Novinky z Evropy, leden 2011: Neklidná Albánie

Štítky:

Protivládní demonstrace v Albánii

Na přiložené fotografii se nedíváte na egyptskou Káhiru, ale albánskou Tiranu. Protivládními demonstracemi s třemi oběťmi na životech zde vyústilo napětí, které je mezi dvěma hlavními politickými silami v zemi zřetelné již od voleb v červnu 2009, kdy socialisté odmítli uznat těsné vítězství (o 0,8%) konzervativní Demokratické strany a označili volby za zmanipulované. Pomyslnou rozbuškou se stalo zveřejnění videonahrávky pořízené v březnu 2010, na které se tehdejší vicepremiér a do několika dní před vypuknutím demonstrací ministr pro hospodářství, obchod a energetiku Ilir Meta snaží svého předchůdce na tomto postu Dritana Priftiho přesvědčit, aby zmanipuloval veřejný tendr na výstavbu vodní elektrárny ve prospěch jednoho z Metových přátel. Příznačné je, že Prifti na post „ekonomického ministra“ rezignoval v září 2010 na základě obvinění z korupčního jednání. Ani Ilir Meta se však ve světle zveřejněné videonahrávky neukázal jako vhodná náhrada.

Následné demonstrace v hlavním městě, které se odehrály 21. ledna a do jejichž čela se postavil předseda Socialistické strany a současně starosta Tirany Edi Rama, čítající zhruba dvacet tisíc lidí a požadující odstoupení vlády premiéra Saliho Berishy (Demokratická strana) a předčasné volby si vyžádaly tři oběti na životech poté, co se dav pokusil obsadit vládní budovu a bezpečnostní složky namísto dosavadních obušků a slzného plynu reagovaly střelbou. Ačkoliv prezident Bamir Topi v televizním projevu vyzval obě strany ke zklidnění situace a zahájení vyjednávání, k tomu však nedošlo. Premiér Berisha odmítá s představiteli opozice jednat a demonstrace označil za pokus o puč.

Ihned po demonstracích z 21. ledna zahájila generální prokurátorka Ina Rama vyšetřování smrti tří demonstrantů, jež přišli o život při střetech s bezpečnostními složkami. Od mobilních operátorů byly vyžádány telefonní záznamy komunikace mezi vládními představiteli a byl vydán příkaz k zatčení šesti vysokých představitelů Republikánské gardy (premiérovy ochranky) údajně odpovědných za smrt demonstrantů. Berisha prokurátorku nařkl z napomáhání opozici. Naopak USA prostřednictvím svého velvyslance v Tiraně vyjádřily podporu probíhajícímu vyšetřování a do Albánie již údajně vyslaly expertní tým, který by měl pomoci s vyšetřováním. Médii také proběhla zkratkovitá zpráva o tom, že 28. ledna policie zadržela tři muže podezřelé z plánování atentátu na vůdce opozice Edito Ramu.

Zvláštnímu vyslanci EU pověřenému mediací sporu Miroslavu Lajčákovi se 25. ledna podařilo přesvědčit premiéra Berishu, aby odvolal demonstrace na svou podporu plánované na 29. ledna, které by údajně mohly být vnímány jako populistická demonstrace síly. Lajčákovu pozici značně posílilo postavení Albánie jakožto „potencionální kandidátské země“ usilující o členství v EU. Svou roli jistě také sehrála 9. listopadu zveřejněná Zpráva o pokroku 2010 (každoročně vydávaný dokument monitorující postup kandidátských a potencionálně kandidátských zemí na vstup do EU), která se vyjádřila k možnosti přiznat Albánii status kandidátské země negativně právě s ohledem na neplnění zejména politických kritérií.

Edi Rama však odmítl výzvy k ukončení demonstrací a 28. ledna se v Tiraně uskutečnilo zhruba desetitisícové smuteční shromáždění za tři demonstranty zabité 21. ledna. To se obešlo bez násilností. 4. února následovaly další demonstrace, které se kromě Tirany odehrály také na dalších místech země. V Tiraně se jich zúčastnilo údajně kolem pěti tisíc lidí (Stratfor). Podle organizátorů protestů však celkový počet demonstrantů dosáhl sto tisíc (SETimes), což se však jeví jako značně nadhodnocený údaj. Rama také prohlásil, že demonstrace budou pokračovat každý pátek dokud se nepodaří prosadit požadavky opozice, tedy odstoupení Berishovy vlády, kterou viní z „rozkrádání Albánie“ a manipulace voleb v roce 2009, a vypsání předčasných voleb.

Je však nutné poukázat na širší kontext sporu, neboť konflikt mezi Demokratickou a Socialistickou stranou odráží hlubší štěpení Albánské klanové společnosti, kdy Berishova Demokratická strana čerpá podporu především v severních gegských oblastech, zatímco Ramovi podporovatelé jsou převážně toskičtí Albánci obývající převážně jižní části země. Toskové a Gegové představují dvě albánská sub-etnika odlišující se zejména odlišnými dialekty albánštiny, mezi kterými panuje historické napětí. Gegové obývají kromě severních částí Albánie také Kosovo a severovýchod Makedoni a právě ke svým soukmenovcům na území bývalé Jugoslávie cítí albánští Gegové mnohem silnější vazby než k toskickým Albáncům na jihu země. Dle analytiků zpravodajské společnosti Stratfor by v tomto kontextu mohly nepokoje, pokud se výrazněji rozšíří i mimo hlavní město, vyústit v rozsáhlejší celospolečenský konflikt. V současné době však situace vypadá jako alespoň krátkodobě stabilizovaná. Vývoj v Albánii s ohledem na průběh dalších plánovaných demonstrací však budeme nadále sledovat.

http://www.stratfor.com/analysis/20110121-albanian-protests-and-potential-regional-consequences

http://www.stratfor.com/analysis/20110122-more-protests-expected-albania

http://www.crisisgroup.org/en/regions/europe/balkans/albania.aspx

http://www.setimes.com/cocoon/setimes/xhtml/en_GB/keyword/Country/Albania

http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/alexander-tolcinsky-toskove-nebo-gegove–841637

http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2010/package/al_opinion_2010_cs.pdf

Plot na turecko-řeckých hranicích?

Řecko ani za pomoci týmu RABIT vyslaného v říjnu 2010 na hranice s Tureckem agenturou FRONTEX nezvládá nápor ilegálních migrantů. Ministr pro ochranu občanů Christos Papoutsis tak 1. ledna prohlásil, že migrační zátěž dosáhla svého maxima a předložil řešení, kterým měl být bezpečnostní plot po celé délce řecko-turecké hranice (cca 206 km). O několik dní později však Řecko změnilo plány a namísto původního dvěstěkilometrového plotu postaví pouze deset kilometrů dlouhý plot, který má zabezpečit nejpropustnější část hranice v okolí města Orestiada a posloužit tak jako test, zda se jedná o funkční řešení.

Kontroverzní plán se stal terčem kritiky z mnoha směrů. Na domácí scéně například ze strany řeckých komunistů, kteří plot údajně považují za nehumánní. V Turecku plot kritizuje guvernér příhraničního města Edirne. Kriticky se k plánu vyjádřila i komisařka pro vnitřní věci Malströmová, která plot nepovažuje za dlouhodobé a systematické řešení. Opomenula však dodat, že podobné ploty již několik let stojí kolem španělských enkláv v severní Africe – města Ceuta a Mellila, které jsou spolu se zpřísněním kontrol ve Středozemním moři ze strany Španělska, Itálie a Malty jednou z příčin koncentrace migrantů na řeckých hranicích. Dalším významným faktorem usnadňujícím migrační tok směřující k hranicím EU je také turecký projekt Sham-gen, který zjevně inspirovaný Schengenským prostorem v Evropě vytváří bezvízový režim s Íránem, Sýrií, Jemenem, Libyí, Libanonem, Marokem či Tunisem.

Podporu plánu naopak vyjádřila Francie, turecký premiér Erdogan, který podle svých slov desetikilometrový plot nepovažuje za výrazný problém ve vztazích mezi oběma státy a chápe řecké obavy z narůstajícího počtu ilegálních přistěhovalců. Bulharsko reagovalo oznámením záměru vybudovat na hranicích s Tureckem vlastní plot přičemž argumentuje snahou zabránit šíření slintavky a kulhavky a skutečností, že jedním z důvodů, proč je mu stále blokován vstup do Schengenu plánovaný původně na tento březen, je údajná neschopnost zabezpečit problematickou hranici s Tureckem. Na výstavbu plotu opatřeného ostnatým drátem na hranici s kandidátským státem EU chce dokonce získat finance z fondů EU.

http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/frontex-nestaci-recko-ma-pred-imigranty-chranit-plot-008297

http://www.euroskop.cz/38/18059/clanek/recko-na-hranici-s-tureckem-plot-nepostavi/

http://www.euroskop.cz/46/18068/clanek/recke-derave-hranice-do-evropy/

http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/turecku-nevadi-plot-na-reckych-hranicich-008328

http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/francie-se-postavila-za-recky-plot-bulharsko-ho-planuje-taky-008396

ETA vyhlásila příměří

10. ledna vyhlásila baskická teroristická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) „trvalé, všeobecné a na mezinárodní úrovni kontrolovatelné příměří“. Jedná se o páté skupinou vyhlášené příměří za posledních devatenáct let. ETA má však také nezanedbatelnou tradici porušování příměří a návratů k násilným praktikám. Španělská společnost i vláda se tak k příměří staví pochopitelně skepticky. Vláda jej proto odmítla jako nedostatečné a nadále ve spolupráci s francouzskými bezpečnostními složkami pokračuje v převážně úspěšných akcích proti organizaci. Právě úspěch dosavadních represivních akcí je označován za jeden z důvodů, proč se ETA ve snaze o získání prostoru pro vlastní konsolidaci k vyhlášení příměří uchýlila.

Zpravodajská společnost Stratfor poukazuje na širší ekonomicko-demografický a kriminální kontext zmírnění aktivit ETA. Vzhledem k ekonomické síle a stabilitě baskického regionu oproti ostatním částem Španělska totiž dochází k silnému přílivu obyvatel z jiných částí země, kteří nyní představují zhruba třetinu obyvatel regionu. Přirozená snaha o zachování ekonomické prosperity a stability, kterou přináší privilegované postavení v rámci Španělska, tak snižuje toleranci místních obyvatel k násilným akcím. Další významnou výzvou pro ETA je její rozsáhlá kriminální síť, která intenzivně rozvíjí své aktivity. ETA tak nastoupila dobře známý scénář, který můžeme identifikovat u mnoha jiných teroristických organizací, které se postupně transformovaly spíše do podoby skupin organizovaného zločinu, což silně zasáhlo jejich legitimitu. Bude jistě zajímavé sledovat jak se situace vyvine v případě ETA, jejíž lidová podpora stále není zcela zanedbatelná.

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12157782

http://www.presseurop.eu/cs/content/news-brief/457381-primeri-eta-neni-presvedcive

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12167691

http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-12216361

http://www.stratfor.com/analysis/20110110-basque-groups-latest-call-cease-fire

„Velká ryba“ Thaci

Uniklé zpravodajské materiály NATO, jejichž obsah zveřejnil britský deník Guardian, poukazují na skutečnost, že Západ vědomě ignoroval zapojení dnešního kosovského premiéra Hashima Thaciho a dalších státních představitelů do rozsáhlé sítě organizovaného zločinu. Dokumenty označené stupněm „tajné“ pocházející zhruba z roku 2004 tak dále potvrzuje tvrzení obsažená v „Martyho zprávě“ zveřejněné v prosinci 2010, kterou se v současnosti zabývá Rada Evropy a ve které je Thaci označen za hlavu kriminální sítě organizující během i po skončení konfliktu v Kosovu pašování zbraní, drog a lidských orgánů.

Guardianem zveřejněné dokumenty vyprodukované jednotkami KFOR přinášejí další informace o zapojení kosovských politických špiček do sítí organizovaného zločinu, přičemž premiéra Hashima Thaciho deník na základě dokumentů označuje za jednu z „největších ryb“ kosovského organizovaného zločinu. Jako šedá eminence kontrolující i Thaciho je vykreslen Xhavit Haliti, jeden z bývalých vůdců UČK, dnes poslanec za Thaciho vládní stranu a současně Thaciho politický a ekonomický poradce. Haliti má dle dokumentů mít silné vazby na albánský organizovaný zločin i kosovskou tajnou službu (KShiK) a současně je údajně silně zapleten do pašování drog, obchodu se zbraněmi, prostituce a zastrašování politických oponentů včetně několika vražd.

Guardianem zveřejněné tvrzení dostala za úkol prošetřit v Kosovu již působící mise Evropské unie EULEX. Mluvčí kosovské vlády dokumenty označil za založené na záměrně zmanipulovaném srbském zpravodajství.

http://www.guardian.co.uk/world/2011/jan/24/hashim-thaci-kosovo-organised-crime?INTCMP=SRCH

Marine Le Pen v čele Národní fronty

Radikálně pravicová francouzská Národní fronta 16. ledna zvolila do svého čela dceru dosavadního vůdce a zakladatele strany Jeana-Marie Le Pena Marine. Ta svými názory stranu s nejvyšší pravděpodobností posune od rasistických excesů svého otce k mnohem rafinovanějšímu islamofobnímu a anti-imigračnímu pravicovému populismu, který v poslední době slaví po Evropě značné úspěchy. Někteří komentátoři na základě dosavadních výzkumů naznačují, že by Le Penová mohla napodobit úspěch svého otce a probojovat se v nadcházejících prezidentských volbách do druhého kola, čímž by mohla na pravé straně francouzského politického spektra ohrozit pozici prezidenta Sarkozyho, který se již delší dobu potýká s nedostatkem podpory.

http://www.spiegel.de/politik/ausland/0,1518,739772,00.html

http://www.presseurop.eu/cs/content/article/462591-krajni-pravice-s-lidskou-tvari

http://www.euroskop.cz/38/18085/clanek/le-pen-preda-zezlo-dceri/

http://www.euroskop.cz/46/18193/clanek/marine-le-pen-tatova-holka-v-cele-narodni-fronty/

Maďarské předsednictví

Zatímco k 31. prosinci skončivší belgické předsednictví bylo prakticky neviditelné, neboť belgické politické elity se soustředily především na překonání rekordu v politickém bezvládí (což se Belgii podařilo 7. ledna, když překonala dosavadní rekord Nizozemska), Maďarské předsednictví na sebe již od prvních dní strhává výraznou pozornost. Celoevropskou kritiku vyvolal tzv. mediální zákon, který dle kritiků ohrožuje svobodu slova v zemi. Kritické body právní normy představuje zejména požadavek na „vyvážené zpravodajství“, možnost uvalit restrikce či sankce i na nemaďarská média, nejasné a rozsáhlé pravomoci příslušné kontrolní rady údajně obsazené provládními figurami a působnost zákona nejen na televizní a rozhlasové vysílání, ale například i na „blogosféru“. Premiér Orbán i další odpovědní představitelé se však nechali slyšet, že pokud Evropská komise nalezne v dané právní normě nesrovnalosti s hodnotami EU, učiní příslušné kroky k nápravě. Je však nutné zdůraznit, že Maďarsko není v tomto ohledu jediný problematický případ a větší pozornost by si zasloužila například i Berlusconiho Itálie a další. Další perličkou maďarského předsednictví je nová výzdoba budovy Justus Lipsus v Bruselu (sídlo Rady EU), kde na „koberci historie a kultury“ můžeme kromě jiného shlédnout i mapu maďarských území z roku 1848, která je trnem v oku zejména sousedním státům Maďarska ale i dalším kritikům, kteří výzdobu označují za další z projevů maďarského nacionalismu.

http://euobserver.com/843/31701

http://www.euractiv.cz/evropske-pravo/clanek/medialni-zakon-v-madarsku-orban-pod-tlakem-zapadu-pomalu-couva-008317

http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/clanek/madarska-entropa-pobourila-eu-odkazuje-k-zasle-slave-habsburku-008339

Rumunsko, Bulharsko a Schengen

Již delší dobu v bruselských kuloárech koluje informace, že na nátlak Francie a Německa se Rumunsko a Bulharsko navzdory původním plánům nestanou v březnu tohoto roku novými členy schengenského prostoru. K Francii a Německu, které poukazují zejména na vysokou míru korupce a problematiku organizovaného zločinu, se během ledna přidalo i Finsko. Rumunsko v reakci na přetrvávající odmítavý postoj „tandemu“ Francie a Německa zahájilo diplomatickou ofenzivu a vyjádřilo se, že zvažuje vystoupení z „mechanismu pro spolupráci a ověřování pokroku“ ustaveného v souvislosti se vstupem Bulharska a Rumunska do EU v roce 2007. Dalším z rumunských kroků bylo odložení ratifikace protokolu o zvýšení počtu poslanců Evropského parlamentu. Posledním ze série rumunských diplomatických výpadů bylo oznámení, že země zvažuje možnost vystoupení z Mezinárodní organizace frankofonie, což je zcela jasné gesto Francii, která byla v minulosti považována za tradičního spojence Rumunska. Alternativními přibližnými daty vstupu těchto dvou východobalkánských zemí do Schengenu je v pro ně lepším případě podzim 2011, v opačném případě jaro roku 2012.

http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/bitva-o-schengen-pokracuje-rumunsko-si-bere-do-zastavy-lisabon-008313

http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu/clanek/rumunsko-v-hrozbach-kvuli-schengenu-nepolevuje-008345

http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/proti-vstupu-rumunska-a-bulharska-do-schengenu-je-uz-i-finsko-008373

Autor: Ondřej Urbánek, student Bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *