Novinky z Latinské Ameriky: červen 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního dění z latinské Ameriky za měsíc červen.

Venezuela

11. 7. – Venezuelská krize: ticho před bouří?

Zatímco v červnu na základě výstupu médií nebyly zaznamenány žádné další rozsáhlejší protesty jako v předchozích měsících venezuelské krize, vláda podnikla při nejmenším dva kroky k upevnění své pozice. Za prvé, Nicolas Maduro odvolal dosavadního ministra plánování Jorge Giordaniho, kterého označil za hlavního viníka ekonomické krize státu. V úřadu jej po třinácti letech nahradil Ricardo Menéndez, dřívější ministr vysokoškolského vzdělávání a člen Národní rady průmyslu. V době, kdy se popularita Madurovy vlády nachází na minimu její existence, se podle analytiků tímto krokem snažila projevit snahu a ochotu ke změnám, které nespokojené obyvatelstvo vyžaduje. Nelze však zatím předpokládat, že by podnikala skutečně zásadní změny.

Krokem zpět je naopak zavedení Zvláštní brigády proti tvůrcům násilí, jejímž úkolem je identifikovat a potírat násilná seskupení – v praxi pouliční demonstrace. Zdá se však, že od založení brigády již nebude žádná demonstrace legální vzhledem k vyjádření ministra vnitra, spravedlnosti a míru, pod něhož tento orgán spadá: „Každou demonstraci je možné považovat za násilnou.“

Přestože velké pouliční protesty zdá se utichly, někteří studenti svůj boj za spravedlnost ještě nevzdali. V Caracasu se několik mladých protestujících rozhodlo držet hladovku se zašitými ústy na odpor proti věznění stovky studentů zátahu bezpečnostních složek v protestním kempu minulý měsíc. Tímto aktem se snaží upozornit na „mlčení“ justice a přilákat pozornost humanitárních organizací k podmínkám věznění jejich přátel. Jejich úsilí jim zatím přineslo příslib pomoci od katolické církve. Aktivní je dále ve svém snažení i organizace Human Rights Watch, která prostřednictvím dopisů naléhá na představitele členských zemí UNASUR (Unie jihoamerických států), aby odsoudily porušování lidských práv venezuelskými vádami orgány.

Je nutné si uvědomit, že zdánlivé uklidnění situace ve Venezuele není pozitivním ukazatelem. Problémy země, proti kterým se vzedmuly četné protesty v únoru tohoto roku, nadále existují a vláda zatím stále neprojevila výraznější snahy přijmout opatření na zlepšení stavu venezuelské ekonomiky ani respektování lidských práv. Při nejmenším stovka zadržených studentů během demonstrací je dále vězněna bez spravedlivého soudního řízení. Nepokračuje už ani národní dialog s opozicí, který představoval určitou naději na řešení krize. Ten však v květnu skončil odstoupením opozice, po té co vláda očividně nevnímala smysl vyjednávání jako prostředek pro hledání společného kompromisu a dialog se tak stal bezpředmětným.

Lilian_Tintori_with_Venezuelan_Flag
Ilustrační obrázek (Zdroj: Wikimedia.org).

Kuba

11. 6. – Čtyři emigranti nepřežili útěk před kubánským režimem

Kubánské ministerstvo zahraničí oznámilo, že byla v moři západně od Havany nalezena čtyři těla. Z vyšetřování vyplývá, že dotyční zahynuli při snaze uprchnout ze země do Spojených států. Fakt, že ministerstvo zprávu o obětech oznámilo, napovídá o úmyslu vlády varovat ostatní před podobnými pokusy o útěk z ostrova. Není totiž zvykem, že by vláda oznamovala či se vyjadřovala ke kriminálním činům na Kubě. Americká pobřežní stráž byla jen v roce 2014 nucena zadržet a vrátit zpět na Kubu 890 nelegálních imigrantů. V letech 2012-2014 je nejvíce případů nelegální imigrace přes americké pobřeží právě z Kuby. V těsném závěsu za Kubou se drží Haiti a Dominikánská republika.

Kolumbie

20. 6. – Santos po druhé prezidentem: mírový proces pokračuje

Výsledky prezidentských voleb nezmařily šanci na ukončení padesátiletého konfliktu s guerillovou skupinou a největším výrobcem kokainu v zemi, Kolumbijskými revolucionářskými ozbrojenými sílami (Fuerzas armadas revolucionarias de Columbia – FARC). Znovuzvolení prezidenta Juana Manuela Santose zajistilo pokračování mírového procesu nejen s FARC, ale i teroristickou organizací Vojsko národního osvobození (Ejército de Liberación Nacional – ELN). Výsledky voleb nebyly do poslední chvíle jasné, v prvním kole prezidentských voleb navíc získal více hlasů Santosův protivník Óscar Iván Zuluaga, který se od počátku stavěl proti dialogu s FARC. Odpůrci vyjednávání nejčastěji zdůrazňují odpor vůči reprezentaci FARC v Kongresu či udělení amnestie jejím členům, ke které by mohlo s velkou pravděpodobností dojít výměnou za odzbrojení skupiny. Kromě FARC zahájila vláda vyjednávaní také s ELN, a to těsně před druhým kolem prezidentských voleb. Není pochyb, že se Santos tímto krokem snažil zajistit hlasy pro získání prezidentského mandátu.

Kromě vyjednávání s ozbrojenými skupinami bojuje kolumbijská vláda s rozsáhlou produkcí koky i prostřednictvím programu na podporu venkovských farmářů, kteří tuto plodinu pěstují především z toho důvodu, že nemají prostředky na produkci jiných surovin. Program, který finančně podpořily i americká agentura USAID a Úřad OSN pro drogy a zločin (UN Office on Drugs and Crime – UNODOC), poskytuje pomoc skrz peněžní dotace, technickou podporu či budování infrastruktury – záležitosti nutné pro pěstování legálních plodin. Přestože hlavním cílem těchto snah je co nejvíce omezit výrobu kokainu v Kolumbii, existují obavy, že v případě uspění by se problém mohl objevit v okolních zemích – vývoj označován jako balónový efekt. Konec konců, Peru v roce 2013 předběhlo Kolumbii v množství vyrobeného kokainu. Prezident Santos vnímá své znovuzvolení jako příležitost pro dovršení mírového procesu s oběma organizacemi. Úspěch však záleží na ochotě obou stran u vyjednávacího stolu.

Mexiko

18. 6. – Nalezeny hromadné hroby ve státě Veracruz

V mexickém státě Veracruz bylo na základě anonymního telefonátu nalezeno přes třicet těl ukrytých ve třinácti hrobech. Oblast, ve které se hroby nacházejí, je pod vlivem gangu Los Zetas. Přes Veracruz prochází většina migrantů ze Střední Ameriky do Spojených států. Jenom za období leden až duben 2014 si zde ozbrojený zločin vyžádal 171 obětí, za celé Mexiko se pak jedná o 1 393 vražd, což je o 13 % případů méně než v roce 2013. Ve Veracruzu se dokonce jedná o téměř 47% pokles počtu incidentů. Přesto je bezpečnostní situace v Mexiku vzhledem k vysokým hodnotám alarmující.

Brazílie

3. 6. – Policisté dostali vyšší mzdy

Dlouhotrvající spory týkající se výše platů brazilských policistů se zdají být vyřešeny. Dosažením dohody, podle které mají nově příslušníci brazilských policejních sborů pobírat o 15,8 % vyšší mzdy, se vláda snaží vyhnout případným stávkám a zajistit tak bezpečnost v zemi před nadcházejícím mistrovstvím světa ve fotbale. V minulých měsících se totiž odehrálo hned  několik takových protestů, během kterých došlo v postižených oblastech ke značnému zhoršení bezpečnosti. Dohoda řeší také kariérní řád policistů, který byl spolu s platy druhým významným požadavkem protestujících.

12. 6. – Začalo fotbalové mistrovství světa

V Brazílii začala jedna z největších sportovních událostí roku – fotbalové mistrovství světa. Spolu s poctami a radostmi přináší takováto akce pořadatelské zemi i spoustu starostí, mezi které patří i zajištění bezpečnosti sportovců i fanoušků. O to aktuálnější je tento problém právě v Brazílii, jenž patří ke kriminalitou nejvíce postiženým zemím na světě. Místní vláda ale nenechává nic náhodě. Už před několika lety zahájila rozsáhlý program (Unidade de Polícia Pacificadora – Pacifying police Unit), který má konečně přivést mír do favel, jež představují snad nejnebezpečnější místa v zemi. Jednou z posledních událostí pacifikující tyto obrovské slumy byl zásah policejních a vojenských jednotek z konce března ve favele Mare nedaleko hlavního letiště v Riu de Janeiru. Bezpečnostní hrozbu ale znamenají i pouliční protesty, které jsou v zemi časté už od minulého léta a během kterých lidé demontrují proti špatné ekonomické politice vlády i proti mistrovství samotnému (ke střetům protestujících s policií došlo i v den zahájení mistrovství). Celkem se má o bezpečnost mistrovství starat zhruba 170 tisíc příslušníků ozbrojených složek.

Protest_against_the_World_Cup_in_Copacabana_(2014-06-12)_12
Jeden z protestů proti mistrovství světa (Zdroj: Wikimedia.org).

21. 6. – Dilma Rousseff bude znovu kandidovat na post brazilského prezidenta

Brazilská vládnoucí Strana pracujících oznámila, že jejím kandidátem na post prezidenta země v nadcházejících volbách konaných v říjnu tohoto roku bude opět Dilma Rousseff. Ta se v lednu 2011 stala historicky první ženou v čele Brazílie, nahradila tehdy svého stranického kolegu Luize Inacio Lula da Silvu, jenž byl prezidentem země od roku 2003. Podle předvolebních výzkumů a vyjádření politiků budou jejími hlavními vyzyvateli středově orientovaný senátor Aecio Neves ze sociálně demokratické strany a bývalý guvernér státu Pernambuco Eduardo Campos ze socialistické strany. Jedním z hlavních témat kampaně bude jistě i probíhající fotbalový šampionát, který země pořádá. Proti němu a špatnému hospodaření vlády jsou totiž už více než rok pořádány protesty, kterých se loňské léto účastnilo více než milion lidí.

Paraguay

27. 6. – Záplavy vyhnaly z domovů tisíce lidí

Jihoamerickou Paraguay postihly rozsáhlé záplavy, kvůli kterým muselo být evakuováno na dvě stě tisíc lidí. Jen v hlavním městě Asunciónu jich muselo své domovy opustit sedmdesát tisíc. Nejhorší situace byla v okolí řek Paraná a Paraguay. Jedním z nejvíce postižených je stát Neembucu na jihovýchodě země. Jeho guvernér Carlos Silva již požádal o pomoc OSN a Červený kříž.

Argentina

28. 6. – Argentinský viceprezident obviněn v korupční kauze

Amando Boudou, bývalý ministr financí a současný viceprezident Argentiny, byl obviněn ze zneužívání svého vlivu. K němu mělo docházet právě v období, kdy stál v čele finančního rezortu. Pokud mu budou obvinění prokázána, hrozí mu až šest let vězení. V současnosti je vyšetřován na svobodě. V minulosti byl Boudou zvažován jako možný nástupce současné prezidentky země Cristiny Fernandez.

Chile

10. 6. – Chile odmítlo stavbu elektráren

Vláda jihoamerického Chile zamítla takřka obří projekt pěti hydroelektráren, jež měly být vystavěny v oblasti Patagonie a měly zemi přinést zhruba dvaceti procentní pokrytí její energetické spotřeby. Za zamítavým stanoviskem stojí především velké zásahy do přírody, které by stavba zákonitě znamenala. Proti nim také protestovaly tisíce lidí po celé zemi. Vodní elektrárny vyrábějí v zemi přibližně jednu třetinu její energetické poptávky.

Autoři: Michaela Klíčníková, studentka magisterského oboru Mezinárodní vztahy a Pavel Vinkler, student bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia a Politologie, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *