Novinky z euroatlantického prostoru: září 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc září.

Západ a ukrajinský konflikt

Členské státy EU přijaly začátkem měsíce nové sankce proti Rusku, které viní z pokračujícího konfliktu na Ukrajině. I přes příměří, podepsané představiteli bojujících stran 5. září v běloruské metropoli Minsk, boje na některých místech pokračují. Nové sankce, které výrazně omezují operování ruských ropných společností na evropských finančních trzích, vstoupily v platnost 12. září. V ten samý den oznámil nové sankce namířené proti ruskému bankovnímu, obrannému a energetickému sektoru také Washington.

V polovině září přišel ukrajinský ministr obrany Valery Heletey s tvrzením, že členské země NATO se rozhodly poskytnout Ukrajině dodávky zbraní. Dle ministrových slov byla tato asistence dojednána během jeho bilaterálních setkání s představiteli několika členských států u příležitosti aliančního summitu ve Walesu. Představitelé NATO ale jakékoliv plány poskytnout Ukrajině dodávky zbraní popřeli. Aliance nicméně nemá vliv na rozhodnutí jednotlivých členských států, které by se mohly k tomuto kroku rozhodnout. Nepopíratelná podpora NATO Ukrajině byla ale zcela jasně deklarována společným vojenským cvičením, jež proběhlo v blízkosti Lvova. Akce se zúčastnilo na 1500 vojáků z 15 zemí. Cvičení zahrnovala také další partnerské země z programu Partnership for Peace a podle představitelů USA bylo naplánováno ještě před vypuknutím konfliktu na Ukrajině.

Americký senát mezitím v druhé polovině září projednával uvalení dalších sankcí na obranný, bankovní a energetický sektor v Rusku. Návrhy zahrnují také poskytnutí letální vojenské pomoci ukrajinské armádě. Prezident Obama se nicméně takovému kroku doposud brání a Spojené státy zatím poskytly Ukrajině pouze neletální asistenci v podobě technických zařízení, komunikačních systémů, vozidel či individuálního taktického vybavení. Letální asistenci by měly podle senátního návrhu představovat protitankové zbraně, ruční zbraně a střelivo, proti-dělostřelecké radary pro zjišťování a zaměření dělostřelecké baterie nebo požární signalizace. Tyto položky by americkou vládu stály zhruba 350 milionů dolarů.

Irácká krize a islámský stát

Summit NATO ve Walesu přinesl americkou a britskou iniciativu pro boj proti Islámskému státu (IS), z níž následně vznikla desetičlenná koalice primárně složená ze západních států. Nadále však panovalo přesvědčení, že je potřeba, aby se ke koalici přidaly rovněž arabské země, kdy některé z nich onu výzvu vyslyšely. Svou pomoc nabídli Bahrajn, Egypt, Irák, Jordánsko, Libanon, Omán, Katar, Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty. Naopak k mezinárodnímu komuniké se dosud nepřidalo Turecko. Mezitím americký prezident Barack Obama schválil vyslání dalších 350 vojáků do Iráku, kteří doplní dosavadní jednotky. Tito vojáci se podílejí jak na ochraně americké ambasády a konzulátu, tak i na samotné letecké kampani proti cílům IS či asistenci iráckým a kurdským ozbrojeným silám. Další participující zemí se stala Kanada, která vysílá na žádost Obamy až 100 vojenských poradců. Kanadský premiér Stephen Harper vidí nutnost boje proti IS zvláště z důvodu možného výcviku teroristů, kteří by mohli ohrožovat západní státy. Německo naopak deklarovalo, že v boji proti IS dodá zbraně, vozidla a neletální vybavení kurdským stíhačům v severním Iráku a samo vyšle 40 svých vojáků k trénování těchto vojáků. Vybavení včetně vysílaček, nočních přístrojů na vidění, detektorů kovů či polní kuchyně bude dodáno do nekonfliktních zón a bude určeno pouze k boji proti IS.

V druhé polovině měsíce započaly Spojené státy společně s pěticí arabských spojenců  letecké útoky na cíle IS v Sýrii a americký senát schválil Obamův plán k výcviku a vyzbrojení syrských rebelů bojujících proti IS. Obama však zdůraznil, že nehodlá proti IS zakročit pozemním útokem na území Sýrie bez svolení místních autorit. Právě souhlas syrského prezidenta Assada je velkou otázkou – americké ministerstvo zahraničí v čele s Johnem Kerrym poslalo syrské vládě pouze upozornění, že na jejím území bude docházet k útokům, a to bez předešlé konzultace. I přesto Assad údajně podpoří jakékoli akce vedoucí k zneškodnění teroristů v jeho zemi, což dle mluvčího Pentagonu může trvat roky. Do mezinárodní koalice se nově zapojila Francie, jejíž prezident Hollande ujistil spojence, že jeho země se bude podílet na bombardování, avšak pouze v Iráku. Již nyní se Francie aktivně zapojuje a posílá kurdským letcům vybavení pro zefektivnění boje s příslušníky IS. Francie také hostila mezinárodní konferenci, jíž se zúčastnilo 26 států a jež dosáhla konsensu v podpoře nové irácké vlády a zastavení IS jakýmikoli nutnými vojenskými prostředky.

Spojenci mezitím nadále pokračují v náletech, jejichž číslo se od počátku kampaně vyšplhalo téměř na 200. K akcím proti IS se dosud zapojilo na 50 států, včetně těch arabských. Barack Obama rovněž vystoupil se svým projevem na zasedání OSN v New Yorku, kde vyzval ostatní členské státy k tomu, aby se k němu přidaly v jeho úsilí rozložit a zničit IS, který je dle jeho slov „sítí smrti“. Na konci září nově oznámily zapojení do koalice Velká Británie a Dánsko. Oba státy již vyslaly své bojové letouny, prozatím však pouze do Iráku. Někteří britští poslanci však oponovali, že se jejich země opět řítí do stejného maléru jako v případě předešlé války v Iráku, která akorát vyprovokovala džihádistické hnutí. Dále v souvislosti s domnělým plánováním útoků na USA a evropské státy bylo ohlášeno bombardování sídla Khorasan skupiny, která při náletech údajně přišla o svého vůdce. Koalici se rovněž podařilo úspěšně zničit několik rafinérií pod kontrolou IS blízko turecké hranice. Do náletů se poprvé zapojil také stíhací letoun F-22 Raptor.

F-22_Refueling_Syria
F-22 Raptor při tankování za letu během operace nad Sýrií (Zdroj: Wikimedia).

Severní Amerika

Hagel volá po inovacích a reformách v obraně

Americký ministr obrany Chuck Hagel vyzval ve svém proslovu v Newportu obranný průmysl k vyvíjení nových technologií, operačních konceptů či metod zadávání veřejných zakázek. Dle Hagela je inovace vzhledem ke škrtům v obranném rozpočtu rozhodující. Spojené státy mají být inovativní nejen ve vývoji technologií, ale i v jejich nákupech a užití tak, aby byly dosaženy operační a strategické cíle. Hagel již určil ve svém ministerstvu osoby, které by měly stát v čele pracovních skupin, jež mají za cíl prozkoumat potřebné technologie, které by úspěšně čelily budoucím hrozbám, a nalézt vhodné partnery v obranném průmyslu a mezi spojenci k jejich vývoji. Rozpočet na výzkum a vývoj v obraně totiž v posledních letech klesl až o 20 miliard dolarů a sám Pentagon nezvažuje zařazení nových programů do obranných výdajů, pokud se neobjeví škrty v jiné oblasti. V tomto kontextu byl proto vytvořen program „Better Buying Power 3.0“, který má pomoci zvýšit konkurenci pro omezený počet programů a zároveň sdílet finanční zátěž některých oblastí výzkumu a vývoje s partnery. Hagel chce také nadále pokračovat v reformních opatřeních v rámci akvizicí, vojenského zdravotnictví či jaderného podniku, a to navzdory globálním hrozbám či vojenským aktivitám v předešlých měsících.

Imigrační reforma pozdržena

Americký prezident Barack Obama se rozhodl opustit svůj plán na prosazení nové imigrační reformy, o níž se mluví především ve spojitosti s uprchlíky ze Střední Ameriky. Obama v červnu slíbil nové exekutivní pravomoci, které by měly změnit vízová pravidla, posílit bezpečnost na hranici s Mexikem či představit plán pro milióny nelegálních imigrantů žijících ve Spojených státech, jak získat americké občanství. Nicméně Bílý dům nyní tvrdí, že reforma je odložena, a to pravděpodobně až do listopadových „průběžných“ voleb. Obama reformu slibuje již roky, avšak jeho dosavadní plány byly vždy zmařeny republikány v Kongresu, z jejichž strany je tato problematika nyní před volbami „extrémně politizována“. Očekává se ale, že by reforma mohla být prosazena ještě do konce letošního roku.

První brigáda kybernetické ochrany

Americká armáda na počátku září aktivovala svou historicky první brigádu kybernetické ochrany (Cyber Protection Brigade), která představuje hlubší investice armády do kybernetických schopností. Brigáda se skládá z 20 týmů, které jsou obsazeny vojáky i civilními zaměstnanci, a má za cíl provádět defenzivní operace v kyberprostoru na podporu sdílených a armádních misí. Brigáda rovněž obsazuje, trénuje a vybavuje své týmy nejen pro potřeby americké armády, ale i Velitelství kybernetické obrany (U.S. Cyber Command), jež centralizuje vedení kybernetických operací v rámci ozbrojených sil.

Schválení Obamova plánu o syrských rebelech

Americký Kongres odhlasoval iniciativu prezidenta Baracka Obamy na podporu umírněných syrských rebelů v boji proti Islámskému státu (IS). Tento plán ve výši 500 miliónů dolarů, který má zahrnovat výcvik a vyzbrojení umírněné opozice, byl schválen oběma komorami i přes výhrady některých kongresmanů z obou politických stran. Program má být uskutečněn v období od 1. října do 11. prosince a další hlubší opatření budou projednány po „průběžných“ volbách. Ministr zahraničí John Kerry během slyšení parlamentního výboru vyvracel pochybnosti o loajalitě a efektivitě povstaleckých skupin. Prohlásil,  že kolem 4 000 militantů se již zapojilo do bojů proti IS a dalším islamistickým bojovníkům. Přestože někteří republikánští představitelé argumentují, že by Obama měl zvážit vyslání bojových jednotek do Sýrie a Iráku, prezident opětovně oznámil, že nepovolí pozemní operaci ani v jedné z těchto zemí. Spojené státy společně s dalšími členy koalice již od počátku měsíce podnikají letecké útoky na cíle IS v Iráku, a později byly tyto akce rovněž rozšířeny na území Sýrie.

Pokračování násilí ve Fergusonu

Poté, co došlo za podezřelých okolností k požáru památníku černošského teenagera Michaela Browna, který byl minulý měsíc zastřelen bělošským policistou, rozpoutaly se ve městě Ferguson opět nepokoje. Protestující vyplenili obchod a zaútočili na policisty kamením, z nichž několik bylo zraněno. V reakci na tyto události policie oznámila, že takové chování nebude tolerováno, nepodnikla však prozatím žádná předběžná opatření. Přestože politici a představitelé komunity dokázali v předchozích týdnech uklidnit nespokojenou černošskou většinu, ve městě nadále panuje napětí především s ohledem na stíhání policisty za zastřelení Browna, o čemž má porota v blízké době rozhodnout. O několik dní později rovněž došlo za nejasných okolností k postřelení policisty, jehož stav je dosud nejasný.

Direktiva na poskytování informací o bezpilotních letounech

Bílý dům připravuje direktivu, která by po federálních agenturách poprvé v historii vyžadovala zveřejnění informací, kde po Spojených státech létají jejich „drony“ a jak nakládají s údaji získanými z tohoto leteckého dohledu. Tento prezidentský dekret by tak donutil Pentagon, ministerstvo spravedlnosti či ministerstvo pro vnitřní bezpečnost odhalit více detailů o velikosti a schopnostech jejich dohledu, což bylo dosud drženo v utajení. Mandát by se měl však vztahovat jen na federální drony užívané v americkém vzdušném prostoru, naopak by se neměl týkat zámořských vojenských a zpravodajských operací. Užívání bezpilotních letounů je v USA povoleno pouze federálním agenturám, přesto Federální letecká správa (FAA) již pracuje na pravidlech, která mají postupně zpřístupnit americké nebe „dronům“ všeho druhu.

640px-MQ-9_Reaper_taxis
Ilustrační obrázek: Bezpilotní letoun MQ-9 Reaper (Zdroj: Wikimedia).

Kanada ruší pasy zahraničním bojovníkům

Kanadská vláda se rozhodla zakročit proti svým občanům, kteří se rozhodli připojit do bojů na straně extrémistických skupin v Iráku a Sýrii, a začala s rušením jejich pasů. Ministr pro občanství a imigraci Chris Alexander řekl, že jeho resort anuloval pasy i občanům, kteří dosud neopustili zemi, nicméně měli v úmyslu cestovat do těchto nestálých oblastí a stát se zahraničními bojovníky. Alexander nechtěl prozradit, kolika osob se tento krok týkal, zmínil pouze, že šlo o „více případů“. Zrušení pasů v tomto případě znamená, že tyto osoby své pasy nemohou užít jak k návratu do vlasti, tak i k vycestování kdekoliv jinde. Vláda oznámila, že asi 30 Kanaďanů bojuje na straně extrémistických skupin v Sýrii a dalších 130 je aktivních v jiných oblastech.

Kanada chce zaplnit mezery ve schopnostech námořnictva

Kanadské námořnictvo již několik let čelí problémům se zásobováním svých lodí na moři či poskytnutím dostatečné protivzdušné obrany. Očekává se tedy, že se země obrátí na své spojence ve Spojených státech a Severoatlantické alianci kvůli zaplnění těchto nedostatků. Existuje zde možnost, že by kanadské námořnictvo získalo dvě přebytečné zásobovací lodě od USA pro zajištění podpory svých válečných lodí na misích. Vzhledem k nedostatku financí je totiž nemožné opravovat dosavadní až 40 let stará plavidla, a proto dochází k jejich vyřazení. Kanada sice plánuje nákup dvou nových podpůrných plavidel ve výši 2,5 miliard dolarů, nicméně tyto nové lodě budou připraveni až v letech 2019-2020. Vyřazované lodě, které dosud poskytovaly ochranu vzdušného prostoru, pak mají být nahrazeny modernizovanými fregatami. Než však dojde k jejich zavedení do služby, Kanada se bude v koaličních misích spoléhat na americké námořnictvo.

Podpis americko-afghánské bezpečnostní dohody

Afghánská vláda v čele s novým prezidentem Ashrafem Ghanim podepsala se Spojenými státy dlouho očekávanou Bilaterální bezpečnostní dohodu (BSA), která umožňuje amerických vojenským jednotkám působit v zemi i v dalších letech. USA mají v plánu ponechat v Afghánistánu 9 800 vojáků, kdy společně se speciálními jednotkami dalších zemí budou provádět protiteroristické operace a trénovat afghánské bezpečnostní složky. Do konce roku 2015 mají USA snížit svou přítomnost o polovinu a ke konci roku 2016 se stáhnout téměř úplně. Současně v tento den došlo k podpisu separátní smlouvy se Severoatlantickou aliancí, která od počátku příštího roku započne v zemi novou tréninkovou misi o celkovém počtu 12 000 vojáků. Mezi vedoucí země kromě USA by měly patřit Německo, Turecko a Itálie.

Britské ostrovy

Nová protiteroristická opatření

Britský premiér David Cameron předložil řadu nových bezpečnostních opatření, která mají eliminovat teroristickou hrozbu ve Velké Británii na základě zabavování pasů či zákazu vstupu do vlasti. Toto oznámení přišlo krátce poté, co byla zvýšena úroveň teroristické hrozby v zemi vzhledem k vývoji na Středním východě. Dosud kolem 500 britských občanů vyjelo bojovat do Iráku a Sýrie ve jménu Islámského státu či jiných militantních skupin. Mezi hlavní změny by mělo patřit upravení legislativy tak, aby dávala policii statutární pravomoci zabavit pasy osobám podezřelým z terorismu již na britských hranicích, nebo jim zabránit v návratu do vlasti. Dále je plánováno, že teroristé budou muset podstoupit de-radikalizační programy a letecké společnosti budou muset podávat více informací o svých cestujících, kteří letí z/do konfliktních oblastí.

 V tomto kontextu Cameron na summitu NATO ve Walesu vyzval spojence, aby neplatili výkupné teroristům, kteří unesli jejich občany. Velká Británie dlouhodobě deklaruje, že neplatí těmto militantním skupinám výkupné na rozdíl od jiných států, dle kterých po zaplacení určité sumy došlo k propuštění jejich občanů. Britská vláda rovněž odmítá nasazení speciálních sil na záchranu dalšího Brita, který je zajat členy Islámského státu, s odůvodněním, že nezná jeho přesnou lokaci.

Britská vláda nakoupí vozidla Scout

Britské ministerstvo obrany uzavřelo na summitu NATO ve Walesu smlouvu s firmou General Dynamics na nákup 589 obrněných vozidel Scout ve výši 3,5 miliard liber. Dodávka prvních vozidel je plánována na rok 2017a celá brigáda by pak měla být připravena k nasazení v roce 2020. Zbylý počet vozidel má být dodán nejpozději do roku 2024. Tato nová zakázka má posílit nejen bezpečnost Velké Británie, ale také zajistit nová pracovní místa. Dle původního plánu má být prvních 100 vozidel postaveno v závodech General Dynamics ve Španělsku, nicméně vzhledem k jejich ceně by britská vláda preferovala výrobu na britské půdě. Z tohoto důvodu britské ministerstvo obrany požádalo firmu o přehodnocení svých požadavků.

scout_a4
Obrněné vozidlo Scout (Zdroj: General Dynamics).

Obranný rozpočet spadne pod 2 % HDP

Dle britského nezávislého think-tanku RUSI bude britský obranný rozpočet v následujícím roce dosahovat pouze 1,88 % HDP. Toto číslo navíc bere v potaz pouze současné plánované výdaje a odhady růstu, nikoliv výdaje na případné nové operace. Tato zpráva přišla dva dny poté, co britský ministr obrany Michael Fallon nabádal spojence na summitu NATO ve Walesu, aby navyšovali své obranné rozpočty. Velká Británie byla doposud jednou ze čtyř zemí, která dosahovala požadované hranice 2 % HDP. V kontextu zajištění obrany země navíc přišlo ze strany některých britských poslanců varování, že britská armáda může čelit „mezerám“ v řadách vojenských příslušníků, pokud ministerstva nezajistí dostatečné nábory do záloh.  Britská armáda se v rámci programu Army 2020 potýká se snižováním počtu vojáků a naopak navyšováním rezervistů s cílem ušetřit 10,6 miliard liber v průběhu deseti let. Nicméně nárůst počtu členů záloh není tak vysoký, jak se očekávalo, a proto vyvstaly tyto obavy, které mohou mít dle poslanců dlouhodobé implikace týkající se morálky či flexibility.

Na druhou stranu však přišla dobrá zpráva ze strany britského premiéra Davida Camerona, který oznámil, že druhá letadlová loď s názvem Prince of Wales bude rovněž zavedena do služby. Osud této lodi byl nejistý již od vydání nové strategické koncepce v roce 2010, kdy se dokonce uvažovalo o jejím prodeji. Prince of Wales by měla být dostavena v roce 2017 a plné operability by se měla dočkat v roce 2023, stejně jako první letadlová loď Queen Elizabeth.

Skotsko v referendu hlasovalo proti nezávislosti

Skotsko v očekávaném referendu odhlasovalo, že chce nadále zůstat součástí Velké Británie. Voliči odmítli nezávislost v poměru 55 % hlasů vůči 45 %. Britský premiér David Cameron vyjádřil potěšení nad výsledkem a ubezpečil skotské představitele, že závazky týkající se širších pravomocí pro Skotsko budou ctěny „v plném rozsahu“. Cameron také uznal, že lidé v Anglii, Walesu a Severním Irsku musí mít větší slovo v rozhodování o svých záležitostech. Samotný průběh hlasování dle skotské policie proběhl hladce, nicméně po vyhlášení výsledků se v Glasgow rozpoutaly potyčky mezi unionisty a zastánci nezávislosti, které skončily zatčením 20 osob za různé trestné činy, včetně narušení veřejného pořádku či vandalismu. Skotské referendum mělo také značný vliv na separatistické tendence španělského Katalánska, jehož parlament a následně i prezident regionu odsouhlasili vyhlášení vlastního referenda o nezávislosti. To by se mělo konat 9. listopadu tohoto roku, nicméně madridská vláda jakékoliv takové úsilí odmítá a španělský ústavní soud referendum pozastavil s odůvodněním, že potřebuje prozkoumat, zda hlasování neporušuje ústavu země.

Britský přístup k imigrantům v Calais

Britská vláda přislíbila Francii finanční pomoc ve výši 12 miliónů liber, které mají přispět k vyřešení problému nelegálním imigrantů, jež se snaží dostat přes francouzský přístav Calais do Velké Británie. Finance mají být vynaloženy na posílení bezpečnosti přístavu, budování pevnějších plotů, širší zabezpečení přilehlých parkovišť či zavedení nových technologií pro detekci imigrantů v kamionech směřujících do Velké Británie. Britské a francouzské orgány činné v trestném řízení by se také měly zaměřit na organizované gangy, které stojí za obchodováním s lidmi a pašováním. Francie se domnívá, že v Calais je dosud 1 500 nelegálních přistěhovalců, kteří prchají z humanitární krize v severní a východní Africe a na Blízkém východě. Velká Británie byla dlouhodobě vyzývána svým sousedem přes kanál La Manche, aby začala krizovou situaci řešit, jinak by mohlo dojít ze strany Francie k uzavření přístavu. Obě strany se mimo jiné zavázaly, že se pokusí prosadit nová opatření na poli Evropské unie s ohledem na migrační krizi v oblasti Středozemního moře. Kolem 50 osob rovněž uspořádalo protestní akci v britském přístavu Dover na podporu řidičů nákladních aut, kteří mohou čelit vysoké pokutě, pokud se nelegální imigranti nachází v jejich vozidlech.

Kontinentální Evropa

Francouzsko-polská obranná spolupráce

Na konferenci v polské Kielce se francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian a jeho polský protějšek Tomasz Siemoniak dohodli na bližší spolupráci obou zemí ve vojenském modernizačním programu. Polsko se snaží dokončit své plány na rok 2015 zahrnující 70 více-úkolových bojových helikoptér a tender na protiraketovou obranu. Na tendrech se podílí Francie s konsorciem Eurosam vlastněným francouzsko-italskou MBDA a Thales Group. Na zakázce helikoptér dále soupeří například francouzský Airbus Helicopters s britsko-italskou firmou AugustaWestland. Polská objednávka na protiraketové systémy by se mohla vyšplhat na 26,5 miliard zlotých (8,5 miliard dolarů) a vrtulníkový kontrakt na 8 miliard zlotých.

Obamova návštěva v Estonsku

Americký prezident Barack Obama při své návštěvě Estonska oznámil rozšíření působení amerických ozbrojených sil v baltském regionu a přislíbil podporu NATO v případě dalších kroků Ruska vůči pobaltským zemím. Tento plán je rozšířením iniciativy na zvýšení americké vojenské přítomnosti v Evropě, kterou Obama představil již na jaře, a má zahrnovat vyslání více jednotek letectva a letounů na plánovaná cvičení v této oblasti. Obama ve svém proslovu odsoudil ruskou agresi na Ukrajině a vyjádřil podporu pobaltským republikám, kdy řekl, že s NATO již nikdy tyto země neztratí svou nezávislost. Stejně tak Obama promluvil k dalším zemím sousedícím s Ruskem, pro něž dle jeho slov dveře do NATO zůstávají nadále otevřené. Americký prezident rovněž nezapomněl zmínit článek 5 Washingtonské smlouvy, jehož význam považuje za „křišťálově jasný“.

Žádná francouzská loď pro Rusko

Kontroverzní dodávka dvou francouzských leteckých lodí, Vladivostok a Sevastopol, Rusku byla prezidentem Hollandem pozastavena. První loď měla být přitom dodána již na konci října, avšak z důvodu eskalace napětí na Ukrajině bude muset ještě počkat ve francouzském přístavu. Celková cena lodi se odhaduje na 1,2 miliardy euro, a jelikož Rusko již většinu uhradilo, Francie bude muset Kremlu peníze vrátit a ještě zaplatit pokutu ze zpoždění okolo 251 milionů euro. Stornování celé dodávky obou lodí by pak vyšlo asi na tři miliardy euro. Dodání lodí kritizoval jak americký prezident Obama, tak britský premiér Cameron i přesto, že smlouva byla uzavřena dřív, než EU a USA uvalily sankce na Rusko. Francie dlouho odolávala tlaku, protože případné zrušení kontraktu by rovněž mělo za následek ztrátu práce stovek dělníků. Ruský náměstek ministra obrany Yury Borisov poznamenal, že tato skutečnost sice ztíží dosavadní vztahy s Francií, nicméně neohrozí modernizaci ruské armády.

Kritika německých pravidel pro zbrojní export

Výkonný ředitel společnosti Airbus Tom Enders se pustil do kritiky německé vlády za její restriktivní politiku exportu zbraní, jež by dle něj mohla odradit mezinárodní spolupráci v budoucích obranných projektech. Enders tvrdí, že to, co německá vláda říká a dělá, jsou dvě odlišné věci. Německý ministr hospodářství  Sigmar Gabriel chce na jednu stranu zpřísnit pravidla pro vývoz zbraní do „citlivých“ oblastí a nechává se slyšet, že budoucnost německého obranného průmyslu spočívá v konsolidaci s evropskými partnery. Na druhou stranu je však Gabriel dlouhodobě skeptický vůči plánovanému spojení německého výrobce tanků a obrněných vozidel Krauss-Maffei Wegmann (KMW) s francouzským oponentem Nexter, kdy místo toho preferuje propojení KMW s další německou firmou Rheinmetall. Olej do ohně navíc Berlín přilévá blokací smlouvy evropského mezinárodního výrobce raketových střel MBDA na dodávku protitankových střel Milan ER Kataru, neboť nechce dát souhlas k přesunu součástek z Německa do Francie. V tomto kontextu Airbus vlastní 37,5 % společnosti MBDA. Enders se dále nechal slyšet, že zpřísnění pravidel pro export může stát Německo řadu pracovních míst a akce Berlína by mohly brzdit pokrok i na evropské úrovni.

Nizozemsko navýší obranný rozpočet

Nizozemský král Willem-Alexander u příležitosti dvoustého výročí zrodu nizozemského království upozornil na fakt, že hrozby se nedějí pouze tisíce kilometrů daleko, ale také přímo v rámci jejich země. Let MH17, při kterém bylo zabito na 298 pasažérů hlavně nizozemského původu, a krize na Ukrajině jsou dle krále těsně provázané situace. Panovník dále upozornil na rostoucí radikalizaci mladých muslimů a snahu nizozemské vlády zabránit jim v odchodu do Sýrie a Iráku. Vláda proto uvolní dalších 100 milionů euro na fiskální rok 2015, což je známkou prolomení trendu obranných škrtů a úspor let minulých.

Přístup evropských zemí k džihádistům

Evropské země se rozhodly tvrději zakročit proti džihádistům evropského původu. Až 3 000 evropských občanů má údajně působit ve zhruba 31 000 velké islámské armádě. Interpol proto vyvinul účinný program na upozornění lidí vytipovaných jako možní radikální islamisti, kteří mají úmysl vycestovat do Sýrie a Iráku, popřípadě se vrátit z těchto oblastí zpět do Evropy. Barevné označení v systému napoví, z čeho je jedinec podezřelý. Něco podobného zavedlo také Německo, kde se po vložení údajů z občanského průkazu do databáze celníkům na letišti zobrazí, zda je občan podezřelý z napojení na džihádisty. V takovém případě může být zadržen, zbaven dokladů, vzat do vazby či předveden k výslechu. Kromě toho se Němci chystají vydat zákon umožňující považovat za trestný čin působení v militantních výcvikových táborech. Mezitím německá policie na letišti ve Frankfurtu nedávno zadržela tři Němce napojené na somálskou militantní islámskou skupinu Al-Shabab, která je napojena na sítě al-Kájdy. Stejný případ potkal i dvacetiletého Kreshnika, který se ve druhé polovině roku 2013 přidal k IS, a prokazatelně se účastnil třech bojových akcí. Úřady mapují okolo 400 německých občanů působících v IS, dalších 40 zabitých při sebevražedných útocích a 100 navrácených zpět do země. I když zatčení nevykonali žádný násilný čin na evropském území, budou dle nového zákonu, který zakazuje IS a jeho propagandu, symboly a ilegální aktivity, souzeni za účast v podobné organizaci.

Francouzská policie zase zadržela šest podezřelých, kteří měli verbovat mladé ženy do IS v Sýrii. Další francouzský občan je podezřelý z květnového útoku na židovskou synagogu, při kterém zemřeli čtyři lidé. V zemi byla také zřízena tzv. horká linka pro ty, kteří mají podezření na někoho ze svého okolí. Velká Británie rovněž zatkla devět muslimů, kteří mají být napojeni na zakázané organizace a v Belgii začal soud se 46 obviněnými ze skupiny Sharia4Belgium, jež měla také verbovat do IS. Objevila se rovněž informace, že irácká tajná služba zachytila při výslechu muže, který tvrdil, že se chystá bombový útok na metro ve Spojených státech a Francii. Obě zmiňované země ale tyto informace nebyly schopny potvrdit.

Severoatlantická aliance

Setkání nejvyšších vojenských velitelů

Příslušníci Vojenského výboru Severoatlantické aliance se sešli v Litvě, kde jednali primárně o vztazích s Ruskem a další kooperaci s Afghánistánem. Spojené státy spokojeně konstatovaly, že s oběma kandidáty na afghánského prezidenta, tedy Ashrafem Ghanim a Abdullahem Abdullahem, se dohodly na pokračování spolupráce, což zahrnuje také prodloužení pobytu amerických vojáků v zemi, kterým vyprší mandát mise ISAF již letos v prosinci. Vojáci v Afghánistánu mají v následné misi trénovat místní jednotky a podnikat speciální protiteroristické operace. Předseda Vojenského výboru generál Knud Bartels rovněž předeslal, že schůze měla řešit Akční plán připravenosti zemí NATO s ohledem na současnou krizi s Ruskem, pozici států východní Evropy či další aktivity zaměřené na boj proti Islámskému státu.

Nový předseda Vojenského výboru

Všichni náčelníci generálních štábů členských zemí NATO se jednomyslně shodli na volbě nového předsedy Vojenského výboru, kterým se stal český generál Petr Pavel. Ten tak v červnu příštího roku nahradí na následující tři roky dosavadního předsedu, dánského generála Knuda Bartelse. Pavel bude muset ve své funkci vyhledávat konsensus nad vojenskými postupy všech aliančních států, vyslechnout si názory a dojít k jednotnému závěru. Generál Petr Pavel byl za udělenou funkci samozřejmě vděčný a zároveň konstatoval, že tato skutečnost odráží dobrou pověst české armády, která se za patnáct let svého působení v alianci účastnila řady misí.

Vojenské cvičení ve Skotsku

Od sedmého října bude Skotsko na dva týdny hostit pravidelné cvičení NATO s názvem „Joint Warrior“, které se pořádá dvakrát do roka. Letos se jej zúčastní americké, nizozemské, francouzské, dánské, norské, španělské, litevské a polské jednotky. Své stíhací letouny pak poskytne Belgie a Německo, stejně jako dosavadní nečlen Aliance Švédsko, který se ovšem pravidelně účastní podobných cvičení v rámci blízké kooperace s NATO. Cvičení napodobí fiktivní období vojenského a politického napětí, které vyústí do válečného a potenciálního mezistátního konfliktu.

640px-Paratroopers_from_3_PARA_Deploy_from_a_French_C160_Aircraft_During_Exercise_Joint_Warrior_MOD_45153891
Britští výsadkáři při seskoku během cvičení Joint Warrior 2012 (Zdroj: Wikimedia).

Evropská unie

Rozsáhlý zásah proti organizovanému zločinu

Policejní síly všech dvaceti osmi států Evropské unie společně s Austrálií, Kolumbií, Norskem, Srbskem, Švýcarskem a USA zadržely více než tisíc osob při největší koordinované akci proti organizovanému zločinu všech dob. Europol uvedl, že bylo zkontrolováno na 10 000 nepravidelných migrantů. Policie dále zadržela na 170 lidí podezřelých z napojení na pašování lidí a 30 rumunských dětí bylo osvobozeno od nuceného pašeráctví – u sebe měli až 200kg heroinu a na 600kg kokainu. Operace Archimedes, která trvala více než týden, probíhala ve městech, přístavech a letištích a bylo během ní zaznamenáno překročení snad všech závažnějších zločinů jako je pašování drog, ilegální imigrace, daňové podvody, padělání či krádeže. Právě využívání dětí na podobnou práci jako je pašování nebo žebrání na ulicích je velkým problémem, a to obzvláště v Rumunsku, kde se stovky bezprizorních opuštěných dětí potloukají na ulici.

Organizace spojených národů

19.-26. 09. – Sedmé kolo íránských jaderných rozhovorů

V New Yorku proběhlo sedmé kolo jednání o íránském jaderném programu (předchozí kola proběhly ve Vídni). Rozhovory mezi Íránem a skupinou P5+1 (5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN + Německo) se uskutečnily po dvouměsíční přestávce na pozadí setkání Valného shromáždění OSN, nicméně žádný značný pokrok nepřinesly. Západní mocnosti během jednání Íránu oznámily, že musí zintenzivnit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) v rámci vyšetřování svého jaderného programu, pokud chce dohodu o zmírnění sankcí. Zpráva vydaná IAEA v tomto měsíci totiž říká, že Írán nebyl schopen zodpovědět otázky o možné vojenské dimenzi svých jaderných ambicí. Írán však taková obvinění odmítá a nadále tvrdí, že obohacený uran užívá jen v jaderných elektrárnách a pro lékařské účely. Evropská unie, která v tomto kontextu hraje roli partnera participujících se zemí, vyjádřila zklamání nad „velmi limitovaným pokrokem“ v rámci dohody a obdobné pocity se vznášejí pravděpodobně i nad ostatními členy jednání. Dle západních diplomatů je kromě obohacení dalším problémem rychlost stažení sankcí, které Spojené státy a EU uvalily na Írán. Íránský prezident Hassan Rouhaní se totiž nechal slyšet, že není přijatelná žádná dohoda, dokud nebudou zrušeny všechny sankce namířené proti Teheránu. Poté, co účastníci rozhovorů nebyli schopni dosáhnout potřebné dohody do 20. července, novým cílovým datem se stal 24. listopad, kdy do této doby má dojít k dosažení komplexního a permanentního řešení.

Rezoluce proti zahraničním bojovníkům

Rada bezpečnosti OSN během vzácného zasedání hlav 15 členských států odsouhlasila novou rezoluci, která má zintenzivnit boj proti „zahraničním teroristickým bojovníkům“, jejichž počty v posledních měsících narůstají závratným tempem v důsledku působení Islámského státu a dalších teroristických skupin. Přestože přesné údaje nejsou známy, odhaduje se, že se jedná o více než 15 000 bojovníků z 80 zemí, kdy nejvíce jich proudí z Jordánska, Saudské Arábie a Tuniska. Z Evropy do konfliktních oblastí vycestovalo kolem 2 000 bojovníků, a to hlavně z Francie, Velké Británie a Belgie. Dle podmínek rezoluce musí členské země OSN „zabránit a potlačovat nábor, organizování, přepravu či vyzbrojení jedinců“, kteří cestují do jiné země za účelem účasti na teroristických útocích či tréninku. Státy také musí „předcházet pohybům teroristů a teroristických skupin“ přes jejich území „skrze efektivní hraniční kontroly a kontroly ve vydávání dokladů totožnosti a cestovních dokladů“.

Smlouva o obchodu se zbraněmi brzy platná

Celosvětově platná Smlouva o obchodu se zbraněmi (ATT), která reguluje 85-miliardový průmysl a má držet zbraně mimo delikventy a zločince v oblasti lidských práv, vstoupí v platnost 24. prosince 2014. Na konci tohoto měsíce totiž potřebná 50. země ratifikovala tuto smlouvu, kterou Valné shromáždění OSN přijalo v dubnu loňského roku. ATT má za cíl stanovit normy pro všechny převody konvenčních zbraní od malých střelných zbraní až po tanky a útočné vrtulníky. Tyto standardy by tak vytvořily závazné požadavky na státy, aby přezkoumaly své přes-hraniční smlouvy, a tak zajistily, že zbraně nebudou použity k porušování lidských práv, terorismu, zločinům proti lidskosti či organizovanému zločinu. Mezi státy, které ratifikovaly smlouvu, je například Argentina, Portugalsko či Česká Republika. Spojené státy ATT sice podepsaly, nicméně dosud neratifikovaly, a to především z důvodu silné lobby ze strany domácího zbrojařského průmyslu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *