Novinky z euroatlantického prostoru: prosinec 2013

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc prosinec.

1. 12. – Kanaďan obviněn ze špionáže pro Čínu

Kanadská policie oznámila, že zatkla muže podezřelého z úmyslu prodat Číně utajené informace o kanadském námořním programu. Zadrženým je třiapadesátiletý Qing Quentin Huang, bydlící nedaleko Toronta v provincii Ontário. Podle policejního prohlášení se má jednat o utajované informace týkající se současného námořního programu k výstavbě 23 nových plavidel za 33 miliard dolarů. Huang, který je kanadským občanem, pracuje u britské firmy Lloyds Register, jež má být subdodavatelem u jedné ze společností stavějících nová plavidla (v tomto případě konkrétně arktické hlídkové lodě). Podle policie Huang před zatčením žádné citlivé informace čínské straně nestihl předat.

2. 12. – Policie na Islandu poprvé zastřelila člověka

Vůbec poprvé došlo na Islandu k zabití člověka při ozbrojené policejní akci. Bezprecedentní incident se odehrál v pondělí 2. prosince v ranních hodinách v jednom z bytů na předměstí Reykjavíku. Podle médií měl postarší muž vyhrožovat svým sousedům a poté ze své lovecké brokovnice střílet z okna bytu. Policejní komando ve snaze zkrotit zběsilého střelce nejprve vhodilo do bytu skrz rozbité okno dýmovnici a poté do něj vpadlo. Jelikož se muž odmítal vzdát a neváhal po policistech střílet, použili i oni zbraň a pachatele zasáhli. Ten však po převozu do nemocnice následkům svého zranění podlehl. Ihned po incidentu vyjádřil šéf islandské policie Haraldur Johannessen hlubokou lítost a upřímnou soustrast rodině zabitého. Motiv ani jméno devětapadesátiletého střelce dosud islandská média nezveřejnila. Řídce obydlená země s populací menší než počet Brňanů se vyznačuje jednou z nejnižších kriminalit na světě. Islanďané si minimum násilí vysvětlují hlavně zákazem zbraní, jež však nezahrnuje zbraně pro lov.

2. 12. – Stažení USA z protidrogové války v Kolumbii?

Sever Foreign Policy přišel se zprávou, že americká vláda zvažuje ukončení působení svých speciálních sil v protidrogové válce v Kolumbii a chce se do budoucna zaměřit zejména na budování ekonomických vazeb s Bogotou.

3. 12. – Polsko obviněno z porušování lidských práv

Evropský soud ve Štrasburku se v dnešních dnech zabývá stížností dvou Arabů podezřelých z terorismu na Polsko. Saúd Abd al-Rahimal-Nashiri a Palestinec Abu Zubaydah obvinili Varšavu, že vědomě připustila, aby je CIA v době před jejich přesunem na Guantánamo v roce 2003, kde v současnosti pobývají, několik měsíců držela a mučila zejména metodou zvanou „waterboarding“ v tajné věznici v Polsku. Varšava ihned veškerá obvinění popřela a zároveň dodala, že by nikdy neporušila Evropskou úmluvu o lidských právech, na jejichž dodržování Rada Evropy dohlíží. Soud již vyslechl obě strany, nicméně verdikt bude znám až v příštích měsících.

European_Court_of_Human_Rights
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (Zdroj: Wikipedia.org).

Dvaačtyřicetiletý Zubaydah byl údajně blízkým spolupracovníkem bin Ladina a měl se podílet také na útocích z 11. září. Jeho o šest let starší kolega al-Nashiri byl obviněn z organizace útoků na americký torpédoborec USS Cole v Jemenu v roce 2000. Oba muži uvedli, že byli drženi v izolaci a bylo s nimi nelidsky zacházeno. Podle odtajněné zprávy CIA z roku 2009 se oba obvinění nachází v přísně tajném oddělení guantanámské věznice zvané Camp 7, jež podléhá nekompromisním bezpečnostním opatřením. V důsledku tohoto omezení jsou právníci žalobců nuceni postupovat pouze na základě veřejně dostupných zdrojů.

Obdobný případ zaznamenaly média v prosinci 2012, kdy štrasburský soud nařídil Makedonii vyplatit odškodné 60 tisíc eur Khaledu al-Masrimu za to, že německého občana s libanonským původem zatkla pro mylné podezření z jeho napojení na al-Kajdu a šíření militantního islamismu a v prosinci 2003 ho předala Američanům. Al-Masribyl byl před převozem do tajné věznice CIA v Afghánistánu, kde strávil další čtyři měsíce, téměř čtyři týdny držen v izolaci v hlavním městě Skopje. Podle nálezu soudu zde byla al-Masrimu způsobena újma v důsledku ponižujícího a traumatizujícího zacházení. Když si americká zpravodajská služba uvědomila, že al-Masri není ten, kterého hledali, spoutali ho, omámili a se zavázanýma očima bez jakéhokoli vysvětlení vysadili na kraji silnice uprostřed Albánie. Al-Masri, který se neúspěšně pokoušel zažalovat 13 agentů CIA u amerického soudu, dosáhl spravedlivého procesu až o několik let později u štrasburského soudu.

3. 12. – Podle Američanů moc USA upadá

Podle nového průzkumu veřejného mínění Pew Research Center se stále více Američanů domnívá, že globální moc a prestiž jejich země upadá. Poprvé za čtyřicet let, od kdy se tento průzkum začal provádět, se většina respondentů (53 %) domnívá, že Spojené státy hrají na mezinárodní scéně méně významnou roli než před deseti lety a že by měly omezit svou angažovanost v mezinárodní politice (52 %). Průzkum také odhalil značnou nespokojenost Američanů s Obamovou zahraniční politikou. Naopak výraznou podporu má americké zapojení do světové ekonomiky. Až 77 % dotazovaných považuje rostoucí obchod se zahraničními zeměmi za prospěšný pro svou zemi. Nejhorší výsledek od roku 1964 je tak z velké pravděpodobností důsledkem nepopulárních a nákladných válečných konfliktů v Afghánistánu a Iráku.

4. 12. – Další prohloubení bezpečnostní spolupráce severských zemí

Ministři obrany severských zemí na společném summitu v Helsinkách představili vizi pro užší bezpečnostní spolupráci regionu v nadcházejících letech. Skandinávské a pobaltské země se zaměří například na společné akviziční programy a výcvik, sdílení kapacit, koordinaci při nasazení sil v zahraničí či budování společných jednotek. Jednou z klíčových iniciativ, které mají být spuštěny již letos, je spolupráce v oblasti leteckých sil, projekt CAT (Cooperation Air Transportation). V tomto ohledu stojí za zmínku také nadcházející společná mise k ochraně vzdušného prostoru Islandu, ve které budou Norsku asistovat Švédsko a Finsko, přestože nejsou členy NATO. Země by do roku 2020 měly také vybudovat společné síly rychlého nasazení včetně speciálních arktických jednotek, které mají sloužit k podpoře Sil rychlého nasazení NATO a EU Battle Groups. Za zmínku stojí i plán vytvořit společný normativní a legislativní rámec k podpoře a posílení obranného průmyslu severských zemí. Bezpečnostní spolupráce na severu Evropy má již dlouhou tradici a většinou složí jako příklad ostatním evropským zemím.

5. 12. – NSA monitoruje polohu milionu mobilů po celém světě

Americký list The Washington Post přišel s dalším odhalením z dokumentů Edwarda Snowdena, podle kterých Národní bezpečnostní agentura (NSA) monitoruje polohu stovek miliónu mobilních zařízení v zahraničí. Informaci potvrdil také vysoký úředník, který s povolením NSA upřesnil, že většina informací se získává napojením na kabely spojující mobilní sítě. NSA tak denně nahromadí údajně až pět miliard záznamů. Podle vládních představitelů tento program neodporuje americkým zákonům, protože jeho cílem je sledování pouze zahraničních cílů. Přiznali ale, že program sbírá také data desítek milionů Američanů, kteří vycestují se svými mobilními zařízeními do zahraničí. Z dokumentů vyplývá, že NSA je schopna sledovat pohyb téměř jakéhokoliv mobilního telefonu na světě a prostřednictvím analytického programu Co-Traveler pak zmapovat vztahy mezi jednotlivými uživateli. Vzhledem k tomu, že NSA neví, která data a kdy bude potřebovat, uchovává co největší část z nich. The Washington Post v této souvislosti upozornil na vnitřní analýzu NSA z roku 2012, podle které objem dat dokonce překonává schopnosti agentury všechny je zpracovat a uchovat.

5. 12. – Další francouzská intervence v Africe

Francouzský prezident Francois Hollande rozhodl na začátku měsíce o vojenské intervenci do Středoafrické republiky. Kontingent o kapacitě 650 mužů, jež se může během několika dnů až zdvojnásobit, má za úkol zmírnit sektářské násilí, které se v posledních dnech v zemi rozpoutalo. Krvavé střety mezi křesťany a muslimy si jenom během prvních pár dní vyžádaly na tři stovky mrtvých a několik set zraněných. Činnost francouzského výsadku na rozdíl od operace v Mali spočívá především v podpoře afrických mírových sil při zajišťování humanitární pomoci, obnovení bezpečnosti v metropoli Bangui, kontrole přístupových cest a převozu raněných do nemocnice. Operaci posvětila schválením rezoluce také Rada bezpečnosti. Ta mimo jiné povoluje zahraničním vojákům použít sílu k ochraně civilistů.

7. 12. – Al-Káida používá německé pasy

Magazín Focuss s odvoláním na německé zpravodajské zdroje zveřejnil zprávu, že militantní islámská organizace al-Káida používá pasy německých bojovníků, aby mohla plánovat teroristické útoky v Evropě.  Tytéž zdroje uvádí, že jen ve výjimečných případech se jedná o etnické Němce, kteří by konvertovali k fundamentalistickému islámu. Častěji jde o muslimy s cizím původem, avšak narozených na území Německa. Ti se postupně pomocí internetu a kontaktů s podobně smýšlejícími jedinci radikalizují. Teprve poté mohou být přijati do boje a odjíždí do válečných oblastí. Fenomén známý jako „džihádistický turismus“ dnes končí převážně na území Sýrie. Podle německého práva existuje jen málo prostředků, jak německé obyvatele před cestou do Sýrie zastavit. V současnosti proti režimu Bašára Asada bojuje více než tisícovka mladíků z Evropy, z nichž takřka čtvrtina pochází z Německa. Takto odhodlaní radikalisté jsou navíc před odcestováním nuceni odevzdat veškeré německé dokumenty, za které dostanou obratem syrské. Německé pasy pak nadále využívají vycvičení teroristé, jež se alespoň trochu podobají předchozím majitelům. Jelikož si al-Káida vybírá tyto teroristy opatřené evropskými pasy pro následné údery v Evropě, začínají se pomalu, ale jistě stávat novou bezpečnostní hrozbou.

8. 12. – Nezávislé Skotsko by nebylo součástí EU

Španělský premiér Mariano Rajoy vyvolal pozdvižení po tom, co v rozhovoru s britským listem The Guardian uvedl, že pokud se obyvatelé Skotska rozhodnou v referendu pro nezávislost, automaticky ztratí statut člena Evropské unie. Záměrem jeho kontroverzních slov bylo s největší pravděpodobností pohrozit katalánským nacionalistům, jež taktéž dlouhodobě usilují o odtržení od Španělska. Dle pravicového premiéra není nad čím přemýšlet, naopak je prostý fakt, že: „pokud se část země integrované do EU rozhodne od této země odtrhnout, logicky se tak odtrhne od Evropské unie“. V rozhovoru druhým dechem dodal, že se nejedná o jeho vlastní názor, nýbrž podmínku danou zakládajícími smlouvami.  S rostoucí snahou Katalánska uskutečnit referendum o jeho samostatnosti se stala otázka územní celistvosti ústředním tématem Rajoyvy vlády. Hlavní argument předsedy vlády se opírá o španělský zákon, podle něhož by bylo nezákonné udělit Kataláncům právo na hlasování, a proto Rajoy, ať chce nebo ne, nemůže plebiscit dovolit. Mimoto dodává, že není možné srovnávat případ Skotska a Katalánska, jež mají z historického a politického hlediska jen málo společného. Ačkoliv současný premiér oproti svým předchůdcům prosazuje smířlivější tón, napětí mezi Madridem a katalánskými nacionalisty přetrvává.

10. 12. – Čínští hackeři napadli evropské ministerstva

S šokující zprávou vystoupila americká bezpečnostní počítačová firma Fire Eye, jež na základě průzkumu zjistila, že během letních měsíců bylo minimálně pět evropských ministerstev špehováno čínskými hackery. Terčem se měly stát počítače ministerstev zahraničních věcí v České republice, Portugalsku, Bulharsku, Lotyšsku a Maďarsku. Podle agentury Reuters se hackeři na počítače napojili před zářijovým summitem G20 v Petrohradě, jehož ústředním tématem byla potenciální americká vojenská intervence v syrské občanské válce. Podle expertů na kybernetickou bezpečnost rozesílali hackeři úředníkům zmíněných ministerstev emaily se zavirovanými přílohami. Po jejich otevření došlo ke stažení škodlivého kódu, jež následně umožnil přístup ke všem datům v osobním počítači. Podle aktuálních informací není možné říci, zda za útoky stojí čínská vláda ani to, jaké informace hackeři přesně získali. České ministerstvo zahraničí  informace ani nevyvrátilo, ani nepotvrdilo. Jeho zástupce David Frous pouze uvedl, že Česká republika provádí veškerá opatření, aby zabránila hackingu počítačových systémů.

11. 12. – USA a UK zastavují materiální pomoc syrským rebelům

Americká a britská vláda pozastavily veškerou materiální asistenci Svobodné syrské armádě operující v severní Sýrii. Výjimkou je pouze humanitární pomoc. Rozhodnutí, reagující na obavy, aby se materiál nedostal do rukou islamistů, přišlo po tom, co se minulý týden podařilo bojovníkům z nově zformované Islámské fronty vytlačit Svobodnou syrskou armádu z hraničního přechodu s Tureckem Bab al-Hawa. Dodávky materiálu směřující do jižní Sýrie přes Jordánsko by měly nadále pokračovat. Washington se zavázal poskytnout Národní koalici neletální materiální pomoc (zahrnující především léky, vozidla a komunikační vybavení) v hodnotě 250 milionu dolarů a Londýn v hodnotě 20 milionů liber. Přestože se v médiích objevily také zprávy o tajných dodávkách zbraní ze Západu, obě vlády se zatím staví k přímé vojenské podpoře rebelů neochotně a poslední krok naznačuje, že v blízké budoucnosti ani nelze žádnou výraznou změnu očekávat.

11. 12. – NSA a GCHQ sledují cookies

Dokumenty poskytnuté Edwardem Snowdenem přinesly další podrobnosti ohledně praktik západních zpravodajských služeb. Podle nejnovějších informací zveřejněných listem The Washington Post je jednou z metod americké NSA a britské GCHQ k získávání informací o svých cílech sledování souborů cookies. Ty slouží především k rozlišování jednotlivých uživatelů a ukládají se do nich různé uživatelské předvolby a nastavení. Přestože samotné nepředstavují přímou hrozbu pro počítač, lze z nich získat řadu užitečných informací, jako například jak často uživatel daný web navštěvuje, co na něm vyhledává atd. Cookies se většinou využívají pro cílenou reklamu a statistické vyhodnocování chování návštěvníků. Uniklé dokumenty zmiňují konkrétně cookie PREF od společnosti Google, s jejíž pomocí lze nepřímo identifikovat uživatele na určitém počítači.

13. 12. – Zatčení členů mafiánské rodiny

Italská policie slaví další úspěch v boji proti mafiánským gangům. V polovině prosince se jí podařil mistrovský kousek, když v západní Sicílii, části zvané Trapani, zatkla blízké rodinné příslušníky dvacet let hledaného Mattea Messiny Denary, člena a současného bosse největší sicilské mafie Cosa Nostra. Mezi 26 zadrženými byla jeho sestra, synovec a dva bratranci. Policie věří, že zátahem na západě ostrova zasadila mafiánskému vedení tvrdou ránu. Podle ní se tak vyšetřování posunulo o velký krok vpřed směrem k dopadení uprchlého Denary. Všechny zadržené osoby čelí obvinění z členství v mafii, podvodů a vydírání. Během nejvýznamnější operace tohoto roku zabavili kriminalisté majetek v hodnotě více než 5 miliónů eur. Denaro se stál významným lídrem gangu poté, co byl v roce 2006 zatčen její tehdejší boss, Bernardo Provenzano. Od roku 1993 se soustavně skrývá.

italy_crimes_groups
Italské skupiny organizovaného zločinu (Zdroj: Federation of American Scientist).

13. 12. – Německo pokřtilo první fregatu nové třídy

Německé námořnictvo slavnostně pokřtilo v hamburském přístavu první novou fregatu třídy Baden-Württemberg (či též F125). Celkově až čtyři nová plavidla za téměř 2 miliardy eur mají být dodány koncem listopadu 2016, kdy nahradí šest plavidel typu F122 Bremen. Nová třída fregat je určena pro dlouhodobé nasazení v mezinárodních humanitárních misích stejně jako v intervenčních a stabilizačních misích kdekoli na světě. Výrobce ThyssenKrupp Marine Systems lodě navrhl tak, aby byly schopné v operační oblasti setrvat po dobu dvou let a zvládli až 5000 hodin ročně na širém moři. Díky technologickým inovacím a automatizaci nevyžaduje obsluha lodi velkou posádku, naopak bohatě postačí pouhých 120 námořníků.  A to i přesto, že fregata dosahuje délky 149 metrů a výtlaku přes 7 000 tun, čímž se podobá spíše torpédoborci než klasické fregatě. Kromě posádky a vrtulníku konstruktéři počítali i s prostorem pro 50 mužů speciálních sil včetně jejich vybavení čítající dvě helikoptéry a čtyři motorové čluny.

16. 12. – Americko-německá jednání o zpravodajském partnerství váznou

Podle informací amerického listu The New York Times jednání mezi Washingtonem a Berlínem ohledně vztahů mezi jejich zpravodajskými službami váznou. Spojené státy kvůli obavám o nastavení nebezpečného precedentu celkem jasně deklarovaly neochotu poskytnout garance, které by zabraňovaly špionáži v Německu. Berlín požaduje podobnou dohodu, jaká existuje mezi anglosaskými zeměmi (tzv. Five Eyes) a je vlastně jediná svého druhu na světě. Německá strana se zase staví značně rezervovaně k dohodě o užší zpravodajské spolupráci podle amerických podmínek. Přestože je Berlín dlouhodobým partnerem Washingtonu v boji proti terorismu, odmítá například sdílet informace, které by mohly potenciálně vést k útokům bezpilotních letounů nebo se podílet na sběru telefonních dat či budování ofenzivních kybernetických kapacit. Podle německých představitelů na to vláda nemá potřebné schopnosti ani legální autoritu. Žádné bližší podrobnosti vzhledem k utajení jednání nejsou známy. Z dostupných informací je ale zatím patrné, že postoj obou stran je značně protikladný a vychází do velké míry z hlubších rozdílů strategických kultur a pohledu na otázky bezpečnosti obecně. Zatímco prioritou Spojených států je v první řadě ochrana národních zájmů a národní bezpečnosti, německou prioritou jsou občanské svobody a legalita. V tomto světla se tak potenciální dohoda o užší zpravodajské spolupráci jeví jako nepravděpodobná.

16. 12. – Sledování NSA může být protiústavní

Legalitu zpravodajských aktivit Národní bezpečnostní agentury (NSA) poprvé od jejich zveřejnění Edwardem Snowdenem v červnu zpochybnil americký federální soudce za Washington D. C.. Richard Leon, který byl do funkce jmenován prezidentem Georgem W. Bushem v roce 2002, napsal ve svém 68stránkovém nálezu, že si „nedokáže představit nevybíravější a svévolnější invazi než toto systematické a technické shromažďování a uchovávání osobních údajů o prakticky každém občanovi“. Praxe podle něho porušuje čtvrtý dodatek k Ústavě zaručující právo nebýt vystaven přehnanému prohledávání. Vláda navíc není schopna uvést jediný příklad, kdy by shromažďování těchto údajů skutečně pomohlo odvrátit bezprostředně hrozící útok. Ministerstvo spravedlnosti teď hodlá nález soudce přezkoumat.

17. 12. – Potvrzení nového šéfa DHS

Bývalý vrchní právní poradce Pentagonu Jeh Johnson se stal oficiálně čtvrtým ministrem amerického ministerstva národní bezpečnosti (Department of Homeland Security) poté, co Obamovu nominaci potvrdil v druhé polovině prosince Senát 78 hlasy. Proti Johnsonovy zvedlo ruku 16 senátorů.

17. 12. – Staronová kancléřka

Angela Merkelová napotřetí obhájila post německé kancléřky. Ve Spolkovém sněmu pro předsedkyni nejsilnější strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) hlasovalo 462 z celkového počtu 631 poslanců, 9 členů se zdrželo. Merkelová v novém čtyřletém funkčním období povede velkou koalici středopravé CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Podle týdeníku Der Spiegel je staronová kancléřka na „vrcholu moci“. Svým třetím zvolením se navíc zařadila mezi ikony německé historie, jelikož po druhé světové válce se podobný triumf podařil pouze Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi, kteří zvítězili dokonce čtyřikrát. Vláda „nejmocnější ženy světa“ bude mít 15 členů – 5 ministrů z CDU, 3 z  bavorské CSU a zbývajících 6 doplní členové SPD.  Podle volebních analytiků dojde úřadováním nového kabinetu k mírnému politickému posunu země doleva. Přispěje k tomu například plánované zavedení celonárodní minimální mzdy.  O výraznější změnu kurzu však podle odhadů devětapadesátiletá Merkelová usilovat nebude. Dle jejich slov zůstávají nadále klíčovými tématy konzervativní CDU„pevné finance, zajištění prosperity a sociální péče“.

18. 12. – Doporučení k reformě NSA

Poradní komise externích odborníků, kterou po rostoucí nespokojenosti domácí veřejnosti i zahraničí prezident Obama jmenoval k přehodnocení zpravodajských aktivit NSA, předala Bílému domu svá doporučení. Podle komise by NSA měla pokračovat ve své činnosti, ale pod přísnějším dohledem a s výraznějšími omezeními. Ve své závěrečné zprávě navrhuje 46 doporučení, která by měla zajistit účinnější dohled, věrohodnost a legalitu této zpravodajské agentury. Mezi klíčové návrhy patří především požadavek, aby byla tzv. „metadata“, která NSA ve velkém shromažďuje, uchovávána u soukromých subjektů (například telekomunikačních společností). Agentura by k nim pak měla přístup pouze na základě individuálního soudního rozhodnutí. V případě zahraničních občanů by vláda měla s jejich osobními daty nakládat stejně jako v případě amerických občanů podle zákona Privacy Act z roku 1974, který znemožňuje sdílení těchto údajů s jinými vládními agenturami či veřejností. Rozhodnutí zda sledovat nějakého zahraničního lídra či politika by nemělo být v pravomoci zpravodajských služeb, ale prezidenta a jeho poradců. Komise také navrhuje, aby v čele NSA stanul civilista (jakožto zpravodajská agentura spadající pod ministerstvo obrany má v čele vojáka) – tento nápad ale prezident Obama již zamítl. Z dalších důležitých doporučení lze zmínit například požadavek, aby NSA zastavila své úsilí o přelamování bezpečnostních šifrovacích standardů a využívání chyb v systémech k budování kybernetických ofenzivních kapacit. V neposlední řadě by zaměstnanci s vysokou bezpečnostní prověrkou měli podléhat neustálému vyhodnocování a bezpečnostní standardy by se měly dále diferencovat, aby se zabránilo přístupu nepovolaných osob k utajeným dokumentům a nedocházelo v budoucnu k podobným únikům jako v případě Edwarda Snowdena. Kolik ze 46 doporučení bude skutečně uvedeno do praxe, ukážou až nadcházející týdny.

19. 12. – Úspěchy a neúspěchy evropských zbrojních gigantů

Zatímco švédský výrobce stíhaček Gripen SAAB slaví úspěch a jeho akcie stoupají strmě vzhůru díky vyhranému tendru na dodání 36 nadzvukových letounů brazilské armádě, jeho britský kolega, zbrojařský koncern BAE Systems zůstává zklamaný ze zmařeného jednání o dodávce stíhaček Typhoon Spojeným arabským emirátům, který navíc provází propad akcií na burze.

Brazilský tendr za více než 4,5 miliardy dolarů patří k nejvýznamnějším zbrojním kontraktům na současných rozvíjejících se trzích. Svědčí o tom i akciový kurz švédského giganta, který okamžitě vyskočil o 30 % a dosáhl tak pětiletého maxima. SAAB neočekávaně zvítězil nad silnými konkurenty – americkým Boeingem a francouzským Dassaultem. Podle brazilského novináře BBC Garyho Duffa americkému rivalovi uškodila obvinění ze špionáže a odposlechů. Žurnalista Glenn Greenwald údajně obdržel od Edwarda Snowdena tajné dokumenty potvrzující odposlouchávání emailů brazilské prezidentky Dilmy Rousseff americkou NSA. Ta následkem toho dokonce zrušila plánovanou státní návštěvu Washingtonu.

Naopak fiaskem skončilo jednání o dodávce letounů do Spojených arabských emirátů. Ty z dohody odstoupily poté, co se neshodly na ceně šesti stíhaček Typhoon. Britský výrobce BAE Systems se netajil rozčarováním z nedokončené zakázky, jejíž cena byla odhadovaná na 6 až 10 miliard amerických dolarů. Podle prohlášení BAE Systems nebude mít kolaps dohody vliv na pracovní místa. Kde se však neúspěch projevil, byla akciová burza, kde akcie BAE poklesly o čtyři procenta.

800px-RSAF_Typhoon_at_Malta_-_Gordon_Zammit
Eurofighter Typhoon saudských vzdušných sil (Zdroj: Wikipedia.org).

19. 12. – Další vyšetřování britských zpravodajských služeb

Vyšetřování zapojení britských zpravodajských služeb do ilegálního zadržování a vyslýchání osob podezřelých z terorismu po 11. září neodhalilo, že by důstojníci MI5 nebo MI6 (SIS) byli přímo zapleteni do jakýchkoli protiprávních případů mučení či špatného zacházení. Komise vedena bývalým soudcem sirem Petrem Gibsonem nicméně došla k závěru, že Británie mohla být zapletena do některých případů nepřímo a je nutné další vyšetřování, které hlouběji prostuduje jednotlivé podezřelé oblasti – těch je v zprávě vyšetřovací komise uvedeno přesně sedmadvacet. Velká část z nich se týká politické oblasti a zahrnuje i otázky, kolik informací vůbec měli jednotliví ministři a samotná Zpravodajská a bezpečnostní komise (Intelligence and Security Committee), jež na činnosti britských služeb dohlíží, k dispozici a zda kladly dostatek otázek. Podle ministra bez portfeje, Kena Clarka, bude teď následovat další vyšetřování, které se zaměří na oblasti identifikované komisí sira Gibsona. Nevyloučil do budoucna ani možnost soudního vyšetřování jednotlivých případů.

20. 12. – Média zveřejnila cíle amerického a britského sledování

Americký list The New York Times, britský The Guardian a německý Der Spiegel zveřejnily seznam cílů, které byly podle dokumentů od Edwarda Snowdena v hledáčku amerických a britských zpravodajských služeb, NSA a GCHQ. Seznam zahrnuje téměř tisícovku subjektů z více než 60 zemí. Mezi údajnými cíly se objevil například komisař Evropské unie pro konkurenceschopnost Joaquin Almunia, izraelský ex-premiér Ehud Olmert, lídři afrických zemí či různé humanitární organizace. Evropská komise prohlásila, že takové chování by od strategického partnera a vlastního členského státu nečekala a pokud se obvinění ukážou jako pravdivá, zaslouží si to nejostřejší odsouzení. Nizozemská poslankyně Evropského parlamentu Sophia in’t Veld označila nejnovější odhalení za „šokující“ a případnou špionáž ze strany Spojeného království k získání ekonomických výhod za neakceptovatelnou. Potvrdí-li se nejnovější Snowdenovo odhalení, mohlo by to mít poměrně vážné důsledky pro americko-evropské a britsko-evropské vztahy.

21. 12. – Obama nevylučuje změny v činnosti NSA

Americký prezident Barack Obama prohlásil, že kvůli obavám veřejnosti po odhalení aktivit NSA Edwardem Snowdenem by mohlo dojít k přehodnocení a změně některých pravidel týkajících se sledování a dohledu zpravodajských služeb. Definitivní rozhodnutí kolik ze 46 doporučení poradní komise, která byla prezidentem jmenována k přehodnocení činnosti NSA, bude nakonec přijato, má padnout v lednu. Prezident dodal, že Snowden vyzrazením dokumentů způsobil zbytečné škody. Otázku, zda by bývalému kontraktorovy NSA mohla být udělena amnestie, prezident nekomentoval. Koncem měsíce pak bývalý ředitel NSA a CIA Michael Hayden v rozhovoru pro USA Today prezidenta vyzval, aby většinu doporučení komise, jež byly zveřejněny v polovině prosince, odmítl.

22. 12. – NATO zahájilo jednání s Kábulem

Pár dní před Štědrým dnem zahájilo NATO jednání s Afghánistánem o setrvání zahraničních vojenských sil v zemi po roce 2014. Ačkoliv zatím nedošlo k podpisu separátní dohody s americkou vládou, která má být stěžejní pro přípravu nové mise NATO, generální tajemník Anders Fogh Rasmussen potvrdil zahájení jednání mezi zástupcem Aliance Mauritsem Jochemsem a poradcem Afghánské národní bezpečnosti Ranginem Spantou. Ujistil však, že smlouva o postavení sil v Afghánistánu nebude ukončena do té doby, než bude podepsaná avizovaná bilaterální dohoda. Tímto počinem chtělo NATO dle mluvčího Pentagonu Kirbyho ukázat vůli mezinárodního společenství na podporu Afghánistánu po roce 2014. Druhým dechem dodal, že americko-afghánská dohoda bude podepsána bez dalšího odkladu. Úkolem tak zůstává přesvědčit afgánského prezidenta Hamida Karzáího, který několikrát odmítl schválit Spojenými státy navrhovanou dohodu o počtech amerických vojáků v zemi a celý proces tak zablokoval. Jako důvod Karzáí uvedl, že jednání s USA mohou počkat na duben, kdy se uskuteční nové prezidentské volby. Až poté bude rozhodnuto o právech a výsadách zahraničních pracovníků v hostitelské zemi a bezpečnostním uspořádání, jež jsou rovněž obsahem bilaterální smlouvy. Deklarovaným cílem NATO v Afghánistánu zůstává po roce 2014 zachovat až 12 tisíc vojáků, jež budou nadále asistovat afghánským úřadům při efektivním zajišťování bezpečnosti po celé zemi. Začátkem minulého týdne se vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove nechal slyšet, že pokud se nepodaří novou dohodu podepsat, budou všichni vojáci od příštího jara postupně stahováni.

GuardKandahar
Kanadští vojáci mise ISAF v provincii Kandahár (Zdroj: Wikipedia.org).

23. 12. – EU uvalila zbrojní embargo na SAR

V reakci na sektářské násilí, které v posledních dnech eskalovalo ve Středoafrické republice, se Evropská unie rozhodla uvalit na tuto zemi zbrojní embargo. Jeho součástí je také zákaz odesílání žoldáků, poskytování finanční a technické pomoci, s výjimkou materiálů sloužícího výhradně pro mezinárodní mírové úsilí a francouzským ozbrojeným silám rozmístěným ve Středoafrické republice. Zákaz EU navazuje na rezoluci Rady bezpečnosti OSN vydanou v prosinci. Jejím smyslem je zabránit všem přímým i nepřímým dodávkám, prodeji nebo převodu zbraní souvisejících s násilím v africké zemi známé svou bohatostí na minerály (zejména zlato, diamanty a uran). Francouzský prezident Francois Hollande ve svém předvánočním projevu v Bruselu řekl, že EU bude v příštím měsíci jednat o společné operaci ve Středoafrické republice na podporu francouzské intervence. Francie do své bývalé kolonie poslala na 1 600 vojáků, jež mají přispět k zastavení masakrů mezi muslimskou a křesťanskou populací.

23. 12. – Nová ministryně amerického letectva

Americké vzdušné síly mají novou ministryni. Do funkce byla jmenována Deborah Lee James, která se tak stala historicky druhou ženou v čele tohoto resortu. James byla nominována prezidentem Obamou již 1. srpna, ale schvalovací proces v Senátu se pozdržel kvůli odporu republikánského senátora Kellyho Ayotta v souvislosti s plánovaným vyřazením letounů A-10. Nová ministryně působila v letech 1993 až 1998 jako zástupkyně ministra obrany pro rezervní síly (assistant defense secretary for reserve affairs) a později byla ředitelkou ve společnosti Science Applications International Corp. Po odstoupení bývalého ministra Michaela Donleyho stál dočasně v čele resortu jeho zástupce Eric Fanning, který se teď může vrátit na svou původní funkci a civilní velení resortu je tak opět kompletní.

23. 12. – Kanada ruší akvizici nových obrněných vozidel

Zakázka v hodnotě 2 miliard dolarů na nákup nových obrněných vozidel přibude na seznam neúspěšných a nedokončených vojenských zakázek kanadské armády. Její nejvyšší velitel oznámil odstoupení od nákupu 108 bojových vozidel na konci prosince. Program na obnovení obrněného arzenálu byl dříve považován za nezbytný pro ochranu vojáků před následky bombových útoků v rámci kanadské účasti na misi v Afghánistánu. Nová vozidla měly nahradit předchozí LAV III, jež poskytovaly před povstaleckými silničními přepady nedostatečnou ochranu. Nyní z důvodů škrtů v rozpočtu a oficiálnímu ukončení bojové mise ve středu Asie v červenci 2011 došlo k přehodnocení obranných potřeb země. Odstoupení od nákupu posvětil také současný ministr obrany Rob Nicholson. Generál Tom Lawson zdůraznil, že se jedná o rozhodnutí armády, nikoliv politiků. Osud dalších plánovaných velkých akvizic stíhaček, fregat, hlídkových lodí a obrněných vozidel po tomto rozhodnutí zůstává na pochybách. Důvodem je snaha vlády snižovat výdaje a dosáhnout do konce roku 2015 vyrovnaného rozpočtu. Díky této vizi byl základní rozpočet armády od roku 2011 snížen o 22 % a podle zdrojů během tohoto roku klesne o dalších 10 %.

24. 12. – Snowden považuje svůj úkol za splněný

Edward Snowden, který se proslavil zveřejněním dokumentů o špionážních aktivitách americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), prohlásil, že svůj úkol považuje za splněný. V rozhovoru s novinářem amerického listu The Washington Post zdůraznil, že jeho cílem nebylo změnit společnost – chtěl ji jenom dát příležitost, aby se rozhodla, zda se změnit chce. Dle jeho vlastních slov chtěl pouze, aby veřejnost mohla promluvit do toho, jakou vládu chce. To se dle jeho názoru podařilo a je teď jenom na veřejnosti, jak se s tímto úkolem vypořádá.

27. 12. – Spory o legalitu sledování NSA

Po tom co v polovině měsíce označil americký federální soudce Richard Leon aktivity NSA za pravděpodobně protiústavní, přišel ke konci měsíce další federální soudce s opačným právním názorem. William Pauley ze státu New York dospěl ve svém nálezu reagujícím na pochybnosti vznesené Americkou organizací na ochranu občanských práv (ACLU) k závěru, že program masového sběru dat NSA je zákonný. Podle Pauleyho je právo na svobodu od prohledávání a zabavování sice zásadní, ale ne absolutní. Lidé se dennodenně dobrovolně vzdávají soukromých informací řadě nadnárodních společností, které je pak využívají k dosažení zisku. Navíc podle soudce neexistuje žádný důkaz o tom, že by americká vláda používala masové shromažďování údajů k jiným účelům než pro předcházení teroristickým útokům. Tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti označil rozhodnutí soudce za potěšující. Naopak v případě soudce Leona se očekává odvolání a celý případ by tak mohl skončit před Nejvyšším soudem.

28. 12. – Útok na americkou ambasádu v Libyi není činem Al-Káidy

Americký deník The New York Times přišel na základě svého vlastního vyšetřování k závěru, že za útokem na americkou ambasádu v libyjském Benghází ze září loňského roku nestála Al-Káida, ale místní libyjská milice. Při útoku, který se odehrál na jedenácté výročí teroristických útoků z 11. září, zahynuli čtyři američtí diplomaté včetně velvyslance Chrisa Stevensa. Hlavním podezřelým se zdá být Ahmed Abu Khattal, excentrický velitel jedné z místních milic. Spojené státy podle The New York Times přecenily mezinárodní teroristickou hrozbu na úkor hrozby lokálních ozbrojených milic.

30. 12. – Útok na německou ambasádu v Řecku

Neobvyklý incident se odehrál na sklonku minulého roku na aténském předměstí Chalandri. Neznámí útočníci zde vypálili několik kulek na rezidenci německého velvyslance. Policejní mluvčí uvedl, že při útoku, jež se odehrál v časných ranních hodinách, nebyl nikdo zraněn. Dle jeho slov pachatelé použili automatické útočné pušky Kalašnikov. V okolí domu bylo nalezeno na 60 nábojnic, z toho 4 v prostoru branky. Ač má hlídka domu k dispozici střelné zbraně, z obavy o poškození a zranění sousedů je proti útočníkům nepoužila. Policie v souvislosti s incidentem zadržela šest osob, jež však po výslechu opět propustila. Řecký premiér Antonis Samaras i ministr věcí veřejných Nikos Dendias krátce po incidentu telefonicky kontaktovali německého velvyslance Wolfganga Dolda i kancléřku Angelu Merkelovou. Řecká vláda vyjádřila pobouření a útok jednoznačně odsoudila a označila za zbabělý teroristicky čin, jehož záměrem bylo poškodit image Řecka v zahraničí. Ke střelbě na rezidenci německé ambasadora se doposud nikdo nepřihlásil. Řekové si ji vysvětlují odpovědností Německa za ekonomické strádání země vzniklé v důsledku úsporných opatření a uložení přísných podmínek pro mezinárodní půjčku v boji proti dluhové krizi, jež zemi sužuje.

31. 12. – Jednání v Severním Irsku končí neúspěchem

Měsíce snah o vyřešení překážek bránící mírovému procesu v Severním Irsku končí zatím nezdarem. Severoirští předáci se sešli v závěru roku, aby projednali nejpalčivější problémy vzájemných vztahů. Mezi ty se řadí zejména právo probritských protestantů a katolických republikánů vyvěšovat britské a irské vlajky, pochody, jimiž si protestanti i katolíci připomínají oběti vleklého konfliktu a v neposlední řadě i událost známá jako Troubles, kdy v rámci násilností došlo k zabití 3 700 nevinných lidí, jejichž pachatelé nebyli ve většině případů nikdy potrestáni. Podle amerického vyjednavače Richarda Hasse panuje mezi všemi pěti irskými politickými stranami značný konsenzus, přesto ale existují některé sporné body. Nicméně podle jeho slov strany učinily značný pokrok a rozhovory označil za „dobrý základ pro změnu“. Nyní bude ustanovena pracovní skupina, jež by měla jednání obnovit.

Snahy o vyřešení konfliktu zesílily poté, co v červenci letošního roku došlo k obnovení napětí v provincii Ulster na severu Irska. Pro upřesnění, sektářské násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány bylo oficiálně ukončeno mírovou smlouvou z roku 1998. Zmíněné problematické body však zůstávají důvodem pro vzájemné násilné střety, jež v letošním roce dosáhly nejvyšší intenzity od podpisu smlouvy. Reportér BBC z Belfastu, Andy Martin konstatoval, že mírový proces rozhodně není mrtvý, avšak zdaleka není ani hotový. Není bez zajímavosti, že navrhovaná dohoda získala širokou podporu ze strany radikálního nacionalistického uskupení Sinn Féin, jež se řadí ke stranám dlouhodobě usilujících o samostatnost Severního Irska.

Autoři: Juraj Nosál, student magisterského oboru Mezinárodní vztahy a Martina Ulmanová, studentka magisterského oboru Bezpečnostní a strategická studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *