Novinky z Latinské Ameriky: listopad 2013

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za listopad 2013.

Prezidentské volby v Chile

V Chile se 17. listopadu konalo první kolo prezidentských voleb. Jelikož je v zemi zaveden prezidentský politický systém, jedná se o volby velmi významné. Dílčím vítězem se stala Michelle Bachelet, kandidátka středolevé koalice, která již jako prezident této jihoamerické země působila v letech 2006-2010. V prvním kole s výraznou převahou téměř 47 % porazila konzervativní kandidátku Evelyn Matthei, jež získala 25 %. Druhé kolo voleb by se mělo konat 15. prosince. V zemi, která zažívá ekonomicky úspěšné období, panuje neklidná atmosféra. Její příčinou jsou mimo jiné masové protesty studentů, kterým se nelíbí omezený přístup k vysokoškolskému vzdělání. To je vyhrazeno především těm, kteří si za něj dokáží dobře zaplatit. Jedná se ale pouze o jeden z problémů, kterými Chile od pádu Pinocheta stále trpí.

Všeobecné volby v Hondurasu

24. listopadu se v Hondurasu konaly volby starostů, zástupců do středoamerického parlamentu, poslanců národního parlamentu a především nejvíce sledované prezidentské volby. V těch proti sobě jako největší soupeři stáli zástupci místních tradičních stran – konzervativec Juan Orlando Hernandez a liberálka Xiomara Castro. Vítězem byl prohlášen Hernandez, i když Castro tento výsledek neuznává. Zdá se však, že ke změně již nedojde. Castro je manželkou bývalého prezidenta země, který byl v roce 2009 převratem svržen. A právě Hernandez patří k těm, kteří tento akt podporovali. Honduras je jednou z nejchudších zemí celého amerického kontinentu. Jedním z ukazatelů je i vysoký počet vražd, kdy je denně zabito na dvacet lidí.

Drogová válka v Mexiku

Válka mezi státními úřady a drogovými kartely na území Mexika stále pokračuje. Jednou z posledních obětí je starosta města Santa Ana Maya, Ygnacio Lopez Mendoza. Ten byl ve svém okolí známý jako tvrdý bojovník proti kartelu Knights Templar. Podle Ricarda Bautisty, předsedy místního starostů jde už o čtyřicátého zabitého starostu v zemi za posledních několik let. Tělo Mendozy bylo nalezeno v jeho autě, přičemž na těle byly patrné známky mučení. Důkazem stále špatné bezpečnostní situace je i třináct mrtvých lidí ze dne 3. listopadu. Ti byli zabiti v několika přestřelkách s mexickými ozbrojenými složkami v provincii Tumaulipas. Právě tato část země, ležící při hranicích s USA, je centrem známého kartelu Zetas, jehož vůdce Miguel Angel Trevino Moralese se v létě tohoto roku podařilo zatknout. Od roku 2006 zemřelo v rámci „drogové války“ v Mexiku na 77 tisíc lidí.

Cartels_2013
Mexické drogové kartely (Zdroj: Stratfor.com).

Mírové rozhovory v Kolumbii pokračují

V Kolumbii pokračuje vyjednávání o ukončení téměř padesát let trvajícího konfliktu mezi centrální vládou a povstaleckými jednotkami FARC. V posledních dnech došlo k významnému pokroku, když se zástupci obou stran shodli na dalším z celkem šesti bodů důležitých pro konečné uzavření míru. Jedná se o záruky, které FARC dostali, a díky kterým budou mít v budoucnu možnost svého politického zastoupení. Ke shodě došlo v minulosti také ve věci pozemkové reformy, naopak na projednání stále čekají například záležitosti týkající se odzbrojení povstalců nebo produkce drog.

Na Haiti chtějí rezignaci prezidenta

Špatné sociální, politické i ekonomické podmínky obyvatel vyústily na Haiti v posledních týdnech v masové protesty proti prezidentovi Michelu Martelly. Ten nastoupil do úřadu nedlouho po ničivém zemětřesení v roce 2010 se slibem zlepšení neutěšené situace v zemi. Ten se mu ovšem plnit nedaří, poněvadž Haiti stále zůstává nejchudší zemí západní hemisféry. Prezident je obviňován z plýtvání veřejnými prostředky, rezignaci ale odmítá a vyzývá k usmíření. Protestující se střetli i s policií, která byla nucena použít slzný plyn. V hlavním městě se dokonce objevily hořící barikády.

Fernandezová je zpět

Argentinská prezidentka Cristina Fernandezová se po operaci mozku opět vrací do svého úřadu. V nemocnici musela strávit nějaký čas poté, co si při pádu poranila hlavu. Doktoři jí pakz mozku odstranili krevní sraženinu. V důsledku toho se nemohla aktivně zapojit do volební kampaně předcházející říjnovým volbám, ve kterých její strana utrpěla značné ztráty. Tím přišla Fernandezová o možnost získat v Kongresu ústavní většinu, jež by jí změnou ústavy dala možnost opětovného zvolení. Argentinská prezidentka vykonává totiž již své druhé funkční období. Současná ústava jí ale kandidaturu na další čtyři roky nedovoluje.

Spory o Falklandské/Malvínské ostrovy stále pokračují

Argentina protestuje proti britským snahám o těžbu nerostných surovin v okolí sporných ostrovů. Falklandy, respektive Malvíny, jak je nazývá Argentina, jsou v posledních letech opět středem zájmu jihoamerické země kvůli údajným zásobám ropy, které se v jejich okolí nachází. Proto prostřednictvím své londýnské ambasády vzkázala, že přijala zákon, který má jakékoliv snaze o průzkum či těžbě v okolí ostrovů zabránit. Britské úřady ovšem takovéto snahy označují jako nelegitimní, protože na Falklandské ostrovy se argentinské zákony nemohou vztahovat. Na ostrovech se v březnu tohoto roku konalo referendum o zachování jejich současného statutu jako Britského zámořského území. Pro se vyslovilo 1513 voličů, proti pouze tři.

_47353243_falklands_basin466x375
Zdroj: BBC.

Maduro dostal speciální pravomoci

Venezuelský prezident Nicolas Maduro dostal na základně svého požadavku z minulého měsíce speciální pravomoci, díky kterým bude moci následujících dvanáct měsíců neomezeně vládnout pomocí dekretů. Rozhodlo tak Národní shromáždění, které tento transfer moci muselo svým rozhodnutím schválit. Maduro přislíbil zlepšení situace v zemi, která čelí ekonomickým problémům zahrnující až 54% inflaci. Opozice se ale obává, že tyto pravomoci budou užity také k potlačení oponentů režimu. Děje se tak ve stínu nadcházejících prosincových regionálních voleb, které mají ukázat spokojenost obyvatel země s Madurovou politikou.

Poradci Spojených států a Ruska v Nikaragui

Spojené státy a Rusko dostaly povolení pomáhat s výcvikem nikaragujských jednotek. Rozhodl tak místní parlament.  Za úkol mají především zlepšit schopnosti místních vojáků v boji proti pašerákům drog.

Autor: Pavel Vinkler, student bakalářských oborů bezpečnostní a strategická studia a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *