Novinky z jižní Asie: říjen 2013

Přehled a analýza bezpečnostního dění z jižní Asie za měsíc říjen.

AFGHÁNISTÁN

Téma prezidentských voleb na jaře 2014

Bývalý islamistický válečník, který údajně přivedl Usámu bin Ládina do Afghánistánu, se chce stát příštím afghánským prezidentem. Abdul Rasul Sayyaf oznámil svou kandidaturu ve čtvrtek během cesty přes hlavní město Kábul v koloně tvořené těžce ozbrojenými bojovníky. Mimo jiné uvedl, že „nechce slávu a moc pro sebe, ale v prvé řadě chce zachovat národ“. V neděli, 6. října, byly pak nominace na příští prezidentské volby v Afghánistánu uzavřeny, a tak někteří politikové ještě na poslední chvíli uzavírali registrace. Ozývají se také hlasy kvůli možné manipulaci, která by mohla ovlivnit výsledek voleb na jaře roku 2014. Jedním z kandidátů je bývalý ministr zahraničí a finalista voleb minulých, Abdullah Abdullah.

Prezident Karzáí obviňuje NATO za utrpení v Afghánistánu

S blížícím se koncem funkčního období prezidenta Karzáího roste jeho nevole vůči Severoatlantické alianci. Říká, že přinesla mnoho utrpení a smrt, ale jen málo avizované bezpečnosti a stability. Spojenecké jednotky se podle něj chybně zaměřily na potírání Tálibánu v afghánských vesnicích místo toho, aby udeřily na bašty radikálů na území Pákistánu. Nicméně afghánská a americká strana se nakonec předběžně dohodly, že američtí vojáci zůstanou v Afghánistánu i po odchodu spojeneckých sil v roce 2014. Šéf americké diplomacie John Kerry a prezident Karzáí k dohodě dospěli během intenzivního dvoudenního jednání. Neshodli se ale v otázce imunity amerických vojáků, což by jim zajistilo vynětí z afghánské jurisdikce. Dohodu ještě musí posvětit afghánští kmenoví vůdci, jejichž dobrozdání je klíčové.

Tálibán vraždí afghánské policistky

Policistky z provincie Hílmand na jihozápadě Afghánistánu se bojí o život. Jen za poslední tři měsíce byly zabity tři vysoce postavené policejní důstojnice. Ženám už dochází trpělivost: v čele s podporučicí Malalai Kakar, vedoucí oddělení zločinů na ženách ve městě Kandáhar, varují, že od policie odejdou. Ženy totiž nezemřely během zásahů, ale jsou vražděny přímo na cestě do práce. Za vraždy je odpovědný Tálibán. Již v červenci na vyhrožování upozorňovala Bibi, kriminalistka v Laškar Gáh, která byla nakonec opravdu zabita. Podíl žen v bezpečnostních složkách Afghánistánu se zvyšuje, ale nijak dramaticky – aktuálně tvoří asi jen jedno procento.

PÁKISTÁN

Pákistán zahájil dialog s Tálibánem a Američané polapili Latifa Mehsuda

Pákistán vstoupil do jednání s Tálibánem, oznámil předseda vlády Nawaz Sharif. Oficiální zdroje ale upozorňují, že jednání ještě nezačala. V reakci na mezinárodní úsilí přilákat Tálibán v Afghánistánu k jednání, ukázal Islámábád zvyšující se zájem na tom, aby bylo ukončeno jejich vlastní povstání. Američané mezitím chytili jednoho z velitelů Tálibánu, Latifa Mehsudu, ale odmítají sdělit, jakým způsobem se dostal do jejich zajetí. Afghánci prohlašují, že se ho zmocnili, když jel ve vládním konvoji na východě Afghánistánu. Hrozí tak další vyhrocené vztahy mezi Kábulem a Washingtonem. Afghánská vláda doufá, že by Mehsud, který je nejvyšším velitel organizace Tehrik-i-Taliban Pakistan (TTP), mohl působit jako prostředník při probíhajících mírových jednání mezi Tálibánem a Karzáím.

FILES-PAKISTAN-UNREST-NORTHWEST-TALIBAN
Latif Mehsud (Zdroj: AFP).

Soud povolil Mušarafovi kauci

Parvíz Mušaraf, někdejší pákistánský prezident, dostal od soudu povolení k propuštění na kauci. Mušaraf, který čelí řadě obvinění a strávil zhruba šest měsíců v domácím vězení, tak může podle svých právníků odletět do Dubaje. Mušaraf od srpna oficiálně čelí obvinění z podílu na vraždě někdejší premiérky Bénazír Bhutto a od září z podílu na smrti radikálního duchovního Abdula Rašída Gházího, který zahynul během obléhání Červené mešity v roce 2007.

Zadrženo 18 radikálů podezřelých z masakru horolezců

Pákistánská policie zadržela 18 lidí, které podezřívá z červnového masakru deseti zahraničních horolezců. Mezi mrtvými byli i dva Slováci. Policie ve čtvrtečním prohlášení varovala, že na útěku je dalších sedm lidí. Cílem přepadení tábora na úpatí hory Nanga Parbat bylo podle vyšetřovatelů turisty unést, ale plán nakonec selhal po tom, co se čínský turista začal bránit. Únosci ho zastřelili a nakonec museli zabít i zbylé turisty. Za incident je odpovědné hnutí Tálibán.

INDIE

Proti-pirátská ochranka ve vazbě

Indie zadržela loď americké bezpečnostní agentury Advant Fort, která poskytuje ochranu obchodním lodím před piráty v Bengálském zálivu a Arabském moři. Loď byla zadržena kvůli nepovolenému držení zbraní a munice v indických vodách. Konkrétně se jednalo o 35 automatických pušek a téměř 5 700 nábojů. Loď se zřejmě odchýlila od svého kurzu, aby ilegálně nabrala palivo (a aby se vyhnula cyklonu Phailin) ve svazovém státu Tamilnádu, kde byla posádka zadržena. Konkrétně se jedná o 10 námořníků (z Indie a Ukrajiny) a 35 členů bezpečnostní stráže (z Velké Británie, Estonska, Ukrajiny a Indie).  Agentura Advant Fort sídlící ve Spojených státech a registrována v Sierra Leone, pod jejíž vlajkou pluje, se okamžitě odvolala a s pomocí americké diplomacie se nyní snaží vzešlou aféru vyřešit. Hlubší diplomatická americko-indická krize však nehrozí.

Indie je úzce spjata s obchodními trasami převážející zboží z Asie do Evropy. Mnoho z lodí nyní doprovází ozbrojené bezpečnostní složky, které mají náklad ochránit před piráty. Ti v roce 2012 způsobili škodu odhadem za 5,7 až 6,1 miliardy dolarů. Aktivní jsou hlavně piráti pocházející ze Somálska, kteří operují kolem Adenského zálivu. Doprovázení ozbrojenci má i svá negativa. Minulý rok zabili italští námořníci dva indické rybáře, které považovali za piráty. Nyní je s nimi v Indii vedeno soudní řízení. Od tohoto incidentu je Indie na soukromé proti-pirátské společnosti citlivá.

Nábožensky motivované bombové útoky na předvolebním shromáždění

8 vybuchlých bomb, 5 zneškodněných bomb, 6 mrtvých a 85 zraněných, taková je bilance útoků z 27. října. V hlavním městě Patna svazového státu Bihár podle předběžného vyšetřování zaútočili islámští radikálové z Indian Mujahideen. Tato teroristická skupina je napojena na pákistánskou teroristickou organizaci Lashkar-e-Taiba. Na území Indie provedla zatím od roku 2008 11 teroristických útoků, kvůli kterým zahynuly stovky lidí.

Čin byl odsouzen vrcholnými politickými představiteli a ministerstvo vnitra do vyšetřování zapojilo i Národní vyšetřovací agenturu (zaměřující se na boj proti terorismu) a Národní bezpečnostní službu (speciální síly). Po pár dnech vedlo vyšetřování k prvním výsledkům. NVA vystopovala dalších 9 bomb v hotelovém pokoji 350 kilometrů od města Patna. Pokoj zřejmě sloužil jako centrála pro útočníky. Z výslechu jednoho ze zadržených atentátníků vyplývá, že útoky řídil Mohammad Tehsin Akhtar, druhý nejvýše postavený člověk v Indian Mujahideen.

article-2477967-190759EF00000578-269_634x286
Místo politického meetingu BJP před výbuchy (Zdroj: Dailymail.co.uk).

I přes 1 700 privátních bezpečnostní strážců dokázali útočníci dostat podomácky vyrobené bomby na předvolební meeting největší opoziční parlamentní strany v celé Indii, Bharaiya Janata Party (BJP). Kandidát na premiéra z této strany Narendra Modi vystupoval před téměř 300 000 lidmi, když proběhly bombové útoky po celém městě. Všeobecné volby do parlamentu se budou konat v květnu 2014 a právě Modi má velké šance stát se premiérem. Přestože je to kontroverzní osoba, díky kritice Singhovy politiky a zkorumpovanosti vlády získává politické body k dobru. Ozývají se ale také hlasy, že hindský nacionalistický lídr vyhrotí lokální napětí mezi hindy a muslimy (těch je v Indii na 138 milionů). Modi byl již několikrát obviněn z podněcování k násilnostem na muslimech, nicméně kvůli nedostatku důkazů nebyl nikdy pravomocně odsouzen. V roce 2002 měl ve svazovém státě Gujarat rozpoutat násilí, při kterém zemřelo 1 100 muslimů, jedná se tak o jednu z nejhorších nábožensky motivovaných násilností.

Indie si těmito událostmi připomíná historii politického násilí – od zavraždění Mahatma Gandhiho přes separatistické boje o Kašmír a Džammú až po maoistické guerillové povstání probíhající od roku 1967. Bombové útoky na politických shromážděních jsou ale raritou. V roce 1991 tamilský sebevražedný atentátník zavraždil bývalého indického premiéra Rajiva Gandhiho během předvolební kampaně. O 7 let dříve byla zavražděna bývalá premiérka Indira Gandhíová. I kandidát na post premiéra z nejsilnější vládní strany Indický národní kongres Rahul Gandhi vnímá útoky s obavami. Koneckonců při útocích již ztratil svého otce Rajiva a babičku Indiru a stal se tak – spolu s Modim – nejstřeženějším politikem voleb v roce 2014.

Nová dohoda s Čínou ohledně sporné hranice

Viz „Novinky z východní Asie: říjen 2013 (část II)„.

BANGLADÉŠ

Prohloubení partnerství skrze energetiku

Vztahy mezi Bangladéšem a Indií se značně posílily v roce 2010 díky návštěvě bangladéšské premiérky Sheikh Hasiny. Jedním z mnoha důležitých výstupů jednání byl i plán na propojení energetických rozvodných sítí mezi státy, což se nyní stává skutečností. Pro bangladéšskou ekonomiku je tato pomoc vítána, protože vlastními prostředky nedokáže uspokojit domácí spotřebu. Agentura Reuters informovala, že výrobní kapacity Bangladéše se pohybují kolem 6000 megawatt za jeden den, avšak poptávka je nejméně 7500 MW. Navýšení je důležité pro dosažení 8% ekonomického růstu. Přenos elektřiny na začátku října dosahoval hodnoty 250 MW, na konečných 500 MW za den by se měl přenos dostat na konci listopadu a podle smlouvy by měl import elektřiny trvat 35 let. Zahájení přenosu elektřiny doprovázela videokonference, na které byl (kromě krátkých proslovů od obou předsedů vlády) představen zmenšený model plánované tepelné elektrárny s instalovaným výkonem vyšším než 1350 MW. Společný indicko-bangladéšský projekt je ale kontroverzní. Je kritizován především ekologickými a politickými aktivisty, kteří poukazují na případný fatální vliv elektrárny na ekosystém největších mangrových lesů na světě v indickém národním parku Sundarbans.

Pro Indii je toto další krok v rozšiřování jejího vlivu a vzájemné interdepence pomocí energetiky. Do budoucna se plánuje například rozvodné propojení Nepál-Indie-Bhútán.

SRÍ LANKA

Bojkot summit předsedů vlád států Commonwealthu

15. až 17. listopadu bude největší město ostrova Cejlon Colombo hostit v pořadí už 23. Commonwealth Heads of Government Meeting (CHOGM). A právě Srí Lanka jako hostitelská země nyní u některých státníků Commonwealthu vzbuzuje rozpaky či rozhořčení. Kanadský premiér Stephen Harper nemá v plánu přijet na summit kvůli problémům s lidskými právy, nevyšetření údajných zvěrstev na konci občanské války a nedostatečném uznávání klíčových hodnot zemí Commonwealtu.” Kanadu tak bude na summitu zastupovat pouze parlamentní tajemník ministra zahraničních věcí Deepak Obhrai.

Naproti tomu britský premiér David Cameron se k bojkotu odmítá připojit se slovy, že “není jasné, jestli vláda nějaké zločiny proti lidskosti spáchala. Měli bychom počkat na výsledky šetření.” Na otázku v parlamentu odpovídá, že “CHOGM má demonstrovat sdílené hodnoty zemí Commonwealthu. Přítomnost světových lídrů by navíc měla přilákat pozornost velkých světových médií, které by mohly osvětlit to, co se v zemi děje – vyzdvihnout úspěchy pokroku, nebo pravý opak.” Jako zřejmé nedostatky, které škodí pověsti Srí Lanky, jmenuje neschopnost uspokojivé politické dohody s Tamily a omezený pohyb zástupců Commonwealthu, médií i nevládních organizací. Hugo Swire, vedoucí Foreign Office, připomíná důležitost naplánovaného jednání, přičemž místo podle jeho slov není důležité. Opačný názor má ale opozice. Stínový ministr zahraničních věcí Douglas Alexander vybízí ke stejnému postoji jako kanadský premiér, mimo otázky lidských práv udává jako důvod i varování vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillay, že “se Srí Lanka stále více ubírá autoritářským směrem kvůli hromadění moci kolem prezidenta Mahindy Radžapaksy.”

chogm-flags
Vlajky členských států CHOGM (Zdroj: Commonwealth)

Situace v Indii je velmi napjatá. Oficiálně se premiér Manmohan Singh ještě rozhoduje, zda se osobně účastnit, nebo prosadit více vyhraněnou politiku vůči svému jižnímu sousedovi. Na premiéra tlačí jak bývalý koaliční partner – strana Dravida Munnetra Kazhagam – tak i Zákonodárné shromáždění státu Tamilnádu, které vydalo rezoluci, v níž požaduje, aby Indie zcela bojkotovala CHOGM. Na druhou stranu je pro premiéra summit ideální příležitost k setkání s vrcholnými představiteli afrických států (otevření nových a prohloubení stávajících ekonomických vazeb, které se podle IMF už nyní pohybují okolo 70 miliard dolarů). Druhý závažný vliv podle britského Guardian je Čína. Absence Indie by ještě více sblížila vládu Srí Lanky s indickým rivalem.

Rozhodnutí, jestli se Singh rozhodne upevnit svoji vnitropolitickou pozici, či se zaměří na zahraničí, bude podle ministra zahraničních věcí Salmana Kurshida “ve vhodný čas oznámeno.”

Bonus

Podle posledních zpráv mělo být v hledáčku americké NSA až 35 světových lídrů. Indický premiér Singh však může být klidný. Jeho mluvčí informoval média, že premiér “nevlastní mobilní telefon a nemá ani e-mailovou adresu.”

Autoři: Andrea Mikutowská a Marek Dvořáček, studenti bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *