Novinky z Latinské Ameriky: červenec 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc červenec.

Venezuela

23. 7. – Začal soud s vůdcem radikálního křídla opozice

Vůdce opozice Leopoldo Lopez, který byl v únoru tohoto roku zatčen během masivních protivládních demonstrací, se dočkal soudního řízení. Jeho obhájce však žádá o odklad, neboť soud nepřijal důkazy, které obhajoba předložila. Jedná se o patnáct videí, z nichž podle obhájce zřetelně vyplývá Lopezova nevina. Lopez, který stál v čele opoziční strany Voluntad Popular a byl hlavním strůjcem masivní únorové demonstrace, při které zahynuli tři lidé a došlo k několika zraněním, čelí obvinění z podněcování násilí během protestů. Důležitou roli sehrál Lopezův účet na sociální síti Twitter, kde právě pod heslem #lasalida (španělsky východ, řešení) svolával k účasti na demonstraci. Vláda tuto Lopezovu aktivitu označila za pokus o převrat. Do soudního paláce, který je zatarasen vojenskými vozidly, nemá veřejnost přístup.

Venezuelská opozice je po celé období krize, která vypukla v únoru 2014, nejednotná. Její rozpolcenost navíc oslabuje její pozici před vládou. Umírněnější frakce opozice Mesa de la Unidad Democrática (uskupení opozičních stran, MUD) přistoupila v dubnu k národnímu dialogu, který radikálnější část opozice odmítla. Již v polovině května však MUD vyjednávání s vládou přerušila. Smysluplný dialog se neodehrává ani uvnitř opozice, kde se jednotlivé frakce přes média vzájemně obviňují z větší či menší náklonnosti k vládnímu jednání.

27. 7. – Bývalý šéf rozvědky podezřelý ze spolupráce s FARC

Bývalý šéf vojenské rozvědky Hugo Carvajala je americkými úřady podezírán z pašování několika tun kilogramů kokainu do USA za úplatky od největšího kolumbijského drogového kartelu FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia). V důsledku podezření byl zadržen na nizozemské Arubě. Podle venezuelského prezidenta Nicolase Madury bylo zadržení Carvajala nelegální a dokonce označil situaci za únos. Carvajal byl v lednu navržen na konzula diplomatické mise Venezuely na ostrově Aruba, dosud však čekal na schválení arubských autorit. Nizozemsko v neděli 27. července uznalo diplomatickou imunitu Carvajala a zařídilo jeho propuštění a přesun do Caracasu. Postup Nizozemska snesl kritiku zejména ze strany Venezuelanů a hovoří se o vzájemných ekonomických zájmech obou zemí jako o možné příčině nizozemského rozhodnutí. Nizozemský ministr zahraničních věcí Frans Timmermans následně oznámil, že Carvajal je prohlášen „persona non grata“, čímž oficiálně ukončil diplomatickou službu Carvajala v Arubě.

29. 7. – Summit zemí skupiny MERCOSUR

Venezuelský Caracas hostí od 29. července v pořadí čtyřicáté šesté setkání hlavních představitelů hospodářské unie států Jižní Ameriky – skupiny MERCOSUR. Hlavním tématem schůzky bude zřejmě správné fungování integrace, která v posledních letech nefunguje tak dobře, jak by mohla. Od některých členských států se proto na toto téma čekají silná vyjádření a případně návrhy, jak stagnaci překonat. Po skončení summitu převezme předsednictví od v současnosti v čele stojící Venezuely Argentina.

Brazílie

14. 7. – Summit BRICS ve městě Fortaleza

Mezi dny 14. a 16. července se v brazilském městě Fortaleza na severu země konal v pořadí šestý summit skupiny BRICS. Tu tvoří pět zemí (Brazílie, Čína, Indie, Rusko, Jihoafrická Republika) a jejím hlavním úkolem je především ekonomická spolupráce a vyvažování ekonomického vlivu „západních“ zemí. Letošní setkání jejich lídrů přineslo několik zajímavých výsledků. Snad nejviditelnějším výstupem je zřízení tzv. Nové rozvojové banky se sídlem v Šanghaji. Ta má v budoucnu sloužit jako jakýsi oponent Mezinárodní rozvojové banky a má přispívat k udržitelnému rozvoji jak v zemích BRICS, tak i v jiných rozvojových státech. Společně s ní byl vytvořen i tzv. Nouzový rezervní fond, který bude mít k dispozici částku 100 miliard dolarů. Zajímavé bylo také přizvání Argentiny jako pozorovatele. Díky tomu se otevírá otázka možného budoucího vstupu této jihoamerické země. Písemným výstupem je pak tzv. Deklarace z Fortalezy, kterou je možné si přečíst zde. Summitu BRICS poté ve dnech 16. a 17. července následovalo setkání jejích členů se zeměmi skupiny UNASUR (Unie jihoamerických národů) ve městě Brasília, na kterém byly diskutovány jejich „mnohé společné zájmy“.

BRICS_leaders_in_Brazil
Účastnící šestého summitu BRICS konaného v Brazílii (Zdroj: Wikimedia).

Mexiko

7. 7. – Mexický gang má další oběti

Při přestřelce na začátku července, pod kterou se ocitly mexické bezpečnostní složky, zahynulo dvacet osob, které jsou pravděpodobně členy gangu Templářských rytířů. Jedná se o jeden z největších incidentů od prosince 2012, kdy tehdy zvolený prezident Enrique Peña Nieto zahájil otevřený boj proti drogovým kartelům v reakci na stále se zhoršující bezpečnost v zemi. K několikaminutové přestřelce došlo na hranici států Guerrero a Michoacán, kde operuje drogový kartel Templářští rytíři.

Přes snahu vlády potírat drogové gangy se bezpečnostní situace v zemi nezlepšuje a dochází dokonce k navyšování obětí v řadách civilistů. Z toho důvodu přestali obyvatelé Michoacánu spoléhat na státní bezpečnostní složky a v únoru minulého roku založili sebeobrannou skupinu, pomocí níž bojují proti násilí Templářských rytířů. V květnu byly tyto sebeobranné skupiny vzhledem k jejich úspěchu uznány vládou za legální (tzv. Fuerza Rural Estatal – FRE). Díky tomuto kroku měly mimo jiné možnost zaregistrovat držené zbraně. Na konci července však policie zatkla 83 členů FRE za vlastnictví nelegálních zbraní. Mezi zadrženými byl i lékař José Mireles, který stál v čele skupiny.

Nikaragua

8. 7. – Nikaragua vybuduje alternativu k Panamskému průplavu

Nikaragua plánuje vybudovat nový průplav propojující Atlantik s Pacifikem, který by se tak stal jedinou alternativou k Panamskému průplavu, který existuje už od roku 1914. Nikaragujský kanál má být 279 km dlouhý s využitím největšího středoamerického jezera, které je významným zdrojem pitné vody v dané oblasti. Trasa povede z města Punta Gorda u Karibského moře přes Nikaragujské jezero do ústí řeky Brito až do Tichého oceánu. Kromě vyřešení problému s proplouváním lodí, kterým Panamský průplav přestává stačit svou velikostí, přinese projekt do země kapitál a pracovní místa. Podle nikaragujské vlády by mělo dokonce dojít ke zdvojnásobení zaměstnanosti a vymanění až 400 tisíc obyvatel z chudoby do roku 2018.

Stavba průplavu má začít v prosinci 2014, k jeho dokončení by pak mělo dojít už za pět let. Navzdory obavám vnějších pozorovatelů nikaragujská vláda tvrdí, že trasa průplavu neohrozí životní prostředí, a to i přesto, že povede přes jedno z hlavních zásobišť pitné vody, Nikaragujské jezero. Současně také ujistila, že nový kanál nemá být konkurenční hrozbou Panamského průplavu, ale jeho alternativou. Na budování průplavu bude Nikaragua spolupracovat s hongkongskou společností HKND Group.

_76119331_20140708_nicaragua_canal_624
Trasa plánovaného kanálu (Zdroj: BBC).

Uruguay

9. 7. – Legalizace marihuany se posouvá o rok

Uruguay rozhodla odložit legalizaci marihuany v zemi. Jak uvedl prezident José Mujica, urychlená implementace schváleného zákona v prosinci 2013 by mohla vyústit v prodej vládou produkované marihuany na černém trhu. Legalizací užívání látky chce však právě vláda drogové kartely oslabit. Jak uvedl server BBC, lékárny budou smět prodávat marihuanu za 0,85 USD/gram. Nyní přijde na řadu proces licencování společností zodpovědných za pěstování marihuany.

Peru

24. 7. – Šestý premiér za tři roky

Peruánský prezident Ollanto Humala nečekaně odvolal předsedu vlády Rene Corneja, který byl ve své funkci pouhých pět měsíců. Následně do uvolněné funkce dosadil bývalou ministryni práce Ana Jara. Prezident se tak snaží řešit svou klesající popularitu – bývalý premiér byl totiž nepřímo zapojen do zneužívání státních peněz a zastrašování politických protivníků. Důvěra obyvatel Peru v prezidenta, který má díky v současnosti zavedenému prezidencialismu rozsáhlé pravomoci je od jeho zvolení v roce 2011 na minimu. Hlavními uváděnými důvody jsou především vysoká míra kriminality a korupce.

Argentina

31. 7. – Země opět v insolvenci

Argentina se po více než třinácti letech opět ocitá v insolvenci a očekává se vyhlášení státního bankrotu. Situace je ale na rozdíl od roku 2001 značně odlišná. Zatímco tehdy země dlužila miliardy dolarů a nebyla schopná své závazky naplnit, nyní jde o částku znatelně nižší. Současné problémy jsou způsobeny především neochotou části věřitelů podílet se na restrukturalizaci původního dluhu z roku 2001. Ačkoliv většina z nich souhlasila s restrukturalizací, část vymáhá celou výši svého dluhu, asi 1,33 miliardy dolarů, soudní cestou u amerických soudů. Poslední dohodnutý termín, do kterého se měl problém vyřešit, byl 30. červenec. K dohodě ale nedošlo a země se ocitla v platební neschopnosti. Co bude dál, zůstává nejasné. Paradoxní je, že vyplatit dlužnou částku by jihoamerické zemi nedělalo velký problém. Argentina se ale obává, že díky tomuto ústupku by mohli celou výši dluhu požadovat i ostatní věřitelé, se kterými se už na restrukturalizaci dohodla.

Diplomatické návštěvy v Latinské Americe

V červenci se země Latinské Ameriky staly cílem diplomatických cest vysokých politických představitelů Ruska (Vladimír Putin), Číny (Xi Jinping) a Japonska (Shinzo Abe). Region Latinské Ameriky se během návštěv obohatil v součtu o desítky dohod slibující rozsáhlé investice do rozvoje, který zahrnuje i oblast jaderného výzkumu a těžby ropy.

Ruský prezident Vladimír Putin podnikl šestidenní cestu do Latinské Ameriky s cílem posílit svůj vliv v této oblasti na pozadí sílících sankcí Západu v kontextu ukrajinské krize. Kubě tak strategicky odpustil 90 % z jejího 24miliardového (eur) dluhu a zbylé 3 miliardy eur bude investováno do rozvojových projektů. Doprovázen byl na své cestě ropným magnátem a předsedou největší státní ruské ropné společnosti Rosněft, Igorem Sechinem. Kubánské dohody zahrnují také průzkum severního pobřeží za účelem rozšíření těžby ropy. Po rozpadu Sovětského svazu oslabily vzájemné vztahy na intenzitě a významněji byly revitalizovány až v roce 2005. Rusko tímto přišlo o pozici hlavního obchodního partnera Kuby, kterou v současné době zaujímají Venezuela, Čína a Španělsko. Rusko je v pořadí až na desátém místě. Na druhou stranu má s Kubou významné vztahy ve vojenské oblasti. Přítomnost ruských námořních lodí v havanském přístavu není výjimkou. Rozruch na Kubě nevyvolal ani neoznámený příjezd ruské špionážní lodi v únoru tohoto roku.

Další navštívenou zemí byla Nikaragua, kde se Putin setkal s prezidentem Ortegou, se kterým jednal převážně o ekonomických záležitostech. Několik slov padlo ale jistě i o ruském záměru vybudovat v zemi svou vojenskou základnu. Putinovy další kroky pak vedly do Argentiny. Zde s prezidentkou Fernandezovou dojednal několik dohod, přičemž jedna z nejzajímavějších z nich se týká účasti ruské státní společnosti Rosatom na dostavbě jaderné elektrárny Atucha. Země si ovšem od prohlubování spolupráce s Ruskem slibuje i další zahraniční investice, které jsou pro ni zvláště po vyhlášení insolvence (viz dřívější zpráva) velmi důležité. Vrcholem Putinovy jihoamerické cesty byla návštěva Brazílie. Zde nejprve společně s prezidentkou Rousseffovou shlédl finále fotbalového mistrovství světa. Důležitější ale byla jeho účast na v pořadí již šestém summitu zemí skupiny BRICS, který se konal mezi dny 14. až 16. července ve městě Fortaleza (více k tomuto summitu výše). Cestu Vladimira Putina lze hodnotit jako velmi úspěšnou. Jemu a jeho delegaci se totiž podařilo prohloubit vzájemné ekonomické vztahy a dojednat řadu zajímavých kontraktů či bilaterálních smluv. Zároveň ale světu ukázal i to, jak těžké je Rusko v současnosti izolovat. Latinskoamerické země pak svou dobrou vůlí ke spolupráci s Ruskem potvrzují svůj odklon od USA, který je u některých z nich patrný již delší dobu.

Diplomatickou cestu po Latinské Americe podnikl také čínský prezident Xi Jinping, jehož země je po USA největším obchodním partnerem jihoamerického kontinentu. Obchod mezí Čínou a Latinskou Amerikou dosáhl v minulém roce 195 miliard eur. Klíčový význam regionu pro Čínu potvrdily dohody na dlouhodobé investice. S Venezuelou podepsal 38 dohod na podporu v oblasti technologií, inovací, ropy, těžby, průmyslu, financí, pozemní dopravy, infrastruktury, bydlení a zemědělství v hodnotě více než 4 miliardy eur. Kuba se rovněž dočkala rozsáhlých investic v široké škále oblastí, které mimo jiné zahrnují i kyberprostor. Čína nezanedbala ani energetický sektor, investice tak poputují také na rozšíření ropné rafinerie na severním pobřeží Kuby a vybudování těžební plošiny kapalného plynu. V Argentině uzavřel čínský prezident několik velmi důležitých smluv v celkové výši přes sedmnáct miliard amerických dolarů. Pro jihoamerickou zemi znamenají investované peníze výhodnou pomoc. Na druhou stranu Čína zde díky tomu mohla dále posílit své už tak silné postavení. Prezidentovou poslední zastávkou byla Brazílie, kde se zúčastnil summitu zemí BRICS konaného ve městě Fortaleza. Mimo to dohodl se zástupci největší latinskoamerické země několik obchodů týkajících se například nákupu brazilských letadel či čínských investic do místního těžařského průmyslu.

Japonský premiér Shinzo Abe přicestoval do latinskoamerického regionu jako poslední ze tří důležitých státních představitelů. Abe svou cestou zdůraznil nový význam Latinské Ameriky pro Japonsko, které, jak přiznal, nebyl dříve v japonské zahraniční politice věnován dostatečný prostor. Japonským cílem je zejména rozšířit spolupráci s regionálními organizacemi. Svou cestu začal v Trinidad a Tobago, kde se setkal s patnácti členskými zeměmi sdružení CARICOM (Caribbean Community). Touto cestou se japonský premiér snažil získat podporu pro nadcházející volby nestálých členů Rady bezpečnosti OSN. V neprospěch Japonska však hraje skutečnost, že čínský prezident Xi Jinping se ještě před příjezdem japonského státního představitele setkal s dvojnásobně početnějším uskupením států CELAC (Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños), a měl tak výhodnější pozici při ovlivňování zahraničních politik těchto zemí. Tak jako v předchozích případech došlo k podpisu několika investičně významných dohod, a to v oblasti ropy, vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, zahraniční politiky a obnovitelné energie. V Mexiku byla projednávána revize deset let staré Dohody o ekonomické asociaci. Počet japonských firem v posledních dvou letech narostl o celých 20 %, což celkově představuje osm set japonských společností. Počátkem nového měsíce pak má japonský premiér v plánu navštívit ještě Kolumbii, Chile a Brazílii.

Autoři: Michaela Klíčníková, studentka magisterského oboru Mezinárodní vztahy a Pavel Vinkler, student bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia a Politologie, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *