Vyloďovacie cvičenie v cvičnom priestore Tsugol na východnej Sibíri (Zdroj: News.mail.ru).

Novinky z postsovětského prostoru: červenec 2013

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc červenec.

Další z rusko-ukrajinských „obchodních válek“?

Koncem července Rusko zakázalo dovoz čokolády a dalších cukrovinek ukrajinské firmy Roshen, a to na základě jejich údajně nedostatečné kvality a bezpečnosti pro spotřebitele. Tento ruský krok je některými interpretován čistě jako odplata za nedávné uvalení speciálních celních poplatků na import ruských automobilů na Ukrajinu. Vzhledem k ruské tradici využívat otázku kvality obchodovaných potravin jakožto záminku k vytváření politického tlaku na danou zemi je ale velmi pravděpodobné, že v pozadí této nové „obchodní války“ je blížící se summit EU se zeměmi Východního partnerství v listopadu tohoto roku ve Vilniusu, na němž se očekává ukrajinský podpis pod Asociační dohodu s EU. Jak ukázalo nedávné setkání prezidentů Janukovyče a Putina, vzájemné rusko-ukrajinské vztahy zůstávají chladné – vzhledem k ruskému odporu k bližší spolupráci Kyjeva s Bruselem lze tak v nadcházejících týdnech očekávat další zvyšování napětí.

Napětí v moldavské Gagauzii

V souvislosti s blížícím se summitem ve Vilniusu vzrůstá napětí i v další postsovětské republice – Moldavsku.  Vedle zvýšeného množství incidentů v bezpečnostní zóně podél řeky Dněstr v secesionistickém Podněstří v posledních týdnech a měsících roste intenzita nespokojených hlasů ozývajících se i z dalšího moldavského regionu – Gagauzie. Na rozdíl od Podněstří byla na počátku 90. let hrozba ozbrojeného konfliktu v Gagauzii zažehnána a region si na Kišiněvu vydobyl autonomní status; moldavským centrem byl ale po celá dvě desetiletí ekonomicky zanedbáván a politicky marginalizován. V červenci gagauzský lídr Formuzal neočekávaně vyzval k povýšení autonomního statusu regionu na republiku v tom případě, pokud Podněstří v budoucnu získá postavení republiky ve federalizovaném Moldavsku. V předchozím měsíci pak gagauzští nacionalisté iniciovali podpis petice za účelem konání referenda, ve kterém by se místní mohli vyslovit pro secesi od Moldavska a připojení se k Ruskem vedené celní unii. Analytici v pozadí těchto událostí, podobně jako v ukrajinském případě, opět vidí ruské snahy zvrátit podpis smluv zakládajících hlubší spolupráci Moldavska s EU.

Ruský soud s Navalným, Magnickým a vrahy Politkovské

V polovině července byl známý ruský blogger a neformální vůdce ruské opozice Alexej Navalnyj zaregistrován jakožto kandidát pro nadcházející zářijové volby moskevského starosty. O den později ho ale soud (zatím nepravomocně) odsoudil za zpronevěru k 5 letům vězení – do doby, než si vyslechne rozsudek odvolacího soudu, byl ale překvapivě propuštěn na svobodu. Údajného podvodu se měl dopustit v minulosti jakožto poradce gubernátora Kirovské oblasti, podle Navalného je ale celý případ zpolitizovaný.

Alexej Navalnyj (Zdroj: Reuters).

Ruský soud rovněž uznal vinným Sergeje Magnického – právníka zesnulého roku 2009 ve vazbě pravděpodobně v důsledku bití a odepření lékařské péče. Proces s Magnickým, který byl obviněn za daňový únik poté, co sám odhalil rozsáhlou defraudaci sahající do vysokých pater ruské státní správy, představuje ojedinělý případ odsouzení již mrtvého člověka. Absurdita tohoto řízení ve světě vyvolala velkou vlnu kritiky.

V červenci začal rovněž nový soudní proces s pěti muži obviněnými z vraždy ruské novinářky Anny Politkovské z roku 2006. Její syn a dcera se nicméně rozhodli líčení bojkotovat s odkazem na problematické sestavování poroty. Trojice z údajných vrahů byla již dříve zproštěna viny, tento verdikt ale zvrátil ruský nejvyšší soud.

Zabraňte olympijským hrám v Soči, vyzývá Umarov

Vůdce severokavkazských povstalců Doku Umarov podle očekávání vybídl své následovníky, aby překazili konání zimních olympijských her v Soči. Samozvaný emír Kavkazského emirátu se ve videu zveřejněném na začátku měsíce nechal slyšet, že je povinností mudžahedínů zabránit konání „ďábelských her“ na hrobech svých předků. Prezident Putin mezitím stačil získat příslib bezpečnostní spolupráce se zahraničím – mimo jiné s Velkou Británií, jak oznámil při Cameronově návštěvě v Soči z května letošního roku.

Ruští špioni v Německu odsouzeni

Na začátku měsíce byl v německém Stuttgartu odsouzen k odnětí svobody pár ruských špionů vystupující pod jmény Andreas a Heidrun Anschlagovi. V tehdejší SRN měli působit už od konce osmdesátých let a údajně měli Rusku mimo jiné dodávat informace o operacích NATO v Afghánistánu, plánech evropské protiraketové obrany nebo bilaterálních jednáních mezi Německem a USA. Deník Kommersant tvrdí, že se Kreml snaží získat své lidi zpět směnou za německé špiony v Rusku, přičemž dle Die Welt se měl Putin a Merkelová osobně zabývat otázkou výměny zvědů už v červnu. Toto však Kreml oficiálně popřel.

Dagestánská vláda rozpuštěna

„Extremismus je jediným výrobkem, který vyvážíme do zahraničí,“ prohlásil dagestánský prezident Ramazan Abdulatipov, jenž je ve funkci od letošního ledna. Týden na to pak rozpustil stávající vládu, kterou viní nejen z neúspěšnosti tuto situaci řešit, ale i celkové neschopnosti. Podle Andreje Konkina, šéfa dagestánské větve Federální služby bezpečnosti, se v současnosti kolem dvou set Dagestánců účastní bojů v Sýrii.

Vojenské cvičenia vysielajú signál, že s Ruskom treba v Ázii počítať

Aj keď v súčasnosti sa za „prestížny klub“ ktorý má najväčší vplyv na dianie vo východnej Ázii považuje trojka USA, Číny a Japonska, Moskva sa úporne snaží demonštrovať, že do tejto vybranej spoločnosti patrí i Rusko. Ak sa nakoniec Obama nazýva prvým pacifickým prezidentom, podobné označenie sa dá použiť i na Putina. Moskva totiž podniká svoju vlastnú verziu „ázijského pivotu“ a snaží sa navrátiť do svojej pozície, ktorú držala ešte pred pádom Sovietskeho zväzu.

Vyloďovacie cvičenie v cvičnom priestore Tsugol na východnej Sibíri (Zdroj: News.mail.ru).

Nedávne masívne cvičenia z  s čínskou armádou nasledovali ešte väčšie cvičenia ruskej armády samotnej. Jednalo sa o najväčšie vojenské cvičenia na ruskom Ďalekom východe od pádu Sovietskeho zväzu. Impozantné čísla hovoria za všetko: cvičení z 13.-20. júla sa zúčastnilo 160 000 vojakov, 1000 tankov, 130 lietadiel a 70 vojenských plavidiel (zábery z cvičenia tu). Armádni predstavitelia zdôrazňovali, že cvičenia nie sú zamerané proti žiadnej konkrétnej krajine a ich cieľom je len zvýšiť pripravenosť ozbrojených síl. Moskva však nepochybne chcela vyslať signál do Tokia a, možno prekvapujúco i do Pekingu. Japonskému publiku boli venované najmä námorné manévre a pozemné cvičenia na ostrove Sachalin, v blízkosti sporného územia Kurilských ostrovov. Nad Japonským morom preleteli strategické bombardéri Tu-95 Bear H, čo si vyžiadalo vzlietnutie japonských stíhačiek. V prípade Číny bolo vojenské cvičenia upozornením na stále existujúce konfliktné prvky bilaterálnych vzťahov – v Rusku existuje hlboko zakorenená predstava, že ruskému Ďalekému východu hrozí anexia Čínou, ktorú postupne pripravujú rastúce počty čínskych imigrantov.

Snahu Moskvy udržať si svoju pozíciu v Ázii potvrdzuje i nedávno oznámená modernizácia ruskej Pacifickej flotily. Tá bola naposledy posilnená novými plavidlami ešte v roku 1991. To by malo zmeniť nasadenie 1-2 vrtuľníkových výsadkových lodí francúzskej výroby Mistral, nových korviet triedy Steregushchy a prvej ponorky z novej triedy Borey, vybavenej balistickými nukleárnymi strelami.

Autoři: Barbora Jelínková, David Rypel, Filip Šebok, studenti bezpečnostních a strategických studií a mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *