Novinky z euroatlantického prostoru: únor 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc únor.

31. 1. – 2. 2. – Mnichovská bezpečnostní konference

Ukrajinská krize, syrská občanská válka nebo íránský jaderný program – tři klíčová témata, která diskutovala dvacítka hlav států, předsedů vlád a více než 50 ministrů zahraničních věcí a obrany na mnichovské bezpečnostní konferenci konané na přelomu ledna a února v bavorské metropoli. Od svého založení v roce 1963 představuje konference jedno z nejvýznamnějších nezávislých fór na podporu mírového řešení konfliktů a prohloubení mezinárodní spolupráce při řešení současných bezpečnostních výzev.

Mnichovský summit, který slaví v letošním roce 50. výročí, zahájil svým proslovem německý prezident Joachim Gauck. Vrcholem konference však bylo společné vystoupení bývalého německého kancléře Helmuta Schmidta, bývalého francouzského prezidenta Valerie Giscard D´Estainga a bývalého amerického ministra zahraničí Henry Kissingera. Na akci nechyběly také osobnosti jako generální tajemník OSN Ban Ki-moon, šéf NATO Anders Fogh Rasmussen, americký ministr zahraničí John Kerry, jeho ruský protějšek Sergej Lavrov, předseda Evropské rady Herman van Rompuy nebo Catherine Ashton, vysoká představitelka unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Politici na předním každoročním bezpečnostním setkání debatovali o aktuálních a budoucích problémech zahraniční a bezpečnostní politiky. Vyjma nedávného vývoje na Ukrajině, krizi v Sýrii a kontroverzí okolo íránského jaderného programu hledali politické špičky odpovědi také na otázky počítačové kriminality a bezpečnosti dat, posílení euroasijské ekonomické spolupráce, nasazování ruských letadel v Bělorusku nebo změnu klimatu a důsledky globálního oteplování.

Přestože byla největší pozornost věnována protestům na Ukrajině a aféře jednoho z aktivistů Dmytro Bulatova, žádné návrhy na řešení tohoto, ani jiného, problému z konference nevzešly. Přesto měla celá akce i jeden potenciálně důležitý, byť spíše symbolický, výstup. Německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier se v návaznosti na aktuální bezpečnostní události nechal slyšet, že jeho země je příliš velká na to, aby seděla a přihlížela násilnostem pouze z povzdálí. Těmito slovy Berlín de facto přislíbil větší a rychlejší zapojování německých vojáků v zahraničí a humanitárních misích. Že se nejedná jen o řečnický akt, potvrdil i německý prezident Gauck. Dle jeho slov je Německo připraveno přijmout svou roli rozhodující geopolitické síly v Evropě. Právě tato prohlášení, signalizující do budoucna více pro-aktivní německou zahraniční a bezpečnostní politiku, lze tedy označit za nejvýznamnější událost celé konference.

3. 2. – Korupce vážným problémem Evropské unie

Evropská komise je znepokojena mírou korupce v Evropě, která země EU stojí odhadem ročně více než 120 miliard eur. To se rovná ročnímu rozpočtu celé Unie. Informace vyplývá z podrobné zprávy, kterou předložila eurokomisařka po vnitřní věci Cecilia Malmstroem. Pod její taktovkou se v minulém roce uskutečnil podrobný výzkum ve všech 28 členských státech. Podle něj se v průměru až 75 % obyvatel Evropské unie domnívá, že korupce představuje vážný problém. Dále zpráva naznačuje, že 6 až 29 % respondentů v Chorvatsku, České republice, Litvě, Bulharsku, Rumunsku a Řecku bylo alespoň jednou požádáno o úplatek. Nejčastější případy korupce spadají do oblasti zdravotnictví. Podle komisařky podrývají důvěru v demokracii a brzdí rozvoj všech zemí.

4. 2. – Boss italské Camorry zatčen

Neapolská policie slaví. Za mříže italské věznice se jí podařilo dostat jednoho ze sta nejhledanějších mužů Itálie – třiadvacetiletého šéfa mafiánského klanu Camorra. Zadržený mladík, Mariano Riccio, který byl na útěku od roku 2011, nyní čelí šestnáctiletému trestu odnětí svobody za obchodování s drogami. Úspěch podpořilo i zatčení dalších 29 podezřených členů neapolské mafiánské sítě v Římě. Ti jsou obviňování z podvodů a vydírání. Riccio byl podle policie šéfem pobočky Amato-Pagato. Camorra je v Itálii považována za nejrozsáhlejší zločineckou síť se sídlem v Neapoli, jejíž vliv však sahá až do Říma a daleké Florencie. Na videu nyní kolují videa přímo ze zatčení, které proběhlo severně od Neapole v domě, kde nejmladší a nehledanější zločinec bydlel se svou manželkou a dcerkou.

4. 2. – Společnosti zveřejnily první data o žádostech zpravodajských služeb

Americké společnosti po prvé zveřejnily přibližné údaje o počtu žádostí souvisejících s národní bezpečností ze strany federálních úřadů. Nová pravidla, umožňující soukromým firmám v omezené míře publikovat takovéto informace, vstoupila v platnost koncem minulého měsíce (viz naše novinky z ledna). Z údajů vyplývá, že za první pololetí 2013 dostala nejvíce žádostí společnost Yahoo, která musela poskytnout obsah z 30 000 až 30 999 účtů. Po ní pak následuje společnost Microsoft (mezi 15 000 až 15 999 účtů), Google (9 000 až 9 999), Facebook (5 000 až 5 999), Apple (0 až 249) a LinkedIn (0 až 249). Podle některých kritiků mají ale tyto informace malou vypovídající hodnotu, protože odhalení Edwarda Snowdena ukázala, že zpravodajské služby jsou schopny získávat údaje od těchto společností i bez jejich vědomí.

4. 2. – Skandály amerických ozbrojených sil

Americké ozbrojené síly se v poslední době musí vyrovnávat s celou řadou skandálů. Po tom co bylo minulý měsíc odhaleno podvádění jaderných důstojníků amerického letectva při pravidelném měsíčním testování se začátkem února ukázalo, že stejnému problému čelí také americké námořnictvo. To postavilo mimo službu třicet instruktorů z výcvikového střediska Nuclear Power Training Unit na námořní základně Charleston v Jižní Karolíně kvůli podezření z podvádění při zkouškách. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování se může počet podezřelých ještě zvýšit. Jedná se při tom pouze o další v řadě skandálů, které za poslední půl rok zasáhly americký jaderný program a vyvolávají vážné pochybnosti ohledně bezpečnosti jaderného arzenálu země.

Problémům se nevyhnula ani americká armáda, která nově vyšetřuje rozsáhlý finanční podvod během náborové kampaně z dob druhé irácké války. Kauza se týká programu The National Guard spuštěného v roce 2005, který sliboval finanční odměnu ve výši 2 000 až 7 500 dolarů každému, kdo přesvědčí své přátele či rodinné příslušníky ke službě v americké armádě. Výsledky předběžného vyšetřování ale ukazují, že systém byl rozsáhle zneužíván a řada osob inkasovala peníze za nováčky, kteří byli již dávno rozhodnuti do armády vstoupit. Podle odhadů přišla americká vláda minimálně o 29 milionů dolarů, i když číslo by se mohlo vyšplhat až na sto milionů. Vyšetřováno je na 1 200 osob včetně dvou generálů a několik desítek vysoce postavených důstojníků. Vzhledem k rozsahu celé kauzy nelze podle oficiálních míst vyloučit, že se šetření protáhne až do roku 2016. Senátorka Claire McCaskill, předsedkyně podvýboru pro finanční dohled, v rozhovoru pro USA Today prohlásila, že se bez pochyby bude jednat o jedno z největších kriminálních vyšetřování v dějinách americké armády.

5. 2. – Nový britský bezpilotní bojový letoun

Británie částečně poodhalila roušku tajemství kolem vývoje svého nového bojového bezpilotního letounu (UCAV) Taranis, když společnost BAE Systems zveřejnila fotky z prvního letového testu, který se konal 10. srpna loňského roku. Podle vyjádření britského ministerstva obrany i vedení BAE překonal zhruba patnácti minutový let „všechna očekávání“. Zpráva přišla po tom, co koncem minulého měsíce oznámila britská a francouzská vláda odhodlání pokračovat nadále ve vývoji společného bojového bezpilotního letounu a představila novou studii proveditelnosti od BAE a francouzské společnosti Dassault Aviation za 120 milionů liber. Mluvčí BAE dodala, že výsledky z testů Taranisu budou použity ve společné práci s Francouzi.

BAE_Taranis_In_Flight
Prototyp britského UCAV Taranis během srpnového testu (Zdroj: Wikipedia).

6. 2. – Itálie za jeden den opět zachránila na 1 100 uprchlíků

O tom, že je situace afrických uprchlíků snažících se dosáhnout jižních břehů Itálie vážná, svědčí další událost ze začátku února. Námořnictvu se ve zdejších vodách jihovýchodně od proslulé Lampedusy podařilo během 24 hodin zachránit z nafukovacích člunů rekordních 1123 běženců. Migranti se plavili na 8 různých člunech a lodích v havarijním stavu. Ne vždy však zoufalé útěky ze subsaharské Afriky končí šťastně. Podle BBC se jenom za první únorový týden utopilo nejméně sedm utečenců poblíž španělské enklávy Ceuta. Další oběti, mezi nimi muži i ženy, hlásí Maroko. Počet připlouvajících Afričanů je za letošní leden deset krát větší než počet zaznamenaný v lednu 2013. Hlavní nápor přistěhovaleckých vln z Afriky hlásí v posledních letech Itálie, Řecko a středomořský ostrov Malta. Země proto vyzvaly EU, aby přijalanovou koordinovanější imigrační politiku.

7. 2. – Americké diplomatické faux paus

Menší diplomatickou roztržku vyvolalo „přeřeknutí“ náměstkyně amerického ministra zahraničních věcí Viktorie Nulandové, která se v telefonickém rozhovoru s americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffreym Pyattem vyslovila poměrně nelichotivě o Evropské unii a její roli v právě probíhající ukrajinské krizi. Záznam telefonátu (přepis rozhovoru je dostupný například na stránkách BBC), který se objevil na síti You Tube, ihned vyvolal poprask v diplomatických kruzích a ostré odsouzení ze strany unijních představitelů. Oba diplomaté používali podle dostupných informací nekódované telefony a Washington ze zveřejnění obvinil Moskvu. Podle serveru EU Observer by ale za odposlechem mohla stát také ukrajinská rozvědka. Rozhovor je zajímavý především z toho pohledu, že odhaluje značnou nejednotnost mezi Unií a Spojenými státy v postoji vůči režimu prezidenta Janukovyče a v otázce případných sankcí.

7. 2. – Rozsáhlé nepokoje v Bosně

Bosna a Hercegovina je vedle Ukrajiny další evropský stát, jenž zažívá v posledních dnech rozsáhlé nepokoje. Nejhorší protivládní protesty od dob války v letech 1992 až 1995 vyvolala vysoká nezaměstnanost a vnímaná neschopnost politiků situaci v dohledné době zlepšit. Během demonstrací v bosenské metropoli Sarajevu a na severu města Tuzle policie použila gumové projektily, vodní děla i slzný plyn. Podle místních médií bylo při střetech zraněno několik stovek lidí, včetně ochránců veřejného pořádku. Epicentrem třídenních bouří se stalo město Tuzle, kde v důsledku zavření několika zdejších nedávno zprivatizovaných továren vyšly do ulic tisícičlenné rozzlobené davy. Mezi nejčastější provolávaná hesla Bosňáků, z nichž je 40 % nezaměstnaných, patří požadavky na práci, zlepšení hospodářské situace a odstoupení zkorumpované vlády. Protesty se dál šířily do měst jako je Mostar, Zenica nebo Bihac. Podle bosenského zpravodaje BBC Guy de Launeye předcházela eskalaci dlouhodobá nečinnost a korupce ze strany politiků, jejž u místních zcela ztratili důvěru. Nahromaděná zloba a frustrace ze zhoršující se životní úrovně vedla demonstranty k zapalování a ničení vládních budov, regionálních úřadů a obchodů. Deník The Guardian uvedl, že v důsledku požáru státního archivu byly zničeny také mnohé historické dokumenty z doby 19. a 20. století.

10. 2. – EU zahájí jednání s Kubou

Ministři zahraničí členských států EU se shodli na zahájení jednání s Kubou, jehož cílem má být plné obnovení dvoustranných vztahů s komunistickou zemí. Kuba je v současnosti jedinou zemí Latinské Ameriky, která nemá dohodu o spolupráci s Unií. Tento stav se může změnit již během příštího měsíce, kdy by měla jednání odstartovat. Politici si od něj slibují zvýšení obchodu a investic v oblasti včetně podpory dialogu v otázkách lidských práv, občanských svobod a změny klimatu. Evropská unie je přitom hned po Venezuele druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem a importérem na Kubu (obchod s EU představuje 20 % z celkového zahraničního obchodu tohoto ostrovního státu). Ochota upevnit vztah s EU přichází v době, kdy prezident Raul Castro vystoupil s návrhem hospodářských a sociálních reforem. Tímto diplomatickým krokem chce pravděpodobně stvrdit vážnost odhodlání dosáhnout změn v jedné z posledních zemí světa ovládaných totalitním režimem. V rámci jednání na ostrov zavítá několik evropských velvyslanců, jejichž úkolem bude podpořit proces přechodu k pluralitní demokracii a dodržování základních lidských práv a svobod. Kuba do této doby odmítala jakoukoliv hlubší spolupráci, kterou vnímala jako zásah do svých vnitřních záležitostí.

10. 2. – Švýcarsko zpřísní pravidla pro imigranty

Šíření euroskeptických a protipřistěhovaleckých nálad v Evropě vyvrcholilo tento měsíc ve Švýcarsku. Tamní obyvatelé schválili v referendu obnovení imigračních kvót. Jedna ze zemí s nejvyšším počtem imigrantů (každý 4. občan je přistěhovalec) podpořili 50,4 % zavedení protiopatření, od nichž si Švýcaři slibují omezení přistěhovaleckých vln, a to i ze zemí EU. Podle Evropské komise bude mít výsledek hlasování dopad na celkové vztahy Švýcarska s Unií, neboť toto rozhodnutí odporuje zásadě volného pohybu osob. Ačkoliv Švýcarská konfederace není členem Unie, je součástí schengenského prostoru a s integračním celkem sdílí velkou část politik. Iniciativa uspořádat referendum vzešla od pravicové populistické Švýcarské lidové strany (SVP). Navzdory tvrzení Francie a Německa, že jejich společný soused doplatí na porušování základního pilíře svobody pohybu, který tvoří více než polovinu švýcarského vývozu, federativní vláda plánuje předložit návrh zákona omezující masovou imigraci do konce roku. Dle deníku The Guardian tento krok, jenž se uskutečnil tři měsíce před volbami do Evropského parlamentu, má za cíl rozdmýchat názory krajně pravicových politických stran. Podle řady analytiků nebude překvapením, když k omezování svobody pohybu přistoupí také jiné země, především Velká Británie, která je sice členem EU, zato ale není zahrnuta v schengenském systému.

11. 2. – Americko-italský zátah proti organizovanému zločinu

Americká a italská policie společně podnikla úspěšnou operaci proti italskému organizovanému zločinu. Ze šestadvaceti zatčených osob bylo osm zadrženo v New Yorku. Podle dostupných informací patří k mafiánskému klanu rodiny Gambio. Zbylých osmnáct podezřelých, kteří byli zatčeni v Itálii, patří údajně ke skupině Ndrangheta. Hlavním cílem akce bylo přerušit novou pašeráckou trasu z jižní Ameriky do italského přístavu Gioia Tauro v Kalábrii, přes kterou se převážely zejména drogy a zbraně.

11. 2. – Rozhovory o sjednocení Kypru obnoveny

Po neúspěšných kolech jednání o sjednocení kyperského ostrova došlo po téměř dvou letech k znovuobnovení rozhovorů. Shodli se na tom představitelé obou rozdělených částí – vůdce kyperských Řeků Nicos Anastasiades a jeho turecký protějšek Dervis Erogluy. Nynější status quo je podle obou politiků nadále nepřijatelný. Prezidenti proto podepsali sedmibodový strategický plán, ve kterém se zavazují k federativnímu řešení, které bude respektovat politickou rovnost obou etnických skupin. Kyperský ostrov byl rozdělen na tureckou a řeckou část po převratu v roce 1974. Tehdy se kyperští Řeci za pomoci vojenské junty pokusili o uzmutí moci. Na to však zareagovalo Turecko, které na ostrov vyslalo vojsko, jež obsadilo více než třetinu území. Mírové rozhovory, nad kterými od té doby dlí OSN, byly přerušeny v polovině roku 2012. Diplomatické zdroje se domnívají, že vyřešení čtyřicet let trvající kyperské krize bude mít zcela jistě pozitivní dopad na celý region. O konečném řešení budou obyvatelé hlasovat v referendu.

11. 2. – Francouzsko-americká důvěra obnovena

Francouzský prezident Francois Hollande absolvoval dvoudenní návštěvu Spojených států amerických, během níž potvrdil obnovu vzájemné důvěry po špionážním skandálu NSA a pevnost spojenectví mezi Paříží a Washingtonem. Jednalo se o první návštěvu hlavy francouzského státu za posledních 18 let. Vztahy obou zemí, které zažily vážnou krizi po roztržce kvůli válce v Iráku v roce 2003, jsou podle většiny komentátorů nejvřelejší za poslední léta. Zejména od intervence v Libyi a francouzských operací v Mali a Středoafrické republice se vzájemné spojenectví výrazně upevnilo a úzká spolupráce je dnes patrná také v otázkách syrského konfliktu či íránského jaderného programu. Blízké vztahy a vzájemnou kooperaci vyzdvihli oba prezidenti také ve společném článku, který vyšel v americkém listu The Washington Post i francouzském Le Monde. Prezident Obama zároveň oznámil, že přijal Hollandovo pozvání na státní návštěvu Francie v červnu u příležitosti 70. výročí vylodění spojenců v Normandii.

11. 2. – První součást protiraketového štítu NATO již v Evropě

První ze čtyř amerických torpédoborců, jež mají tvořit součást protiraketového štítu NATO, dorazil do Evropy. USS Donald Cook zakotvil ve španělském přístavu Roto. Plavidlo je vybaveno protiraketovým systémem Aegis a je to vůbec poprvé, co bude americká loď vybavena takovouto technologií umístěna permanentně v Evropě. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen označil událost za významný krok vpřed pro evropskou bezpečnost a transatlantickou spolupráci.

640px-US_Navy_021219-N-3235P-566_The_guided_missile_destroyer_USS_Donald_Cook_underway_in_the_Mediterranean_Sea
USS Donald Cook během plavby ve Středozemním moři (Zdroj: Wikimedia).

12. 2. – Evropa chce méně americké kontroly nad internetem

K intenzivním diskuzím zástupců vlád, průmyslu i nejrůznějších lidsko-právních organizací o tom, kdo se má stát celosvětovým kontrolorem internetu, se nyní rozhodným způsobem zapojila také Evropská komise. Ta ve své zprávě prezentované v Bruselu uvedla, že by správa internetu neměla být pouze v rukou Spojených států a navrhuje stanovit pevný časový rámec, do kdy musí USA omezit svůj vliv na evropském území. Podle komisařů je potřeba globalizovat stávající model, neboť USA ztratily světovou důvěru poté, co Edward Snowden informoval svět o nelegálních praktikách odposlouchávání a špehování americkou NSA. Komise ve svém prohlášení několikrát na tento skandál odkazuje a zpochybňuje roli USA jako globálního správce počítačové sítě.  Naopak více kompetencí by podle názoru eurokomisařky pro digitální agendu Nellie Croesové mělo získat Internetové sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN), které dohlíží na vznik nových internetových adres. Současně dodává, že ICANN musí zůstat přísně neutrální privatizovanou organizací, která bude splňovat požadavky na transparentnost a odpovědnost. Cílem Evropské komise je tak snížit vliv regionálních vlád v závodu o nadvládu nad internetem. Podle vyjádření amerického ministra komunikace a informací Lawrence Stricklinga jsou USA ochotny s EK  i dalšími zúčastněnými orgány spolupracovat.

14. 2. – Francie posiluje jednotky v SAR

S nekončícím krvavým násilím ve Středoafrické republice zvyšuje Francie počet svých vojáků v této africké zemi. Jen za únor vyslala do konfliktem zmítané oblasti další čtyři stovky vojáků, čímž celkový počet vystoupal na dva tisíce. Střety muslimských a křesťanských milic v bývalé francouzské kolonii jsou mezinárodní organizací Amnesty International připodobňovány k etnickým čistkám. Mnoho muslimů zemi v důsledku násilí opustilo. Jejich útočištěm se ve většině případů stává sousední Kamerun a Čad. Francouzský prezident Hollande v souvislosti s rostoucí brutalitou útoků vyzývá Evropskou unii k urychlenému vyslání mise EUFOR do oblasti. Taktéž generální tajemník OSN neskrývá své obavy se zhoršující se situace, která může brzy nabýt rozměrů genocidy.

14. 2. – Snowden se k dokumentům dostal přes cizí heslo

Podle nenovějších informací se bývalý kontraktor NSA Edward Snowden dostal k utajeným dokumentům amerických zpravodajských služeb přes cizí heslo. Vplývá to z memoranda, které NSA předložila Kongresu. Heslo Snowdenovi dobrovolně poskytl jeden z jejich civilních zaměstnanců, přestože věděl, že Snowden do systému nemá povolený přístup. O jeho záměrech s utajovanými dokumenty údajně neměl tušení. Podle vyjádření NSA tak tento zaměstnanec vážně porušil bezpečnostní předpisy, následkem čeho přišel o svou bezpečnostní prověrku a v lednu na svou funkci rezignoval. V souvislosti se Snowdenovou aférou pak byli podle dokumentu vyšetřování a sankcionování ještě další dva pracovníci NSA: aktivní vojenský důstojník a kontraktor. Oba přišli o přístup do systémů NSA, přičemž o dalších možných disciplinárních postizích rozhodnou jejich konkrétními zaměstnavatelé.

16. 2. – Připojení nezávislého Skotska k EU velmi obtížné

Aby mohlo nezávislé Skotsko vstoupit do Evropské unie, musí požádat o členství a získat souhlas všech současných členských států, prohlásil předseda Evropské komise José Manuela Barosso, jemuž končí mandát letos v říjnu. Podle jeho slov platí tato podmínka pro jakýkoliv nově vzniklý stát. V případě Skotska však zůstává šéf Komise velmi skeptický a pochybuje, že bude severní část Velké Británie přijata do unie. Argumentuje, že pro případné přijetí je zapotřebí získat také hlas Velké Británie, jež se snaží Skoty přesvědčit, aby zůstali integrální součástí Spojeného Království. Názory na tuto otázku se množí v souvislosti s blížícím se zářijovým referendem, kde Skotové definitivně rozhodnou o své nezávislosti. O odtržení usilují především tamní nacionalisté.

17. 2. – Americká veřejnost měla vědět o sledování hovorů dříve

James Clapper, ředitel národního zpravodajství (DNI) a oficiální šéf americké zpravodajské komunity, v rozhovoru pro The Daily Beast přiznal, že americká veřejnost měla být informována o sběru telefonických údajů a elektronických dat ze strany NSA již v minulosti. Pokud by vláda v této oblasti po 11. září od počátku vystupovala transparentně a občanům vysvětlila důvody takového programu a zajistila jeho dostatečnou kontrolu, mohly se podle ředitelových slov Spojené státy vyhnout nynějšímu skandálu. Ten odstartoval loni v létě svými odhaleními bývalý kontraktor NSA Edward Snowden, který se dnes nachází v Rusku.

18. až 20. 2. – Jednání o íránském jaderném programu ve Vídni

Írán a šest světových mocností (tzv. P5+1, tedy stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) zahájily ve Vídni první kolo jednání, na jejichž konci by měla být na stole společná dohoda o kontroverzním íránském jaderném programu. Západní státy Teherán obviňují ze snahy postavit jadernou zbraň, ten to ale odmítá a svůj program označuje za civilní a mírumilovný. Vídeňská jednání jsou výsledkem dočasné dohody, kterou strany uzavřely loni v listopadu s platností od 20. ledna tohoto roku. V ní se Teherán výměnou za uvolnění některých sankcí zavázal pozastavit obohacování uranu, umožnit každodenní kontroly inspektorů MAAE a dočasně odstavit reaktor na těžkou vodu v Araku. Dohoda strany zároveň zavazuje k nalezení trvalého společného řešení do šesti měsíců, i když ultimátum lze po vzájemné domluvě prodloužit. Jednání byla po třech dnech ukončena. Podle oficiálních vyjádření byla atmosféra na setkáních pozitivní a strany se domluvily na časovém rámci a identifikovaly hlavní konfliktní body, jež mají být adresovány. K možnosti dosažení trvalého řešení íránského jaderného programu se ale většina odborníků i politických představitelů zúčastněných zemí, včetně samotného íránského duchovního vůdce ajatolláha Chameneího či představitelů USA a EU, staví poměrně skepticky. Další kolo jednání má být zahájeno ve Vídni 17. března.

19. 2. – Francie a Německo vyšlou část společné brigády do Mali

Pro první společnou operaci francouzsko-německé brigády na africké půdě se rozhodli ministři obou zemí. Vojenská posádka bude nasazena v Mali, kde se integruje do evropské mise působící zde od loňského února a čítající momentálně na 3 000 vojenských sil. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy plánuje obnovit mandát výcvikové mise až do roku 2016. Celá akce proběhne pod záštitou EU. Francouzsko-německá brigáda, která byla zřízena v roce 1989 ke zvýšení vojenské spolupráce, v minulosti společně působila například v Afghánistánu nebo Kosovu. Ačkoliv není vždy jednoduché sladit pravidla pro zakázky jednotlivých armád, přínos mise je nepopíratelný. V Mali budou pomáhat při zajišťování bezpečnosti před útoky ozbrojených islamistů, snažících se na severu země vytvořit vlastní stát založený na přísném dodržování islámského práva.

640px-Jägerbataillon_291_Strasbourg_place_de_la_République_défilé_13_juillet_2013_03
Příslušníci společné francouzsko-německé brigády na prohlídce ve Štrasburgu (Zdroj: Wikimedia.org).

21. 2. – ETA podle inspektorů úspěšně odzbrojuje

Teroristická organizace ETA bojující od roku 1968 za samostatný baskický stát, se vzdala části svého zbrojního arzenálu, oznámil šéf Mezinárodní ověřovací komise (IVC), která má k dispozici detailní seznam odevzdaných zbraní, Ram Manikka lingam. Tento krok navazuje na ukončení násilné kampaně v roce 2011 a vyhlášení trvalého příměří. Španělská vláda však odmítá s bývalými teroristy, jež mají na svědomí více než 800 životů, vyjednávat a požaduje úplné odzbrojení. Španělský ministr vnitra Jorge Fernandez Diaz řekl, že jedině španělská policie a osobní stráž může pracovat na rozpuštění a odzbrojování ETA a nikoliv mezinárodní tým „ověřovatelů“ složený z bývalých diplomatů, politiků a politických poradců sídlící v Amsterdamu. BBC zveřejnila exkluzivní záběry ukazující dva členy IVC, provádějící na tajném místě kontrolu vyřazených zbraní. Podle zprávy komise jsou tyto zbraně a výbušniny nyní řádně zapečetěny. Členové týmu se zavázali jednat transparentně a spolupracovat se španělským soudem.

23. 2. – Německo plánuje více transparentní armádní akvizice

První žena nedávno zvolená na post ministryně obrany, Ursula von der Leyen, zveřejnila plány na modernizaci a transformaci německé armády. Stěžejní součást reformy spočívá v přepracování politiky zadávání veřejných zakázek a vytvoření transparentního a efektivního přístupu získávaní zbraní a vojenského vybavení. Podle slov von der Leyen bude důraz kladen na dodržování finančního a časového rámce, což byl největší problém předchozí vlády, která důsledně nedodržovala plány a nezajišťovala udržitelný způsob v rámci projektového řízení ve vojenských zakázkách. Ministryně obrany hodlá zaměstnat speciální tým odborníků, jejichž úkolem bude vyhodnocovat všechny významné akviziční programy. Cílem přezkumu má být zajištění maximální transparentnosti postupů. Zvýšená pozornost bude věnována také analýzám rizik, jež ministryně označila v  současné podobě za velmi nevyhovující. Von der Leyen by se ráda zasadila o větší zapojení Německa do globální bezpečnosti. Německá vojska by tak měla hrát aktivnější roli v zahraničních misích po celém světě. Kancléřka Angela Merkelová vkládá do první německé ministryně obrany mnoho nadějí. Než se von der Leyen stala šéfkou tohoto resortu, byla jako jedna z vůdčích osobností Křesťansko-demokratické unie viděna jako potenciální nástupkyně kancléřky. Zkušeností s vedením ministerstva má také, neboť v letech 2009 až 2013 zastávala post ministryně práce a sociálních věcí.

V souvislosti s transformací německé armády stojí za zmínku také plánované snížení objednávky stíhacích letadel Eurofighter ze současných 180 na 143. Snížení bylo údajně rozhodnuto už koncem roku 2011 za doby působení ex-ministra Thomase de Maziera. Z celkového počtu byla dodána více než stovka stíhaček za zhruba 14 miliard eur. Společnost Airbus, jež je součástí konsorcia Eurofighter, požaduje údajně za zrušení objednávky 37 stíhaček odškodné ve výši 900 milionů eur. I když ministerstvo obrany informaci zatím nepotvrdilo, podle některých zdrojů byla tato otázka na stole již nějakou dobu a není tak žádným překvapením.

German_eurofighter
Německý Eurofighter Typhoon (Zdroj: Wikipedia.org).

24. 2. – Americkou armádu čeká zeštíhlování

Americký ministr obrany Chuck Hagel představil plány na výrazné zeštíhlení amerických ozbrojených sil. Počet příslušníků americké armády v aktivní službě by se měl snížit ze současných 520 tisíc na 440 až 450 tisíc, což by byl nejnižší stav od roku 1940 před tím, než Spojené státy vstoupily do druhé světové války. V rámci úspor by současně mělo dojít k úplnému vyřazení všech letek útočného letounu A-10 a špionážního letounu U-2. Administrativa chce v roce 2017 doporučit také uzavření některých domácích základen.

Americké výdaje na obranu se téměř zdvojnásobily po teroristických útocích z 11. září a dnes jsou dokonce vyšší než po většinu doby studené války. Hagelovy plány tak v první řadě reagují na rostoucí fiskální tlak a potřebu omezit vládní výdaje. Je ale otázkou, zda budou tyto úspory postačující. Například podle Winslowa Wheelera z Project on Government Oversight bude i po zavedení těchto opatření obranný rozpočet dosahovat úrovně z roku 2005, což je částka pořád vyšší než v dobách studené války. Proti Hagelovým návrhům se již vyslovili někteří republikánští kongresmani a je více než patrné, že o financování ozbrojených sil se v Kapitolu ještě povede urputný boj.

25. 2. – Obama vyhrožuje úplným stažením z Afghánistánu

Americký prezident Barack Obama varoval svého afghánského kolegu Hamída Karzáího, že v případě nepodepsání bezpečnostní smlouvy s Washingtonem, která by zajistila podmínky pro setrvání amerických vojáků v zemi po odchodu většiny koaličních sil, jsou Spojené státy připraveny k úplnému stažení do konce tohoto roku. Smlouva byla již schválena afghánským národním shromážděním v listopadu loňského roku a v cestě jí stojí pouze Karzáího podpis. Ten ale prezident podmiňuje zahájením mírového procesu s Tálibánem. Karzáího působení v úřadu končí v dubnu, kdy proběhnou nové prezidentské volby. Část kandidátů již vyjádřila ochotu smlouvu s Washingtonem v případě svého volebního vítězství podepsat. Podle náčelníka generálního štábu gen. Martina Dempseyho mohou tyto spekulace podnítit nepřítele a inspirovat některé členy afghánských bezpečnostních sil ke spolupráci s Tálibánem. Generál prohlásil, že definitivní rozhodnutí o stažení či setrvání amerických sil v Afghánistánu zatím nepadlo, ale je nutné ho učinit do léta.

25. 2. – Evropané zastavují pomoc Ugandě

Několik evropských států oznámilo, že poté, co ugandský prezident podepsal kontroverzní zákon umožňující věznit homosexuály za projevy jejich sexuální orientace, pozastavuje pomoc této chudé africké zemi. V reakci na drakonický zákon se takto vyjádřilo například Norsko, Nizozemsko nebo také Dánsko. Rozhodnutí prezidenta Yoweriho Museveniho tak bude zemi stát několik desítek miliónů dolarů. Půjčka, kterou Ugandě přiklepla Světová banka, dosahuje téměř dvou miliard dolarů. Například Norsko v rámci půjčky zasílalo ugandské vládě každoročně 64 milionů dolarů. Peníze nejčastěji putovaly na zdravotnictví, školství a armádu.

27. 2. – Polsko bude mít nové cvičné stíhací letouny

Polský ministr obrany podepsal v nedávných dnech smlouvu stvrzující nákup osmi lehkých bojových letounů Alenia Aermacchi M-346 Master v hodnotě 280 milionů eur. Letadla italské společnosti Alenia Aermacchi vyhrály prosincový konkurz, kde porazili konkurenční stroj T-50 vyráběný Jihokorejci. Součástí zakázky je nejen dodej letounů určených k pokročilému výcviku pilotů nadzvukových bojových letounů, ale také samotné vzdělávací program pro piloty a inženýry.

28. 2. – Afričtí imigranti na španělském území

Přílivu imigrantů ze subsaharské Afriky nečelí jenom Itálie, ale také Španělsko. Podle novinových zpráv se podařilo až dvěma stovkám afrických uprchlíků nelegálně proniknout z Maroka na španělské území. Dějištěm utrpení utečenců se stala obdobně jako v Itálii Lampedusa španělské autonomní město Melilla. Mnoho uprchlíků utrpělo při přelézání šestimetrového ostnatého plotu řezná poranění. Během incidentu migranti údajně agresivně útočili na policisty snažící se je zadržet, házeli na ně kamení, klacky, ale také láhve. Problém s nelegální migrací z afrického kontinentu sužuje Španělsko již několik let. Přijímací středisko v Melille, které je magnetem pro Afričany hledající práci nebo žádající v Evropě o azyl, je přeplněné. Podle jeho manažera Carlose Montera je určeno pro 480 lidí, v současnosti se jich tam nachází více než trojnásobek. Druhou španělskou exklávou přitahující davy chudých Subsahařanů představuje Ceuta, nacházející se na nejsevernějším cípu Maghrebu. I ta hlásí každý měsíc několik obětí utonuvších na starých člunech ve snaze doplout na španělské pobřeží. Největší počty mrtvých však vykazuje italská Sicílie, která, jak už jsme několikrát psali, představuje pro řadu afrických uprchlíků hlavní bránu do EU.

28. 2. – Britští nacisté byli za války řízeni agentem MI5

Zajímavé tajemství z dob druhé světové války přinesly britské Národní archivy. Nově zveřejněné dokumenty odhalují, že většina britských nacistických sympatizantů byla během války řízena a kontrolována agentem MI5 s krycím jménem Jack King, který úspěšně předstíral úzké vazby na Gestapo. Díky jeho práci bylo identifikováno několik stovek lidí, kteří byli ochotni v případě německé invaze poskytnout nacistům pomoc a představovali tak pro Spojené království vážnou bezpečnostní hrozbu.

Autoři: Juraj Nosál, student magisterského oboru Mezinárodní vztahy a Martina Ulmanová, studentka magisterského oboru Bezpečnostní a strategická studia, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *