Novinky z Latinské Ameriky: únor 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního dění z Latinské Ameriky za měsíc únor.

5. 2. – Salvador vyšetří zločiny občanské války

Salvadorský Nejvyšší soud nařídil generální prokuratuře vyšetřit Tecolucský masakr, který se odehrál roku 1981 během probíhající občanské války v letech 1980 až 1992. Pod rukou armádních složek tehdy zahynulo na 45 obětí, včetně žen a dětí. Obdobných krveprolití se v průběhu občanské války uskutečnilo více. Jednalo se o taktiku proti povstalcům, jejímž účelem bylo zbavit guerillové skupiny jejich zázemí. V důsledku této taktiky, zvané „spálená země,“ byl proveden známý masakr ve vesnici  El Mezote  nebo také v oblasti řeky Sumpul, které zanechaly přibližně po tisícovce obětí. V občanské válce proti sobě stála levicová Národní osvobozenecká fronta Farabunda Marti proti pravicové vládě, jež měla vojenskou podporu USA.

Nařízení k vyšetřování zločinu salvadorským soudem je bezprecedentním aktem, neboť krátce po skončení konfliktu byl roku 1993 vydán zákon, který zakazuje vyšetřování zločinů spáchaných během občanské války.  Nejvyšší soud v loňském roce zareagoval na žádosti salvadorských hnutí za lidská práva a právní stát, která se zasazují o zrušení zmíněného zákona. Současné nařízení soudu je tak v souladu s jeho projevenou vůlí legislativu změnit.

640px-Masakro-ĉe-Suchitoto-Salvadoro
Tabule připomínající jeden z masakrů z dob občanské války (Zdroj: Wikimedia.org).

5. 2. – Kolumbijský exprezident podezřelý ze špionáže rozhovorů s FARC

Bývalý kolumbijský prezident Alvaro Uribe je podezřelý ze špehování tajných vyjednávání mezi kolumbijskou vládou a drogovým kartelem FARC (Kolumbijské revolucionářské ozbrojené síly) probíhajících na Kubě. Na špionáž upozornila delegace FARC, podle níž nejsou sledována pouze jednání, ale i samotní členové delegace. Exprezident Uribe se na boj proti FARC zaměřil během svého úřadování v čele státu v letech 2002 až 2010 a v jeho činnosti ho podpořily i USA. S rozhodnutím současného prezidenta zasednout k vyjednávacímu stolu (od listopadu 2012) s drogovým kartelem Uribe výrazně nesouhlasí. V listopadu 2013 se bývalý prezident vyjádřil, že takový postup vlády je „hanebný,“ a zesměšňuje úspěch předchozí vlády, jež tvrdě proti FARC bojovala.

Údajnou špionáž vyjednání vyšetřoval týdeník Semana. Podle dosavadních zjištění probíhá sledování v rámci operace Andromeda, jejímž cílem je získat informace o vývoji jednání na Kubě. V rámci operace podle závěrů týdeníku došlo ke sběru SMS zpráv, telefonáty však odposlouchávány nebyly.

5. 2. – Tři pohřešovaní Brazilci nalezeni mrtví

Tří zaměstnanci brazilské státní společnosti Elektrobrás, kteří zmizeli v polovině prosince minulého roku na severozápadě Brazílie na území rezervace domorodého kmene Tenharim, byli nalezeni mrtví. Identitu objevených těl musí ještě potvrdit testy DNA, byla také nařízena pitva, která má určit příčinu smrti. Už týden před tímto nálezem zatkla policie několik příslušníků domorodého kmene, jež mají mít na smrti pohřešovaných podíl.

Zmizení těchto tří mužů ještě vyostřilo už tak napjaté vztahy panující v této oblasti mezi původním domorodým obyvatelstvem a ostatními místními Brazilci. Ty byly špatné od začátku prosince, kdy za podezřelých okolností zemřel při autonehodě náčelník kmene Ivan Tenharim. Během následných nepokojů, které následně vypukly, bylo zničeno několik vládních budov a také lodí, které zajišťují přepravu po místních řekách.

Spory mezi původním indiánským obyvatelstvem a nepůvodními Brazilci jsou v zemi poměrně časté. Podle BBC bylo v této největší jihoamerické zemi od roku 2007 zabito 833 domorodých indiánů. Hlavními konfliktními body bývá například těžba dřeva či nerostných surovin.

7. 2. – Nepokoje v Rio de Janeiru

V největším brazilském městě došlo k násilným střetům protestujících s policií. Jejich obětí se stal kameraman jedné z místních televizí, který zemřel na následky zranění způsobených dělobuchem. Demonstrace, jíž se zúčastnilo několik stovek lidí, původně začala v poklidu. Lidé chtěli vyjádřit svůj nesouhlas se zdražováním jízdného v místní městské hromadné dopravě. Stejné téma odstartovalo masové protesty až milionu lidí minulý rok v létě. Tento rok se lidem nelíbí zvýšení cen základního autobusového jízdného z 2,75 realu (1,20 euro) na 3 realy (1,30 euro). Průměrná mzda se v Brazílii pohybuje okolo 1 500 realů (zhruba 467 euro).

12. 2. – Novinář vyšetřující sérii zmizení nalezen mrtev

V mexickém státě Veracruz byl nalezen mrtev zmizelý novinář Gregorio Jimenez spolu s dalšími dvěma těly. Jimenez byl unesen 6. února, nyní je za jeho únos a zabití zadrženo 5 podezřelých včetně Teresy de Jesús Hernández Cruz, která si podle všeho vraždu novináře objednala. Gregorio Jimenez vyšetřoval sérii únosů ve městě Coatzacoalcos. Dle informací generální prokuratury Veracruzu si Jimenez vedl poznámky o zločinech spáchaných v baru El Palmar, který patřil právě již řečené Hernández Cruz. Na základě toho si Hernández Cruz měla za 20 tisíc pesos (v přepočtu cca 30 tisíc Kč) domluvit zavraždění Jimeneze u šéfa tamní zločinecké skupiny, která nakonec čin spáchala.

S novinářovým tělem byl nalezen také Ruiz Guillen, jehož únos byl zmíněn právě v Jimenezových poznámkách ve spojitosti s barem El Palmar. Dalším nalezeným byl taxikář, jehož identita je zatím neznámá. Tucet novinářů od roku 2010 ve státě Veracruz zmizelo nebo bylo zavražděno. Nalezení mrtvého těla novináře rozpoutalo také volání po sesazení veracruzského guvernéra Javiera Duarte Ochoy.

14.2. – Bude Uruguai další ropnou velmocí?

Francouzská společnost Total má v říjnu roku 2015 začít pomocí průzkumných vrtů zkoumat uruguayský pobřežní šelf, přičemž věří, že v oblasti objeví velké zásoby ropy. Prohlásil to prezident místní státní ropné společnosti ANCAP Jose Coya. Total získal práva na těžbu v říjnu minulého roku. V minulosti byly velké zásoby ropy objeveny například v sousední Brazílii.

15. 2. – Zadržená severokorejská loď se vrací domů

Severokoerejské lodi, zadržené v červenci 2013 autoritami Panamského průplavu, bylo umožněno vrátit se do KLDR. Na lodi byly nalezeny schované zbraně pod pytli s cukrem, které podle KLDR mířily z Kuby do země, aby byly opraveny a vyslány zpět. Tvrzení podpořilo i vyjádření kubánských autorit, podle nichž se jedná o zastaralé zbraně, které mají být v KLDR spraveny. Tímto se snaží zamaskovat pravděpodobné porušení zbraňového embarga ze strany Kuby, která vybavení do KLDR poslala. Jednalo se např. o stíhací letouny Mig-21 či systémy protivzdušné obrany. Loď byla původně zadržena z podezření pašování drog, při jejím prohledávání bylo však odhaleno vojenské vybavení. Severokorejský kapitán lodi spolu s dalšími dvěma vysoce postavenými úředníky byli zatčeni a hrozí jim 12 let vězení. Aby mohla loď opustit průplav, musela KLDR zaplatit pokutu 700 tisíc dolarů. Zbraňové vybavení tak nakonec KLDR i přes několikaměsíční zdržení obdrží.

17. 2. – Snižující se množství vražd v Hondurasu 

Honduraská observatoř násilí zveřejnila výsledky výzkumu, které ukazují, že se počet zavražděných za rok 2013 oproti předchozímu roku snížil. Je to poprvé, co od roku 2004 došlo v této oblasti k poklesu. Honduras patří mezi země s nejvyšším počtem vražd na světě. Jednou z hlavních příčin vzrůstu zločinu je přelévání činnosti mexických drogových kartelů do země. Přestože byl zaznamenán pokles počtu vražd (z 85,5 zabitých na 100 tisíc obyvatel za rok 2012 na 79 v roce 2013), přenesly se do země ohavné praktiky drogových kartelů mířeny na zastrašení nepřátel. Podíl zvěrstev v celkovém počtu zavražděných je tak vyšší než dříve.

19. 2. – Venezuelští studenti protestují

Venezuelští studenti od začátku února protestují proti vládě. Demonstrace jsou násilně potlačovány bezpečnostními složkami a nepokoje si již vyžádaly nejméně 13 obětí. Opozice protestuje proti špatné ekonomické situaci země, nedostatku zboží, inflaci a vysoké míře kriminality. Jeden z opozičních lídrů, neúspěšný prezidentský kandidát Henrique Capriles, veřejně obvinil venezuelského prezidenta Nicolase Madura z odpovědnosti za znepokojivý stav státní ekonomiky. Současně ale vyzývá opozici, aby se držela mírových demonstrací, a odrazuje ji od stavění barikád. Další významný opoziční lídr Leopold Lopez využil jiného způsobu upoutání pozornosti a po svém proslovu před tisícovkou podpůrců se dobrovolně vydal jednotkám Národní gardy. Venezuelský prezident Nicolas Maduro prohlásil, že je připraven svolat národní mírovou konferenci, opozice však svou účast předem zamítla.

Marcha_hacia_el_Palacio_de_Justicia_de_Maracaibo_-_Venezuela_06
Protest proti vládě Nicolase Madura (Zdroj: Wikipedia.org).

21. 2. – Další posily pro mistrovství světa v Brazílii

Brazílie se před nadcházejícím mistrovstvím světa ve fotbale, jedné z největších sportovních akcí na světě, rozhodla v pořadatelských městech posílit bezpečnostní opatření. V rámci toho bude v průběhu mistrovství nasazeno o sedmdesát tisíc policistů více, než se původně očekávalo. Celkem bude teda na bezpečný průběh šampionátu dohlížet na sto sedmdesát tisíc policistů. Prezidentka Roussefová navíc potvrdila, že v případě potřeby může být k zajištění bezpečnosti povolána i armáda.

Země stupňuje svá bezpečnostní opatření především kvůli rostoucím (často i násilným) protestům, které jsou z části mířeny i proti pořádání fotbalového mistrovství světa. Lidé totiž obviňují brazilskou vládu ze špatného hospodaření a zbytečného plýtvání penězi. Vrcholu dosáhly tyto demonstrace v létě minulého roku, kdy vyšly do ulic statisíce lidí, kterým se nelíbilo zdražování cen jízdenek městské hromadné dopravy. Situace se od té doby z části zklidnila, protesty těch, kterým se politika vlády nelíbí, však s menší intenzitou na některých místech stále pokračují.

22. 2. – El Chapo polapen po 13 letech skrývání

Nejhledanější mexický drogový boss kartelu operujícího v Sinaloe byl chycen po 13 letech skrývání. Guzmán Loera, zvaný El Chapo, čelí obviněním hned v několika případech. Mexický federální soud udělil El Chapovi vazbu. USA však požadují jeho vydání, aby tam mohl být souzen za zločiny spáchané na území Spojených států. El Chapovo polapení způsobilo v Culiacanu, hlavním městě Sinaloy, pobouřenou reakci. V odpověď na jeho zadržení se zde uskutečnila demonstrace za osvobození drogového lídra. Podle odhadů až dva tisíce demonstrantů oděných v bílém, někteří se zakrytými tvářemi, protestovalo proti vazbě a také proti jeho vydání do USA. Na transparentech protestujících se objevily vzkazy: „Neopouštěj Sinalou, zůstaň naživu! Joaquine, nedovolíme, aby tě zadrželi! Všichni tě podpoříme, Culiacan i Sinaloa! Nedovolíme, aby tě vydali!“.

24. 2. – Brazílie a EU se dohodli na projektu nového podmořského kabelu

Brazílie vybuduje ve spolupráci s Evropskou unií nový podmořský datový kabel, který bude spojovat portugalské hlavní město Lisabon a severobrazilské město Fortaleza. Při příležitosti své návštěvy v Bruselu to oznámila brazilská prezidentka Dilma Rousseff. Kabel má být hotový zhruba do jednoho roku, jeho cena se má vyšplhat k částce 185 milionů amerických dolarů. Díky němu získá Brazílie částečnou nezávislost na amerických datových kabelech, které jsou využívány v současnosti. Americko-brazilské vztahy jsou od propuknutí špionážní aféry NSA velmi chladné. Připomeňme, že americká NSA měla tehdy mimo jiné tajně sledovat osobní komunikaci některých významných světových státníků, včetně Rousseffové. Stavba nezávislého datového kabelu má Brazílii zaručit větší komunikační bezpečnost a ochranu internetu proti případnému dalšímu sledování. Lídři EU jsou brazilskému návrhu na stavbu příznivě nakloněni. Jedním z důvodů je jistě i to, že mezi osobami, které NSA sledovala, byly i špičky evropské politiky, například německá kancléřka Angela Merkelová.

Autoři: Pavel Vinkler, student bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia a Politologie a Michaela Klíčníková, studentka magisterského oboru Mezinárodní vztahy, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *