Novinky z Latinské Ameriky: srpen 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za měsíc srpen.

Kolumbie

9. 8. – Ropné pole pod útokem rebelů

Začátkem měsíce se ocitlo pod útokem rebelů ropné pole u města Tibu, které je v blízkosti hranice s Venezuelou. Pole, patřící společnosti Ecopetrol, vyprodukuje přibližně 1 800 barelů ropy denně. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, podezření ale připadají na největší kolumbijské kartely FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia) a ELN (Ejército de Liberación Nacional). Útok se odehrál pouhý den po inauguraci podruhé zvoleného prezidenta Juana Manuela Santose, jehož úspěch se dá z velké části přičítat zahájení vyjednávání s FARC v listopadu 2012. Santos ve volbách oproti svému protivníkovi zdůrazňoval, že v jednáních s kartelem hodlá pokračovat a dovést je ke konečné dohodě. Ropná infrastruktura je častým terčem kolumbijských rebelských skupin. Pouze za letošní rok došlo k třiceti šesti útokům na nejdelší kolumbijský ropovod Caño Limón-Coveñas (780 km), poslední se odehrál 17. července.

oil_production_consumption

17. 8. – I oběti mají své slovo

K vládnímu dialogu s FARC, který probíhá na Kubě od listopadu 2012, se připojí i oběti padesátiletého konfliktu. Jejich vyrovnání je totiž dalším tématem agendy vyjednávání. Obě strany se už shodly na pozemkové reformě, politické participaci FARC a otázce drog. V plánu je uspořádat celkem pět schůzí se skupinami obětí. Ty jsou složené z lidí, kteří doplatili na násilí nejen ze strany guerill, ale i státních bezpečnostních složek. Konflikt si za padesát let vyžádal 220 tisíc mrtvých, 5,7 milionů vysídlených a přes 50 tisíc případů únosů a zmizení.

Venezuela

20. 8. – Přes dva tisíce studentů stále čeká ve vazbě

Venezuelské soudy propustily z vazby v srpnu přes dvě stě osob, zadržených během protivládních demonstrací, které vypukly v únoru tohoto roku. Více než dva tisíce lidíale stále čeká na rozsudek, který se snaží uspíšit i studentské hnutí, jenž za jejich propuštění demonstrovalo před budovou Národní tajné bolívarské služby (Servicio Bolivariano de Inteligencia Nacional). Během protestů bylo celkem zadrženo 3269 lidí, z toho většinu tvořili studenti.

10. 8. – Venezuela uzavírá hranici s Kolumbií

Venezuela v nočních hodinách na měsíc uzavřela hranici s Kolumbií o délce 2,2 km. Na opatření se dohodla se svým severním sousedem v reakci na pašování zboží z Venezuely do Kolumbie. Kromě absolutní neprůjezdnosti hranice mezi desátou hodinou večerní a pátou ranní (pro nákladní vozy je průjezd znemožněn už od šesti hodin), je v oblasti rozmístěno sedmnáct tisíc vojáků, kteří mají operaci podpořit. Do Kolumbie je pašováno až 40 % venezuelského zboží, jedná se především o paliva, ale významný podíl hrají i potraviny jako rýže či mouka. Velké množství pašovaného zboží pochází z venezuelského Mercalu, tedy státního trhu se subvencovaným zbožím. Přes hranici je tímto způsobem převezeno až sto cisteren paliva denně, což odpovídá cenovému rozdílu suroviny v jednotlivých zemích. Zatímco ve Venezuele se cena pohybuje okolo 0,06 USD za barel, v Kolumbii se jedná o 4,60 USD. Markantní rozdíl je způsoben dlouhodobou venezuelskou strategií kontroly ceny paliv, která by se však mohla změnit, neboť 8. srpna venezuelský prezident Nicolas Maduro poprvé za posledních patnáct let navrhl diskuzi o zvýšení cen subvencovaného benzínu. Pašované zboží se za hranicí prodává za tzv. černý dolar, který má hodnotu 9,5 USD. Zisky z ilegálního obchodu slouží často k financování drogových gangů a levicových guerill.

Mexiko

4. 8. – Starosta Ayutly zastřelen

Starosta města Ayutla byl začátkem měsíce zastřelen ve svém sídle jedním ze zaměstnanců. Za vraždou stojí pravděpodobně drogový gang Nueva Generación, který operuje ve státě Jalisco, kde město Ayutla leží. Minulý měsíc zde došlo také k zabití zástupce šéfa policie, který byl nalezen se dvěma střelnými ranami na fotbalovém hřišti. Žádný podezřelý ale dosud nebyl zadržen. Jak informuje deník Milenio, město Ayutla se odmítlo začlenit do policií koordinovaného monitoringu všech dvanácti regionů států Jalisca.

MarinaMex
Ilustrační obrázek: mexická námořní pěchota během operace proti drogovým kartelům (Zdroj: Wikimedia).

Brazílie

13. 8. – Prezidentský kandidát Eduardo Campos mrtev

Eduardo Campos, lídr Brazilské socialistické strany (PSB) a jeden z kandidátů na post prezidenta v budoucích říjnových volbách, zahynul při letecké havárii. Jeho soukromé letadlo během letu z Rio de Janeira do města Santos zřejmě vinou špatného počasí nezvládlo přistávací manévr a zřítilo se. Spolu s ním zahynuli i dva piloti a čtyři členové jeho volebního týmu. Campos by ve volbách podle posledních průzkumů voličských preferencí skončil s devíti procenty hlasů na třetím místě za současnou prezidentkou Dilmou Rousseff (38%) a Aecio Nevesem (24%). V zemi byl následně k uctění jeho památky vyhlášen třídenní smutek.

25. 8. – Další povstání vězňů

Ve věznici ve městě Cascavel, ležícím na jihu Brazílie, došlo k povstání vězňů. Ti protestovali proti špatným životním podmínkám, které v zařízení panují. Během nepokojů byli čtyři z nich zabiti. Situaci se podařilo zklidnit až více než den poté, co povstání vypuklo. Vláda s nespokojenými chovanci uzavřela dohodu, podle které je má přemístit do lépe vyhovujícího zařízení. Povstání jsou v brazilských věznicích relativně častým jevem, v posledním týdnu v srpnu došlo dokonce celkem ke čtyřem. Mohou za to právě špatné podmínky, které musí vězni snášet a na které už upozornila i OSN. Problémem je často především přeplněnost zařízení a působení znepřátelených kriminálních gangů.

30. 8. – Brazilská ekonomika v recesi

Jen několik týdnů před plánovanými říjnovými prezidentskými volbami se v Brazílii objevila nepříjemná zpráva. Brazilská ekonomika se po letech prosperity propadla do recese, tzn. že její HDP dva kvartály po sobě nerostlo, ale naopak klesalo. Zemi nepomohl ani nedávný fotbalový šampionát, který měl nalákat velké množství turistů. Nakonec se ale ukázalo, že naopak velké množství návštěvníků také odradil a proto nebyl zisk z jeho pořádání tak velký, jak se čekalo. Podle ministra financí Guido Mantegy jsou však na vině i externí faktory, se kterými brazilská vláda nic nezmůže. Opozice zřejmě využije ekonomické situace v předvolební kampani, aby tak zdiskreditovala současnou prezidentku Dilmu Rousseff.

Chile

20. 8. – Chile ve strachu z bombových útoků

Dvanáctého srpna explodovala v hlavním městě Chile Santiagu nedaleko policejní stanice bomba. Naštěstí způsobila jen rozbitá okna v okolí a malé škody, nikdo nebyl zraněn. V posledních letech se ovšem jedná už o několikátou takto nastraženou nálož. Ačkoliv je Chile považováno na poměry Latinské Ameriky za bezpečnou zemi, jen tento rok zde bylo nalezeno již téměř 30 výbušných zařízení. K útokům se během let přihlásilo na 80 různých skupin, podle policie jde zřejmě o anarchisty.

Shinzo Abe v Latinské Americe

Jak jsme již informovali minulý měsíc, japonský premiér Shinzo Abe navštívil na přelomu měsíců července a srpna Latinskou Ameriku. Připomeňme, že během červencové části své cesty navštívil Trinidad a Tobago a také Mexiko. V obou těchto státech projednával on a jeho tým především ekonomické záležitosti. V srpnu pak Abe navštívil Kolumbii, Chile a Brazílii. V první jmenované zemi japonský premiér souhlasil s prohloubením vztahů mezi jeho zemí a tzv. Pacifickou aliancí (PA). PA je mezinárodní obchodní organizací, jejíž členy jsou mimo Kolumbie také Mexiko, Peru a Chile. Vznikla v roce 2012 a Japonsko v ní má od počátku pozorovatelský status. Japonsko vidí v alianci potenciální zákazníky pro jeho zboží. Mimo to také Abe a jeho kolumbijský protějšek Santos deklarovali vůli na obnovení jednání o vzniku zóny volného obchodu. O té se mezi oběma zeměmi jednalo už v minulosti, nedošlo však ke shodě.

V Chile se Abe setkal s prezidentkou Michelle Bachelet, která prohlásila, že se v budoucnu má její země stát vstupní branou Japonska do Latinské Ameriky. Během návštěvy bylo dojednáno několik smluv, které se většinou týkají těžby surovin – Chile je totiž největším světovým producentem mědi. Oba státníci se také dohodli na společné spolupráci ve výzkumu zemětřesení, tedy problému, kterému musí obě pacifické země často čelit. Abeho poslední zastávkou pak byla Brazílie. Jeho delegace zde opět uzavřela množství ekonomických smluv. Zdůrazňována byla přitom velikost brazilského trhu, který přináší japonským firmám nové možnosti.

Abeho cesta, jakkoliv úspěšná a lemovaná množstvím podepsaných smluv a kontraktů, přišla až po návštěvách nejvyšších státníků Číny a Ruska, tedy zemí, se kterými Japonsko o vliv v Latinské Americe soupeří. Oproti té jejich je japonsko-latinskoamerická spolupráce mnohem méně rozvinutá. V budoucnu by ale mohla být prohloubena prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je například zmíněná Pacifická aliance. I v tom má ale „země vycházejícího slunce“ nevýhodu – Čína a Rusko mají totiž již prostřednictvím organizace BRICS otevřené dveře do Brazílie, největší ekonomiky subkontinentu.

Autoři: Michaela Klíčníková, studentka magisterského oboru Mezinárodní vztahy a Pavel Vinkler, student bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia a Politologie, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *