Novinky z postsovětského prostoru: duben a květen 2015

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc duben a květen.

VÝCHODNÍ EVROPA

Ukrajinský konflikt

Situace na bojišti

Ačkoli se konflikt daří udržovat v nižší intenzitě, k porušování příměří dochází takřka nepřetržitě. Jen v prvním dubnovém týdnu bylo v různých incidentech zabito dohromady asi osm ukrajinských vojáků. Obě strany se navíc obviňují i z používání těžkých zbraní. Pozorovatelé OBSE v neděli 12. dubna zaznamenali v okolí Doněcku nejméně 1166 výbuchů přisuzovaných dělostřelecké nebo minometné palbě, a to i přesto, že tyto zbraně mají být podle druhých minských dohod staženy z oblasti bojů. Lze tak hovořit o nové eskalaci vzájemných střetů.

V polovině dubna na území Ukrajiny dorazila americká 173. brigáda výsadkářů, která má po následující měsíce cvičit jednotky ukrajinské armády v rámci operace Nebojácný ochránce (Fearless Guardian). Po finanční pomoci a zásilkách neletálního vojenského vybavení se tak jedná o dosud nejangažovanější formu pomoci. Žádná vláda se ovšem dosud neodhodlala oficiálně zaslat Kyjevu zbraně nebo vojáky určené přímo do boje – ačkoli se v řadách prokyjevských milic nacházejí občané států NATO včetně Čechů, jedná se pouze o dobrovolníky. Zásilkami zbraní pro Ukrajinu ale hrozí Izrael, který se tak má mstít za dodávky ruských protivzdušných raket Íránu.

Podle prohlášení ukrajinské armády aktivity separatistů čtvrtý květnový den dosáhly úrovně, na jakých se pohybovaly před podpisem druhé minské dohody. Zatímco Kyjev hovoří o devadesáti pěti případech porušení příměří ze strany separatistů během 24 hodin, pozorovatelé OBSE v sobotu 2. května zaznamenali 698 výbuchů včetně použití těžkých zbraní. Během těchto dní podle informací jednotlivých stran zahynulo pět vládních vojáků a tři separatisté byli zraněni. V tomto období nové eskalace střetů roste na ukrajinských hranicích opevnění budované v rámci „Projektu Zeď“, s jehož plánem Kyjev přišel už v druhé polovině loňského roku. Plánovaná bariéra, která by se měla vinout v délce asi 2000 kilometrů, má snížit propustnost obtížně kontrolovatelné hranice s Ruskem a sloužit zároveň i jako obranný val. Stavba se nyní soustředí především na okolí Charkova.

Ukrajinským vojákům se v polovině května podařilo při střetu s ozbrojenci zajmout dva muže s ruským občanstvím. Podle závěrů výslechu se jedná o členy čtrnáctičlenné jednotky ruských speciálních sil operující na území Ukrajiny. Zajatci navíc uvedli, že se takových skupin v oblasti střetů kyjevské vlády se separatisty pohybuje víc.

V sobotu 23. května byl společně se svou ochrankou a mluvčím zabit Aleksej Mozgovoj, jeden z hlavních separatistických velitelů a vůdce batalionu Přízrak. Není zřejmé, kdo za atentátem na Mozgovoje hluboko v separatistickém území stál, nicméně pokusu o zabití nečelil poprvé. Nepravděpodobná není varianta, že si jeho smrt přálo vedení tzv. Luhaňské lidové republiky, se kterou měl dlouhodobě problematický vztah.

Podle agentury Reuters došlo v květnu k velkému nárůstu počtu ruských jednotek, vozidel a těžkých zbraní u hranic s Ukrajinou. Reportéři uvádějí, že ve srovnání s letošním březnem, kdy se v oblasti pohybovali naposledy, množství vojenské techniky vzrostlo až třikrát. Podle jejich svědectví jsou navíc z vozidel i vojenských uniforem odstraňovány poznávací značky a insignie.

Politická situace

Rusko a Ukrajina v prvních dubnových dnech dosáhly další dočasné dohody o dodávkách plynu. Po následující tři měsíce bude Kyjev Gazpromu platit 248 dolarů za tisíc kubických metrů, což je doposud nejnižší částka za celé trvání ukrajinské krize. Velmi důležité je i to, že Moskva v dohodě nežádá, aby Ukrajina zaplatila za předem stanovený objem plynu nehledě na pozdější reálnou spotřebu země – právě tato položka, která se v dohodách objevovala od vlády Julie Tymošenkové, významně přispívala k zadlužení státu, který mnohdy spotřeboval jen zlomek odkoupeného množství. Po uplynutí tříměsíčního období ale strany absolvují vyjednávání znovu a lze očekávat, že cena znovu vzroste.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že je ochotný přistoupit na referendum o federalizaci země, pakliže to komise pracující na reformě ústavy země bude považovat za nutné. Jedná se tak o významný obrat: ačkoli Porošenko zůstává i nadále vůči této variantě vlažný, dosud ji zcela vylučoval.

Kontroverzní poslanec a vůdce ultrapravicové formace Pravý sektor Dmytro Jaroš byl 6. dubna jmenován poradcem náčelníka generálního štábu ukrajinské armády. Jaroš má údajně tvořit spojnici mezi armádou a dobrovolnickými milicemi, které bojují na straně kyjevské vlády.

Zástupci stran konfliktu se ve středu 6. května znovu sešli v Minsku, aby pokračovali v navázaném dialogu. Navzdory narůstajícímu násilí hodnotí setkání zástupkyně OBSE Heidi Tagliviani jako konstruktivní a poskytující základ pro mírové řešení konfliktu. Slova švýcarské diplomatky potvrdil i zástupce Moskvy, podle kterého bylo poslední jednání důležitým krokem k politickému urovnání konfliktu. Jednat se údajně mělo o administrativních záležitostech, jako vyplácení penzí nebo znovuotevření bank v oblastech ovládaných separatisty.

Ukrajinský parlament v polovině května schválil několik zákonů, které by měly upevnit ukrajinskou národní identitu. Jedná se zejména o zákaz propagace komunismu a nacismu, který zahrnuje i prodej suvenýrů s touto tématikou nebo zpěv internacionály, a prohlášení předchozího režimu za zločinný. Další zákon zároveň zakazuje zpochybňování legitimity činů některých vysoce kontroverzních odbojových skupin z období druhé světové války. Ukrajinci navíc v rámci těchto opatření oficiálně přijali i právě toto označení pro střet mezi Osou a Spojenci, které bylo dosud v rámci tradice Sovětského svazu nazýváno velkou patriotistickou válkou. Sedmdesát akademiků a expertů na Ukrajinu ale v otevřeném dopise vyzvalo prezidenta Porošenka, aby tyto zákony nepřijímal, neboť by se mohlo jednat o omezení svobody slova – tyto obavy přitom sdílí i zástupce OBSE pro svobodu médií.

Ukrajinští poslanci schválili legislativu umožňující exekutivě vyhlásit moratorium na splácení vládních zahraničních dluhů, pokud by mělo dojít na útok „bezohledných věřitelů“. Podle analytiků má tento krok zejména posílit vyjednávací pozici Ukrajiny, která se nyní snaží svůj dluh restrukturalizovat a ulehčit tak své situaci. Ruský premiér Dimitrij Medvěděv reagoval prohlášením, že ruské banky využijí veškeré existující nástroje, aby své peníze dostaly. Parlament jen pár dní později schválil i přerušení vojenské spolupráce s Moskvou. Konkrétně se jedná o pět dohod, mezi nimiž je i smlouva zaručující Rusku přístup do moldavského Podněstří, kde se již dvě dekády zdržují ruské jednotky.

Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili se v závěru května stal guvernérem oděského regionu poté, co mu prezident Porošenko dekretem udělil ukrajinské občanství. Saakašvili se v konfliktu na ukrajinské straně angažoval už dříve, kdy působil jako poradce současné administrativy. Nový oděský guvernér přitom ale čelí stíhání v domovské Gruzii pro podezření ze zneužití pravomocí.

RUSKÁ FEDERACE

Rusko bude Íránu dodávat rakety protivzdušné obrany

Ruský prezident Vladimir Putin 21. května během setkání s iráckým premiérem Haider al-Abadim prohlásil, že Moskva a Bagdád rozšiřují vzájemnou vojenskou spolupráci. Putin označil Irán za „dlouholetého a spolehlivého partnera“ v regionu. Moskva a Teherán se v rámci tohoto setkání domluvili na dodávce ruských raket protivzdušné obrany S-300.

Írán vyjádřil naději, že by se dodávky ruských střel S-300 měly uskutečnit do konce tohoto roku. O dodávkách se diskutovalo již v minulosti, nicméně v roce 2010 je tehdy úřadující ruský prezident Dimitrij Medvěděv zakázal. Současný prezident Vladimír Putin však v dubnu debaty obnovil poté, co bylo dosaženo rámcové dohody omezující možnosti Íránu při výrobě jaderných zbraní. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že je Moskva připravena dodávat zbraně do Iránu, aby se tak zasadila v boji proti bojovníkům Islámského státu. Ruský krok byl silně kritizován ze strany Spojených států a Izraele

Úmrtí ruských vojáků v období míru je od nynějška státním tajemstvím

Prezident Vladimir Putin, který opakovaně popřel jakékoli zapojení ruských jednotek v proruském separatistickém povstání na Ukrajině, 28. května nařídil, že bude úmrtí ruských vojáků během speciální operace v době míru klasifikováno jako státní tajemství. Prezidentův mluvčí vyvrátil jakoukoli spojitost se situací na Ukrajině.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí na tiskové konferenci prohlásil, že tento zákon je těžkou ranou pro svobodný tisk a transparentnost v Rusku. „Vnímáme to jako nemístnou snahu zakrýt to, co každý ví, a to je to, že ruští vojáci aktivně bojují a umírají na východní Ukrajině,“ řekl. Právě role Ruska v konfliktu na východě Ukrajiny, kde dosud zemřelo více než 6100 lidí v již přes rok trvajících bojích, se stala jednou z nejspornějších otázek ve vztazích Moskvy a Západu. Podle ruských opozičních aktivistů bylo během loňského a začátku tohoto roku na východní Ukrajině zabito nejméně 220 ruských vojáků.

„Pokud ruské úřady oficiálně prohlašují, že na Ukrajině nejsou žádné ruské jednotky, tak tam z logiky věci nemohou být žádné ztráty,“ prohlásil Sergej Krivenko, člen prezidentské rady pro lidská práva a organizace Soldiers‘ Mothers Comittee. Ruské ministerstvo spravedlnosti SMC posléze umístilo na černou listinu nevládních organizací, jež působí jako „zahraniční agenti“. Ministerstvo spravedlnosti jednalo na základě kontroverzního zákona z roku 2012, vyžadující po nevládních organizacích, které získávají finanční prostředky ze zahraničí, zaregistrovat se jako „zahraniční agenti“. Oznámení přišlo den poté, co Ella Poljaková a Sergej Krivenko, oba členi ruské prezidentské Rady pro lidská práva, zveřejnili zprávu o úmrtí více než 100 ruských vojáků, jež byli zabiti na východní Ukrajině.

KAVKAZ

Vedení Emirátu Kavkaz se znovu mění

Ruským jednotkám se podařilo v horizontu necelých dvou let zabít druhého vůdce islamistické organizace Emirát Kavkaz. Poté, co byl před konáním olympijských her v Soči neutralizován původní šéf této organizaci Doku Umarov, jej nahradil avarský teolog Aliaschab Kebekov, jinak známý jako Alí Abu Muchammad. Organizace ale nyní potvrdila informaci, že nový emír byl společně s několika dalšími lidmi zabit během operace v noci z 19. na 20. dubna v dagestánském Bujnaksku. Kebekov přitom představoval v dosavadní podobě Emirátu Kavkaz určitý obrat: odsoudil útoky na civilisty, pojetí kavkazské svaté války rozšířil o politický, ekonomický a informační boj a zdůrazňoval její ideologickou rovinu, pro kterou není nutné „odejít se zbraní do lesů“.

Smrt Kebekova přichází v okamžiku, kdy se členská základna organizace štěpí ve své orientaci na dvě regionálně operující teroristické organizace, tedy Al-Kajdu a Islámský stát, kam v poslední době odchází především radikálnější část bojovníků ale i významných velitelů. Právě Kebekov působil jako spojenec Al-Kajdy a vážnost jeho role spočívala zejména v jeho teologických znalostech, díky kterým dokázal ospravedlňovat její politiku a dodávat jí legitimitu. Jeho zabití bude v konečném důsledku pravděpodobně znamenat další oslabení již tak upadajícího Emirátu Kavkaz vlivem pokračujícího odlivu členů a vůdců k Islámskému státu. Právě rivalský vztah s touto organizací operující v Sýrii a Iráku přitom může být pro emirát mnohem spíše existenční hrozbou než represivní postup ruské a zejména čečenské vlády.

Novým vůdcem Emirátu Kavkaz byl pravděpodobně zvolen Magomed Sulejmanov, známý jako Abu Usman Gimrinský. Stejně jako v případě Kebekova se jedná o etnického Avara, což znovu potvrzuje již dříve pozorovaný odklon od převážně čečenského charakteru kavkazského odboje. Profily obou mužů se dále shodují v kritice Islámského státu nebo jejich předchozí pozici v rámci Emirátu Kavkaz, kdy oba sloužili jako náboženští soudci. Ve prospěch Sulejmanova pak mluví jeho údajná široká popularita nejen mezi bojovníky, ale i u obyčejných muslimů. Jejich sympatie si měl vysloužit například přesvědčením, že právo šaría by se mělo bez rozdílu vztahovat právě i na militanty, jejichž postupy jsou často nevybíravé.

Abu Usman Gimrinský, pravděpodobný nový vůdce Emirátu Kavkaz. (Zdroj: Twitter)

STŘEDNÍ ASIE

Nazarbajev ovládl další kazašské volby

V pořadí popáté byl Nursultan Nazarbajev zvolen prezidentem Kazachstánu. Kazašský prezident obhájil svůj úřad, před dvěma dalšími kandidáty ziskem 97,7 procent hlasů. Prezidentské volby se měly konat v roce 2016, ale byly přesunuty na duben letošního roku poté, co národní shromáždění, kterému předsedá prezident, rozhodnul, že by se měly konat dříve, kvůli „zajištění kontinuity současné politiky“.

„Budeme i nadále rozvíjet vztahy s našimi strategickými partnery – Ruskem, Čínou, Spojenými státy, Evropskou unií a islámským světem“, pronesl znovuzvolený prezident ve své inaugurační řeči. Pár hodin po inauguračním ceremoniálu znovuzvolil Nazarbajev Karima Masimova předsedou vlády. Současný premiér byl zvolen v dubnu minulého roku.

Podle pozorovatelů ze Společenství nezávislých států (CIS) a Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byly volby plně v souladu s mezinárodními demokratickými standardy. Dle pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ale nebyla ve volbách voličům nabídnuta žádná skutečná alternativa. „Prezident a jeho politická strana dominují politice a je zde nedostatek věrohodné opozice“, sdělila vedoucí pozorovatelské mise OBSE Kornelia Jonker.

Kyrgyzský premiér rezignoval

Premiér Jomart Otorbajev odstoupil spolu s kabinetem. Ve stručném prohlášení krok odůvodnil tak, že ve skutečně demokratickém státu by neměl existovat monopol moci. U moci od dubna minulého roku. Rezignace vlády a premiéra přišla v době obnovené diskuzé nad dalším směřováním největšího zlatého dolu v zemi vlastněného společností Kumtor Gold Company. Kyrgyzská vláda vlastní třetinu třetinu této společnost a zbytek patří kanadské společnosti Centerra Gold.

V posledních letech se ozývaly opoziční strany a místní obyvatelé, kteří požadovali znárodnění dolu a také nové rozdělení podílu, ve kterém by vlastnictví Kyrgyzstánu vzrostlo na polovina. Podle Otorbajeva ale není v současnosti nové rozložení vlastnických podílů v národním zájmu Kyrgyzstánu, a to kvůli špatnému odhadu Centerra Gold, která odhadla o dva miliony uncí víc zlata, než kolik se reálně v dolu nachází.

Uzbekistán spolupracuje s Ruskem proti ISu

Uzbekistán přijme nezbytná opatření ke zvýšení národní bezpečnosti v boji proti militantním skupinám Islámského státu (IS). V boji bude pomáhat také Rusko, které souhlasilo se spolupráci v jakémkoliv případě mobilizace IS v Uzbekistánu, sdělil taškentský politický analytik Rafik Sajfulin. „Můžu potvrdit, že uzbecké zpravodajské služby podnikají opatření, které zajistí nemožnost vstupu členů IS do Uzbekistánu“, sdělil dále Sajfulin.

Uzbecký prezident Islam Karimov požádal ruského prezidenta Vladimíra Putina o pomoc v boji proti IS. „Různí zástupci IS pronikly do Afghánistánu z Iráku a Sýrie. Tato situace vyžaduje zavedení preventivních opatření,“ řekl Karimov Putinovi. Potřebu vojenské přítomnosti ve Střední Asii zdůraznil i náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov. „Eskalace napětí v severním Afghánistánu a možný přechod IS do regionu Střední Asie představuje zvýšenou hrozbu pro Rusko a jeho spojence“, sdělil Antonov. Dále dodal, že Rusko aktivně bojuje proti IS se spojenci z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnost.

Eurasijská hospodářská unie posílila o Kyrgyzstán

Kyrgyzstán se stal již pátým členem Euroasijské ekonomické unie. Zakládajícími členy EEU, která oficiálně vznikla v lednu tohoto roku jsou Rusko, Kazachstán, Bělorusko a Arménie. Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev podepsal smlouvy o přistoupení své země, jakožto poslední krok k přijetí Kyrgyzstánu do čtyřčlenné skupiny států vedené Ruskem.

„Parlament Kyrgyzstánu byl nucen přijmout kompletně nový legislativní balíček, který umožňuje Kyrgyzstánu harmonizovat její právní rámec se standarty EEU“, poznamenal ve svém slavnostním projevu Atambajev. Dále také vyjádřil vděčnost Rusku a Kazachstánu, pro poskytnutí pomoci v rámci integračního procesu.

Ve srovnání s ostatními členy unie je Kyrgyzstán ekonomicky velmi slabý. Jeho roční HDP na jednoho člověka činí méně než 1 300 $, což je jen 0,03 % z celé skupiny. Podle bývalého kyrgyzského premiéra Džomarta Otorbajeva se dá přirovnat situace Kyrgyzstánu k období, kdy přistupovaly baltické státy k EU a které nakonec těžily z této spolupráce.

Tádžikistán přijímá další bezpečnostní opatření proti hrozbě Talibánu a Islámskému státu

Podle zpráv ruské a tádžické vlády posiluje Talibán svoje pozice v severním Afghánistánu a jeho jednotky mohou každou chvíli napadnout Tádžikistán. Podle dalších zpráv spolupracuje Talibán s Islámským státem, jehož jednotky se začaly podle tádžické vlády objevovat na hranici s Tádžikistánem. V reakci na hrozbu zakázala tádžická vláda vstup turistům do hornatého regionu Badachšán, který leží v Afghánistánu a je na turismu do jisté míry závislý. Zákaz byl zrušen po pouhých dvou dnech, ale podle bezpečnostních služeb hrozba nezmizela. Podle jednoho z členů tádžické bezpečnostní služby kontroluje 80 % badachšánské provincie Talibán, na jehož straně má bojovat kolem třiceti Tádžiků.

Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) kvůli narůstajícímu nebezpečí poslala svoji jednotku rychlého nasazení na cvičení, které mělo simulovat vpád 700 bojovníků Talibánu do spojeneckého území. Podle šéfa CSTO Nikolaje Bordjuži jsou jednotky připravené plnit své úkoly.

Dále se v květnu vytvořila druhá linie obrany podél hranic s Afghánistánem. Podle mluvčího vlády bylo cílem tohoto kroku destabilizovat afghánské provincie Kunduz, která sousedí s Tádžikistánem.

Rusko také posiluje svoji přítomnost v Tádžikistánu. Báze 201. motorizované divize na jihu země je přitom největší ruskou základnou mimo jeho území. V dubnu pak Rusko oznámilo, že do roku 2020 chce zvýšit počet vojáků z 6,000 na 9,000. Rovněž slíbilo Tádžikistánu finanční pomoc ve výši 1,2 miliardy dolarů na pomoc v boji proti Talibánu a Islámskému státu.

Někteří místní analytici zůstávají ale skeptičtí, zda je hrozba tak vážná, jak je vykreslována bezpečnostními službami. Bezpečnostní expert Davlatchoja Nazirov tvrdí, že „světové velmoci, jako jsou Spojené státy a Rusko, mají zájem v šíření takzvaných předpovědích o hrozbách, které údajně Islámský stát, Talibán a další militanti pro státy Střední Asie představují.“ Nazirov se totiž domnívá, že Talibán ani Islámský stát nebudou mít zájem expandovat daleko z Afghánistánu. Tádžický expert Kosimšo Iskandarov navíc  zpochybnil přesvědčení, že by Talibán měl ovládat 80 % afghánského Badašchánu. Kromě toho je i přes tvrzení CSTO pozice Islámského státu v Afghánistánu stále mimořádně slabá. Dle analytika Afghana Borhana Osmana je hodně ze zpráv o přítomnosti Islámského státu v Afghánistánu spekulativních.

Autoři: David Rypel,  Hračja Gjulzadjan a Anna Huláková, studenti mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *