Novinky z Latinské Ameriky: říjen 2015

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc říjen.

Brazílie

Prezidentce Rousseff hrozí impeachment

Brazilská prezidentka Dilma Rousseff má další problém. Po korupčním skandálu kolem státní ropné společnosti Petrobras, kdy byla vznesena obvinění proti řadě předních brazilských politiků, musí hlava největšího jihoamerického státu čelit oznámení Federálního účetního dvora, podle kterého měla v loňském roce získat půjčku od státních bank za účelem snížení deficitu státního rozpočtu před plánovanými volbami. I přes to, že toto oznámení nemá žádný právní účinek, mohlo by pro už tak problémy sužovanou zemi znamenat pověstnou pomyslnou „poslední kapku“. Země se totiž po několika letech prosperity a ekonomického růstu ocitla v recesi, přičemž vyhlídky na příští roky moc nadějí na zlepšení neslibují. Popularita prezidentky, která svůj mandát obhájila těsným vítězstvím ve volbách minulý rok na podzim, pak utrpěla další vážnou ránu po zveřejnění úplatkářské aféry spojené s výše zmíněnou společností Petrobras. Ačkoliv Rousseff zastávala mezi lety … post předsedy dozorčí rady společnosti, odmítá, že by o nelegálních praktikách věděla. Podle říjnového průzkumu mezi voliči se podpora prezidentky pohybuje okolo 10%.

Oznámení se okamžitě chytila opozice, která proti prezidentce začala organizovat impeachment. Své požadavky už předložila předsedovi dolní komory brazilského parlamentu Eduardo Cunhovi, který má právo proces, na jehož konci by bylo odvolání prezidenta, započnout. Cunha ovšem se svým rozhodnutím váhá. Je jasné, že v už teď krizí zmítané zemi by impeachment, a třeba i neúspěšný, znamenal další politickou destabilizaci. Paradoxní je také to, že i samotný de Cunha čelí ovinění z korupce.

Argentina

První kolo prezidentské volby vyhrál těsně Daniel Scioli

Dne 25. října se v Argentině konaly generální volby. Mimo členů kongresu, guvernérů jednotlivých států a zástupců samosprávy se v této zemi volila i hlava státu. Připomeňme, že Argentina je podobně jako i jiné jihoamerické státy prezidentskou demokracií, kde prezident stojí v čele výkonné moci.

V prvním kole volby zvítězil se ziskem zhruba 37% Daniel Scioli, kandidát podporovaný současnou prezidentkou Cristinou Kirchner. Překvapivě těsně za ním skončil Mauricio Macri, úspěšný podnikatel a představitel středo-pravicové strany Propuesta Republicana („Republikánský návrh“), který dokázal získat zhruba 34%. Tento výsledek je docela překvapivý, neboť se všeobecně očekávalo Scioliho vítězství už v prvním kole. V Argentině je k tomu totiž zapotřebí získat více než 45% hlasů, případně mít nad druhým nejúspěšnějším kandidátem náskok 10% hlasů. Na Scioliho straně pak stála především už zmíněná podpora Cristiny Kirchner, která si jej vybrala jako svého nástupce a která má ambice se o prezidentský úřad za čtyři roky opět ucházet.

Druhé kolo, ke kterému dojde v Argentině teprve podruhé v historii, a v němž se definitivně rozhodne o budoucí hlavě argentinského státu, se bude konat 22. listopadu.

Varování před teroristickými útoky

Ministerstvo obrany vydalo upozornění na možné útoky v několika obchodních centrech v Buenos Aires poté, co obdrželo na jedné ze svých diplomatických schůzek v zahraničí výhružky od islamistické organizace Al-Kaida. Tato informace byla potvrzena z oficiálních zdrojů, načež obchodní centra zvýšila bezpečnostní opatření a federální policie zvýšila pohotovost v reakci na „potenciální riziko“. Mimo to byly zvýšeny imigrační kontroly hlavně u občanů s pasem vydaným republikou Mali.

Guyana

K územním požadavkům na Guyanu se přidal i Surinam

Během října se na severním okraji Jižní Ameriky dále vyvíjel nově probuzený hraniční spor mezi Guyanou a Venezuelou. V září caracaská vláda po letech opět připomněla, že si nárokuje guayanské území Essequibo, a s územními nároky se posléze neváhal ozvat ani sousední Surinam. Ten znovu nastolil téma nárokování oblasti zvané New River Triangle, která se nachází na jihovýchodě Guyany. Guyanský prezident David Granger reagoval svoláním důstojníků tamních obranných sil a následně dohromady představili nový koncept Celkové národní obranné politiky země. Oznámili při tom, že všechny složky a nástroje národní síly musí neustále pracovat na ochraně vlastního teritoria, ať už se jedná o vzdušný prostor, pozemní či mořské hranice.

Guyanské obranné síly přitom plánovanou rekonstrukci opravdu potřebují, v současnosti má totiž země k dispozici jen malou vojenskou sílu, co se týče velikosti i výbavy, zbraně jsou navíc většinou ještě sovětského původu. Oproti tomu Venezuela své síly postupně stále více doplňuje a modernizuje, ať už se jedná o dodávky z Číny či třeba z Ruska.

Guyana se snaží jít diplomatickou cestou a připomněla také přátelské vazby s Kanadou, která je jedním z největších investorů v guyanském těžebním průmyslu, a posilování vzájemných vztahů a spolupráce vyzdvihla i kanadská strana. Venezuela posléze vznesla námitky proti kanadským těžebním společnostem fungujícím v Guyaně a oznámila, že tyto společnosti narušují caracaskou suverenitu.

Kuba

Poslední politický vězeň propuštěn

Výtvarný umělec Danil Maldonado byl propuštěn jako údajně poslední politický vězeň. Odsouzen byl za to, že napsal na dva vepře Fidel a Raúl, čímž se vysmíval oběma vůdcům kubánského lidu. Podle Amnesty International byl Maldonano posledním vězněm svědomí na Kubě, jeho propuštěním vyvrcholil proces propouštění politických vězňů na základě tajných jednání mezi Kubou a Spojenými státy. Oba státy se od loňského prosince snaží normalizovat vzájemné vztahy. Podmínkou jednání USA s Kubou bylo právě propuštění všech politických vězňů, načež během tohoto roku z vězení odešlo celkem 53 osob.

Chile

Pinochet si objednal vraždu v USA

Americká zpravodajská služba odtajnila některé dokumenty, z nichž vyplývá, že chilský diktátor z let 1974-1990 generál Augusto Pinochet nařídil vraždu chilského diplomata Orlanda Leteliera ve Washingtonu. Letelier býval ministrem obrany a zahraničních věci za vlády marxistického prezidenta Salvadora Allendeho, jehož Pinochet svrhl. Než Letelier odjel do Spojených států, byl podroben mučení a také byl vězněn. Vraždou byl pověřen Manuel Contreras, tehdejší šéf chilské zpravodajské služby, který na Leteliera nastražil bombu v autě. Pinochet odmítal jakoukoli spojit s útokem a ani Contreras nebyl za vraždu diplomata nikdy usvědčen, vina obou mužů vyplývá právě z této odtajněné složky.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *