Neuplynul ještě ani rok od sebevražedných bombových útoků na stanicích moskevského metra z loňského března a ruská metropole se znovu stala dějištěm teroristického aktu. Tentokrát bylo zasaženo nejrušnější mezinárodní moskevské letiště Domodědovo – 24. ledna zde v odpoledních hodinách sebevražedný útočník odpálil pás s výbušninami připevněný na svém těle; o život krom něj přišlo 35 lidí včetně osmi cizinců, počet raněných se šplhá ke 180. K výbuchu došlo v zóně mezinárodních příletů, tedy v prostorách mimo zabezpečenou letištní oblast, jež je zpravidla (jak může z vlastní zkušenosti potvrdit i autorka tohoto textu) přeplněna davy příbuzných, taxikářů, obchodních partnerů apod. čekajících na cestovatele, přičemž zvenčí se sem může dostat prakticky kdokoliv.
Ruskými médii se ihned začala šířit spousta teorií a dohadů ohledně možných pachatelů stojících za výbuchem, přičemž většina ukazovala na islamistické bojovníky ze Severního Kavkazu, jež mají na svědomí řadu útoků na ruském území, včetně výše zmiňovaných z března 2010. Ruští vyšetřovatelé se dlouho odmítali k probíhajícímu pátrání konkrétněji vyjádřit, premiér Vladimir Putin nicméně brzy pevně vyloučil čečenské pozadí útoku; ve hře tak zůstávala např. verze o nogajské skupině teroristů či možném výcviku pachatelů v táborech al-Káidy na afghánsko-pákistánském pomezí. Nutno také podotknout, že obecná úspěšnost vyšetřování teroristických činů je navzdory jejich množství na území Ruské federace žalostně nízká – většina případů buď nebyla doposud uzavřena (jako např. útok na školu v severoosetském Beslanu z roku 2004), nebo jsou výsledky pátrání nejasné a neuspokojivé, případně jsou aktéři zodpovědní za plánování a provedení rovnou zabiti bezpečnostními složkami, aniž by tedy kdy byli řádně souzeni (případ výbuchů v moskevském metru).
Koncem ledna nicméně vyšetřovatelé oznámili, že určili identitu útočníka – měl jím být dvacetiletý Magomed Jevlojev pocházející ze severokavkazské republiky Ingušsko. 7. února, tedy dva týdny po útoku, se ve zveřejněném videu přihlásil k zodpovědnosti za výbuch vůdce severokavkazských rebelů a sebeproklamovaný vládce tzv. Kavkazského emirátu Doku Umarov (mimo jiné tak byly vyvráceny dohady o možné Umarovově smrti). Rebelský lídr také varoval, že podobné útoky budou následovat, dokud oblast Severního Kavkazu nezíská samostatnost. O pár dní dříve bylo na internetu navíc zveřejněno ještě jiné video, natočené před útokem, na němž je zachycen Umarov společně se dvěma dalšími muži – jedním z nich by měl údajně být právě Magomed Jevlojev. Ruské bezpečnostní složky doposud zatkli 3 lidi jakožto možné komplice, mezi nimi i bratra a sestru útočníka, kteří o plánované akci měli údajně vědět. Někteří odborníci jsou nicméně ohledně zodpovědnosti Doku Umarova za útok skeptičtí – poukazují na jeho neshody s dalšími rebelskými vůdci z léta loňského roku (o nichž jsme dříve informovali), jež oslabily jeho postavení, zpochybňují taktéž jeho vazby na ingušské militanty – Umarov je znám spíše spoluprácí s rebely z Čečenska či Dagestánu (Stratfor).
V reakci na útok byla posílena bezpečnostní protiteroristická opatření na letištích a dalších dopravních uzlech, o místo přišlo několik zaměstnanců ministerstva vnitra i FSB. Moskevské letiště Domodědovo se nestalo dějištěm teroristického činu poprvé – v srpnu 2004 dvě čečenské černé vdovy propašovaly výbušniny na palubu dvou letadel a za letu je odpálily, přičemž zahynulo všech 90 cestujících. Tyto konkrétní případy výbuchů na Domodědovu ilustrují obecný trend přesunu zacílení teroristických útoků na tzv. měkké cíle (soft targets). Dříve upřednostňované „klasické“ cíle jako ambasády, další vládní budovy či letadla se staly v současné éře boje proti terorismu a zvyšujících se bezpečnostních opatření pro většinu militantních skupin nedosažitelné; útoky jsou tak stále častěji zaměřovány na prostory, v nichž se shromažďuje velké množství lidí a jež není možno dostatečně zabezpečit – jako letištní haly či hotely.
Útok narušil mimo jiné i návštěvu prezidenta Medveděva na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu, kde se Rusko snažilo nalákat investory k finanční podpoře velkolepého projektu výstavby lyžařských středisek právě v oblasti nestabilního Severního Kavkazu, jež by měl dle ruských nadějí vést k rozvoji a zklidnění tamější situace. Rusko doufá, že tento region dostane pod kontrolu nejpozději do roku 2014, kdy se mají konat Zimní olympijské hry ve městě Soči, jež se nachází nebezpečně blízko neklidným severokavkazským republikám. Zatímco situaci v Čečensku se ruským silám podařilo jakžtakž stabilizovat, operace rebelů se v poslední době přesunuly do sousedních republik, zejména Dagestánu a Ingušska, kde k útokům dochází téměř na denním pořádku. Snaha „vymýtit bandity“ totiž trvale ignoruje základní příčiny nepokojů – tedy obrovskou politickou a náboženskou represi v regionu a korupci; miliony rublů pumpované do programů rozvoje a snah snížit nezaměstnanost a sociální napětí jsou zpronevěřovány, zatímco nadále dochází k rozkladu tradičních místních komunit. Rebelská hnutí tak zůstávají aktivní a nebezpečná, čehož je čerstvý útok na moskevské letiště Domodědovo důkazem.
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=37401&tx_ttnews[backPid]=512
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=37417&tx_ttnews[backPid]=512
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=37476&tx_ttnews[backPid]=512
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=37447&tx_ttnews[backPid]=512
http://www.stratfor.com/analysis/20110208-dispatch-caucasus-leader-claims-moscow-airport-attack
http://rt.com/news/deadly-blast-moscows-domodedovo/
„Poslední evropský diktátor“ Lukašenko po pochybných volbách nadále u moci
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se i po 16 letech nadále drží v čele své země. K započetí již čtvrtého funkčního období mu vedle údajné manipulace s hlasy a falšování volebních výsledků dopomohl brutální zásah policie proti tisícům demonstrujících, jež se po ukončení hlasování shromáždili v ulicích Minsku. Mezi 600 zatčenými se ocitla i většina opozičních prezidentských kandidátů obviněných z podněcování masových nepokojů, subjekty následných represí ze strany policie se stali i jejich příbuzní a opoziční novináři a aktivisté. Tvrdá reakce Lukašenkova režimu vyvolala řadu odsuzujících reakcí ze zahraničí; Evropská unie, jejíž státy v případě řádného průběhu voleb Bělorusku slibovaly velké půjčky a navázání bližší spolupráce, se následně uchýlila k uvalení nových sankcí a to ve formě zákazu vstupu běloruského lídra a dalších vysokých funkcionářů na území EU a zmrazení jejich bankovních účtů.
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=37321&tx_ttnews[backPid]=512
http://english.aljazeera.net/news/europe/2010/12/2010122041217643974.html
http://rt.com/politics/eu-ministers-lukashenko-sanctions/
Bývalý ropný magnát Chodorkovskij odsouzen na dalších 6 let
Dřívější nejbohatší muž Ruska, zakladatel a hlavní akcionář bývalého ropného gigantu Jukos, Michail Chodorkovskij, byl v prosinci společně se svým spolupracovníkem Platonem Lebeděvem odsouzen k dalším 6 letům vězení, tentokrát na základě obvinění z krádeže společností vytěžené ropy a následné nezákonné legalizace zisků. Oba podnikatelé si již odpykávají trest za podvod a daňový únik, na základě nového rozsudku se tak z vězení dostanou nejdříve roku 2017. Třebaže v naprostou čistotu Chodorkovského štítu věří málokdo, odpůrci současného Ruska i představitelé západních demokracií kritizují selektivnost ruské justice, jež postihuje pouze ty z tzv. oligarchů, jež si dovolili jít proti ruskému režimu a podporovat opozici. Tvrdý verdikt nad Chodorkovským, velkým kritikem a oponentem kroků bývalého prezidenta a současného premiéra Putina, tak před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2012 představuje další ze signálů poukazujících na to, kdo je skutečným držitelem otěží moci v Rusku.
http://english.aljazeera.net/news/europe/2010/12/2010123012597475433.html
http://rbth.ru/articles/2011/01/05/khodorkovsky_verdict_the_time_bomb_goes_off.html
http://www.carnegie.ru/publications/?fa=show&id=41822&zoom_highlight=khodorkovsky
Nejistá povolební situace v Kyrgyzstánu
Po více než dvou měsících nejistoty politické strany v Kyrgyzstánu konečně zformovaly vládnoucí koalici. Země, jež se loni stala dějištěm silných etnických střetů, následujících po svržení tehdejšího prezidenta Bakijeva, nyní potřebuje pevně vykročit směrem ke stabilitě. Čerstvě dojednaná koalice je nicméně křehká; volby dokonce vyhrála nacionalistická strana Ata-Jurt vedená právě spolupracovníky vypuzeného Bakijeva, jež se dohodla se Sociálními demokraty dočasné prezidentky Otunbajevy a stranou Respublika. Všechny tři politické strany sice vykazují silnou pro-ruskou orientaci, názorově jsou ale pevně rozdělené. Komise pověřená vyšetřováním etnického násilí mezi Kyrgyzy a Uzbeky z loňského června navíc vedle místních kriminálních struktur a příbuzných bývalého prezidenta obvinila i několik konkrétních příslušníků tehdejší prozatímní vlády, z nichž někteří jsou členy právě i vlády nové, z neschopnosti zabránit konfliktu a krveprolití, čímž je vyzývá k převzetí zodpovědnosti.
http://www.eurasianet.org/node/62599
http://www.eurasianet.org/node/62691
Ruský nacionalismus na vzestupu
V polovině prosince došlo v ulicích Moskvy k vůbec největším národnostním nepokojům za několik posledních let. Na 5000 fotbalových fanoušků a příslušníků ruských nacionalistických skupin vykřikujících hesla jako „Rusko pro Rusy“ útočilo na kolemjdoucí lidi kavkazského vzezření, načež se střetli s policií monitorující celou situaci. Srážky byly vyvolány dřívějším incidentem, kdy byl v pouliční potyčce zabit fanoušek moskevského fotbalového klubu Spartak mladíkem pocházejícím právě z oblasti Severního Kavkazu. Více než desetimilionová Moskva je domovem pro statisíce migrantů nejen z Kavkazu, ale i Střední Asie a dalších oblastí, přičemž se zdá, že etničtí Rusové, znechucení korupcí a celkovou situací ve své zemi, nacionalistické apely v čím dál větší míře podporují. Myšlenka ponechání Severního Kavkazu jeho osudu, tedy umožnění jeho osamostatnění, tak údajně u ruského obyvatelstva získává na popularitě.
http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=37409&tx_ttnews[backPid]=514
Rusko-japonský spor o Kurily
Spor Ruska a Japonska ohľadne statusu Kurilských ostrovov sa opäť vyostril. Stalo sa tak po vyhlásení prezidenta Medvedeva o tom, že Rusko v oblasti rozmiestni nové moderné zbrane. Konkrétne sa má jednať o vyslanie nedávno nakúpených vyľodovacích plavidiel typu Mistrál ako aj o predĺženie pristávacej plochy na ostrove Iturup tak, aby bola schopná prijímať ťažké vojenské nákladné lietadlá Il-76. Vyostrenie vzťahov však súvisí aj s japonským pamätným Dňom severných teritórií , ktorý si Japonci pripomenuli 9. februára. Japonsko stále požaduje navrátenie všetkých Kurilských ostrovov , obsadených sovietskou armádou po 2. Sv vojne, pričom odmietlo ruské návrhy o vytvorení spoločnej ekonomickej zóny alebo navrátení len dvoch najjužnejších ostrovov.
http://rt.com/news/territorial-dispute-moscow-tokyo/
http://en.rian.ru/mlitary_news/20110209/162525263.html
Azerbajdžan sa pripravuje na vojnu
„Azerbajdžan robí vážne prípravy na oslobodenie Náhorného Karabachu“. Tak sa vyjadril azerbajdžanský minister obrany Safar Abijev, počas jeho návštevy Minskej skupiny OBSE, vytvorenej za účelom vyriešenia náhorno karabašského konfliktu. Konflikt s Arménskom sa stále javí ako nepravdepodobný, no faktom je, že konfrontačná rétorika je používaná čoraz častejšie a je podporovaná zvyšujúcou sa intenzitou prestreliek na hraniciach. Obnovenie bojov madzi Azerbajdžánom a Arménskom predpovedal v marci 2010 aj ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer, podľa ktorého spraví Azerbajdžán všetko preto, aby zabránil procesu zmierovania medzi Arménskom a Tureckom.
http://english.people.com.cn/90001/90777/90853/7285300.html
http://www.globalsecurity.org/military/world/war/nagorno-karabakh.htm
Ruské zbrane na Aero India
Ruské zbrojárske firmy predstavili asi 80 typov moderných zbraní na indickej výstave leteckej vojenskej techniky s názvom Aero India. Nechýbali hlavní výrobcovia ako Rosoboronexport, Mig, Sukhoi, KBM alebo Almaz-Antei. Medzi hlavné atrakcie patrilo obojživelé požiarne lietadlo B-200 či nový typ protivzdušného systému Igla.
http://en.rian.ru/mlitary_news/20110208/162498403.html
http://en.rian.ru/mlitary_news/20110204/162454795.html
Aká je situácia v Čečensku?
Ruský premiér Vladimír Putin ako aj čečenský prezident Ramzan Kadyrov tvrdia , že čečenskí militanti strácajú na sile, pričom sa štátnym bezpečnostným zložkám úspešné darí ich likvidovať. V priamom kontraste však hodnotí situáciu Ivan Sydoruk, námestník prokurátora pre severokaukazský federálny dištrikt . Podľa neho počet militantov neklesá, ich metódy sú čoraz sofistikovanejšie a ich podpora medzi miestnym obyvateľstvom je čoraz väčšia.
http://www.themoscowtimes.com/mobile/article/421363.html
Autoři: Barbora Jelínková a Peter Števkov, studenti Bezpečnostních a strategických studií FSS
