Přehled a stručná analýza udalostí z postsovětského prostoru.
Reakcia na Magnitského zákon
Ruskej politike v decembri dominovali negatívne emócie na tzv. Magnitského zákon, ktorý bol schválený kongresom USA v reakcii na zabitie ruského právnika a bojovníka proti korupcii – Sergeja Magnistského. Zákonom sa zakazuje vstup do USA ruským občanom obvineným v súvislosti so smrťou právnika, pričom sa počíta aj s prípadným zmrazením ich finančných účtov. Ruský protizákon na seba nenechal dlho čakať. Ten mal z počiatku zahrňovať podobné opatrenia voči vybraným Američanom, no nakoniec doň boli pridané aj klauzuly, ktoré v Rusku zakazujú pôsobenie americkým ľudskoprávnym organizáciám či dokonca adopciu ruských detí Američanmi. V konečnej podobe bol zákon schválený drvivou väčšinou poslancov ruskej dumy, pričom do platnosti vošiel prvého januára 2013.
Rusko a Kazachstan sa sporia o Bajkonur
Astana je nespokojná so súčasnou zmluvou, ktorá Rusku umožňuje využívanie kozmodrómu Bajkonur až do r. 2050. Hlavným sporným bodom sú environmentálne obavy z ruských nosičov Proton-M, avšak dôležitou sa zdá byť aj otázka samotného vlastníctva kozmodrómu. Ruský vesmírny program je v súčasnosti na Bajkonurskom komplexe závislý. Krajina sa však postupne snaží diverzifikovať svoje kapacity prestavbou vesmírneho centra v Plesetsku, výstavbou nového ďalekovýchodného kozmodrómu Vostočnyj či dokonca využívaním francúzskeho vesmírneho strediska v Novej Guyane.
http://www.eurasianet.org/node/66466
Vyostrovanie uzbecko-kirgizských pohraničných sporov
Málo známym faktom je existencia etnických enkláv, ktoré sú ohraničené teritóriom jednotlivých stredoázijských republík, avšak politicky sa ich súčasťou nejavia. Etnické násilností práve v jednej z takýchto enkláv sú dôvodom prečo sa dlhodobo problematické vzťahy medzi Uzbekistanom a Kirgizskom začiatkom januára opäť výrazne vyostrili. Príčinou násilnosti sa zdá byť postrelenie niekoľkých obyvateľov uzbeckej enklávy Sokh kirgizským policajtom. Tento incident mal za následok prudké vyhrotenie krehkých etnických vzťahov, blokádu uzbeckých enkláv Sokh a Shahimardan Kirgizskom ako aj následnú blokádu kirgizskej enklávy Barak Uzbekistanom.
http://enclaves.webs.com/centralasia.htm
Profesionalizace gruzínské armády
Gruzínský ministr obrany Alasania odhalil plány ohledně budoucnosti gruzínské armády – ta by se měla do roku 2016 stát zcela profesionální, zatímco doposud byli kontraktoři doplňováni pravidelnými povinnými odvody. Ministr navíc potvrdil trvající spolupráci Gruzie se Severoatlantickou aliancí a USA a naznačil, že gruzínští vojáci sloužící v Afghánistánu (kde je jich na 1600 a ztělesňují tak vůbec největší příspěvek mezinárodní misi ISAF od nečlenské země NATO) by zde měli setrvat i po skončení aliančních operací. Zdá se tedy, že v tomto směru nová politická garnitura, vzešlá z loňských říjnových parlamentních voleb, hodlá pokračovat v prohlubování spolupráce se západem. Vládnoucí koalice Gruzínský sen je nicméně v mnoha ohledech nejednotná a její lídr a premiér Ivanišvili je naopak silným proponentem zlepšování vztahů s Ruskem. Pnutí uvnitř koalice, tvořené šesti politickými stranami, se navíc může umocnit v souvislosti s výběrem kandidáta pro letošní prezidentské volby, přičemž se spekuluje právě i o ambicích ministra obrany Alasanii.
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=40305&tx_ttnews[backPid]=620
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=40320&tx_ttnews[backPid]=620
Úspěch v boji proti čečenským povstalcům
V lednu si ruské a čečenské silové složky připsaly významný úspěch v zásahu proti čečenským povstalcům, když ve speciální operaci usmrtily mimo jiných i bratry Gakajevy, jež patřili mezi důležité lídry zdejšího ozbrojeného odporu. O starším z bratrů Husejnu Gakajevovi se již dříve mluvilo především v souvislosti s rozkolem uvnitř čečenské větve Kavkazského emirátu, kdy Husejn společně s dalšími povstalci vypověděl poslušnost emíru Umarovovi. Po překonání schizmatu pak byl Husejn Gakajev jmenován jedním z nejvýše postavených čečenských velitelů. Jeho smrt společně s ostatními tak čečenský prezident Kadyrov označil za vůbec nejvýznamnější ránu pro povstalce od smrti legendárního polního velitele Basajeva. Nepochybně se jedná o důležitý úspěch pro čečenskou vládu, nicméně význam operace nelze příliš zveličovat – povstalci již dříve prokázali schopnost své ztráty pružně nahrazovat a navíc se z hlediska celého regionu Severního Kavkazu stala hlavním centrem povstaleckých aktivit především sousední republika Dagestán.
http://www.rferl.org/content/chechen-insurgency-commanders-killed-gakayev/24887859.html
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=40398&tx_ttnews[backPid]=623
Rusko posiluje svou vojenskou připravenost na jižním Kavkaze
Vojenští představitelé Ruska v lednu oznámili posílení ruské vojenské přítomnosti a aktivity v regionu jižního Kavkazu. Především došlo ke zvětšení a posílení schopností ruské Kaspické flotily a k zintenzivnění cvičení na armádní základně Gjumri v Arménii, jejíž pronájem si Moskva nedávnou prodloužila až do roku 2044. Rusko tyto kroky zdůvodňuje obavami ohledně rostoucí nestability v Sýrii či Íránu.
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=40307&tx_ttnews[backPid]=620
