Novinky z Latinské Ameriky: říjen 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc říjen.

Brazílie

21.10. Prototyp nákladního letadla Embraer KC-390 představen

Brazilský letecký výrobce Embraer předvedl veřejnosti dlouho očekávaný první prototyp svého nového stroje KC-390. Jedná se dvoumotorové proudové nákladní letadlo s nosností až 26 tun, na jehož vývoji a výrobě se kromě Embraeru podílí i firmy z Argentiny, Portugalska a České republiky (Aero Vodochody). Brazilská společnost už získala objednávku na 28 strojů pro místní letectvo, o další kusy je pak seriózní zájem především v Latinské Americe. Podle Jane’s projevila o dva stroje zájem i Česká republika. Ministerstvo obrany ve své Koncepci rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025 zmiňuje možnost pořízení dvou středních transportních letounů, konkrétní typ ale uveden není. První vzlet prototypu je plánován ještě do konce letošního roku s tím, že první stroje by měly do služby brazilského letectva vstoupit v roce 2016.

Apresentação_KC-390_(15414135738)
Prototyp letadla KC-390

26.10. Prezidentské volby vyhrála Dilma Rousseff

Brazilští občané volili v říjnu prezidenta. První kolo volby proběhlo už 5. října a bylo poznamenáno předchozí tragickou smrtí jednoho z hlavních kandidátů Eduarda Campose. Vítězem se s 41% stala dosavadní prezidentka země a zástupkyně středolevé Strany pracujících (Partido dos Trabalhadores) Dilma Rousseff. Spolu s ní postoupil do druhého kola Aecio Neves (33%), senátor, bývalý guvernér nejlidnatějšího státu Minas Gerais a zástupce středové Brazilské sociálně demokratické strany, který si přízeň voličů získával především svým apelem na nutnost ekonomických změn v zemi. Druhé kolo z 26. října pak těsnou většinou zhruba 51,5% vyhrála Rousseff a zajistila si prezidentský mandát pro následující 4 roky. Stalo se tak i přes to, že Nevese ve druhém kole podpořila neúspěšná kandidátka  Marina Silva, která skončila v prvním kole na třetím místě (21,3%). Jedním z nejdůležitějších úkolů Dilmy Rousseff teď zřejmě bude sjednotit ve volbě rozdělený národ. Potýkat se navíc bude i se zpomalující ekonomikou, korupcí ve státní správě a rostoucí inflací.

26.10. Brazílie podepsala dohodu o nákupu letadel Grippen

Brazilská vláda a švédská společnost Saab uzavřeli konečnou smlouvu o prodeji stíhacích letadel Grippen a transferu technologií. Brazilci nakoupí celkem 28 jednomístných letadel verze E a 8 dvoumístných strojů verze F. Zatímco jednomístné stroje budou vyrobeny ve Švédsku, dvoumístné stroje budou vyrobeny v Brazílii, která se bude také velkou částí podílet na jejich vývoji. Švédské letectvo totiž s dvoumístnými Grippeny verze F zatím nepočítá. Kontrakt v celkové výši asi 5,4 miliardy dolarů zahrnuje také smlouvu o desetileté spolupráci mezi firmou Saab a brazilským letectvem, která by měla jihoamerické zemi přinést přístup k tolik důležitým technologiím potřebným k možnému vývoji vlastního stíhacího letadla.

Bolívie

12.10. Evo Morales zvolen potřetí prezidentem

Bolívijský prezident Morales ve volbách z 12. října dokázal obhájit svůj mandát a potřetí se tak stává prezidentem. Zvítězil již v prvním kole volby, když získal zhruba 61% hlasů. Jeho největší oponent, Samuel Dorina Medina dosáhl výsledku asi 25% hlasů. Evo Morales je v čele Bolívie od roku 2006. Znovuzvolen byl po změně ústavy v roce 2009. Sympatie chudé většiny obyvatel země si získává především svými sociálními programy, které jsou financovány ze zisků znárodněného plynařského průmyslu. Ve stejném termínu, jako prezidentské volby, se konaly i volby poslanců Poslanecké sněmovny a části senátorů – ve všech těchto volbách zvítězila prezidentovo Socialistické hnutí.

Uruguay

26.20. Začaly prezidentské volby

V Uruguay se v říjnu konalo první kolo prezidentské volby. V tom zvítězil levicový kandidát a bývalý prezident Tabaré Vazquez se ziskem zhruba 46%. Druhý skončil Luis Lacalle Pou, zástupce tradičních Bílých, konzervativní pravicové Národní strany, jenž získal zhruba 30% hlasů. Druhé kolo voleb proběhne 30. listopadu. Nový prezident nahradí v křesle populárního Jose Mujicu, bývalého člena hnutí Tupamaros.

Bush_vazquez
Tabaré Vazquez a Georg W. Bush

Mexiko

20. 10. Starosta podezřelý z únosu studentů

Vyšetřování okolností únosu 43 studentů ukazuje na spolupráci starosty města Igualy, kde se událost odehrála, a místního gangu Guerreros Unidos. Podle dostupných informací dostala policie od starosty rozkaz studenty pedagogiky mířící do Igualy zadržet, načež se autobusy studentů ocitly pod střelbou, za kterou zaplatilo životem šest lidí. Během přestřelky bylo zraněno dalších pětadvacet osob. Následně bylo přes pět desítek studentů odvezeno policejními vozidly, a 43 z nich je stále nezvěstných. Policie měla údajně studenty předat gangu, který je odvezl do přilehlé vesnice, kde měli být usmrceni.

Policie při prohledávání oblasti narazila na několik hromadných hrobů, kde nalezla na třicet těl, forenzní analýza však neprokázala, že by se jednalo o studenty Ayotzinapy. Tragická událost je bohužel důkazem běžné spolupráce státních úředníků s drogovými gangy, které často infiltrují vládní či lokální snadno ovlivnitelné bezpečnostní složky, aby si zajistily krytí pro svou činnost. Federální bezpečnostní složky již místní policii odzbrojily a převzaly ve městě kontrolu. Zatímco starosta města je ode dne incidentu (26. září) nezvěstný, dvacet dva příslušníků igualské policie, včetně jednoho z lídrů gangu bylo zadrženo z podezření z vazeb na Guerreros Unidos. Právě starosta je však hlavním podezřelým, neboť dle výpovědí to byl právě on, kdo nařídil útok proti studentům. Spekuluje se, že jedním z důvodů tohoto nařízení bylo veřejné vystoupení jeho ženy, které bylo ohroženo plánovanými protesty unesených studentů. Účelem cesty studentů pedagogiky do Igualy bylo demonstrovat proti diskriminačním praktikám zaměstnavatelů během přijímacích řízení a kromě toho získat finance pro školu.

Venezuela

1. 10. Opozice podezřelá z vraždy zákonodárce

Na začátku měsíce došlo k vraždě člena Národního shromáždění Roberta Serry a jeho manželky. Venezuelský prezident Nicolas Maduro označil tragickou událost za snahu teroristických skupin destabilizovat zemi a „vnést do země násilí.“ Připomínáme, že Venezuela je zemí s druhým největším počtem vražd na obyvatele. Podle Madura stojí za činem buď opozice, nebo kolumbijské paramilitaristické skupiny. Dva členové opozice už byli kvůli takovému podezření vzati do vazby, hrozí jim až třicet let odnětí svobody. Madurovy domněnky jsou mimo jiné opřeny o videozáznam, který byl odhalen dva týdny po tragedii. Neznámý muž se na něm přiznává k vraždě zákonodárce a současně oznamuje, že instrukce obdržel od člověka, který se přezdívá „Kolumbijec“. Prezident Maduro v souvislosti s tragedií upozornil na pokusy o zabití dalších dvou členů Národního shromáždění, a to jeho předsedy a ministra školství.

 

 

 

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *