Novinky z euroatlantického prostoru: prosinec 2014 (část II)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za druhou polovinu měsíce prosince.

Západ a ukrajinský konflikt

Nové sankce USA a EU na Rusko

Spojené státy schválily další sankce namířené proti Rusku. Tyto sankce zakazují americkým firmám vývoz některého zboží, technologií a služeb do oblasti Krymského poloostrova. Američané zároveň nesmí nakupovat pozemky ani financovat firmy působící na Krymu. Dále Washington přidal na sankční seznam nové ruské osobnosti a firmy. Americký prezident Barack Obama rovněž schválil zákon, který mu umožňuje poslat materiální i vojenskou pomoc Ukrajině. Evropská unie zavedla sankce podobné, navíc však zakazuje nabízet Evropanům jakékoliv služby spojené s turismem na Krymu, zakazuje plavby na Krym a výletní lodě plující v Černém moři budou moci kotvit na Krymském poloostrově jen v případě nouze. Obama v rozhovoru pro radiovou stanici uvedl, že krok ruského prezidenta Putina anektovat Krym nebyl tak chytrý, jak si většina lidí myslela. Západní sankce dle Obamy učinily ruskou ekonomiku, založenou zejména na exportu energetických surovin, více zranitelnou. Tato zranitelnost se projevila při poklesu cen ropy, který způsobil pád ruského rublu.

Irácká krize a Islámský stát

Letecké útoky proti Islámskému státu (IS) a vojenská pomoc místním silám ze strany koalice vedené Spojenými státy nadále pokračují. Německo plánuje poslat do severního Iráku 1 000 vojáků k tréninku kurdských sil Peshmerga, kdy o této iniciativě bude německý parlament hlasovat během ledna. Zapojení země by bylo koordinováno společně s Nizozemím, Itálií a skandinávskými státy. Krajně levicové německé strany ovšem namítají, že něco podobného je nelegální, neboť to není v souladu se Severoatlantickou aliancí či Organizací spojených národů.Kromě evropských států se do boje proti IS snaží přispět také Libanon. Z jeho strany se dostala pod tlak Francie, která má uspíšit své dodávky vrtulníků, jež dle původních plánů mají být dodány až za tři roky, a to na konci třímiliardového kontraktu. Plnění tohoto obchodu, jež se týká nejrůznější vojenské techniky, by měla Francie začít v prvním kvartále tohoto roku, a je tak snaha, aby mezi první dodanou technikou byly právě ony vrtulníky, jež by umožnily Libanonu bojovat proti IS v horách.

Mezitím koalice nadále intenzivně pokračuje v leteckých útocích na cíle IS. Po nedávných náletech zemřelo několik významně postavených osob z IS, nikoli však vůdce Abu Bakr al-Baghdadi, jak se spojenci mylně domnívali. Během tří měsíců od zahájení leteckých útoků v Sýrii bylo zabito více než 1 000 islamistů, z toho pouze 52 civilistů. Americký prezident Barack Obama se nechal slyšet, že jediný jazyk, kterému tito lidé rozumí, je jazyk síly a vyzval evropské a arabské státy k pokračování boje proti IS. Americké útoky rovněž cílily na skupinu Khorásan, odnož al-Kájdy bojující v syrské provincii Aleppo. Američané nyní vyšetřují, zda nálety zabily jejich vůdce Mohsina al-Fadhli. Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) se dále domnívá, že IS by mohl mít až 31 000 ozbrojenců  v Iráku a Sýrii, tedy třikrát více, než se původně myslelo. Mezi nimi dle CIA působí řada zahraničních rekrutů, jejichž počet se pohybuje kolem 12 000. Bojovníci IS jsou přitom velmi krutí a neuvěřitelně motivovaní. Německý reportér Todenhöfer s nimi strávil delší dobu a popsal je jako přehnaně sebejisté a brutální, jako nejnebezpečnější nepřátele, co kdy viděl s tím, že je podle něj dokáží zastavit pouze Arabové.

JT-interviewt-einen-ägyptischen-IS-Kämpfer.-
Německý novinář Jürgen Todenhöfer s egyptským bojovníkem za IS (Zdroj: Juergentodenhoefer.de).

Severní Amerika

Kanada má nedostatek vojenského personálu

Kanadské ozbrojené síly trpí deficitem lidských zdrojů u pozic vojáků z povolání i rezervistů. Tento nedostatek, jenž činí až několik stovek příslušníků vojenského personálu, vznikl jak stažením jednotek ze spojenecké mise ISAF, kteří po návratu opustili stavy ozbrojených sil, tak i škrty v rozpočtu. Ty dosáhly výše až 5,5 miliard amerických dolarů a omezily prostředky vydané na rekrutaci nových členů a výcvik těch stávajících. Nedostatek personálu je v rozporu se sliby konzervativní vlády Stephena Harpera, která slíbila, že rozpočtové škrty nezapříčiní pokles aktivních příslušníků ozbrojených sil pod hranici 68 000 (v roce 2001 se ještě jednalo o 80 000) a stav rezervistů pod 27 000. Aktuální schodek činí téměř 900 aktivních příslušníků a až 4 500 rezervistů. Situaci dále stěžuje fakt, že více než 1 400 vojáků v současné době trpí zraněním či psychickými traumaty z nasazení v Afghánistánu. Podle kanadských úředníků by požadovanou úroveň vojáků z povolání pomohl udržet příliv nových rekrutů ve výši 4 000 osob. Toto tvrzení je ale v kontrastu s výrokem bývalého kanadského generála Ricka Hilliera, který je přesvědčen, že pro zachování stability a síly kanadských ozbrojených sil by mělo dojít k redukci počtu až na 50 000 osob.

Normalizace vztahů s Kubou

Spojené státy se rozhodly po více než 50 letech ukončit táhnoucí se konflikt s Kubou ještě z období studené války a nakročit k normalizaci vzájemných vztahů, jež má být podpořena mimo jiné otevřením amerického velvyslanectví v Havaně. Tato „nová kapitola“, jak celou situaci označil americký prezident Barack Obama, je výsledkem osmnáctiměsíčních tajných rozhovorů v Kanadě a Vatikánu s přímým zapojením papeže Františka. Ty byly završeny propuštěním amerického občana Alana Grosse, jenž poskytoval na Kubě internetové služby židovské komunitě a byl odsouzen za údajnou špionáž, a zpravodajského důstojníka, který byl vězněn po více než 20 let. Výměnou za to došlo k předání třech vězněných Kubánců, kteří jsou součástí tzv. kubánské pětky a během svého pobytu v USA měli infiltrovat vojenské základny.

Součástí této normalizace mají dále být zmírnění zákazu cestování pro americké občany, uvolnění finančních omezení či snahy o ukončení 54 let trvajícího obchodního embarga. Kubánský prezident Raúl Castro potvrdil ochotu své vlády k dialogu o vzájemných „hlubokých rozdílech“ mezi oběma zeměmi, a to hlavně v otázkách národní suverenity, demokracie, lidských práv a zahraniční politiky. Na druhou stranu však Castro upozornil, že Havana nezmění svůj komunistický režim v jiný politický systém. Tento krok ze strany Obamy navíc čelí řadě odpůrců, kteří chtějí zabránit jakýmkoliv normalizačním snahám, a to i skrze blokaci jmenování nového velvyslance na Kubu. Situaci neulehčuje ani republikány ovládaný Kongres, který jako jediný má právo ukončit ono obchodní embargo.

Přesouvání zajatců z Guatánama                                                   

Obamova administrativa urychluje své úsilí k uzavření věznice Guantánamo a připravuje v následujících měsících převoz desítek vězňů. V současné době dochází k jednání s řadou států po celém světě, které by byly ochotny přijmout 64 osob, jež byly schváleny k převozu. Během letošního roku již došlo k propuštění 28 vězňů ze zařízení a ještě během konce prosince bylo dalších pět převezeno do Kazachstánu. V konečném důsledku tak došlo ke snížení vězněných na 127, což představuje poloviční počet zadržených od doby, co prezident Barack Obama nastoupil v roce 2009 do svého úřadu. Zbylá část vězněných je problematická v tom, že se jedná především o občany Jemenu, jejichž návrat do vlasti je vzhledem k vojenským aktivitám nepravděpodobný, či s jinými probíhá vojenský soud. Uzavření kontroverzní věznice, která byla zřízena v roce 2002 na příkaz bývalého prezidenta George Bushe ml. pro osoby podezřelé z terorismu a jež byla několikrát spojována s mučením zajatců, je jedním z hlavních cílů Obamy již z dob svého prvního volebního období. Obama se však potýká se značnou opozicí, a to hlavně ze strany republikánů, kteří vidí ve vězních, jež ve většině případech ani nebyli obviněni, nadále hrozbu pro národní bezpečnost.

Britské ostrovy

Vojákyně do předních bojových linií

Britský ministr obrany Michael Fallon oznámil, že chce zrušit zákaz neumožňující ženám v armádě působit v předních bojových liniích. Dle jeho slov by role v ozbrojených silách měly být založeny na schopnostech a ne pohlaví. Fallon věří, že k tomuto kroku by mohlo dojít v roce 2016 v závislosti na hlubším výzkumu vládní komise k posouzení fyzických nároků s tím spojených. Komise však již nyní dospěla k závěru, že umožnění ženám působit v bojových pozicích nebude bránit schopnostem armády v bitvě. Dle Fallona je nyní důležité se ujistit, že fyzický výcvik a testy s ním spojené nebudou ženy diskriminovat, ale budou přizpůsobeny jejich odlišné fyziologii s cílem ochránit jejich zdraví a bezpečnost. Na druhou stranu je však potřeba zachovat operační efektivitu daných jednotek. Britské vojákyně mohou v současné době sloužit v první linii, nicméně ne tam, kde je hlavním cílem „střet či zabití nepřítele“.

_79830447_soldier_baskerville1
Ilustrační obrázek: Britské vojákyně během mise v Afghánistánu (Zdroj: BBC).

Budoucnost ozbrojených sil závislá na nové vládě

Dle slov náčelníka generálního štábu britských ozbrojených sil generála Nicka Houghtona se budoucí podoba a funkčnost britských ozbrojených složek bude odvíjet od rozhodnutí nové vlády vzešlé z voleb v květnu 2015. Na ní bude nejen přezkoumání vládních výdajů, kdy se dají očekávat další rozpočtové škrty, ale také tvorba nové strategické koncepce (SDSR), která udá směr britské obraně alespoň po dobu dalších pěti let. Houghton proto tvrdí, že následujících 12 měsíců bude stěžejních pro stanovení vhodných podmínek pro úspěch v obranném sektoru. Vzhledem k tomu, že SDSR z roku 2010 nastavila řadu úsporných opatření či nových plánů (například v podobě Future Force 2020) vedoucích k restrukturalizaci a zmenšení ozbrojených sil, bude nyní důležité, aby pro jejich naplnění zůstal rozpočet v příštích několika letech stabilní. Přestože Velká Británie dlouhodobě udržuje výdaje na obranu nad dvouprocentní hranicí stanovenou Severoatlantickou aliancí, vládní ministři se odmítají zaručit k jejímu udržení i nadále. V tomto kontextu Houghton zdůrazňuje efektivní nakládání s financemi na obranu včetně nových akvizicí či udržování rovnováhy mezi vybavením a personálem, výcvikem a infrastrukturou s cílem zachovat operační schopnosti britských ozbrojených sil. V opačném případě je totiž možné, že by došlo k negativní změně jak v otázkách národní bezpečnosti, tak i mezinárodního statutu země.

Změna obrany Falkland?

Britské ministerstvo obrany má v plánu provést revizi svých plánů na obranu Falklandských ostrovů poté, co se objevily zprávy, že Rusko dodá Argentině 12 útočných letounů Su-24 „Fencer“ výměnou za potraviny. Jejich dodání představuje pro Velkou Británii novou hrozbu vzhledem k tomu, že tyto stroje jsou schopny působit za každého počasí a provádět protizemní a námořní útoky z velmi nízké letové hladiny. Dá se také očekávat, že dodávka těchto letounů by byla uskutečněna ještě předtím, než Velká Británie uvede do provozu své letadlové lodě, což by představovalo „skutečnou zranitelnost“ obrany těchto ostrovů. V současné době je protivzdušná obrana Falkland, které Argentina na základě svých nároků na ně označuje Malvíny, založena na čtyřech stíhacích letounech Eurofighter Typhoon a raketách země-vzduch s názvem Rapier, kdy na ostrovech navíc působí na 1 200 britských vojáků. Dá se také předpokládat, že tyto jednotky jsou podporovány pravidelnými „návštěvami“ britských válečných lodí a snad i útočných ponorek. Přestože Argentina onu dodávku popřela, je známo, že se již po určitou dobu snaží nahradit své stávající stíhací letouny Skyhawk a Mirage III. Celá problematika Falkland, o které se vedla krátká bitva v roce 1982, se stala nově aktuální s nastupující argentinskou prezidentkou Cristinou Kirchener, která nároky na tyto ostrovy stanovila jako ústřední bod své politiky.

Kontinentální Evropa

Itálie bude střežit vzdušný prostor Pobaltí

Od druhého ledna bude Itálie na další čtyři měsíce se svými čtyřmi stíhacími letouny Eurofighter Typhoon vést alianční misi střežící vzdušný prostor pobaltských států ze základny Siauliai v Litvě. Podporu najde Itálie také ve čtyřech polských letounech MiG-29, stejném počtu španělských Typhoonů ze základny Amari v Estonsku a čtyřech belgických letounech F-16 vzlétajících z polského Malborku. Důležitost mise byla posílena  během anexe Krymu a následné krize na Ukrajině a bude nadále pokračovat nejméně do konce roku 2015. Hlídkování tohoto vzdušného prostoru začalo v roce 2004 jako dočasná akce, dokud si Litva, Lotyšsko a Estonsko nezavedou vlastní obranné síly. Nicméně v roce 2012 bylo rozhodnuto, že mise bude permanentní. Na misi se podílí na 16 členů Aliance a za dobu své existence došlo k 37 rotacím. V letošním roce bude na misi poprvé působit rovněž Maďarsko. Kromě Pobaltí bude Itálie střežit také Island, Slovinsko a Albánii, tedy další tři země bez vlastního letectva.

Itálie využije „drony“ na svém území

Díky italským zákonům, které jsou vstřícné k používání bezpilotních letounů v civilní sféře, dojde v rámci úspor v obranném sektoru k umožnění jejich využití složkami mimo vojenskou sféru. Tyto bezpilotní prostředky tak budou moci být používány například k monitorování davů při demonstracích či sledování osob. Jejich provoz přinese úspory i pro policejní složky, protože let těchto „dronů“ typů Predator a Reaper vyjde levněji než provoz pilotovaných helikoptér. Dále mohou bezpilotní prostředky nabídnout delší výdrž ve vzduchu a nižší možnost odhalení. Bezpilotní letouny byly v Itálii k monitorování použity již v roce 2009, kdy se zde konal summit G8, nebo při sledování činnosti mafie na Sicílii.

MQ-1_Predator_unmanned_aircraft
Ilustrační obrázek: Bezpilotní letoun MQ-1 Predator (Zdroj: Wikimedia).

Litva vytvoří Síly rychlé reakce

Strach z toho, že by Rusko mohlo svou hybridní vojenskou akci provést také v Litvě, přinutil zemi zřídit své vlastní síly rychlé reakce. Vojenští představitelé jsou si vědomi, že nyní nežijí v době dlouhodobých operací, ale v situaci, kdy jsou klíčové reakce v rozmezí hodin, nikoli týdnů či dnů. Třímilionová země s 8 000 vojáky proto vyčlenila 2 500 mužů k speciálnímu výcviku. Litva si je vědoma, že tak malý počet by případný útok Ruska jistě nezastavil, pokud by ale Kreml podnikl další podobnou akci jako na Krymu, jsou připraveni ho zadržet, než by přišly na pomoc jednotky NATO. I z tohoto důvodu patří Litva ke státům, které tlačí na Alianci, aby své síly rychlé reakce s názvem „Spear-Head Force“ zrealizovala dříve než v původně plánovaném roce 2016. Litva sice nemá tak výraznou ruskou menšinu jako její sousedské státy, nicméně leží mezi Ruskem a Kaliningradskou oblastí, kdy ruští vojáci mají povolení dostat se do Kaliningradu právě přes Litvu. Kromě toho je Litva znepokojena ruskou aktivitou ve vzdušném prostoru okolo pobaltských států, kde za loňský rok došlo k více než 400 incidentům, což je 50% nárůst oproti roku 2013.

Další evropské země chtějí letouny A330

Nizozemí, Polsko a Norsko oznámily záměr nakoupit víceúčelové tankovací letouny Airbus A330, jejichž dodávky by měly začít v roce 2019. Stejné letouny v Evropě již používají země jako Francie či Velké Británie. Pořízení vyššího počtu těchto tankerů členskými zeměmi Severoatlantické aliance také pomůže snížit deficit tankovacích schopností NATO, který odhalila operace v Libyi v roce 2011. Evropští členové Aliance v čele s Nizozemím již v roce 2012 podepsali dohodu o záměru nakoupit nové víceúčelové letouny, které by měly fungovat na základě sdílení v rámci NATO. Sdílené letouny by měly být dislokovány na nizozemské základně v Eindhovenu, odkud jsou řízeny spojenecké transportní operace.

Nová vlna uprchlíků do Itálie

Nákladní loď Blue Sky M, která plula pod moldavskou vlajkou směrem k italské pevnině, měla dle Červeného kříže na palubě až tisíc syrských uprchlíků. Posádka však loď, jež měla plánovanou cestu z Řecka do Chorvatska, údajně opustila v momentě, kdy italská a řecká pobřežní stráž zachytila nouzový signál a vyslala k nákladní lodi pomoc. Podle zprávy OSN přijala Itálie a Řecko minulý rok až 200 000 imigrantů. Pouze v období Vánoc zachránily italské bezpečnostní složky téměř 2 500 osob, které se plavily do Itálie.

Severoatlantická aliance

Mise ISAF definitivně ukončena

Po třinácti letech opouští značné množství aliančních vojáků Afghánistán. V zemi bude dále od začátku ledna sloužit okolo 12 000 vojáků ze 14 zemí  v rámci mise Resolute Support jako podpůrné a výcvikové jednotky. Jedná se o výrazné snížení množství nasazených vojáků, které například v roce 2009 dosáhlo vrcholu při počtu 142 000. Na bezpečnost Afghánistánu bude nadále dohlížet 350 000 národních policistů a vojáků, ve kterých má důvěru 88 % Afghánců, co se týče armády, a 72 % obyvatel v případě policie. Podpůrné zahraniční jednotky zůstávají v zemi na žádost afghánské vlády, která ocenila snažení Aliance, jež za dobu své mise obětovala 3 500 vojáků a další stovky byly zraněny. Afghánská vláda si je ovšem vědoma, že k plné ochraně svého státu bude ještě potřebovat dovybavit svou armádu letectvem, vrtulníky a těžkou technikou.

Na ukončení mise ihned reagoval Taliban, který vydal prohlášení, kde označil misi ISAF vedenou Spojenými státy za akt barbarství a krutosti, jenž uvedl zemi do jedné velké kaluže krve, a stažení jednotek považuje za porážku NATO. Taliban dále prohlásil, že bude i nadále pokračovat v odporu, dokud nevystrnadí všechny zůstávající invazní jednotky ze země, a to bezpodmínečně. Během bojů proti zahraničním jednotkám zemřelo na 10 000 civilistů, z toho 75 % bylo zabito právě Talibanem. Afghánský prezident Ghani prohlásil, že je připraven vést mírové rozhovory, nicméně Taliban reagoval, že bude pokračovat v džihádu a rezistenci, dokud budou v zemi působit cizí vojenské jednotky.

141228rs2
Ceremonie symbolizující počátek mise Resolute Support (Zdroj: NATO).

Organizace spojených národů

Mezinárodní smlouva o obchodu se zbraněmi platná

Na konci prosince vstoupila v platnost smlouva, již podepsalo na 130 zemí a jež výrazně omezuje vývoz zbraní hlavně do nestabilních zemí. Signatáři si od ní slibují zamezení šíření zbraní k warlordům, porušovatelům lidských práv, teroristům nebo členům organizovaného zločinu, kteří ročně připraví o život velké množství civilistů. Smlouva se vztahuje jak na malé zbraně, tak na tanky nebo bojové vrtulníky. Podporovatelé smlouvy argumentují, že nyní bude daleko těžší pro obchodníky se zbraněmi vyvážet jejich zboží do zemí jako je Sýrie, Jižní Súdán nebo oblastí Blízkého východu či  Afriky. Odhaduje se, že světový obchod se zbraněmi vydělá ročně 85 miliard dolarů. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval ostatní státy, které zatím neratifikovaly smlouvu nebo ji nepodepsaly, aby tak učinily co nejdříve. Dosud ji totiž ratifikovalo pouze 60 států (50 států je minimum k platnosti smlouvy). Mezi ty, kteří dokument stále nepodepsali, patří největší zbrojní producenti jako Čína, Rusko, Indie nebo Pákistán. Spojené státy čeká ještě ratifikace v Senátu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *