Novinky z euroatlantického prostoru: říjen 2014 (část I)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce října.

Západ a ukrajinský konflikt

Francie s Německem zvažují zapojení na Ukrajině

Francie a Německo uvažují o vyslání bezpilotních letounů na Ukrajinu s cílem monitorovat příměří mezi proruskými separatisty a ukrajinskou vládou, které bylo vyjednáno Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Nasazení „dronů“ však závisí na vyřešení otázky vojenské ochrany. Operátoři, kteří tyto letouny obsluhují, by totiž vyžadovali ozbrojenou ochranu, což mandát OBSE v současné době nepovoluje. Vyslání německých a francouzských vojáků by tak mohlo vést k námitkám ze strany Ruska, jež je rovněž členským státem OBSE, a možným legislativním problémům v ukrajinském parlamentu. Dosud také není jasné, zda by případný souhlas bylo možné získat ještě před parlamentními volbami na Ukrajině, které se konají 26. října. Francie a Německo mají každý v úmyslu vyslat 10 „dronů“, čímž reagují na požadavek OBSE, která skrze bezpilotní letouny chce sledovat dění na zemi. Sama OBSE již čtyři bezpilotní letouny pořídila a první dva z nich již dorazily do Kyjeva. Nicméně k monitorování příměří tento počet nestačí a problémem je i finanční stránka věci, proto se druhou variantou stala dobrovolná pomoc některých členských států.

Irácká krize a Islámský stát

Spojené státy nově rozhodly o nasazení vrtulníků Apache do akce proti Islámskému státu (IS), neboť dosavadní letecké útoky nepřinesly takové výsledky, jaké by si představovaly. Z výšky 9000 metrů nedokázali letci zasáhnout individuální cíle na zemi, což by od teď vrtulníky měly z výšky 50 metrů nad zemí zvládnout snáze. Podobně také Francie rozhodla o posílení své podpory iráckým silám skrze vyslání tří stíhacích letounů do Spojených arabských emirátů, odkud povedou dvě kola útoků jako součást koalice, a rovněž jedné válečné lodě na Blízký východ. V plánu je také možnost vyslání 1000 vojáků na vojenskou základnu Al Dhafra k podpoře pozemních kurdských jednotek Peshmerga. Své letouny do Iráku poslaly také Belgie, Dánsko a Nizozemí, ale pouze Francie spolu s Velkou Británií vedou letecké útoky. Ty navíc směřují pouze na Irák a oblast Sýrie bombarduje samo americké letectvo.

Nově také kanadský parlament odhlasoval připojení své země k leteckým útokům v následujících šesti měsících, ovšem s vyloučením nasazení pozemních jednotek.  V případě Kanady se bude jednat o nasazení šesti bojových letounů CF-18 a jednoho tankovacího letounu. Již nyní operuje v Iráku dvacet kanadských poradců a veřejnost dle průzkumů podporuje omezenou vojenskou akci vůči IS. Kanadský premiér Harper upozornil, že pokud nedojde k zastavní této teroristické organizace, bude se dále rozšiřovat stále rychleji. IS navíc označil Kanadu za jeden z možných cílů svých útoků. Mezitím má Velká Británie v plánu přesunou své bezpilotní letouny z Afghánistánu do Iráku, kde se připojí ke stíhacím letounům Tornado. Dle slov britského premiéra Camerona se na kyperské základě RAF připojí k dosavadním šesti stíhačkám další dva letouny. Nově také dvanáct britských vojáků speciálního týmu odletělo trénovat kurdské síly v Iráku a ministerstvo obrany Kurdům poslalo rovněž zásilku zbraní a vojenského materiálu .

Dle nejnovějších údajů už IS kontroluje kolem 20-30 % irácké obydlené oblasti. Jednou z příčin masivního postupu a úspěchu IS v bojích proti koalici je také velký přísun peněz. Protiterorističtí důstojníci britské policie zadrželi na letišti v Manchesteru více než 250 000 liber, které jsou podezřelé jako peníze směřující k IS. Jednotka využila svého práva zabavit hotovost ukrytou v zavazadlech, jež může být zadržována až 48 hodin či popřípadě zabavena, pokud majitel nedokáže uspokojivě prokázat jejich nabytí. Peníze byly zabaveny mezi dubnem roku 2013 a letošním dubnem u pasažérů letících z Manchesteru. Policie věří, že peníze směřovaly do Sýrie, neboť na hranicích Turecka a Sýrie jsou k zakoupení dostupné zbraně a proviant pro boj.

Vážné neshody nyní panují nad průběhem dalších akcí v Sýrii a kooperací s prezidentem Bašárem Assadem v dlouhodobém horizontu. Armádní velitelé z více než 20 zemí se proto sjeli na zasedání v americkém Marylandu, aby diskutovali o této problematice. Přes šedesát států nyní spolupracuje s americkou koalicí, ovšem každý pomáhá dle svého uznání. Například Turecko rozmístilo své vojáky na hranicích, ale odmítlo vstoupit na území Sýrie, protože syrští Kurdové započali spolupráci s Kurdskou stranou pracujících, která patří mezi teroristické organizace. Francie a Turecko pak tlačí k vytvoření bezletové a nárazníkové zóny pro ochranu uprchlíků v severní Sýrii.  Žádná země v koalici ale netouží vyslat pozemní jednotky do Iráku či Sýrie. Mezitím se vystupňovaly letecké útoky proti cílům IS v syrském městě Kobane. Tam  v posledních dnech probíhaly tvrdé boje, avšak koalice dokázala zatlačit IS zpátky na hranice města. V návaznosti na to turecký parlament odhlasoval povolení využívání svých základen zahraničními armádami, včetně možnosti tureckého útoku v Sýrii nebo Iráku. Turecko ovšem i tak zdůraznilo, že prioritou je ochrana jeho hranic. V souvislosti s napjatou situací nová komisařka pro lidská práva za OSN označila činy IS za možnou genocidu. Kvůli IS a situaci v Kobane již uprchlo do Turecka více než 160 000 lidí.

800px-Image_of_a_15_Squadron_GR4_taken_over_Royal_Air_Force_Lossiemouth,_and_surrounding_countryside._MOD_45155748
Ilustrační obrázek: britský stíhací letoun Tornado GR.4 (zdroj: Wikimedia).

Severní Amerika

Nové nepokoje ve státě Missouri

Smrt černošského mladíka v St. Louis, jenž byl zastřelen policistou, vedla k nové vlně protestů jak v daném městě, tak i ve Fergusonu, kde v srpnu došlo k podobnému případu. K incidentu došlo , když policistamimo službu (avšak stále v služební uniformě), spatřil utíkající trojici mužů. Policejní důstojník pronásledoval jednoho z nich, o němž si myslel, že má zbraň. Následně došlo ke vzájemné přestřelce a policista mladíka zastřelil. Obyvatelé jsou ale přesvědčeni, že muž ozbrojen nebyl a útok policisty byl rasově zaměřen. Následné demonstrace v ulicích St. Louis a Fergusonu si vyžádaly zásah místní policie, která proti davu protestujících použíla pepřový sprej. V rámci události zvané „Ferguson October“, který organizátoři protestů považují za impuls pro celostátní hnutí proti policejnímu násilí, bylo zadrželo 17 osob v St. Louis a téměř 50 osob ve Fergusonu.

USA v čele protiraketové základny v Rumunsku

Americké námořnictvo převzalo kontrolu nad novou základnou v jižním Rumunsku, která je jedním ze dvou evropských obranných míst na pevnině v rámci protiraketového štítu Severoatlantické aliance. Základna v Deveselu se má stát operabilní v roce 2015. Dle velitele námořnictva pro oblast Evropy, Afriky a jihozápadní Asie Johna Scorbyho„ jsou balistické střely reálnou a rostoucí hrozbou pro Spojené státy a jejich spojence, naštěstí však schopnosti NATO proti takové hrozbě jsou rovněž reálné a rostou.“ Tento systém je klíčovým prvkem plánu amerického prezidenta Baracka Obamy pro postupné nasazení protiraketového deštníku v Evropě. Další základna je plánována v Polsku, kde by měla být funkční do roku 2018. Těmto aktivitám primárně oponuje Ruská federace, jež se štítem cítí být ohrožena.

Nový operační koncept pro americkou armádu

Během výroční konference Asociace americké armády byl představen nový operační koncept s názvem „Win in a Complex World“, který je určen jako příručka o tom, jak armáda vidí budoucnost ozbrojených konfliktů a jak by se jim armádní schopnosti, výcvik, vzdělávání a doktríny měly přizpůsobit. Tento koncept nahrazuje svého předchůdceAir-Land Battle“ z období studené války, jež měl stanoveného nepřítele – Sovětský svaz – a primárně se zaměřoval na masivní tankové boje v oblasti střední Evropy. Nové pojetí naopak klade velký důraz na menší jednotky, jež se mají inovovat a přizpůsobit anonymnímu nepříteli v beztvarém bitevním poli. Armádní představitelé v rámci dokumentu také zdůrazňují adaptivní velení a mezirezortní přístup k problémům, vůči nimž nemusí být vždy použita síla. Koncept se zaměřuje nejen na vítězství na taktické úrovni, ale i té strategické, což je od jeho předchůdce velký posun vpřed. Toto pojetí rovněž předpokládá společné operace ozbrojených sil v širokém rozsahu lokalit a scénářů, které odráží realitu dnešních bojových podmínek. Uplatnění tohoto konceptu má také odrážet technologický pokrok, nicméně velký důraz je kladen na tzv. konceptuální „velkou pětku“ zahrnující například optimalizovaný výkon vojáka a týmu, společnou interoperabilitu či adaptivní odborníky a instituce schopné operovat ve složitém prostředí.

USA narazily na chemické zbraně v Iráku

Během druhé války v Iráku údajně americká vojska odhalila na 5000 hlavic či bomb, které byly vytvořeny režimem Saddáma Husajna během irácko-íránské války v 80. letech minulého století. Deník The New York Times, jenž jako první přišel s touto informací, dále uvedl, že američtí vojáci a iráčtí policisté byly zraněni vystavením se těmto opuštěným chemickým zbraním, avšak tyto incidenty byly z velké části Pentagonem zatajeny. The Times zakládá svou zprávu na několika tajných dokumentech a rozhovorech s vojáky a úředníky. Většina Husajnova chemického arzenálu byla zničena během první války v Iráku, nicméně další tisíce byly tajně ukryty, dokud na ně po roce 2003 nenarazila americká vojska. V některých případech tyto zásoby chemické munice zničili sami vojáci, jindy se o to postaraly speciální týmy. Chemické zbraně se převážně nacházely v okolí trosek státního podniku Muthanna, které je nyní pod kontrolou Islámského státu (IS). Pentagon však oznámil, že nic nenasvědčuje tomu, že by IS měl aktuálně v držení tento druh zbraní.

US_Army_soldiers_in_a_firefight_near_Al_Doura,_Baghdad
Ilustrační obrázek: američtí vojáci při akci v Iráku 2007 (zdroj: Wikimedia).

Kanada odloží nákup stíhaček F-35

Kanada plánuje další modernizaci svých stíhacích letounů CF-18 Hornet, což předznamenává další odklad nákupu víceúčelových stíhacích letounů F-35. Modernizace, která přichází ve chvíli, kdy se Kanada zavázala zapojit do koalice proti Islámskému státu, umožní CF-18 létat až do roku 2025. Modernizační program má zahrnovat aktualizace letové kontroly, simulátorů či avioniky, která by měla poskytnout bezpečnou komunikaci mezi letouny a spojeneckými jednotkami. Kanadská vláda původně navrhla nákup letounů F-35 již v roce 2010, nicméně o dva roky později došlo k pozastavení tohoto procesu z důvodu obvinění, že nebyly poskytnuty dostatečné informace o nákladech a schopnostech letounů. Kanada se tak bude muset rozhodnout, zda bude pokračovat v nákupu F-35 či vyhlásí novou soutěž zahrnující i jiné stíhací letouny. K takovému rozhodnutí však s největší pravděpodobností dojde až po parlamentních volbách v roce 2015.

Kontinentální Evropa

Rizika v německých obranných projektech

Skupina civilních odborníků předložila německé ministryni obrany Ursule von der Leyen zprávu o vojenských zakázkách, která identifikuje 140 problémů a rizik v 9 velkých armádních projektech. Odborníci tvrdí, že německá vláda nebyla schopna prosadit své ceny, lhůty dodání a požadované cíle, neboť ve většině těchto obranných projektů došlo v posledních letech k masivnímu zpoždění dodávek a překročení původních nákladů. Zpráva tak vyzývá k centralizaci řady orgánů zodpovědných za vyzbrojení a zařazení více a lépe kvalifikovaných pracovníků do jednotlivých projektových týmů. Ze zkoumaných zakázek se jednalo například o transportní letouny A400 Airbus, stíhací letouny Eurofighter Typhoon, bojové vrtulníky Tiger či bojová vozidla pěchoty Puma. Report přichází ve chvíli, kdy se německé ozbrojené síly potýkají s technickými problémy řady vrtulníků a dopravních letounů, jež nejsou schopny služby. Vzhledem k tomu tak Německo není schopné naplnit některé závazky vůči Severoatlantické alianci. I přes tyto okolnosti je ministryně obrany přesvědčena, že země může stále hrát silnou roli v zahraničních vojenských misích a zpráva je dle ní dobrým základem pro nalezení slabých míst a zavedení potřebných opatření. Von der Leyen rovněž uvedla, že plánuje obnovit projekt Eurohawk, zaštiťující vývoj nových bezpilotních průzkumných letounů, který byl jejím předchůdcem zrušen z důvodu vysoké ceny.

Kurdské protesty napříč Evropou

Přes 600 protestujících Kurdů vyšlo do ulic německého Hamburgu, kde s transparenty v ruce volalo po větším zapojení koalice do boje proti Islámskému státu (IS) v syrském městě Kobane, kde v posledních dnech dochází k tvrdým bojům. Demonstrující se dostali do potyčky a museli být rozehnáni vodními děly německé policie. Ta také potvrdila zranění čtrnácti osob a dvaadvacet zatčených včetně zabavení velkého počtu železných tyčí, nožů nebo mačet. Podobné protesty byly k vidění po celé Evropě. V Bruselu dokonce skupinka padesáti aktivistů vtrhla do budovy Evropského parlamentu s transparenty „Stop Kobane“.  O týden dříve zase skupina 60-70 demonstrantů okupovala část nizozemského parlamentu v Haagu. Největší protesty se nicméně odehrávají mimo Evropu v Turecku, kde Kurdové tvoří až pětinu obyvatelstva.

Zpráva o modernizaci finské armády

Pracovní skupina finského parlamentu vydala pod záštitou ministra obrany zprávu s názvem „The Long-Term Challenges of Defense“, v níž se urgentně volá po navýšení některých obranných investic. Ve Finsku od roku 2008 pravidelně klesají výdaje na obranu, jež se dnes ocitly na pouhých 1,23 % finského HDP, což Finsko řadí mezi země s nejnižšími výdaji  na obranu v pomětu k HDP v Evropě. Proto bude v letech 2016-2024 potřeba najít 8-10 miliard dolarů pro zafinancování modernizačních projektů. Primárně se má jednat o pořízení nových stíhacích letounů místo stávajících F/A-18 Hornet, nových lodí, protitankových střel, pozemní protivzdušné techniky, střel země-vzduch nebo obrněných vozidel. Skupina zdůraznila nevyváženost mezi dostupnými zdroji a potřebným obranným vybavením, protože i když Finsko momentálně nečelí žádné teritoriální hrozbě, bezpečnostní situace se může změnit. Rusko-finské vztahy se staly napjatějšími, a přestože je pro Finsko kooperace se Švédskem důležitá, ohlížejí se po dalších možnostech mezinárodní obranné spolupráce. Tou mohou být například pobaltské státy, které představují pro Finsko důležitý logistický transportní koridor. Finsko již nyní spolupracuje se Švédskem a Norskem na programu NORDEFCO, které zemím ulehčuje sdílení nákladů na obranu.

Severoatlantická aliance

Nový generální tajemník

Od 1. října se novým generálním tajemníkem NATO stal bývalý norský premiér Jens Stoltenberg, který ve funkci nahradil Anderse Fogh Rasmussena. Na své první tiskové konferenci Stoltenberg zdůraznil, že je důležité implementovat závěry přijaté na zářijovém summitu NATO ve Walesu, tedy zvýšení obranných rozpočtů členských států na 2 % HDP, posílení kolektivní bezpečnosti, rozšíření partnerství Aliance a zachování transatlantických vazeb. Stoltenberg dále upozornil, že se i nadále bude NATO snažit o konstruktivní navázání vztahů s Ruskem, ovšem ruská politika na Ukrajině se bude muset změnit. NATO obviňuje Rusko z podporování pro-ruských separatistů na východě Ukrajiny pomocí těžkých zbraní a vojáků. Ruská strana však pouze přiznává, že na Ukrajině bojují ruští dobrovolníci. I když Ukrajina není členem NATO, alianční státy se zavázaly pokračovat v podpoře Ukrajiny jako nezávislého suverénního a stabilního státu a mají možnost dle svého uvážení ji zásobovat zbraněmi. Očekává se, že Stoltenberg na rozdíl od svého předchůdce povede vůči Rusku spíše nuanční politiku a pomůže NATO nabrat nový směr, který dle jeho slov Aliance potřebuje.

Americko-maďarské cvičení

Cvičení konající se poblíž města Veszprem, které se nachází 110 km na západ od Budapeště, se zúčastnilo na 350 maďarských a 60 amerických vojáků spolu s letouny a tanky obou zemí. Simulace napodobovala každodenní situace probíhající na ukrajinsko-ruských hranicích s cílem vyslat vzkaz Ruské federaci o připravenosti členů Severoatlantické aliance. Cvičení se jako pozorovatel účastnil také Zástupce nejvyššího velitele spojeneckých sil v Evropě, generál Adrian Bradshaw. Maďarsko se po summitu NATO ve Walesu zavázalo podobně jako další státy Aliance zvýšit svůj obranný rozpočet a nově pracuje na technologické modernizaci své armády.

Námořní cvičení „Nobel Justification“

Ve Středozemním moři a Atlantickém oceánu probíhá ve dnech 13.-26. října rozsáhlé námořní cvičení s názvem „Nobel Justification, kterého se účastní více než 5000 vojáků z řady členských států Aliance. Belgie, Kanada, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Turecko, Velká Británie a Spojené státy společně se spojenci ze Švédska a Finska poskytly přes dvacet válečných lodí, několik ponorek a letounů včetně bombardérů B-52. Cvičení mělo otestovat kolektivní obranu, nasazení týmů rychlé reakce a přípravu na námořní akci v krátkém časovém úseku kdekoli ve světě. Simulace také testovaly reakci na ohrožení integrity a suverenity států. Mezinárodní účast má posílit připravenost používání vyspělých technologií napříč členskými zeměmi NATO.

20141015_141015-noble-justification1
Ilustrační obrázek: ponorka řeckého námořnictva (zdroj: NATO).

Evropská unie

Itálii poskytnuta pomoc k řešení migrace

Evropská agentura Frontex oznámila, že přislíbila Itálii pomoc vypořádat se s přílivem imigrantů v oblasti Středozemního moře. Frontex plánuje nasadit šest lodí a tři letouny v rámci nové operace Triton, která začíná 1. listopadu. Vybavení pro tuto operaci poskytne několik členských zemí EU včetně Finska, Francie, Španělska či nečlenského Islandu. Více než 165 000 nelegálních imigrantů se dosud v letošním roce pokusilo dostat do Evropy přes Středozemní moře, z nichž největší počet zastupují Syřané a Eritrejci. Lodě s imigranty ve většině případů vyplouvají z Libye, jsou často přeplněné a několikrát již došlo k tragédii, kdy se imigranti utopili. Sama Itálie v minulém roce zahájila rozsáhlou pátrací a záchrannou operaci s názvem Mare Nostrum, která pokračuje do dnešních dnů. Agentura Frontex spolupracuje s Itálií již delší dobu, nicméně má k dispozici rozpočet ve výši pouhých pět milionů eur ročně. Mezitím policejní síly napříč EU zahájily společnou operaci s cílem zadržet ilegální imigranty bez dokladů a získat od nich informace o organizovaných kriminálních skupinách, které se zaměřují na pašování lidí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *