Novinky z euroatlantického prostoru: prosinec 2014 (část I)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce prosince.

Irácká krize a Islámský stát

I přesto, že koalice vedená Spojenými státy způsobila Islámskému státu (IS) od srpna tisícem leteckých útoků značné škody, americký ministr zahraničí John Kerry zdůraznil, že boj s touto militantní skupinou je během na dlouhou trať, který bude trvat roky. Minulý měsíc americký prezident Barack Obama schválil dodatečných 5,6 miliard dolarů k boji proti IS, kdy vyžadují dle Pentagonu operace v Sýrii a Iráku 8,3 miliónů dolarů denně. Koaliční partneři ponechávají v Iráku přes 4 600 vojáků k výcviku iráckých a kurdských sil a dalších 1 500 by se k nim mělo v nejbližší době přidat. Podle Kerryho však v žádném případě nepůjde o vojenské nasazení, neboť to je ponecháno místních vojenským silám. Záměry zemí koalice vyslat do Iráku své vojáky k trénování lokálních jednotek nově komplikuje irácká strana, která se obává další vojenské okupace. Na druhou stranu irácký premiér Haider al-Abadi požádal odcházejícího amerického ministra obrany Chucka Hagela o zvýšení leteckých útoků a dodání zbraní. Právě s al-Abadim se setkal také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž ocenil al-Abadiho snahu o budování důvěry mezi etnicky rozličnými skupinami v Iráku a uvítal iráckou iniciativu o zlepšení vztahů s regionálními sousedy.

Vyslání jednotek do severního Iráku i přes výše zmíněné obavy chystá Německo a Velká Británie. Němci chtějí využít svých zkušeností s výcvikem lokálních sil z Mali, Afghánistánu a Somálska. Britové již mají v Iráku okolo 50 vojáků, nicméně po Novém roce by se k nim mělo přidat několik stovek dalších, mezi kterými bude rovněž malá skupina vojáků, kteří budou připraveni k potenciálnímu boji. Na druhou stranu však britský ministr obrany Michael Fallon odmítl přímou bojovou účast v zemi. K rozšíření leteckých útoků v Sýrii naopak negativně reagovala Kanada, která se nechala slyšet, že bude pokračovat ve své misi pouze v Iráku, a to jak ve výcviku iráckých a kurdských sil, tak i leteckých útocích.

_79658426_iraq_syria_airstrikes_monthly_624
Počet leteckých útoků v Iráku a Sýrii proti Islámskému státu (Zdroj: BBC).

Severní Amerika

Republikáni proti Obamovým imigračním plánům

Sněmovna reprezentantů, v níž zastupuje většinu Republikánská strana, hlasovala ve prospěch omezení Obamova exekutivního nařízení k národnímu imigračnímu systému, které má ochránit milióny přistěhovalců před deportací. Tato snaha je však do značné míry symbolická, neboť demokraty ovládaný Senát má v plánu ignorovat daný návrh zákona a Bílý dům již uvedl, že ho bude případně vetovat. Na druhou stranu však republikánský mluvčí Sněmovny John Boehner umožnil svým spolustraníkům vyjádřit nesouhlas s prezidentovou iniciativou a jejich odezva ještě není u konce. Republikáni totiž dále zvažovali omezení délky financování pro Ministerstvo pro národní bezpečnost, které dohlíží na imigraci, až do konce února 2015, kdy budou mít větší vyjednávací sílu se svou nově nabytou většinou v Senátu. Tato snaha je reflektována v návrhu zákona o federálním rozpočtu na rok 2015, který prošel i přes určité výhrady oběma komorami Kongresu a byl podepsán Obamou. Za urychleným schválením tohoto zákona však stála primárně hrozba „uzavření (shutdown)“ vlády, neboť se blížilo vypršení platnosti posledního rozpočtového plánu.

Senátní zpráva o výslechových postupech CIA

Senátní Výbor pro zpravodajskou činnost vydal dlouho očekávaný report o působení Ústřední zpravodajské služby (Central Intelligence Agency – CIA) v rámci jejího výslechového programu ustanoveného po útocích z 11. září 2001. Pětileté senátní vyšetřování tajných výslechů osob podezřelých z terorismu poskytuje důkazy o tom, jak CIA obelhávala Bílý dům, Kongres i veřejnost o mučení zadržených a jednala brutálněji a zvráceněji, než byla ochotna připustit. Dokument došel k závěru, že CIA nebyla schopna za prezidentství George Bushe ml. narušit jediný pokus o teroristický útok skrze mučení zajatců a údajných členů al-Kájdy v řadě tajných zařízení po celém světě. Tato místa se nacházela například v Afghánistánu, Rumunsku či Polsku, kdy poslední zmiňovaná země byla placena CIA za zmírnění pochybností mít tajné vězení na svém území.

Zpráva také poprvé zveřejnila úplný seznam 119 vězňů držených ve vazbě CIA a naznačuje, že přinejmenším 26 z nich bylo neprávem zadrženo na základě chybných identit či špatných zpravodajských informací. Co se týče samotných vyšetřovacích praktik, kromě „waterboardingu“, tedy lití vody na obličej pokrytý látkou, které má připomínat topení, se uplatňovaly rektální výživa, ledová koupel, sexuální zneužívání či uzavírání zajatců do stísněných prostor (např. beden). Šéf CIA John Brennan však postupy vyšetřovatelů obhajuje, neboť dle jeho slov „přinesly užitečné informace, které pomohly USA zmařit plány útoků, zajmout teroristy a zachránit životy“. Za uplatňováním těchto brutálních praktik stojí i veřejnost, kdy 59 % se v nejnovějším průzkumu vyslovilo v jejich prospěch a ospravedlňuje je. Dokument o více než 6 000 stranách je v užší verzi dostupný zde.

Americký obranný rozpočet na fiskální rok 2015

Americký Kongres schválil návrh zákona o rozpočtu na obranu (tzv. National Defense Authorisation Act – NDAApro příští rok ve výši téměř 578 miliard dolarů a jeho podpis se v následujících dnech očekává i od prezidenta Baracka Obamy. Daný návrh autorizuje základní rozpočet Pentagonu v hodnotě 496 miliard dolarů, který je v souladu s Obamovou žádostí, a navíc 64 miliard pro zahraniční konflikty včetně války v Afghánistánu. Součástí NDAA je také financování Ministerstva energetiky ve výši 17,9 miliard dolarů, které mají jít na program jaderných zbraní. V rámci tohoto návrhu je také podpořen boj USA proti Islámskému státu (IS), neboť rozpočet povoluje výcvik a vyzbrojování iráckých, kurdských a syrských jednotek bojujících proti IS. Návrh dále odmítá řadu iniciativ Pentagonu na snížení zbraňových systémů, a to včetně letounů blízké podpory A-10 Warthog či letadlové lodi USS George Washington. Přestože prezident Obama se zasazoval o přesun vězňů podezřelých z terorismu, kteří jsou zajištěni na základně Guantanamo, na půdu Spojených států, návrh zákona tento plán nadále zakazuje.

Guantanamo_captives_in_January_2002
Ilustrační obrázek: vězni v Guantanamu v roce 2002 (Zdroj: Wikimedia).

Dalších 1 000 amerických vojáků do Afghánistánu

Dosluhující americký ministr obrany Chuck Hagel při své návštěvě Kábulu oznámil, že v příštím roce zůstane v Afghánistánu dodatečně dalších 1000 amerických vojáků. Toto rozhodnutí je založeno na opožděném podpisu bezpečnostních dohod mezi Afghánistánem, Severoatlantickou aliancí a USA, což v konečném důsledku vedlo k opoždění vytvoření koaličních sil pro plánovanou spojeneckou misi „Resolute Support“. Výsledkem tak byla tato iniciativa, kterou podpořil i prezident Barack Obama, přestože původní plán počítal pouze s 9 800 vojáky. Americké jednotky mají primárně přispívat k výcviku afghánských bezpečnostních sil, nicméně i nadále budou provádět protiteroristické operace proti bojovníkům al-Kájdy.

Možnost nových sankcí USA na Rusko

Americký Pentagon a ministerstvo zahraničí zvažuje možnosti zavedení dalších ekonomických a diplomatických sankcí namířených proti Rusku v případě, že bude Moskva dále rozvíjet střely s plochou dráhou letu. Jejich produkce totiž odporuje smlouvě INF podepsané v roce 1987, jež zakazuje střely středního doletu, které jsou odpalovány ze země, nebo střely s plochou dráhou letu, které jsou schopny doletu v rozmezí 300-3 400 mil. Podle Spojených států testují Rusové od roku 2008 novou, ze země odpalovanou střelu s plochou dráhou letu, nicméně dialog na toto téma byl ruskou stranou odmítnut. Podle zástupce náměstka pro obranu McKeona udělají USA vše pro to, aby Rusko nezískalo tímto porušováním smlouvy strategickou výhodu. V praxi by to podle něj mohlo znamenat nasazení dalších protiraketových prostředků v Evropě nebo posílení přítomnosti USA a spojenců v Evropě a Asii.

Britské ostrovy

Stálá vojenská základna na Středním východě

Velká Británie se rozhodla po více než čtyřiceti letech postavit permanentní vojenskou základnu v oblasti Středního východu v ceně 15 miliónů liber. Základna bude stát v bahrajnském přístavu Mina Salman a bude hostit primárně lodě včetně torpédoborců a letadlových lodí. Bahrajn navíc zaplatí většinu z potřebných financí k vybudování základny, kdy se Britové budou podílet na průběžných nákladech. Rozhodnutí o této základně má být symbolem rozšíření působení Královského námořnictva a posílení stability v Perském zálivu. Dle britského ministra zahraničí Philipa Hammonda, který podepsal danou smlouvu na bezpečnostní konferenci v bahrajnské Manamě, je tato iniciativa „jedním z příkladů rostoucí spolupráce země se svými partnery v Perském zálivu k řešení společných strategických a regionálních hrozeb“.

Neschopnost země střežit vlastní vody?

Velká Británie musela požádat Severoatlantickou alianci o hlídkové letouny poté, co nebyla nadále schopna sledovat údajně ruskou ponorku ve skotských vodách. Do země tak přiletěly hlídkové letouny z Francie, Spojených států a Kanady, které se připojily ke Královskému námořnictvu v pátrání po dané ponorce, která byla spatřena na západ od Skotska. Dle expertů na obranu se jedná o „velmi trapnou“ situaci, kdy Velká Británie není schopna mít dohled nad vlastními vodami. Země totiž v rámci škrtů v obranném rozpočtu reflektovaných ve strategické koncepci z roku 2010 zrušila projekt námořních hlídkových letounů Nimrod, což ji ponechalo ve své podstatě závislou na svých partnerech. Daná událost se odehrála jen měsíc poté, co se s jinou podezřelou ponorkou muselo vypořádat Švédsko.

Modernizace britských ponorkových torpéd

Britské ministerstvo obrany ve spolupráci s firmou BAE Systems oznámilo modernizaci torpéd Spearfish v hodnotě 270 miliónů liber. Modernizace má zajistit integraci nové bojové hlavice, změnu palivového systému pro zvýšení bezpečnosti či zavedení silnějších optických vláken pro datové spojení mezi odpalovacím zařízením a samotnou zbraní.  BAE Systems ve svém prohlášení uvedlo, že dodávky těchto torpéd jsou stanoveny na léta 2020-2024. Torpéda Spearfish jsou v plné výrobě pro Královské námořnictvo již od roku 1988 a jsou ve výzbroji všech britských ponorek včetně nové třídy Astute nebo jaderných ponorek Vanguard.

Kontinentální Evropa

Francie spouští modernizační program Scorpion

Francouzský ministr obrany Le Drian oznámil konkrétní kontrakty v hodnotě 752 milionů eur na vývoj dvou klíčových vozidel v rámci pěti miliardového modernizačního programu Scorpion. Na vývoji těchto vozidel se budou podílet zejména firmy Nexter, Renault Trucks Defense a Thales. První vozidlo, které Francouzi pojmenovali Griffon, bude kolový pěchotní transportér, jenž bude vyráběn ve dvou verzích – šestikolové („heavy“) a čtyřkolové („light“). Griffon bude na rozdíl od svého předchůdce postrádat možnost vyzbrojení vozidla granátometem, a jeho výzbroj se tak omezí na kulomety ráže 12,7 mm nebo 7,62 mm. Pro šestikolovou verzi se počítá s šesti variantami vozidla, mezi které lze zařadit např. velitelskou verzi, zdravotní nebo verzi vyzbrojenou 120mm minometem. Prvních 92 šestikolových Griffonů by měla francouzská armáda obdržet do roku 2019, zatímco první čtyřkolové stroje až v roce 2021. Druhé vozidlo, jež vzejde ze zmíněného programu, dostane jméno Jaguár. Jaguár bude šestikolové bojové vozidlo vyzbrojené 40mm kanónem, kulometem ráže 7,62 mm a protitankovými raketami. Pro obě zmíněná vozidla se počítá s modulární konstrukcí, která umožní dodatečné úpravy. V rámci programu Scorpion dojde také k modernizaci francouzských tanků Leclerc a zavedení jednotné komunikační sítě pro všechna vozidla. Jednotný komunikační systém rovněž umožní komunikaci s helikoptérami, útočnými stroji francouzského letectva a bude kompatibilní se spojenci.

1507029651_vbmr_800
Plánovaná podoba francouzského vozidla Griffon (Zdroj: Defense Update).

Francie vinna v případě somálských pirátů

Podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) je Francie vinna z nezákonného zadržování somálských pirátů. Celkem osm pirátů bylo v roce 2008 zadrženo při dvou pokusech o napadení francouzských lodí. S přihlédnutím ke vzdálenosti zadržení od francouzského území, která činila přes 6 000 km, lze zajištění pirátů ospravedlnit na moři v řádech dnů, nicméně francouzské orgány se provinily se tím, že držely piráty ve vazbě dalších 48 hodin přímo na francouzském území. ECHR proto svým rozsudkem ukládá Francii zaplatit každému pirátovi jako odškodnění částku v rozmezí 2000-5000 euro za morální újmu a navíc částku 3000-6000 za soudní výlohy.

Prodej nizozemských bojových vozidel Estonsku

Estonsko oznámilo svůj doposud největší nákup v oblasti obrany, který se primárně týká 44 obrněných vozidel CV90. Celková výše tohoto kontraktu, podepsaného při návštěvě estonského ministra obrany Miksera v Nizozemsku, je stanovená na 100 milionů eur. Kromě použitých vozidel CV90 získá Estonsko také šest tanků Leopard. Součástí nákupu jsou i dodávky náhradních dílů a munice. Objednaná vozidla by mělo Estonsko obdržet v letech 2016-2018.

Rekordní počet uprchlíků směřujících do Evropy

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky varoval před vzrůstajícím počtem uprchlíků, kteří se snaží emigrovat pomocí lodí. Touto cestou se o emigraci pokusilo v roce 2014 kolem 348 000 osob, z toho více než 207 000 případů bylo zaznamenáno ve Středozemním moři. Nárůst uprchlíků lze zpozorovat při srovnání s rokem 2011, kdy vrcholila válka v Libyi. V té době počet uprchlíků ve Středozemním moři dosáhl 70 000. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antónia Guterrese by se země v tomto ohledu měly zaměřit na příčiny toho, proč lidé emigrují a proč k tomu volí tyto nebezpečné způsoby, jakým je právě přeplutí moře na přeplněných lodí. Touto cestou letos podle OSN zemřelo již 4 272 lidí, z toho 3 419 ve Středozemním moři. Dále by podle Guterrese mělo dojít k rozbití sítě kriminálních struktur, které těží z těchto přistěhovalců. K tomu by mělo přispět zlepšení systému přijímání uprchlíků, v rámci kterého by se rozlišovalo, kdo azyl opravdu potřebuje a kdo nikoliv.

Nové střely pro polské letouny F-16

Polské ministerstvo obrany podepsalo dohodu v hodnotě 250 milionů dolarů na dodávku raket JASSM (AGM-158) pro své stíhací letouny F-16. Ministr obrany Siemoniak spolu se svým náměstkem po podepsání dohody oznámil, že Polsko nikdy nevlastnilo tak moderní výzbroj, jakou získá prostřednictvím tohoto kontraktu. Polsko se tak po Austrálii a Finsku stává třetí zemí mimo Spojených států, které udělil americký Kongres povolení k nákupu těchto zbraní. Rakety JASSM patří do kategorie konvenčních střel dlouhého doletu, vyznačují se poloautomatickým naváděním a jsou stavěny pro ničení významných nebo opevněných cílů. Varšava těmito zbraněmi tak může významně posílit svůj odstrašující potenciál. Rakety budou doručeny Polsku v letech 2016-2019. Dosažení počáteční operační způsobilosti by mělo dojít v roce 2017.

Severoatlantická aliance

Setkání ministrů zahraničí zemí NATO

Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se setkali v Bruselu, kde projednávali jak ukrajinskou krizi, tak i ukončení mise v Afghánistánu. Situace s Ruskem se kvůli aktivitě na Ukrajině nezlepšuje, kvůli čemuž se NATO nedávno dohodlo na nasazení nových jednotek velmi rychlého nasazení, tzv. spear-head forces. Ty mají činit kolem tří až čtyř tisíc vojáků primárně z německých, nizozemských a norských sil. Původně se počítalo s nasazením v roce 2016, nicméně kvůli nepředvídatelné aktivitě Ruska zvláště v aliančním vzdušném prostoru a obavám pobaltských států se představitelé zemí dohodli na nasazení již v roce příštím. O tom, zda budou vojáci zůstávat na domovských základnách či budou umístěni jinde, stále není jasno. Stejná otázka vyvstává i v případě toho, kdo bude projekt financovat. Podle předběžných zpráv by se mělo jednat o kolektivní rozpočet Aliance. V souvislosti s napjatou situací v Pobaltí bude nadále pokračovat rotace letounů, lodí a jednotek k ochraně tohoto prostoru sousedícího s Ruskou federací. Současně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Rusko k redukci svých vojenských jednotek u ukrajinských hranic.

Ve spolupráci nového afghánského prezidenta Ashrafa Ghaniho a premiéra Abdullaha Abdullaha vidí Aliance novou kapitolu v řešení složité situace této země, a to zejména poté, co se spojenecké jednotky začínají z Afghánistánu stahovat. NATO bude ponechávat v zemi své vojáky k výcviku místních ozbrojených sil. Společně s Kábulem se Aliance dohodla na zachování 12 500 vojáků, a to z velké části těch amerických, kteří budou od počátku roku 2015 působit v rámci nové spojenecké operace Resolute Support“.

Meetings of NATO Foreign Ministers in Brussels - Meeting of the North Atlantic Council
Jednání ministrů zahraničí členských států NATO (Zdroj: NATO).

Zachování komunikačních kanálů s Ruskem

Severoatlantická aliance se rozhodla neuzavřít komunikační kanály s Ruskou federací, čímž chce zabránit nechtěnému nedorozumění, které by mohlo vést k vojenskému konfliktu. V kontextu anexe Krymu přerušilo NATO veškerou komunikaci s Kremlem, nicméně nyní, když situace pozvolna eskaluje ruskými provokacemi v aliančním vzdušném prostoru, je nanejvýš důležité, aby nedošlo k izolaci a dezinformaci. K předejití této situaci se snaží hlavně Německo, které volá po vytvoření systému včasného varování s Ruskem k prevenci náhodného vojenského konfliktu, který by se mohl vymknout kontrole. Ambasadoři Ruska a Aliance se přitom setkali od anexe Krymu pouze dvakrát, takže budoucí kooperace je méně než jasná.

Formální ukončení mise v Afghánistánu

Po třinácti letech od teroristických útoků z 11. září 2001 dochází v Afghánistánu ze strany Spojených států a Severoatlantické aliance k ukončení mise zaměřené na boj s terorismem, která se nyní transformuje do tréninkové a podpůrné role. Ze země se stahují spojenečtí (avšak hlavně američtí) vojáci. Od ledna příštího roku zde má v nové misi s názvem „Resolute Support“ zůstat kolem 13 000 vojáků, zatímco ještě v roce 2011 se jednalo o počet 140 000. Mise byla primárně zaměřená na boj proti bojovníkům al-Kájdy a následně i proti Talibanu. I přesto, že došlo za letošní rok k určitému navýšení počtu zraněných a zabitých, podle americké strany jsou nyní místní ozbrojené síly schopny situaci v zemi zabezpečit samy.

Zachycení ruské aktivity v Pobaltí

Případů, kdy Severoatlantická aliance zaznamenala narušení svého vzdušného prostoru ruskými letouny, neubývá. Naopak v posledním týdnu deníky opět informovaly o nebezpečném manévru civilního letadla při vyhýbání se ruskému výzvědnému letounu, které neodpovídalo. Během poloviny prosince Aliance zaznamenala další přelet šesti ruských bombardérů nově v pobaltském vzdušném prostoru. Letouny typů Tu-95 Bear a Tu-22M Backfire byly následně vyprovázeny do mezinárodního prostoru portugalskými stíhacími letouny F-16, které zastávají v oblasti střežení vzdušného prostoru (tzv. Air Policing). Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zveřejnil informace, že Aliance zaznamenala tento rok padesátiprocentní nárůst narušení vzdušného prostoru Ruskem ve 400 případech. Polský ministr obrany Tomasz Siemoniak poznamenal, že Ruská federace se nepřipravuje na útok, nýbrž testuje alianční obranu, což nepřispívá ani k vzájemné důvěře, ani k budování partnerského vztahu. Londýnský think-tank European Leadership Network například oznámil, že opravdu nezvykle agresivních či jiným způsobem závažných incidentů bylo letos 11.

V tomto kontextu navíc nejde pouze o ruské letouny. Kromě nedávných švédských manévrů při hledání ponorky neznámého původu ve svých vodách spustila Litva poplach vyššího vojenského stupně při zaznamenání 22 ruských válečných lodí vplouvajících do Baltského moře. Ty byly navíc doprovázeny těžce ozbrojenou korvetou ve vzdálenosti 5 kilometrů od lotyšské námořní hranice. Estonský premiér poznamenal, že „se nejedná pouze o zhoršení počasí, ale trvalou změnu klimatu“. Pobaltské státy se proto shodly na zvýšení svého financování v rámci mise Baltic Air Policing na 3 miliony eur ročně. Dle těchto zemí se při případné agresi musí v první vlně ubránit právě ony samy. Estonsko i z tohoto důvodu nedávno odsouhlasilo největší vojenskou zakázku v historii země k nákupu 44 obrněných vozidel CV90 a 6 tanků Leopard z Nizozemí. Kontrakt přišel měsíc poté, co estonský ministr obrany podepsal smlouvu se Spojenými státy za 49 miliónů eur na nákup 40 raketových systémů Stinger.  Lotyšsko si mezitím objednalo 123 bojových vozidel za 48 miliónů eur od Velké Británie a za 4 milióny eur 800 protitankových zbraní Carl Gustav od Norska společně se 100 vozidly. Litva si zase pořídila za 34 miliónů eur vzdušný obranný systém GROM od Polska a za 16 miliónů eur protitankové střely Javelin z USA. Tato země také plánuje navýšení svého obranného rozpočtu ze současných 0,89 % svého HDP na 1,1 %.

Autoři: Silvie Janičatová, Kateřina Lišaníková a Tomáš Zwiefelhofer, studenti Mezinárodních vztahů a Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *