Novinky z jižní Asie: řijen-listopad 2011

Hlavní téma: Pákistán a jeho role v afghánském konfliktu
Zářijové události v Afghánistánu (především atentát na vedoucího představitele afghánské Nejvyšší mírové rady B. Rabbániho či jiné spektakulární útoky afghánských povstalců v hlavním městě Kábulu) a s tím související situace v Pákistánu se odvíjela kontinuálně – vlivem sílících obviňování Pákistánu z konstantního poskytování podpory elementům afghánského vzbouřenectví došlo jednak k zesílení diplomatického (a mediálního) tlaku na představitele pákistánského bezpečnostního aparátu i představitele politické, aby neprodleně ukončili podporu, přerušili veškeré styky s afghánskými povstalci, především s afghánským Tálibánem a sítí Hakkání (dokonce i slovy tehdejšího předseda sboru náčelníků štábů admirál Mike Mullena, který síť Hakkání označil za „učiněnou prodlouženou ruku“ pákistánské tajné služby ISI a obvinil Pákistán z vývozu násilí do Afghánistánu skrze zástupné síly ve smyslu proxies) a začali proti nim postupovat a potírat jejich činnost, došlo také k zesílení vojenského (kill-capture) úsilí jednotek operujících v rámci mise ISAF primárně zaměřeného na příslušníky, pozice a základy sítě Hakkání, jež je považována za pachatele spektakulárních zářijových útoků i sebevražedného atentátu na Rabbáního, což však její příslušníci odmítají. V souvislosti s tím je zajímavé zmínit, že Sirajuddin Haqqani se v prohlášení distancoval od ISI a prohlásil plnou oddanost vůdci Tálibánu mullovi Omarovi.
Na počátku října se tak objevily zprávy o zatýkání, resp. smrti (ať už jako důsledek útoků bezpilotních letounů v pákistánských pohraničních kmenových oblastech, nebo v Afghánistánu jako důsledek vojenských operací) několika významných představitelů sítě Hakkání. Asi vůbec nejvýznamnějším úlovkem bylo zadržení Hajiho Maliho Khana, nejvýše postaveného velitele sítě Hakkání v Afghánistánu a strýce jejího současného vůdce Sirajuddina, afghánskými a koaličními silami v provincii Paktia v jihovýchodním Afghánistánu, kde vedl několik výcvikových táborů sítě Hakkání a řídil alokaci zdrojů, zbraní a nových bojovníků. Nakolik a jakým způsobem se tyto ztráty projevily na činnosti a operacích sítě Hakkání v Afghánistánu však není zcela jasné – došlo sice k relativnímu snížení frekvence a intenzity útoků, nelze však aplikovat a priori předpoklad, že primární příčinou jsou právě operace afghánských a koaličních sil. Existují i další faktory, jež mohou současnou míru násilí v Afghánistánu determinovat – příchod zimních měsíců, kdy obecně dochází k utlumení povstaleckých aktivit a sezónní deeskalaci konfliktu, či záměrné, řízené utlumení činnosti příslušníků afghánských povstaleckých skupin ze strany segmentů pákistánského bezpečnostního aparátu a vlády, podílejících se na podpoře činnosti, výcviku a dodávkách zbraní (údajně i s poměrně výrazným vlivem na strategická rozhodování) afghánského Tálibánu a sítě Hakkání, čímž tak Pákistán v podstatě podrývá jakékoli snahy o mírové urovnání afghánského konfliktu. To ostatně podotkl i afghánský prezident Karzai, když v prohlášení pákistánské představitele vyzval, aby se připojili ke snahám o budování míru v Afghánistánu. Současný americký ministr obrany Leon Panetty navíc zdůraznil, že konflikt v Afghánistánu nemůže být ukončen a vyřešen, jestliže Pákistán nebude stabilní a bezpečnou zemí. V říjnu byl při útoku amerických bezpilotních letounů v pákistánských hraničních kmenových územích zabit také Džálil Hakkání, údajně jeden z nejdůležitějších velitelů sítě zodpovědný za komunikaci jejich členů mezi sebou navzájem i s rozličnými spojenci. Jeho pohřbu se údajně zúčastnilo až 2 000 lidí, vč. zahraničních militantů i místního člena Muslimské ligy-Nawaz (PML-N). USA také stupňovaly tlak na útočiště sítě Hakkání v Pákistánu, především útoky bezpilotních letounů cílené na oblast Severního Vazíristánu včetně jeho správního střediska Miran Šháhu. Faktem však je, že pozemní operace amerických speciálních jednotek v Severním Vazíristánu je vyloučena, při nejmenším z důvodu, že by s sebou nesla vysoký rizikový potenciál kolapsu pákistánské civilní vlády a dost možná i samotných bezpečnostních struktur, zejména armády a ISI. Pákistánští představitelé se proti navýšení intenzity užívání bezpilotních letounů ke kinetickým operacím v pákistánském vzdušném prostoru ostře ohradili, obvinili navíc USA i Afghánistán, že ignorovali jeho požadavek na dopadení Maulviho Fazlullaha, jednoho z vůdců Tehrik-i-Taliban Pakistan, údajně nacházejícího útočiště v na afghánské straně Durandovy linie a jež se nechal slyšet, že se navrátí do pákistánského údolí Svát za účelem „vedení svaté války, dokud nebude v celém Pákistánu zavedeno islámské právo šária“. Dochází také k nárůstu přeshraničních incidentů mezi územím Pákistánu a Afghánistánu, ať už se jedná o přestřelky, nebo raketové útoky. V samotném Afghánistánu velkou společnou ofenzívu proti příslušníkům a základnám sítě Hakkání zahájily také afghánské a koaliční síly. Americké bezpilotní letouny také několikrát vypálily rakety na lokace příslušníků pákistánského Tálibánu, několik z nich zahynulo. Nejvíce pravděpodobným důvodem cílení i na pozice a členy TTP je snaha USA normalizovat, či alespoň vylepšit, vztahy s Pákistánem. Ty však dostály vážných trhlin poslední listopadovou sobotu, kdy vrtulníky NATO narušily pákistánský vzdušný prostor a následkem jejich palby přišlo o život přes dvacet příslušníků pákistánské pohraniční stráže. Incident vyvolal hlubokou roztržku mezi USA a Pákistánem, který útok nazval „agresí“, uzavřel hraniční přechody Torkham a Chaman, které jsou nesmírně důležitými v zásobování koaličních jednotek v Afghánistánu a nařídil uzavřít americkou základnu Shamsi, odkud USA operují se svými bezpilotními letouny. Pákistánští představitelé také pohrozili omezením své role ve vyjednáváních o míru v Afghánistánu a prohlásili, že se nezúčastní mezinárodní konference o situaci v Afghánistánu, konané 5. prosince v německém Bonnu s odůvodněním, že Pákistán potřebuje zvýšit vlastní bezpečnost. Většina potřebných zásob ISAF do Afghánistánu putuje právě přes Pákistán. Otázkou zůstává, nakolik se uzavření hraničních přechodů, a tím i zastavení zásobování projeví na afghánském bojišti. Incident by také mohl ukázat efektivitu využívání tzv. severní zásobovací trasy vedoucí přes Rusko a střední Asii. I zde však existuje určitý rizikový potenciál, neboť znovu zvolený kyrgyzský prezident hrozí uzavřením pro USA strategicky důležitého letiště Manas. Spory se také vedou o záměrnosti útoku NATO, případně proč pákistánská armáda nijak nereagovala, byť nálet měl trvat údajně kolem dvou hodin. NATO se sice za útok omluvilo, pákistánská veřejnost však byla nevídaně pohoršena a začala požadovat okamžité ukončení spolupráce své země s USA. Ty zahájily vyšetřování celého incidentu. Předběžná zpráva je očekávána kolem 23. prosince.
Asi nejvýznamnější dopad na konflikt v Afghánistánu měl atentát na B. Rabbáního. Na základě vyšetřování došly afghánské orgány k závěru, že atentát byl plánován v pákistánské Kvétě, byl proveden mužem pákistánského původu, prezident Karzai dokonce zmínil existenci důkazů o přímém zapojení ISI v plánování i realizaci daného sebevražedného útoku, což Pákistán kategoricky odmítl. Prezident Karzai také odstoupil od mírových jednání s Tálibánem a zdůraznil, že Afghánistán by se měl zaměřit na vyjednávání s Pákistánem jako hlavní hybnou silou afghánského vzbouřenectví, to kvůli jejich dynamickému, leč neprůhlednému vztahu s Tálibánem, sítí Hakkání a dalšími povstalci, a také Pákistán obvinil z hraní „dvojité hry“. Tato nařčení však Pákistán kategoricky odmítá, nabídl navíc zahájení mírových rozhovorů s afghánskými povstalci, za podmínky, že se vzdají násilí jako nástroje své činnosti. Zástupce ředitele afghánské vnitřní zpravodajské služby NDS Mohammad Yasin Zia však Pákistán obvinil z neochoty spolupracovat na vyšetřování vraždy Rabbáního a zatknout vůdce afghánského Tálibánu, proti čemuž se Pákistán opět kategoricky ohradil, pákistánský prezident Zardari navíc v průběhu návštěvy Velké Británie požadoval uznání obětí, jež Pákistán ve válce s terorismem utrpěl, a přislíbil pokračovat v boji proti extremismu. Vzájemné obviňování přes veškeré deklarace partnerství a spolupráce svědčí o výrazném zhoršení afghánsko-pákistánských vztahů. Na konci října ale afghánský prezident Karzai prohlásil, že v případě vypuknutí války mezi USA a Pákistánem by Afghánistán stál „po boku svého pákistánského bratra“.
Všechny výše zmíněné události a faktory navíc přispěly k rapidnímu zhoršení a nárůstu napětí ve vzájemných vztazích USA a Pákistánu. USA kategoricky vyloučily nasazení pozemních jednotek na území Severního Vazíristánu v Pákistánu (nejspíše z obavy, že další operace na suverénní pákistánské půdě by Pákistán mohla výrazně destabilizovat a mohlo by dojít ke kolapsu tamní civilní vlády či až velících armádních struktur). Tehrik-i-Taliban Pakistan (pákistánský Tálibán) prostřednictvím svého velitele v Bajauru prohlásil, že v případě invaze USA do země nebude nutně podporovat Pákistán. Na druhou stranu však TTP uzavřel s pákistánskou vládou příměří (za podmínky, že budou zahrnovat i pro TTP „důvěryhodné“ země, jako např. Saúdskou Arábii), jeho dodržování však zůstává sporné, neboť zástupce velitele TTP Maulvi Faqir Mohammad naopak prohlásil, že dle jeho názoru nejsou rozhovory TTP s pákistánskou vládou možné, dokud se NATO nestáhne z Afghánistánu. Mluvčí americké ambasády v Islamábádu dále prohlásil, že došlo k dočasnému pozastavení americké vojenské pomoci pro Pákistán. Americký zvláštní zmocněnec pro Afghánistán a Pákistán Mark Grossman se následně v Pákistánu setkal s hlavními politickými a vojenskými představiteli, přičemž výsledkem jejich jednání byla údajně jakási dohoda, v níž měl Pákistán přislíbit pomoc na usmíření a mírovém ukončení konfliktu v Afghánistánu spolu s postupem proti síti Hakkání, pouze však v případě, že „legitimní obavy“ Pákistánu z rostoucího vlivu Indie v Afghánistánu budou nějakým způsobem ošetřeny. Islámská strana, jako jeden z primárních aktérů afghánského konfliktu, ústy jednoho z velitelů Dr. Gairata Baheera vyjádřila ochotu účastnit se nepřímých i přímých rozhovorů s USA, avšak za podmínek, že se na vyjednávání bude podílet Pákistán a bude v na něm participovat i třetí strana jako mediátor.
Objevily se však také zvěsti o rozhovorech mezi představiteli USA a povstalecké sítě Hakkání, údajně zprostředkované pákistánskou tajnou službou ISI, což následně v prohlášení odvysílaném BBC potvrdil de facto vůdce sítě Hakkání Sirajuddin s tím, že Američané se jej měli pokusit přimět, aby se připojil k afghánské vládě. S tím na druhou stranu souvisí i stále sílící obavy o budoucí podobě lidských práv (a zvláště práv žen) v Afghánistánu po potenciálním uzavření mírové dohody s Tálibánem a právě sítí Hakkání, o to víc, že administrativa prezidenta Obamy slovy ministryně zahraniční Hillary Clinton veřejně připustila participaci sítě Hakkání na potenciálních mírových rozhovorech v Afghánistánu. Jeden z velitelů sítě Hakkání se však nechal slyšet, že skupina se do mírových rozhovorů s USA nezapojí, neb veškerá rozhodnutí o míru musí projednat nejvyšší rada (shura) Tálibánu. Faktem je, že to, zda se Hakkání potenciálních mírových rozhovorů o situaci v Afghánistánu, významně záleží právě na vůli a ochotě čelních příslušníků ISI. Objevily se také informace o zaručené svobodě pohybu (obzvláště čelních) představitelů sítě Hakkání v Pákistánu – vlastní několik domů v Islámabádu, mohou navštěvovat vojenská zařízení v Ravalpindí, účastnit se kmenových zasedání či cestovat do zahraničí na pouť.
Britská zpravodajská stanice BBC počátkem listopadu také odvysílala dokument „Secret Pakistan“, v němž vypovídá několik velitelů afghánského Tálibánu o podpoře, kterou povstaleckému hnutí poskytuje pákistánská zpravodajská služba ISI, především formou poskytování zbraní a výcviku bojovníků. Pro více informací viz první odkaz níže. Pákistánští představitelé však jakákoli obvinění z podpory militantů rezolutně odmítají a naopak obviňují USA, že jen potřebují obětního beránka pro ospravedlnění násilí v Afghánistánu.
http://www.bbc.co.uk/programmes/b016n0js
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-15484656?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link15-20111028
http://www.dawn.com/2011/10/02/taliban-unsure-about-supporting-pakistan-if-us-attacks-ttp.html
http://abcnews.go.com/Blotter/us-pakistan-struggle-haqqani-insurgents/story?id=14656079#.TtjNykOPb1Q
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/10/10/the_capture_of_mali_khan
http://tribune.com.pk/story/272096/situation-in-pakistan-likely-to-remain-volatile-panetta/?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20111012
http://tribune.com.pk/story/273122/us-drone-strike-kills-four-in-n-waziristan-2/
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-15474100?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20111027
http://www.washingtonpost.com/world/national-security/us-goes-after-haqqani-network/2011/10/14/gIQAj2i6kL_story.html?wpisrc=al_national
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/10/19/killing_rabbani
http://www.nytimes.com/2011/10/24/world/asia/karzai-says-afghanistan-would-back-pakistan-in-a-conflict-with-us.html
http://tribune.com.pk/story/282238/key-afghan-group-warms-up-to-prospect-for-us-talks/
http://www.nytimes.com/2011/11/01/world/asia/haqqani-militants-act-like-pakistans-protected-partners.html?pagewanted=1&_r=1&ref=world
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-15915247?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link14-20111128
http://www.businessweek.com/news/2011-12-01/pakistani-troop-deaths-at-afghan-border-spur-u-s-investigation.html

Extremismus i protesty v Pákistánu na vzestupu
V říjnu byl k trestu smrti odsouzen Mumtaz Qadri – tělesný strážce guvernéra provincie Pandžáb Salama Taseera a také jeho vrah. Motivem Qadriho činu byl guvernérův kritický postoj ke kontroverznímu zákonu proti rouhání (Blasphemy Laws), jež je v Pákistánu, byť se sám považuje za demokratický stát, stále v platnosti. Proti rozsudku se zvedla vlna odporu v řadách pákistánských obyvatel, protesty se konaly především ve městech Lahore a Karáčí, náboženská strana Jamaat-i Islami dokonce vydala prohlášení, ve kterém zavražděného guvernéra Taseera obvinila z rouhání a tím, že sám sebe odsoudil k smrti. Navíc soudce, který Qadriho odsoudil, čelíc nesčetným smrtícím výhružkám, opustil na časově neomezenou dobu svoji pozici.
Případ vraždy Salama Taseera vyvolává otázky o neustále sílícím vlivu islamistického extremismu v Pákistánu, nezřídka doprovázeného sektářským násilím. Případ také vyvolal diskuse o potenciálním nárůstu specifické formy pravicového extremismu v Pákistánu.
Obyvatelé Pákistánu také uspořádali několik významných protestů zaměřených proti četným výpadkům elektrického proudu v zemi. Tím se zvyšuje nespokojenost Pákistánců s vládou, čehož mohou snadno využít islamisté. Velká, silně protiamericky zaměřená demonstrace Pákistánců, čítající na 100 000 účastníků, se pak počátkem listopadu uskutečnila v pákistánském Lahore, v hlavním městě Islámabádu se protestů proti útokům amerických bezpilotních letounů zúčastnilo asi 2 000 lidí. Protestovali i členové kmene Vazír a vznesli požadavek na sjednocení Severního a Jižního Vazíristánu, to pod názvem „Islamia“. Pákistánská policie také zatkla členy kdysi elitního komanda svých řad ze Skupiny zvláštních služeb (Special Services Group), jež se údajně chystali zaútočit na pákistánský parlament.

http://in.reuters.com/article/2011/10/01/idINIndia-59649920111001
http://www.nytimes.com/2011/10/02/world/asia/guard-sentenced-to-death-in-slaying-of-pakistani-governor.html?_r=1
http://tribune.com.pk/story/266584/salmaan-taseer-case-atc-judge-goes-on-indefinite-leave/
http://tribune.com.pk/story/266808/power-recommendations-2-holidays-a-week-shutters-down-by-9pm/
http://www.nytimes.com/2011/10/31/world/asia/ex-cricket-star-imran-khan-leads-antigovernment-protest-in-pakistan.html?ref=world
http://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/pakistani-cricket-hero-imran-khans-rally-against-government-draws-large-turnout/2011/10/30/gIQAfbLIWM_story.html
http://www.google.com/hostednews/afp/article/ALeqM5i7mdF9WdN1F_RbFsv74GplsOQoDg?docId=CNG.78bd1932c8482f7cb8afcbc7455003ec.ac1
http://tribune.com.pk/story/285051/former-ssg-commando-behind-parliament-attack-arrested/

Afghánský prezident na návštěvě Indie
Afghánský prezident Hamid Karzai navštívil počátek října Indii, která je jedním z největších poskytovatelů finančních zdrojů Afghánistánu od roku 2001, kde se s indickým premiérem Manmohanem Sighem podepsal několik strategických dohod, týkajících se bezpečnosti a rozvoje. Jedním z aspektů dohody má být i výcviková mise Indie Afghánských národních bezpečnostních sil, dále obchod či kulturní vztahy.
Jakýmsi sjednocujícím prvkem Afghánistánu a Indie je podezřívavý postoj k Pákistánu. Karzai tak učinil v době velmi napjatých vztahů s Pákistánem i stahováním jednotek USA z Afghánistánu, svým způsobem tak dal najevo, že afghánská administrativa pomalu, ale jistě vzhlíží k Indii jako ke stabilizační síle v regionu. Tento předpoklad má však potenciál více destabilizovat situaci v regionu i v rámci samotného afghánského konfliktu, neboť Pákistán se může cítit více ohrožen rostoucím indickým vlivem a může tak účelově eskalovat boje v Afghánistánu i Kašmíru. Prezident Karzai se tak po podepsání několika smluv s Indií pokusil Pákistán uklidnit slovy, že uzavřením dohody o strategickém partnerství mezi Afghánistánem a Indií nebude Pákistán odsunut na druhou kolej vzhledem k tomu, že Afghánistán a Pákistán jsou jako „dvojčata“, přičemž Indii nazval jako „velkého přítele“. Afghánsko-indická dohoda o strategickém partnerství představuje vůbec první dohodu svého druhu uzavřenou afghánskou vládou. Bývalý pákistánský vůdce generál P. Mušarraf ale Indii obvinil ze snah vytvořit „proti-pákistánský Afghánistán“. Na druhou stranu si Indie a Pákistán v obchodních záležitostech navzájem přidělili status most favoured nation s cílem posílit vzájemné vztahy. Ty však nadále zůstávají vysoce napjaté, jak ukázal i říjnový incident, kdy indická vojenská helikoptéra narušila pákistánský vzdušný prostor (otázkou, nakolik to bylo záměrem posádky) a pákistánské síly přiměly helikoptéru přistát a členy posádky zatkly. Potenciální výrazné vojenské a diplomatické krizi však bylo zabráněno, přestože ve správním centru Kašmíru Srinagaru došlo ke granátovým útokům na stanoviště indických paramilitárních sil. Indie následně také obvinila Pákistán ze zcizení citlivých dat z helikoptéry, jež byla donucena v Pákistánu přistát, včetně GPS souřadnic všech přistávacích ploch indických vrtulníků v oblasti Siachenu a Kargilu.
Po návratu prezidenta Karzaie zpět do vlasti došlo následně k odhalení plánovaného atentátu na jeho osobu. Jako jeho původní iniciátoři byli identifikováni Egypťan a Bangladéšan, pobývající na pákistánských kmenových územích a majících vazby na al-Kájdu i síť Hakkání. První z níže uvedených linků pak odkazuje na zdařilou analýzu vztahu sítě Hakkání s al-Kájdou.
http://www.cfr.org/terrorism/ctc-haqqani-nexus-evolution-al-qaeda/p25474?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link17-20111005
http://www.nytimes.com/2011/10/06/world/asia/plot-to-kill-afghan-president-karzai-is-foiled.html
http://articles.latimes.com/2011/oct/06/world/la-fg-afghan-death-plot-20111006
http://www.dawn.com/2011/10/06/india-wants-an-anti-pakistan-afghanistan-musharraf.html
http://www.dawn.com/2011/10/05/karzai-reassures-twin-brother-pakistan.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20111005
http://tribune.com.pk/story/272550/pakistan-decides-to-grant-mfn-status-to-india-khar/
http://www.nytimes.com/2011/10/24/world/asia/india-and-pakistan-avert-potential-crisis.html
http://www.indianexpress.com/news/twin-grenade-attacks-on-police-posts-rock-srinagar-3-injured/865179/?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link17-20111025
http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/pakistan/8848305/Pakistan-still-running-Taliban-training-camps.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link17-20111026
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/10/28/Pakistans_radical_reputation
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/11/04/india_pakistan_trade_the_mfn_breakthrough

Obavy z nárůstu (etnického) napětí v Afghánistánu
Po atentátu na Burhanuddina Rabbáního začaly také zesilovat hlasy upozorňující na sílící etnické napětí mezi afghánským obyvatelstvem, zejména s ohledem na jejich rozdílné vize o budoucnosti mírového procesu a ujednání v Afghánistánu. Se sílícím etnickým prvkem hrozí znovupropuknutí občanské války v této zemi zmítané stále silným vzbouřenectvím. Potenciální zesílení etnické neslučitelnosti by s největší pravděpodobností bylo doprovázeno rozhořením sektářské dimenze vzájemné neslučitelnosti. S ohledem na náboženské a zvláště pak etnické složení afghánské populace by takový vývoj značně zkomplikoval veškeré snahy o produktivní mírová jednání a urovnání v Afghánistánu. Zvyšující se etnické napětí také narušuje tolik potřebnou soudružnost v řadách složek afghánských národních bezpečnostních sil. Bývalý afghánský ministr vnitra a nyní představitel opozice Hanif Atmar navíc prohlásil, že pakliže USA v Afghánistánu po svém oficiálním odchodu neponechají „zbytkovou“ sílu 20-30 000 vojáků, Afghánistánu bude reálně hrozit zabřednutí do další občanské války.
K desátému výročí zahájení války v Afghánistánu došlo také v několika afghánských městech k protiamericky zaměřeným demonstracím a protestům, kde vládu prezidenta Karzaie afgánský lid označil za „štěňata“ a požadoval okamžitý odchod vojsk NATO ze země. Existuje však poměrně výrazný potenciál toho, že příslušníci Tálibánu či sítě Hakkání mohou takových demonstrací a protestů jednak využít k propagaci svých myšlenek, zároveň v davu mohou být přítomni provokatéři, jež protest výrazně vyhrotí, až např. do násilné podoby.
http://www.dawn.com/2011/10/06/afghans-protest-ahead-of-invasion-anniversary.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link17-20111006
http://news.yahoo.com/afghans-rally-kabul-demand-nato-troops-leave-070618493.html
http://www.nytimes.com/2011/10/04/world/asia/afghan-leaders-death-exposes-peace-process-in-disarray.html?_r=1&ref=world
http://www.washingtonpost.com/blogs/checkpoint-washington/post/without-large-us-force-after-2014-afghanistan-is-headed-for-civil-war-opposition-leader-warns/2011/11/17/gIQAICKOVN_blog.html

Role Číny v budoucnosti Afghánistánu
Reportér agentury Reuters Zhou Xin provedl analýzu čínských zájmů v Afghánistánu, s tím že primární motivace čínských aktivit v Afghánistánu je ekonomického, nikoliv politického charakteru. S tím koreluje i odmítání většiny čínských politiků o budoucí čínské vojenské angažovanosti v Afghánistánu. Pro Čínu představují výrazný potenciál především nedávno objevená, poměrně bohatá ložiska nerostných surovin, Čínská lidová republika však svojí ekonomickou činností a investicemi výrazně napomoci rozvoji soběstačné a udržitelné afghánské ekonomiky, minimálně už jen z toho postu, že Čína na rozdíl od západních firem zatím není v očích Afghánců zdiskreditována obviněními z ať už záměrného, nebo nezáměrného podporování korupce afghánských politiků.
http://www.reuters.com/article/2011/10/04/us-china-afghanistan-idUSTRE79324R20111004?feedType=RSS&feedName=topNews&rpc=71
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/10/04/afghanistan_oil_china_great_game
http://www.reuters.com/article/2011/10/21/china-afghanistan-idUSL3E7LJ0XW20111021
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/10/28/china_passes_the_buck_in_afghanistan

Mobilní sítě jako atribut moci Tálibánu

Afghánský Tálibán drží v rukou významnou „zbraň“ – protože poměrně velké množství vysílacích věží sítí afghánských mobilních operátorů se nachází na územích více či méně Tálibánem kontrolovaných, povstalecké hnutí toho může využít jako nástroje pákového efektu vůči afghánskému obyvatelstvu. Tento fakt do budoucna skýtá ne malý rizikový potenciál, především pak po roce 2014, jež je stanoven jako deadline stahování koaličních vojsk z Afghánistánu. Útoky na vysílací věže také významně znemožňují koaličním silám vystopovat povstalce.
http://www.nytimes.com/2011/10/05/world/asia/taliban-using-modern-means-to-add-to-sway.html?hp
http://www.guardian.co.uk/world/2011/nov/11/taliban-targets-mobile-phone-masts

„Osamabilia“
Pákistánci poměrně umně zkomercializovali smrt Usámy bin Ládina z května tohoto roku, kdy uspořádali trh, na němž bylo možné zakoupit si miniaturní sošky bin Ládina či trosky havarovaného vrtulníku amerických speciálních jednotek během operace Geronimo, jejímž cílem bylo zatknout nebo zabít bin Ládina. Na eBay je navíc možné zakoupit i bin Ládinův zub za 1 500 dolarů (cca 28 000Kč).
http://tribune.com.pk/story/267956/osamabilia-laden-with-bin-ladens-loot/

Desáté výročí války v Afghánistánu
7. října 2011 jsme si připomněly desáté výročí zahájení operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom) leteckou operací amerických a britských sil, tím i k zahájení války a rozhoření konfliktu v Afghánistánu, jež po svržení tamního tálibánského režimu a propuknutí povstání trvá dodnes bez výraznějších známek jeho konce a mírového urovnání. Desáté výročí války bylo také poznamenáno koordinovanými raketovými a sebevražednými útoky na americké předsunuté základny v provincii Paktika, jednalo se přitom o největší útok v této provincii od roku 2009. Níže několik zajímavých odkazů s tématem souvisejících. Výročí bylo také poznamenáno prohlášením Tálibánu, že v boji vytrvá, dokud Afghánistán neopustí všechny zahraniční vojska a dokud nedosáhnou božího vítězství.
http://www.reuters.com/article/2011/10/07/us-afghanistan-anniversary-taliban-idUSL3E7L729X20111007
http://www.nytimes.com/2011/10/08/world/asia/attacks-rock-us-outposts-near-afghanistan-pakistan-border.html
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/10/06/ten_years_in_afghanistan
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/10/06/10_years_of_war
http://www.cfr.org/afghanistan/ten-years-afghan-war/p26134?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link7-20111007
http://www.cfr.org/afghanistan/looming-threat-afghan-womens-rights/p26124?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link8-20111007
http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2011/oct/06/afghanistan-limits-of-power-editorial?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link9-20111007
http://www.cfr.org/afghanistan/us-war-afghanistan/p20018?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link11-20111007
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-15213999?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20111007
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-15206239
http://www.spiegel.de/international/world/0,1518,790539,00.html
http://www.cfr.org/defense-strategy/hbo-history-makers-series-stanley-mcchrystal-video/p26065?cid=nlc-public-the_world_this_week-link4-20111007

Znepokojující zprávy OSN o situaci v Afghánistánu
V říjnu vydala OSN zprávu o prokázaných případech systematického mučení zadržovaných osob a vězňů v afghánských detenčních zařízeních s cílem vynucení přiznání nebo získání významných informací o Tálibánu či sítí Hakkání. Z aplikace kontroverzních, tvrdých výslechových metod, včetně surového bití či elektrických šoků, OSN ve své zprávě obviňuje afghánské zpravodajské služby (především vnitřní) a také afghánskou národní policii. USA a NATO, jež jsou hlavními sponzory provozu afghánských věznic a jiných detenčních zařízení, odmítly, že by o údajném špatném zacházení se zadržovanými a vězni věděly či se na nich nějakým způsobem podílely. Špatné zacházení se na základě výzkumu provedeného OSN týká jak zadržovaných čekajících na soudní proces, tak již usvědčených vězňů a 47 detenčních zařízení provozovaných po celém Afghánistánu. Je důležité zmínit, že tato obvinění přichází v době, kdy státy participující na misi ISAF snižují počty svých jednotek simultánně s procesem předávání zodpovědnosti za bezpečnost v zemi do pravomocí a výkonu složek Afghánských národních bezpečnostních sil, s čímž souvisí i vzrůstající obavy o tzv. „afghanizaci“ tamního konfliktu. OSN také varovala, že oproti loňskému roku se do vlasti navrátilo o 60% méně afghánských uprchlíků ze sousedního Pákistánu.
OSN také vydala zprávu, ve které varuje před rapidním nárůstem produkce opia v Afghánistánu – od začátku roku 2011 o 61% v porovnání s rokem 2010. Celková plocha, na níž afghánští farmáři opium pěstují, se rozrostla o 71%, produkce opia se týká 17 z 34 afghánských provincií, především těch jižních. Podle mnohých expertů zde existuje nexus mezi nízkou úrovní zajištění bezpečnosti v oblasti a kultivací opia. Rozdíl oproti roku 2010 se zdá být výrazný, hlavním důvodem však je neúroda v loňském roce, zapříčiněná velkoplošnou infekcí makových polí a suchem. Důležitý vliv má i nízká či až nulová úroveň zajištění bezpečnosti na afghánském venkově, tíživá životní situace a vysoké ceny opia na světových trzích (oproti roku 2010 údajně cena opia vzrostla o 43%), dále pak i absence centrální vlády a nedostatečná infrastruktura, především ta zemědělská a zavlažovací. Produkce opia, a následně i heroinu, je v současnosti lukrativní záležitostí a přináší afghánským povstalcům a vzbouřencům vysoké zisky a bohaté prostředky pro financování své činnosti. Například Tálibán se údajně podílí jak na distribuci opia a ochraně makových polí a farmářů, tak i přímým zapojením ve formě poskytování semen, hnojiv a peněžitých výhod farmářům.
O značně nestabilní situaci v Afghánistánu svědčí také útok z konce října, k němuž se přihlásil Tálibán a který měl za následek nejvíce amerických obětí jednoho útoku v hlavním městě Kábulu od začátku války v roce 2001. Jednalo se o útok sebevražedného atentátníka na obrněný autobus vezoucí americké, zahraniční i afghánské vojáky a kontraktory a jehož následkem přišlo o nejméně 17 lidí, 13 z nich byli Američané. Experti však soudí, že za útokem byla síť Hakkání, která v poslední době vystupňovala tempo i účinnost útoků cílených na zahraniční a významné cíle v Kábulu. Útoky příslušníků sítě Hakkání se podle odborníků vyznačují vyšším počtem sebevražedných útočníků cílících na symbolické či jinak významné objekty, přičemž zteč bývá zahájena sebevražedným atentátem na hlavní bránu daného objektu. Ve svém prohlášení, odsuzujícím daný útok prezident Karzai nezmínil americké oběti, což USA poměrně rozlítilo. V tomto incidentu je třeba identifikovat důležitost symbolického významu řeči Krazaie. Tálibán stál také za sebevražedným atentátem na budovu Agentury OSN pro uprchlíky v jihoafghánském Kandaháru.
.
http://unama.unmissions.org/Portals/UNAMA/Documents/October10_%202011_UNAMA_Detention_Full-Report_ENG.pdf?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link4-20111011
http://www.nytimes.com/2011/10/11/world/asia/un-report-finds-routine-abuse-of-afghan-detainees.html?_r=1&ref=world&cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link5-20111011
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-15254788?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link16-20111011
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/10/11/time_to_tackle_torture_is_now
http://www.guardian.co.uk/world/2011/oct/29/kabul-suicide-bomb-deaths?newsfeed=true
http://in.reuters.com/article/2011/10/30/idINIndia-60189020111030
http://www.foxnews.com/world/2011/10/29/un-sharp-drop-in-afghans-returning-from-pakistan/
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-15504922
http://www.nytimes.com/2011/10/30/world/asia/deadly-attack-strikes-nato-bus-in-kabul.html?pagewanted=2

Prodloužený mandát mise ISAF v Afghánistánu
Rada bezpečnosti OSN v půlce října o jeden rok prodloužila mandát působení mise ISAF v Afghánistánu. Hlavními důvody byly především vážné obavy o bezpečnost kvůli neutuchajícím, v určitých aspektech i sílícím teroristickým a kriminálním aktivitám subverzivních živlů, stejně jako nárůst obětí konfliktu v řadách afghánských civilistů. Nově přijatá rezoluce č. 2011 zároveň zdůraznila potřebu efektivnějšího a produktivního výcviku afghánských národních bezpečnostních sil.
http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/N11/542/18/PDF/N1154218.pdf?OpenElement

Nejméně bezpečná země pro žurnalisty? Pákistán
Světová asociace novin a vydavatelů zpravodajství WAN-IFRA vydala výroční zprávu o svobodě tisku v různých zemích světa The World Press Freedom Review. Zaměřuje se především na atentáty a vraždy novinářů, obzvláště v průběhu výkonu jejich povolání a z důvodu povahy jejich pracovní činnosti – povětšinou se jedná o žurnalisty podávající syrové zpravodajství z oblastí konfliktů či zabývajících se korupcí nebo zločinem, především pak ve spojitosti s politickými představiteli daných zemí. Stejně jako v roce 2010, i letos se zdá, že nelichotivé první místo obsadí Islámská republika Pákistán, kde za posledních 10 let došlo k fatálním útokům na 36 novinářů, leč v případě ani jednoho incidentu nedošlo k zahájení soudního vyšetřování.
Co se navíc Pákistánu týče, představitelé Pákistánu a Íránu uzavřeli dohodu o výstavbě společného plynovodu, jež má být dokončena do roku 2013. Proti tomuto plynovodu silně protestují USA a hrozí uvalením sankcí na Pákistán. Tento plynovod by totiž mohl poměrně závažně narušit efekt sankcí uvalených na Írán kvůli jeho jadernému programu.
http://www.guardian.co.uk/media/2011/oct/12/pakistan-iraq-most-dangerous-journalists?newsfeed=true
http://www.freemedia.at/publications/world-press-freedom-review/
http://tribune.com.pk/story/288386/missing-persons-young-journalist-found-dead-in-khuzdar/
http://tribune.com.pk/story/283849/pak-iran-gas-pipeline-to-be-complete-by-2013/

Závěrečná zpráva vyšetřování pádu amerického vrtulníku Chinook v Afghánistánu: sestřelen
Příčinou pádu amerického vrtulníku Chinook v Afghánistánu, k němuž došlo v polovině léta letošního roku a při němž zahynulo na třicet amerických vojáků, povětšinou příslušníků speciálních jednotek amerického námořnictva SEAL, byl zásah protitankovou střelou RPG, vypálenou povstalci, nikoli chyba pilota.
http://articles.latimes.com/2011/oct/13/nation/la-na-seals-crash-20111013

Bowling v Afghánistánu
V afghánském hlavním městě Kábulu byla otevřena historicky první restaurace s bowlingovými drahami v Afghánistánu.
http://www.reportagebygettyimages.com/features/the-strikers-kabul-s-bowling-alley/

Mezinárodní konference o situaci v Afghánistánu v Istanbulu 2011
V prvních listopadových dnech proběhla v tureckém hlavním městě Istanbulu mezinárodní konference věnovaná konfliktu a vůbec situaci v Afghánistánu. Prezidenti Afghánistánu a Pákistánu se za přítomnosti tureckého prezidenta Abudallaha Gula sešli vůbec poprvé od atentátu na předsedu Nejvyšší mírové rády B. Rabbaniho, přičemž vojenští představitelé vedli separátní konzultace. Afghánští a pákistánští představitelé se na konferenci dohodli na společném vyšetření okolností vraždy Rabbaniho. Pákistán také (pod tlakem USA) souhlasil se zpřísněním kontrol na afghánsko-pákistánské hranici (včetně biometrických nástroj pro kontrolu pohybu osob) a omezit tak afghánským vzbouřencům svobodu pohybu, to však výměnou za to, že nemusí vojensky zakročit v Severním Vazíristánu, útočišti povstalců.
Afghánistán spolu s dalšími 12 zeměmi regionu uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti bezpečnosti, rozvoje a protidrogové politiky. Detaily dohody mají být oznámeny během jednání v Kábulu v průběhu roku 2012. Dohoda nese označení Istanbulská deklarace a obsahuje i závazek signatářských zemí podporovat usmiřovací proces v Afghánistánu, opatření pro budování důvěry mezi zeměmi navzájem i v Afghánistánu samotném a slib nezasahovat do výlučně vnitřních záležitostí ostatních států. Otázkou však zůstává, nakolik je reálně možné danou dohodu dodržovat, to vzhledem k množstvím protichůdných zájmů zainteresovaných zemí, jež velmi často využívají situace v Afghánistánu instrumentálně pro sledování vlastních zájmů.
V průběhu konference prezident Karzai oznámil jména dalších provincií, v nichž zodpovědnost za bezpečnost převezmou afghánské síly. Poslanci parlamentu z neklidné provincie Kandahár však protestovali proti unáhlenému převedení pravomocí a velení do rukou Afghánců.
http://www.washingtonpost.com/world/national-security/at-meeting-afghanistans-neighbors-promise-cooperation-and-aid/2011/11/02/gIQAKctggM_story.html
http://www.nytimes.com/2011/11/03/world/asia/afghanistan-and-nearby-nations-adopt-istanbul-protocol.html?_r=1&ref=world
http://www.cfr.org/afghanistan/good-neighbor-policy-afghanistan/p26395?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20111103

Abdul Kádir Chán a Sýrie
Vyšetřování OSN údajně přineslo nové důkazy o roli pákistánského jaderného vědce Abdula Kádir Chána v rozvoji syrského jaderného programu, konkrétně pak, že Chán pomohl syrskému režimu získat technologie potřebné pro výrobu jaderné zbraně. Abdul Kádir Chán je zakladatelem pákistánského jaderného programu a konstruktérem pákistánské jaderné bomby. Své know how pak prodával a údajně podílel se na rozvoji jaderných programů zemí, které administrativa G. W. Bushe Jr. zařadila pod koncept rouge states – KLDR, Írán, Libye či Saddámovský Irák.
Co se samotného pákistánského jaderného programu týče, Pákistán údajně plánuje vycvičit dalších 8 000 příslušníků bezpečnostních sil za účelem lepší ochrany domácích jaderných zbraní. Objevily se totiž zvěsti o jejich nedostatečném zabezpečení, především při jejich transportu.
http://news.yahoo.com/pakistan-trains-8-000-protect-nuclear-arsenal-114624948.html
http://www.dawn.com/2011/11/01/new-signs-of-syria-pakistan-nuke-tie.html
http://www.dawn.com/2011/11/10/us-confident-on-pakistan-nuclear-weapons-safety.html

Rozhovory Indie a Pákistánu
Na okraj summitu Sdružení zemí jižní Asie pro regionální spolupráci (SAARC) jednali indický a pákistánský předseda vlády Manmohan Singh a Jusúf Raza Gilani o možném zlepšení vzájemných vztahů, především pak v oblasti vyřešení teritoriálních sporů, terorismu a také obchodu, což by následně umožnilo i dosažení pokroku v diplomatických vztazích. Singh Gilaniho označil za „muže míru“.
Na druhou stranu se objevily důkazy o tom, že více než 250 občanů pákistánské národnosti je v indických věznicích bez soudního řízení, jeden z nich byl např. uvězněn už v roce 1965.
http://www.dawn.com/2011/11/11/indias-supreme-court-shocked-by-pakistanis-in-jail.html
http://www.dawn.com/2011/11/10/india-pakistan-meets-to-build-trust-at-conference.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link17-20111110
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/11/17/come_together_right_now_over_trade

Loya Jirga v Kábulu
16. listopadu byla v Kábulu uspořádána celonárodní konference či Loya Jirga (velké shromáždění), na níž se sešlo na 2 000 zástupců afghánských provincií, etnických skupin i občanské společnosti. Hlavními tématy konference byly mírové rozhovory s povstalci v čele s Tálibánem a roli USA v Afghánistánu po roce 2014. Již dva dny před konferencí Tálibán vydal prohlášení, že se mu podařilo obstarat si bezpečnostní plány konference a pohrozil útokem. Prezident Karzai hovořil o potřebě udržet „silné partnerství“ mezi Afghánistánem a USA, požadoval ukončení noční operací speciálních jednotek (zejména prohledávání domů obyčejných Afghánců) a předání kontroly veškerých takových operací do rukou Afghánců. Karzai dokonce prohlásil, že by USA umožnil vytvoření permanentních vojenských základen na afghánském území, avšak podmíněně – výměnou za ukončení výše zmíněných nočních operací a zatýkání Afghánců. Navíc doba platnosti každé dohody uzavřené s USA podle rozhodnutí Loya Jirgy nepřesáhne 10 let.
Několik dní po konferenci prezident Karzai oznámil jména dalších 18 oblastí, v nichž bude zodpovědnost za bezpečnost plně převedena do kompetencí afghánských bezpečnostních sil. Jednou z nich budou i oblasti v jihoafghánské provincii Hílmand, která stále čelí neutuchající hrozbě povstalecké činnosti a distrikt Sarobi ve východním Kábulu.
Zasedání bylo doprovázeno rozsáhlými bezpečnostními opatřeními, kdy všechny okolní doby byly důkladně prohledány, cesty k místu konání uzavřeny, byla zbudována nová kontrolní stanoviště apod. Konečná bilance útoků v průběhu 4denní konference byla 15 zatčených (včetně Pákistánců) a překažení několika raketových a bombových útoků, což může indikovat jednak fabulaci Tálibánu co se údajného získání bezpečnostních plánů konference týče, nebo poměrně vysokou míru flexibility bezpečnostních složek v oblasti přetvoření bezpečnostního plánu konference.
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/11/16/afghan_views_on_the_loya_jirga
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/11/15/the_law_and_politics_behind_afghanistans_traditional_loya_jirga
http://www.washingtonpost.com/world/asia_pacific/karzai-calls-for-parternership-with-america-but-with-conditions/2011/11/16/gIQAHIYUQN_story.html?cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20111117
http://www.nytimes.com/2011/11/28/world/asia/afghan-troops-will-expand-security-control.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-15911182

Rezignace pákistánského velvyslance v USA
Pákistánský velvyslanec v USA Husajn Hakkání oznámil svou rezignaci, odůvodněnou údajným dopisem pákistánského prezidenta Zardariho tehdejšímu americkému předsedovi Sboru náčelníků štábů Adm. Mullenovi, v němž měl Mullenovi nabídnout tvrdý postup a zpřetrhání vazeb Pákistánu s islamisty výměnou za americkou pomoc v odstranění nejvyšších představitelů pákistánské armády a zpravodajské služby ISI (především nejvyššího velitele armády gen. Ashfaqa Parveze Kayaniho a ředitele zpravodajských služeb genpor. Ahmada Shuju Pashu). Dopis měl být doručen skrze prostředníka, jímž měl být pákistánsko-americký podnikatel Mansúr Ijaz, a který měl údajně být vytvořen téměř bezprostředně po operaci amerických speciálních jednotek, na jejímž konci byla smrt Usámy bin Ládina v pákistánském posádkovém městě Abottábádu. Mullen i Zardari existenci jakékoli podobné korespondence odmítají, v případě, že existenci dopisu vůbec připustí, americká strana poukazuje na jeho nevěrohodnost. Údajná žádost prezidenta Zardariho bývá někdy také interpretována jako žádost o americkou pomoc v odvrácení vojenského puče, státního převratu. Ambasador Hakkání měl být údajně jedním z organizátorů, či ne přímo autorem dané korespondence. Následně byl jako nová velvyslankyně v USA pákistánským premiérem Gilanim jmenována Sherry Rehman, jež byla přijatelným kandidátem pro vojenskou i civilní složku moci v Pákistánu.
http://edition.cnn.com/2011/11/17/world/asia/pakistan-us-ambassador/index.html
http://in.reuters.com/article/2011/11/17/idINIndia-60573020111117
http://www.washingtonpost.com/world/national-security/pakistani-ambassador-offers-resignation/2011/11/16/gIQAeN0xSN_story.html
http://www.nytimes.com/2011/11/21/world/asia/pakistani-leader-faces-pressure-over-reported-memo-to-united-states.html?_r=1&ref=asia&cid=nlc-dailybrief-daily_news_brief-link18-20111121
http://tribune.com.pk/story/296263/sherry-rehman-appointed-pakistans-ambas
http://afpak.foreignpolicy.com/posts/2011/11/23/ms_rehman_goes_to_washington

Také Twitter jako bitevní pole
Konflikt v Afghánistánu se přenesl i do kybernetického světa – na sociální síti Twitter dochází k poměrně ostré přestřelce mezi (při nejmenším) účtem ISAF a podporovatelem Tálibánu.
http://edition.cnn.com/2011/11/18/world/asia/afghanistan-twitter-war/index.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *