickou cestou. To platí jak o ukrajinské krizi a vztahu k Rusku, tak i o vyjednávání o íránském jaderném programu. Obama v kontextu Íránu také zmínil, že existuje šance vyjednat s Teheránem úplnou dohodu již na jaře, proto zároveň upozornil, že případné proti-íránské sankce schválené Kongresem bude vetovat. V neposlední řadě vyzval prezident Kongres, aby co nejdříve schválil nové zákony chránící občany před kybernetickými útoky. Dle jeho slov „žádný cizí národ, žádný hacker by neměl být schopen shodit naše sítě, ukrást naše obchodní tajemství či narušit soukromí amerických rodin, zvláště našich dětí“. Celý projev můžete shlédnout zde.

USA hostí mezinárodní letecké cvičení Red Flag

Nellisova letecká základna v Nevadě se stala centrem tři týdny trvajícího leteckého cvičení, na kterém se podílí společně se Spojenými státy také Velká Británie a Austrálie. Bojové instruktážní cvičení s názvem Red Flag, jež se koná letos již po čtyřicáté, se účastní vzdušné, vesmírné i kybernetické jednotky těchto zemí. Nellisova základna poskytuje simulační bojiště s více než 1 900 možnými cíli, realistickými systémy hrozeb a opozičními „nepřátelskými“ silami, které mají účastníkům umožnit nácvik bojových manévrů a operací v době míru. Celkově na Red Flag participuje na 125 letounů – v případě USA se jedná například o stíhací letouny F-15, F-16, F/A-18D Hornet a F-22A, transportní a tankovací letouny EC-130 a KC-135 či bombardéry B-2. Velká Británie na cvičení vyslala stíhací letouny Eurofighter Typhoon, letouny včasné výstrahy a řízení E-3D Sentry či průzkumné letouny Sentinel a Austrálie se podílí skrze transportní letouny C-130J.

10371980_10153495469349989_1615480924891018965_n
Dva americké stíhací letouny F-15E se připravují na tankování za letu z KC-135 Stratotanker (Zdroj: USAF).

Kanadský program na nové hlídkové lodě spuštěn

Kanada podepsala dlouho očekávaný kontrakt na vybudování flotily arktických hlídkových lodí, které mají posílit její přítomnost v bohatých severských vodách. Na zakázce, jež se vyšplhala na 3,5 miliard kanadských dolarů, se budou podílet firmy Irving Shipbuilding a Lockheed Martin, které mají lodě doručit v letech 2018-2022. Celý projekt však čelí kritice nejen kvůli vzrůstající ceně, ale i oslabení poskytovaných schopností. Kanadský premiér Stephen Harper původně v roce 2007 oznámil vybudování flotily ozbrojených ledoborců třídy Polar, nicméně po přehodnocení projektu měl být postaven jeden neozbrojený ledoborec a 8 arktických hlídkových lodí. Nová zakázka navíc zahrnuje pouze 5 těchto lodí, kdy v případě akvizice dalších bude třeba navýšit obranný rozpočet. I přesto si kanadská vláda od těchto lodí slibuje nejen plnění operací v arktické oblasti, ale také hlídkování východního a západního pobřeží.

Britské ostrovy

Více britských vojáků v aliančních cvičeních

Velká Británie vyšle dalších 1000 vojáků do východní Evropy v rámci posílení přítomnosti Severoatlantické aliance v této oblasti a ujištění svých východních členů v kontextu ruské agrese. Nové jednotky se přidají ke stávajícím 2 200 britským vojákům a budou se společně účastnit dalších spojeneckých cvičení. Kromě baltských států a Polska, kde se bude letos konat největší cvičení s názvem Dragon, nasadí země své vojáky také do Bulharska či Německa. Kromě toho bude Královské námořnictvo participovat na cvičení v Baltském moři plánovaném na podzim.

Hrozba dalšího snížení počtu vojenského personálu?

Bývalý britský ministr obrany Nick Harvey přišel s informací, že ministerstvo obrany zvažuje možné snížení velikosti armády až na pouhých 60 000 osob, aby bylo schopné naplnit případné škrty v obranném rozpočtu, ke kterým by mohlo dojít po všeobecných volbách v letošním květnu. Ministerstvo i premiér David Cameron však tuto zprávu vyvrátili. Na základě strategické koncepce z roku 2010 již dochází k redukci velikosti armády ze 102 000 na 82 000 příslušníků, kdy má zároveň narůst počet rezervistů z 15 000 na 30 000 osob. Nicméně už v loňském září upozorňovali někteří členové parlamentu, že nárůst počtu členů záloh není tak vysoký, jak se očekávalo, a proto vyvstaly obavy ohledně možných mezer ve schopnostech armády. Dalším problémům čelí také Královské letectvo, které má dle vedoucího Odboru vojenského letectví Dicka Garwooda nedostatek inženýrů a dalších kvalifikovaných odborníků, z čehož vyplývá poskytnutí pouze „omezené jistoty“ v letecké bezpečnosti. Nedostatek odborného personálu není otázkou jen letectva, ale také námořnictva. To se muselo uchýlit k „propůjčení“ čtyř inženýrů americké Pobřežní stráže, aby vyplnilo mezery v provozu britských fregat typu 23. Navíc se předpokládá, že několik dalších desítek osob přijede ještě v následujících měsících. Dle představitele britského think tanku RUSI Jona Loutha je pro vyřešení situace důležité, aby existoval pevný závazek k budoucím programům ze strany ministerstva obrany již ve fázi požadavku na nové technologie, čímž by tak byly jasně viditelné klíčové dovednosti a kompetence, jež jsou požadovány a jež mají být zachovány.

Posílení obranné spolupráce s Japonskem

Britští a japonští ministři zahraničních věcí a obrany se po setkání v Londýně zavázali k posílení vzájemné kooperace těchto zemí v oblastech vojenském výcviku, vývoje zbraní či kybernetické bezpečnosti. Spolupráce má také zahrnovat vývoj nové střely „vzduch-vzduch“, jejíž studie odstartovala v listopadu loňského roku. Dle posledních informací zvažují obě země zabudování japonské naváděcí technologie do střely Meteor od firmy MBDA, která má být zavedena v několika evropských vzdušných silách. Velká Británie a Japonsko navíc oba kupují stíhací letouny F-35, které by také měly být vybaveny těmito protiletadlovými řízenými střelami. Japonci naopak snaží zaujmout Brity v nákupu námořních hlídkových letounů P-1 od firmy Kawasaki Heavy Industries poté, co Velká Británie zrušila plánovaný projekt Nimrod MR4. Kooperace se má mimo jiné týkat společných cvičení zahrnujících nebojové mise jako evakuace či poskytování letecké přepravy.

P-1_02l
Ilustrační obrázek: japonský námořní hlídkový letoun P-1 (Zdroj: Wikimedia).

Nová brigáda „informačního věku“

Britská armáda vytvoří novou jednotku, která bude využívat psychologické operace a sociální média jako součást strategie boje ve válkách “informačního věku“. Dle mluvčího armády má tato jednotka, jež bude vedena pod názvem 77. brigáda a složena z vojáků i rezervistů napříč všemi složkami ozbrojených sil, rozvíjet další schopnosti nezbytné pro splnění výzev moderních konfliktů a válek. Tento nový útvar má také usilovat o nalezení nových způsobů, jak umožnit civilistům s potřebnými dovednostmi sloužit po boku svých vojenských protějšků. Dle bývalého velitele britských sil v Afghánistánu plukovníka Richarda Kempa by však tato brigáda neměla být vytvořena na úkor bojových jednotek. Dá se totiž předpokládat, že požadovaných 2 000 osob pravděpodobně přijde z plánovaných „úspor“ v rámci bojových sil, což je dle Kempa zásadní chybou.

Kontinentální Evropa

Protiteroristické aktivity napříč Evropou

Po teroristických útocích v Paříži z počátku ledna došlo k zintenzivnění protiteroristických operací v několika evropských státech. V Belgii došlo k policejním protiteroristickým zásahům, při kterých bylo zadrženo celkem 13 lidí. Další dva podezřelí byli usmrceni při policejním zásahu v belgickém městě Verviers. Ve Verviers policie rovněž zabavila několik vysílaček, padělané dokumenty, policejní uniformy a zbraně včetně čtyř pušek Kalašnikov. Ve Francii bylo při obdobných zásazích zadrženo 12 lidí. V Berlíně bylo dále zadrženo pět tureckých občanů kvůli podezření z financování a pomoci Čečencům a Turkům, kteří se chtějí dostat do Sýrie. Tři z nich byli posléze propuštěni. Podle ředitele Centra pro strategická studia v Haagu R. de Wijka se hrozba teroristických útoků zvýšila, což podle něj dokazují i data INTERPOLu, dle kterých bylo kvůli náboženskému terorismu zadrženo v roce 2013 celkem 216 lidí, zatímco v roce se jednalo pouze o 110 osob.  Kooperace těchto policejních zásahů také značí ochotu států bojovat proti terorismu, nicméně následná podpora domácí rozvědky se často dostává do sporu se základními občanskými svobodami.

Výroční zpráva o Bundeswehru

Německý parlamentní ombudsman Hellmut Königshaus upozornil ve své výroční zprávě na některé tristní nedostatky německé armády, jež se týkají nedostatku materiálů, financí či zastaralosti vybavení. Zastaralostí trpí i infrastruktura, kdy 269 z celkem 3 000 kasárenských objektů je údajně neobyvatelných a dalších 30 % trpí značnými defekty. Bundeswehr dokonce musel při přípravě vojáků na zahraniční nasazení použít civilní vozidla, která simulovala obrněné transportéry, neboť měl nedostatek vlastních provozuschopných vozidel. Problémy se týkají i letectva, kde má Německo v současné době podle zprávy k dispozici pouze 42 letounů Eurofighter Typhoon schopných okamžitého nasazení z celkového počtu 109 kusů. Dále je provozuschopných pouze 38 z 89 letounů Tornado. Kuriózním a zároveň varovným případem byla také situace, kdy německá speciální jednotka KSK (Kommando Spezialkräfte) byla nucena zrušit svojí účast na aliančním cvičení, protože ani jedna z devíti jejích helikoptér nebyla schopná delšího nasazení. Německo však bylo již dříve opakovaně kritizováno za nedostatečnou výši obranných výdajů, která se dlouhodobě pohybuje pod minimální dvouprocentní hranicí stanovenou Aliancí. V současné době vydává Německo na svoji obranu pouze 1,3 % HDP.

Německo přezkoumá projekt Euro Hawk

Německé ozbrojené síly plánují oživit projekt Euro Hawk, který byl zrušen v roce 2013 kvůli jeho vzrůstající ceně. Již loni v říjnu oznámila německá ministryně obrany úmysl dostat znovu tento technologický demonstrátor bezpilotního letounu do vzduchu pro testování. Německé letectvo totiž potřebuje zaplnit mezeru v průzkumných kapacitách, která vznikla vyřazením pěti strojů Brequet Br 1150 Atlantique v roce 2010. Mluvčí ministerstva obrany nicméně oznámil, že v současné době neexistují plány na dokončení programu Euro Hawk. Nejpravděpodobnějším scénářem je tak použití průzkumného vybavení vyvinutého v tomto programu na jinou platformu. Tou by se mohl stát bezpilotní letoun MQ-4C Triton, který byl vyvíjen ze stejného letounu jako Euro Hawk, a to Global Hawk od firmy Northrop Grumman. V úvahu přichází také pilotované stroje jako Airbus ACJ319 nebo Global 5000. Tato nová platforma by rovněž měla být schopna dostat leteckou prověrku, jež byla stroji Euro Hawk odepřena z důvodů absence systému ochrany před blesky a námrazou, stejně tak jako absence systému zabraňující kolizi s jiným letounem.

Bulharsko plánuje nákup nových stíhacích letounů

Bulharská vláda plánuje nakoupit nový typ stíhacích letounů, kdy tento potenciální nákup má být diskutován při příležitosti návštěvy bulharského ministra obrany ve Spojených státech během následujícího měsíce. Bulharsko se totiž při svém vstupu do Severoatlantické aliance v roce 2004 zavázalo nahradit svých 21 letounů MiG-21 do roku 2016. Dále musí Bulharsko vyřešit budoucnost dvanácti letounů MiG-29. Podle ministra obrany totiž již dále nelze spolupracovat s ruskou firmou MiG na údržbě letounů především kvůli její nepřiměřené ceně. Po vypršení kontraktu se však nabízí příležitost pro spolupráci s polskými firmami, které kromě nižší ceny nabízejí spolupráci v rámci členských zemí NATO, což by poskytlo bulharskému letectvu větší autonomii.

Severoatlantická aliance

Španělské systémy Patriot v Turecku

Napjatá situace se Sýrií opět donutila tureckou vládu požádat Severoatlantickou alianci o nasazení střel dlouhého doletu typu země-vzduch, které jsou součástí systému protivzdušné obrany Patriot, na jih svého území. Rakety jsou zde umístěny od roku 2012, a to skrze působení Spojených států, Nizozemska a Německa. K těmto zemím se nyní přidává rovněž Španělsko, které již dopravilo do země pět baterií, každou se čtyřmi střelami. Doba nasazení těchto systémů potrvá asi rok, kdy během této doby má Španělsko v úmyslu vyslat do země 150 vojáků k manipulaci se zařízeními. NATO umístilo systémy Patriot do Turecka již dříve, a to v roce 1991 a 2003, tedy během obou válek v Perském zálivu. Baterie Patriot dokáží likvidovat jak balistické střely, tak i střely s plochou dráhou letu či letouny.

image_thumbnail
Systém Patriot nasazený v Turecku (Zdroj: NATO).

Další alianční jednotky do východní Evropy

Na počátku letošního roku Severoatlantická aliance odsouhlasila nasazení speciálních sil rychlé reakce, tzv. spear-head force, které by měly být rozmístěny ve vybraných státech východní Evropy jako protiváha nepředvídatelné ruské aktivity. K podpoře koordinace nasazení těchto sil navíc Aliance vyšle podpůrné jednotky do klíčových států jako je Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko. Jejich náplní bude plánovat, organizovat cvičení nebo kontrolovat přezbrojování. Mimo to posílá Francie do Polska tanky a obrněná vozidla k posílení aliančních jednotek nasazených v oblasti. Výbava má dorazit v rámci následujících dvou měsíců.

Výcvikové centrum v Gruzii do konce roku

Severoatlantická aliance doufá, že se jí do konce letošního roku konečně podaří umístit v Gruzii své výcvikové centrum, což by znamenalo pro zemi další posun ve vztazích s NATO. Gruzie jako bývalá sovětská republika již delší dobu usiluje o členství v Alianci, nicméně podle odborníků je to v případě této země běh na dlouhou trať kvůli nedostatečnému stupni interoperability s aliančními jednotkami. Rusko se již dříve vyjádřilo, že myšlenka členství Gruzie v NATO absolutně nepřichází v úvahu a považovalo by to za ohrožení svých zájmů.

Evropská unie

Spolupráce s arabskými zeměmi v boji proti terorismu

Vysoká představitelka EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Federica Mogherini podnikla v posledních týdnech několik setkání s představiteli arabského světa, včetně generálního tajemníka Ligy Arabských států, ohledně společného zapojení do boje proti terorismu. Mogherini věří, že by se právě Evropa mohla v této problematice spojit s arabskými státy, zvláště pak s nadějemi vzhlíží na Turecko, Egypt, Jemen, Alžírsko a státy Perského zálivu. Někteří ministři podpořili její aktivitu, která je podle nich tím správným krokem k pokroku namísto pouhého svalování viny za terorismus na tyto země. Klíčem k úspěchu pak má být především sdílení informací s cílem rozbít formující se teroristické skupiny, a zabránit tak možným útokům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *