Novinky z euroatlantického prostoru: srpen 2015 (část I)

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za první polovinu měsíce srpna.

Irácká krize a Islámský stát

Členské státy Severoatlantické aliance se shodly na podpoře iráckých bezpečnostních sil, které pod stávajícím tlakem Islámského státu kolabují. Dohoda přišla jen pár dní poté, co Turecko zahájilo svou leteckou kampaň proti ISIS a Kurdské straně pracujících – PKK.  NATO se zaměří na sedm klíčových oblastí včetně vojenského výcviku, kybernetické obrany nebo reformy bezpečnostního sektoru. Výcvik bude probíhat v Turecku a Jordánsku. Generální tajemník NATO Jens Stolteberg uvedl, že byl asistenční program vyvinut na žádost irácké vlády. Aliance tak doplní již současnou činnost Spojených států, v jejímž rámci americký prezident Obama rozhodl o vyslání dalších 450 vojenských instruktorů  do Iráku k již stávajícím jednotkám o počtu 3 100 osob. NATO se z Iráku stáhlo v roce 2011 z důvodu neshody na legálním statutu aliančních jednotek. Také britská vláda posiluje své působení proti ISIS, když se rozhodla prodloužit misi svých stíhacích letounů Tornado ze znovuobnovené 2. letky Královského letectva nejméně o rok, a to do konce března 2017.

Minulý měsíc došlo k dohodě mezi Spojenými státy a Tureckem o užívání dvou tureckých základen Washingtonem pro útoky na ISIS v severní Sýrii, které dosud byly používány pouze průzkumnými bezpilotními letouny. Na začátku srpna však ze základny Incirlik provedl americký „dron“ útok na džihádisty v Sýrii. Syrská vláda se nechala slyšet, že podporuje útoky na ISIS a že byla kontaktována americkou stranou o infiltraci jejího území džihádisty. Zároveň byla ujištěna, že USA podniknou útoky pouze proti Islámskému státu a ne vládním jednotkám.

V poslední době však neshody mezi USA a Tureckem narůstají do stále větších rozměrů. Američtí vojenští lídři byli údajně pobouřeni, když Turecko začalo s útokem na kurdskou stranu PKK v severním Iráku, a to jen hodiny po zahájení letecké kampaně proti ISIS, neboť neměli k dispozici žádné informace o chystajícím se útoku v horách. Podle turecké strany není rozdíl mezi ISIS a PKK. Nicméně počty zadržených – 800 příslušníků PKK a 100 stoupenců ISIS – jasně ukazuj tureckou prioritu, a to zabránit vzniku kurdského autonomního státu.

V nedávno zveřejněném rozhovoru s bývalým šéfem americké zpravodajské služby vyšlo najevo, Spojené státy již delší dobu tušily, že jedna z opozičních skupin bojujících proti Assadovi, která byla vycvičena, finančně podporována a vyzbrojena zeměmi NATO společně s Katarem, Saudskou Arábií a Izraelem, se nebezpečně rozrůstá. Nicméně Washington údajně nepředpokládal, že by se se jejich vývoj natolik zrychlil. ISIS je navíc nově podezřelý z použití chemických zbraní proti 60 kurdským bojovníkům, kteří nyní trpí dýchacími obtížemi. Iráčtí a američtí experti situaci v místě údajného zásahu prošetřují.

Severní Amerika

Rozvíjení modernizačních aspektů bezpilotních letounů

Nezávislá federální poradní komise Air Force Scientific Advisory Board (SAB), jež sdružuje na 50 předních vědců a výzkumníků, vydala pro americké letectvo novou studii týkající se výzkumu a rozšiřování schopností bezpilotních letounů. Ta doporučuje pro stávající letky letounů MQ-9 Reaper a RQ-4 Global Hawk zabudování například radarů včasné výstrahy, nové druhy munice a komunikační systémy, které by jim umožnily průzkum, dohled a sběr zpravodajských dat (tzv. ISR schopnosti) i v oblastech mimo dosah GPS.  V případě RQ-4 se ve studii, jejíž obsah je z velké části utajený, zvažovalo jejich vyzbrojení proti pozemním cílům, zatímco u „dronů“ MQ-9 posílení jejich útočných schopností i proti vzdušným cílům. Pozornost byla věnována i modernizaci samotného softwaru letounů a možné automatizaci některých úkolů, např. řazení do fronty. Naopak u stávajících letounů MQ-1 Predator nebylo doporučeno žádné posílení schopností, ale jejich využití jako klamných cílů v případě útoku nepřítele.

800px-RQ-4_Global_Hawk
Příprava bezpilotního letounu MQ-4 Global Hawk na misi (zdroj: Wikimedia).

Možné přesunutí vězňů z Guantánama

Dle amerických médií vyslalo ministerstvo obrany výzkumný tým do vojenských zařízení v Kansasu a Jižní Karolíně, aby prozkoumal možnost přesunutí věznice na Guantánamu na americkou půdu. Jejich cílem byly základna Fort Leavenworth a námořní briga v Charlestonu. Americký prezident Barack Obama již od své prezidentské kampaně v roce 2008 slibuje, že kubánské Guantanámo, v němž se nachází v současnosti ještě 116 osob podezřelých z terorismu, bude během jeho funkčního období uzavřeno, a podstoupil k tomu řadu kroků. Například v posledních měsících zajistila jeho administrativa přesun více než poloviny z 52 zajatců připravených k převozu do zemí původu. Na druhou stranu je však značná nevole především ze strany republikánů, kteří přesun zbylých vězňů na území Spojených států odmítají, což nedovoluje ani současná legislativa.

Britské ostrovy

Návrat britských vojáků do Afghánistánu

Na 250 britských vojáků ze Skotského královského pluku odletělo na počátku měsíce zpět do Afghánistánu, kde podpoří alianční peacekeepingovou misi Resolute Support skrze poradenství místním bezpečnostním institucím. Součástí osmiměsíční mise je také pomoc bezpečnostním složkám v hlavním městě Kábulu a poskytnutí dodatečné ochrany nasazeným aliančním vojskům v oblasti. Vojáci ze Skotského královského pluku byli dosud nasazeni v Afghánistánu třikrát, vždy v rámci bojové mise, kterou Velká Británie ukončila v loňském roce.

Zhoršující se imigrační krize na hranicích s Francií

Situace ve francouzském Calais se v posledních týdnech zhoršila, když se zde kotvící imigranti pokoušeli po stovkách prorazit do terminálu Eurotunnelu a odtud se v nákladních autech a vlacích dostat do Velké Británie. Na konci měsíce července byly zaznamenány výpady až 2 000 osob za noc, v jejichž aktivitě jim musela bránit francouzská policie. Přinejmenším 9 osob přišlo při těchto pokusech o život a celou krizi zhoršuje i aktivní zapojení místních či britských pašeráků lidí. Velká Británie zareagovala zvýšením plotu chránícího okolí Eurotunnelu a v určitých úsecích nechala nainstalovat infračervené senzory a světelné reflektory. Tato extra bezpečnostní opatření zabrala, nicméně dle francouzské strany jen dočasně, neboť imigranti si naleznou jiné části plotu, které budou střeženy méně. Britský premiér David Cameron se nechal slyšet, že přestože mají imigranti právo na poskytnutí azylu, není možné k tomu volit tuto nelegální cestu. Jen od ledna překročilo Středozemní moře do Evropy na 224 000 osob, což je již o 5 000 více než za celý loňský rok. OSN tuto situaci označila za „uprchlickou krizi u dveří Evropy“, neboť dle ní je většina osob uprchlíky a ne ekonomickými migranty.

Námořní zkoušky další ponorky třídy Astute

Dle oznámení výrobce BAE Systems Submarines započaly námořní testy již u třetí ze sedmi nových britských jaderných ponorek třídy Astute. HMS Artful vyplula na moře po boku svých sesterských ponorek HMS Astute a Ambush, které již ve službách Královského námořnictva působí a k nimž by se Artful měla přidat na konci tohoto roku. Zbylé čtyři kusy jsou v současné době v různých fázích výstavby. Toto oznámení přišlo poté, co byla britská vláda upozorněna Autoritou pro významné projekty (Major Project Authority), že program ponorek Astute se v loňském roce prodražil o 87,5 miliónů liber z plánovaných 558 miliónů. Dle výrobce a ministerstva obrany byly učiněny potřebné kroky, avšak bylo upozorněno na komplexnost a vysokou technickou kvalitu těchto ponorek. Ty mají postupně nahradit stávající ponorky třídy Swiftsure a Trafalgar.

183 Artful Third In Class Astute Submarine side view
Spouštění ponorky HMS Artful na vodu (zdroj: Royal Navy).

Kontinentální Evropa

Španělsko nakupuje bezpilotní letouny MQ-9 Reaper

Španělský ministr obrany oznámil nákup bezpilotních letounů MQ-9 Reaper od společnosti General Atomics. Španělsko se tak stane pátou zemí Evropské unie, která si pořídí tyto bezpilotní prostředky (UAVs/UCAVs) od Spojených států. Celý program, v rámci kterého dojde k nákupu více UAVs včetně zmíněných „dronů“ MQ-9, má rozpočet 171 milionů eur.

Miliardové investice Německa do ozbrojených sil

Německo plánuje zlepšit technické nedostatky svých ozbrojených sil, jejichž krizový stav okomentovala i ministryně obrany. Ta veřejně přiznala neschopnost Německa plnit své závazky vůči NATO v případě napadení člena Aliance a naplnění článku 5 Washingtonské smlouvy. Podle ní je příčinou této situace mimo jiné špatné zásobování ozbrojených sil náhradními díly. Dle deníku Spiegel jsou provozuschopné například jen čtyři vrtulníky NH90 z celkového počtu 39 kusů. Právě do provozu vrtulníků plánuje Berlín investovat 6 miliard eur v následujících šesti až osmi letech s cílem navýšit i pozemní personál a stav náhradních dílů.

Polský prezident požaduje větší závazky NATO

Nově zvolený polský prezident Andzrej Duda kritizoval rozhodnutí NATO nerozmístit své základny v Polsku a dále ve východní Evropě. Dle něj je tak z východní Evropy a hlavně z Polska spíše nárazníková zóna než východní křídlo Aliance. Nejvíce na východ jsou trvale rozmístěné jednotky v Německu, a to podle Dudy svědčí o tom, že skutečná hranice Aliance je pro NATO Německo. Německá kancléřka Angela Merkel však podporuje zachování stávající situace. Potenciální stálé rozmístění aliančních vojsk by podle ní mohlo být interpretováno Ruskem jako agrese, což by nepochybně nijak nepomohlo k deeskalaci stávající situace.

ČR údajně nakoupí desítky vrtulníků

Dle původních plánů měla Česká republika nakoupit pouze 12 nových víceúčelových vrtulníků v rámci modernizace Armády ČR (AČR). Nicméně díky navýšení obranných výdajů by mělo dojít k nákupu až desítek strojů. Nové vrtulníky by měly postupně nahradit veškeré bojové stroje Mi-24 a část transportních vrtulníků Mi-17 s cílem snížit závislost na technice ruské provenience. Pátracích a záchranářských strojů W-3A Sokol se vyřazování nedotkne, neboť jim byla zajištěna generální oprava. ČR plánuje z důvodu transparentnosti tento obchod uskutečnit na úrovní mezivládních dohod. Prostřednictvím zahraničních vlád již oslovila výrobce, mezi které patří Bell a Sikorsky ze Spojených států a evropský Airbus Defence and Space či AgustaWestland. V první polovině září by tito výrobci měli předložit své návrhy. První stroje by pak AČR měla obdržet v letech 2017-2018.

800px-UH-1Y_HMLAT-303_Camp_Pendleton_2008
Potenciální kandidát pro české letectvo UH-1Y Venom od firmy Bell (zdroj: Wikimedia).

Krize lodí Mistral vyřešena

Na základě dohody mezi Francií a Ruskem zaplatí Francie za stornování obchodu přes 2,67 miliardy amerických dolarů. Tato částka činí dvojnásobek hodnoty obou lodí. Jsou v ní totiž započítané i náklady, které muselo Rusko vynaložit kvůli nákupu, a to například na stavbu námořních helikoptér. Určitou sumu z této částky dostanou také ruské a francouzské loděnice podílející se na stavbě lodí. Každý další měsíc, kdy jsou lodě ukotveny v loděnicích Saint-Nazaire, však Francii stojí navíc dalších pět milionů dolarů. Prodej lodí však nebude pro Francii jednoduchý úkol. Zbraňové systémy těchto rozměrů se obvykle staví zákazníkovi z velké části na míru. V tomto případě jsou lodě postaveny speciálně pro provozování ruských vrtulníků a přestavba představuje další náklady.

Potenciálním zákazníkem by však mohly být dvě arabské země. První z nich je Saudská Arábie, která by lodě mohla využít k podpoře operací v Jemenu a zároveň by tím posílila svou pozici v regionu. Druhým zájemcem by mohl být Egypt, jehož ekonomika bude profitovat z rozšíření Suezského průplavu, čímž by si takový nákup mohl dovolit. Egypt by pak výrazně posílil své námořnictvo a také svojí pozici v oblasti. Úplně nekonvenčním řešením by však byl uvažovaný prodej lodí nějaké z mezinárodních organizací. Na stole je hned několik kandidátů, mezi kterými je NATO, EU či OSN. Tyto organizace by lodě mohly využívat například při podpoře humanitárních misí v zájmových oblastech.

Německo stahuje systémy Patriot z Turecka

Berlín se rozhodl po skončení mandátu na konci ledna 2016 stáhnout své systémy protivzdušné obrany Patriot z Turecka včetně personálu. Toto rozhodnutí údajně není kvůli tureckým útokům na Kurdy, ale kvůli vysokým nákladům na personál a materiál. Své Patrioty stáhnou i Spojené státy, které je nechají projít modernizačními úpravami. Zároveň jsou připraveny je v případě potřeby navrátit zpět do jednoho týdne. Nebe nad alianční hranicí tak zůstávají hlídat pouze Španělé, kteří v Turecku vystřídali Nizozemce.

Severoatlantická aliance

Alianční cvičení Allied Spirit II pod velením ČR

Plukovní Josef Kopecký jakožto velitel 7. mechanizované brigády a současně velitel 7. brigádního úkolového uskupení se postavil pro období od 4. do 24. srpna do čela aliančního cvičení s názvem Allied Spirit II v německém Hohenfels. Stal se tak prvním českým důstojníkem, který byl podobným úkolem pověřen. Cvičení se účastní na 4 500 vojáků z 8 zemí – Kanady, České republiky, Gruzie, Maďarska, Itálie, Srbska, Velké Británie a Spojených států. České zastoupení  o počtu 1 400 osob patří  vedle amerického a britského k tomu největšímu. Scénář nácviku je fiktivní vojenský konflikt s podtextem hybridní války. Již nyní cvičení odhalilo některé nedostatky v české armádě, jako je například potřeba nákupu modernějšího vybavení.

NATO s Ruskem se údajně připravují na válku

Jeden z londýnských think-tanků vydal zprávu, ve které upozorňuje na možnost, že by se stávající již osmnáctiměsíční napětí mezi Ruskem a Západem mohlo změnit v potenciální vojenskou konfrontaci. Jako příklad uvedl ruské cvičení z března, které zahrnovalo 80 000 vojáků, a alianční cvičení Allied Shield s 5 000 vojáky z 19 členských a třech partnerských zemí. Podle think-tanku se těmito kroky Rusko připravuje na konflikt, NATO zase na konfrontaci. Rusko rovněž nedávno revidovalo svou námořní doktrínu, a to s cílem zvětšit svou přítomnost v Černém moři. Pro tento rok si také přichystalo na 4 000 vojenských cvičení, což je desetkrát více než si naplánovali alianční spojenci. Moskva navíc do svých cvičení zapojuje nukleární zbraně.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg obhajoval četná cvičení Aliance slovy, že se jedná o odpověď na rostoucí ruskou agresi, a odmítl, že by NATO jakkoli v Evropě napomáhalo k válce. Celá zpráva „Preparing for the Worst: Are Russian and NATO Military Exercises Making War in Europe more Likely?“ je k dispozici zde.

NATO se mezitím v tomto mezidobí rozhodlo snížit počet hlídkových letounů nad Pobaltím z původních 16 na 8 stíhacích letounů. Jedná se tak o reakci na současnou stabilní situaci s Ruskem, která v poslední době nevedla k žádným narušením. Aliance střeží Pobaltí již od roku 2004, kdy začínala se čtyřmi letouny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *