Fórum Číny a států CELAC (zdroj: Wikimedia)

Novinky z Latinské Ameriky: leden 2015

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc leden. Dozvíte se například o dalším vývoji případu unesených mexických studentů, co skrývaly další nalezené hromadné hroby v Mexiku nebo proč argentinský vyšetřovatel nestihl promluvit před soudem.

Argentina

Záhadná smrt Alberto Nismana

Argentinskou společností v současnosti otřásá smrt vyšetřovatele Alberto Nismana. Ten byl 18. ledna nalezen zastřelený ve své koupelně. Podle policie šlo o sebevraždu. Bezesporu zajímavé je ovšem to, že se tak stalo pouze den před tím, než měl před Argentinským kongresem zveřejnit některé detaily zprávy, kterou vypracovával. Vyšetřovatel se zabýval více než dvacet let starým případem bombového útoku na židovské centrum v Buenos Aires, při kterém zemřelo na pětaosmdesát lidí. Podle všeho mělo jít o akci skupiny Hizballáh, která byla spolufinancována Íránem. Kvůli ekonomickým vazbám Argentiny na blízkovýchodní zemi pak měla tehdejší vláda mařit vyšetřování zametáním stop vedoucích k dokázání íránského podílu na útoku.

Svou částí k tomu měla přispět i argentinská prezidentka Cristina Fernandez, přičemž právě z toho ji chtěl Nisman prostřednictvím své zprávy oficiálně obvinit. Prezidentka Fernandez však jakákoliv obvinění popírá. Kauza je důležitá i kvůli prezidentským volbám, které se mají v Argentině letos konat. Ačkoliv současná prezidentka už znovu kandidovat nemůže, protože vykonává svůj druhý mandát, otázky a nesrovnalosti kolem Nismanovy smrti mohou posílit opozici.

Jedna z akcí na podporu Alberto Nismana. Nápis na tabuli říká: "Všichni jsme Nisman" (zdroj: Wikimedia)
Jedna z akcí na podporu Alberto Nismana. Nápis na tabuli říká: „Všichni jsme Nisman“ (zdroj: Wikimedia)

Brazílie

2.1. Dilma Rousseff zahájila své druhé volební období

Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová se ujala vlády na další čtyři roky. Připomeňme, že se tak stalo poté, co v říjnovém druhém kole prezidentské volby těsně porazila liberálního kandidáta Aecia Nevese. Prezidentku čeká v příštích letech řešení několika závažných problémů. Ekonomika země se totiž v roce 2014 propadla do recese a i přes návrat do plusových čísel není v dobré kondici. Vládu navíc poškozuje i korupční kauza spojená se státní ropnou společností Petrobras, v čele jejíhož představenstva Rousseffová sedm let působila. Řešit je třeba i sociální problémy, které mívají vyústění v častých protestech (například masové demonstrace z předloňského léta proti zvyšování cen jízdného), a s tím spojenou vysokou míru kriminality v zemi.

24.1. Východ Brazílie trápí sucha

Podle vyjádření ministerstva životního prostředí trápí tři nejvíce zalidněné brazilské státy (Rio de Janeiro, Minas Gerais a Sao Paolo) největší sucho od roku 1930, kdy se s měřením začalo. Nedostatek vody postihuje především dodávky potravin, ovlivnil ale i produkci elektřiny ve vodních elektrárnách, které nemohou zdaleka fungovat na plný výkon. Vážnost situace je zřetelná také na množství vody uchovávané v rezervoárech. Například ten, který slouží pro zásobování osmimilionové oblasti Cantareira je kvůli suchu naplněn jen z asi pěti procent. Hlavní rezervoár ve státě Rio de Janeiro pak vyschl úplně. Podle úřadů je ale dodávky vody možné zajistit z náhradních zdrojů. Podle informací serveru Guardian pak sucha způsobila na šest rozsáhlých blackoutů. Proti špatné situaci se už uskutečnilo i několik protestů.

Mexiko

3. 1. Unesení studenti prohlášeni za mrtvé

Pokrok ve vyšetřování případu zmizelých 43 studentů v mexickém státě Iguala vzbuzuje především znechucení z bezcitného jednání starosty a ohavných praktik gangu. Přestože příbuzní obětí se brání verzi, podle které byli studenti po únosu upáleni a jejich ostatky hozeny do řeky, výpovědi i výsledky analýzy DNA byly poměrně přesvědčivé. Zatím byl na základě vylovených ostatků identifikován pouze jeden z unesených studentů, ale verze se shoduje také s výpovědí členů drogového gangu Guerreros Unidos (v překladu spojení válečníci), kteří si údajně studenty spletli s konkurenčním gangem. Nejvyšší státní zástupce 28. 1. poprvé potvrdil, že studenti nežijí, tvrzení podložil výpověďmi příslušníků gangu.

Od začátku vyšetřování jsou však hlavními podezřelými starosta města Ayotzinapa, kde se tragedie odehrála, a jeho manželka, kteří údajně na přijíždějící studenty povolali policii, která je následně předala gangu. Na starostu byl v polovině ledna vydán zatykač, jeho manželka je stále vyšetřována pro vazby s ozbrojeným zločinem.

 Ve spojitosti s igualskou tragedií bylo zadrženo dohromady devadesát osob, z toho více než polovinu tvoří policejní úředníci. Příbuzní obětí však požadují prošetření také armádních složek a v důsledku nevyhovění jejich požadavku napadli armádní základnu v Iguale.

7. 1. Policie objevila bezhlavá těla

Tragedie s unesenými studenty bohužel není výjimkou, odhalení hromadných hrobů a jiné ohavné zločiny jsou v Mexiku opakující se realitou. Na začátku ledna bylo nalezeno 10 bezhlavých těl a 11 hlav, po té co policie obdržela telefonát upozorňující na silný zápach vycházející z rozkládajících se těl. Zda se jedná o ostatky některých z unesených studentů, nebylo potvrzeno.

Kolumbie

7.1. Složení zbraní tématem na obou frontách

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos oznámil, že jeho vláda je připravena jednat s FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Columbia) o vzájemném složení zbraní, které dosud odmítal s tím, že by tím guerrilová skupina získala prostor k vyzbrojení. FARC se naopak příměří snaží prosadit už od začátku vyjednávání, které probíhá od listopadu 2012. Mírová jednání totiž kvůli stálému napadání svých složek státními ozbrojenými silami považuje za obtížné. FARC dokonce na konci prosince vyhlásila jednostranné příměří, státní složky však na rebely znovu útočily.

Důvodem pro takový krok ze strany prezidenta Santose je patrně přesvědčení vlády, že jednání se blíží do finále. Strany doposud našly konsensus nad otázkou pozemkové reformy, politického začlenění FARC a obchodu s drogami. Na seznamu ještě zbývá k vyřešení práv obětí, odzbrojení rebelů a implementace mírové dohody. Padesátiletý konflikt si vyžádal 220 tisíc obětí, z nichž většinu tvoří civilisté.

Příměří se stalo tématem i na druhé kolumbijské frontě – ELN (Ejército de Liberación Nacional), která rovněž nabídla složení zbraní pod podmínkou možnosti politického zastoupení levicových skupin. Tímto krokem tak ELN zřejmě vyjadřuje svůj zájem o započetí vládou nabízeného dialogu, který už přes dva roky probíhá i s největší kolumbijskou guerillovou skupinou FARC (viz výše).

Venezuela

4. 1. Cena ropy ohrožuje mizerný stav venezuelské ekonomiky

20 miliard amerických dolarů – to je výsledek diplomatické návštěvy Číny, kterou podnikl venezuelský prezident Nicolas Maduro na začátku ledna při příležitosti setkání Společenství Latinské Ameriky a Karibiku (CELAC).  Vzhledem ke zhoršující se ekonomické situaci Venezuely byla účelem cesty především snaha vylákat z Číny další investice a platbu za budoucí dodávky ropy. Venezuela je největším čínským dodavatelem ropy, jejíž ceny zaznamenávají od června minulého roku  výrazný pokles. Podle Madurova prohlášení budou peníze investovány do bydlení, technologií, energií a infrastruktury.

Fórum Číny a států CELAC (zdroj: Wikimedia)
Fórum Číny a států CELAC (zdroj: Wikimedia)

Čína chce v příštích deseti letech investovat přes 250 miliard USD do latinskoamerických zemí – snaží se tím zvýšit vliv v regionu. Čínsko-venezuelské vztahy však dlouhodobě vzkvétají, a to od dob vlády Huga Cháveze, oba státy však pokračovaly v zdržování blízkých diplomatických a ekonomických vtahů i po jeho smrti.

Kolísání ceny ropy je pro Venezuelu citlivým problémem, neboť tvoří 95 % venezuelského exportu a pokles cen výrazně přispívají ke zhoršující se ekonomické situaci ve Venezuele a způsobuje drastický nárůst cen zboží. Kvůli tomu se Venezuelané vydávají po roce znovu do ulic. Venezuelská ropa je subvencovaná státem a dlouhodobě nejlevnější ve srovnání s ostatními světovými producenty. Schůze s členskými zeměmi OPEC (Organization of the Petroleum Exporting Countries), která následovala po návštěvě Číny, pak byla pro venezuelského prezidenta zklamáním, když se mu nepodařilo přesvědčit státy OPEC, aby snížily produkci a napomohly tak nárůstu ceny ropy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *