volgograd bombing

Novinky z postsovětského prostoru: prosinec 2013

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za prosinec.

Teroristické útoky vo Volgograde

2 samovražedné bombové útoky vo Volgograde v priebehu 24 hodín si vyžiadali 34 mŕtvych a viac ako 100 zranených. Prvý výbuch otriasol železničnou stanicou 29. decembra, kde sa v dave ľudí odpálil samovražedný atentátnik. Terčom druhého útočníka sa o deň neskôr stal v ranných hodinách trolejbus mestskej hromadnej dopravy. K útokom sa doteraz nik oficiálne neprihlásil, rovnako je zatiaľ neznáma aj totožnosť atentátnikov, Kremeľ ale obviňuje islamistických militantov zo Severného Kaukazu.

Ruskou a svetovou verejnosťou okrem obrovského šoku rezonuje niekoľko otázok: prečo Volgograd, je to príprava teroristov na útoky v Soči a čo bude nasledovať? Miliónový Volgograd podľa niektorých analytikov nemá pre teroristov evidentný strategický význam. Iní sa naopak domnievajú, že tento dopravný uzol južného Ruska v kombinácii s prívalom návštevníkov zimnej olympiády v Soči ponúkne teroristom vhodný cieľ pre ďalšie ataky. Miesto konania zimnej olympiády sa nachádza 700 km východne od Volgogradu a svoje brány otvorí už o 34 dní. Agentúra RIA Novosti uviedla informáciu, že 27. decembra došlo k výbuchu bomby v meste Pjatigorsk , ktoré sa nachádza 270 km východne od Soči. V reakcii na túto situáciu ruským bezpečnostným zložkám pri príprave olympiády ponúkli svoju pomoc aj USA.

Trolleybus_torn_to_pieces_by_the_explosion_in_Volgograd.jpeg
Vrak trolejbusu po výbuchu (Zdroj: Wikimedia).

Ruská amnestie a milost Chodorkovskému

Při příležitosti 20. výročí přijetí ruské ústavy byl v prosinci ruskou Dumou přijat zákon o amnestii, jež by se celkově mohla vztahovat až na 20 000 uvězněných, především prvopachatele, mladistvé či ženy s dětmi. Dotýká se ale i některých prominentních vězňů – na svobodu tak již vyšly dvě členky Pussy Riot Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonniková, odsouzené za „punkovou modlitbu“ v chrámu Krista Spasitele. Obě již deklarovaly své odhodlání pokračovat v aktivitách namířených proti režimu prezidenta Putina, zaměřit se chtějí zejména na zlepšování podmínek v ruských věznicích. Propuštěno také bylo 30 aktivistů hnutí Greenpeace zadržených během protestu proti těžbě v Arktidě.

Zcela nečekaným pak byl Putinův krok udělení milosti Michailu Chodorkovskému, někdejšímu ropnému magnátovi a nejbohatšímu muži Ruska. Chodorkovskij za mřížemi strávil více než 10 let, trest za daňové úniky a podvod mu měl přitom vypršet v létě příštího roku. V souvislosti s jeho případem, který je obecně interpretován jako pomsta prezidenta Putina za Chodorkovského podnikatelský vzdor a podporu opozice, se přitom v poslední době začalo hovořit o možném zahájení třetího trestního řízení proti jeho osobě – málokdo tedy čekal, že by Chodorkovskij v době Putinova prezidentství vůbec mohl vyjít na svobodu.

Ruská hlava státu přitom popisuje své rozhodnutí jako humanitární gesto – Chodorkovskij totiž o milost požádal v souvislosti se špatným zdravotním stavem své matky – přiznat vinu nicméně odmítl. Překvapivý Putinův krok samozřejmě vyvolal řadu spekulací o jeho možných motivech – nasnadě je zejména interpretace o snaze vylepšit image Ruska před nadcházející Olympiádou v Soči. Milost Chodorkovskému patrně ale více než co jiného svědčí o Putinově sebejistotě – bývalého magnáta již prezident nevidí jako hrozbu. Navíc z tohoto souboje v očích mnohých Rusů vychází jako morální vítěz. Sám Chodorkovskij pak dle svých slov hodlá zůstat mimo politiku, chce se ale veřejně zasazovat o propuštění politických vězňů, včetně svého někdejšího obchodního partnera Platona Lebeděva, který stále zůstává za mřížemi.

Nová tvář ruské mediální scény

Prezident Putin rovněž svým výnosem zrušil nejstarší ruskou, a relativně respektovanou, státní zpravodajskou agenturu RIA Novosti a na jejím základě nechal zřídit médium nové – Rossija Segodňa (Rusko Dnes). Do jeho čela navíc jmenoval kontroverzního moderátora Kiseljova, známého svými ultrakonzervativními postoji a agresivní rétorikou, který svůj pravidelný pořad Věsti neděli (Zprávy týdne) využívá k pro-kremelské propagandě a ostouzení západu (proslul přitom zejména svými výroky o homosexuálech, kterým by dle něj mělo být zakázáno darovat krev, a jejich srdce by se v případě úmrtí v autonehodách měla pálit). Tento krok přichází nejen v době „informační války“ o Ukrajinu (o tamějších protestech Kiseljov přinášel značně zaujaté zprávy), ale především v předvečer Olympiády v Soči, na jejímž pozitivním obrazu ve světě má Putin značný zájem.

Úspešný test ICBM Topol

Rusko úspešne otestovalo interkontinentálnu balistickú strelu RS-12M Topol  (podľa klasifikácie NATO SS-27 Sickle-B). Test prebehol v piatok 27. decembra na základni Kapustin Jar asi 150 km východne od Volgogradu. Hypotetický cieľ na základni Saryšagan, ktorá je vzdialená 1500 km východne od Kapustin Jar, zasiahla simulovaná jadrová hlavica s požadovanou presnosťou. Hlavným zámerom testu bolo potvrdiť stabilitu tejto skupiny balistických striel, ktorým bola predĺžená životnosť.

RS-12M Topol s doletom 10 500 km bola prvou sovietskou mobilnou interkontinentálnou balistickou strelou. Do bojovej pohotovosti ju začlenili v roku 1985. Svojimi rozmermi a tvarom je podobná americkej interkontinentálnej balistickej strele Minuteman.

800px-Moscow_Parad_2008_Ballist
ICBM Topol na vojenskej prehliadke v Moskve (Zdroj: Wikimedia).

Prosinec na Ukrajině ve znamení protestů

Během prosince pokračovaly ukrajinské protesty soustředěné na kyjevském náměstí Majdan, jejichž spouštěčem se stalo odmítnutí prezidenta Janukovyče podepsat Asociační dohodu s EU na summitu ve Vilniusu. Masový charakter demonstrace, čítající během víkendů stovky tisíc lidí, získaly především po brutálním zásahu speciálních složek Berkut z konce listopadu. Z ulic Kyjeva demonstranty nevyhnal ani následný policejní pokus o odstranění barikád a stanového města z 11. prosince.

Nicméně ani protesty, ani návštěva šéfky zahraniční politiky EU baronky Ashtonové v Kyjevě, stejně jako řady dalších vrcholných politických představitelů západu, rozhodnutí ukrajinského prezidenta nezvrátily. Janukovyč naopak svůj politický obrat prozatím dokonal dojednáním dohody s ruským prezidentem Putinem, na jejímž základě Ukrajina obdrží „bratrskou pomoc“ v podobě životně nutné půjčky v hodnotě 15 miliard dolarů a kýženého snížení cen za dodávky ruského plynu o třetinu.

Protesty ale neutuchají, byť jejich velikost s postupem doby a vánočními svátky poněkud upadá, řádově na desítky tisíc demonstrantů. Novou vlnu odporu přitom vyvolal brutální útok na aktivistku a novinářku Čornovolovou, spojený s největší pravděpodobností s její dlouhodobou činností namířenou na odhalování korupčních praktik vládnoucích kruhů (nejnověji spojených se stavbou luxusní rezidence ministra vnitra Zacharčenka) a policejní brutality. Jedná se přitom jen o jeden z řady útoků proti občanským aktivistům z posledních týdnů.

Euromaidan_Kyiv_1-12-13_by_Gnatoush_005
Protestanti na kyjevském náměstí Maidan (Zdroj: Wikimedia).

Umiestnenie krajín postosvietskeho priestoru v Corruption Perceptions Indexe 2013

Transparency International v závere roka 2013 vydala najnovší rebríček Corruption Perceptions Index. V CPI každoročne už 19 rokov boduje jednotlivé štáty sveta podľa miery korupcie vo verejnom sektore. V poslednom vydaní bolo ohodnotených 177 štátov na bodovej škále 0 (vysoko skorumpovaná) – 100 (bez korupcie) bodov.

Väčšina postsovietskych štátov si v rebríčku oproti roku 2012 polepšila. Najvýraznejšie Azerbajdžan, ktorý sa posunul o 12 miest nahor. Z postsovietskych štátov, ktoré sa v rebríčku posunuli nadol, sa najviac prepadlo Moldavsko – o 8 miest oproti roku 2012.
Rusko si svoje poradie vylepšilo oproti minulému roku o 6 miest, ale skóre 28 bodov (zo 100) určuje jeho miesto v rebríčku pri krajinách ako Pakistan, Keňa alebo Bangladéš. Prezident Putin po vyhlásení týchto nepriaznivých výsledkov ustanovil nové oddelenie v prezidentskej administratíve, ktoré sa má bojom proti korupcii zaoberať.

štát poradie skóre
2013 2012 2013 2012
Estónsko 28 32 68 64
Litva 43 48 57 54
Lotyšsko 49 54 53 49
Gruzínsko 55 51 49 52
Arménsko 94 105 36 34
Moldavsko 102 94 35 36
Bielorusko 123 123 29 31
Azerbajdžan 127 139 28 27
Rusko 127 133 28 28
Kazachstan 140 133 26 28
Ukrajina 144 144 25 26
Kirgizsko 150 154 24 24
Tadžikistan 154 157 22 22
Turkménsko 168 170 17 17
Uzbekistan 168 170 17 17

(zdroj: http://cpi.transparency.org/cpi2013/, http://www.transparency.org/cpi2012/results)

Kyrgyzský plán připojení k Celní unii: nepřijatelný

Kyrgyzský místopředseda vlády Otorbajev se postavil proti současnému narýsovanému plánu připojení Kyrgyzstánu k Celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Vadí mu, že se na jeho tvorbě nepodíleli kyrgyzští experti, a podle jeho názoru by způsobil sociální problémy a nestabilitu.  Prezident Almazbek Atambajev jeho slova následně potvrdil. Nový plán by měl být podle Otorbajeva připraven na jaře roku 2014 – odhaduje však, že kvůli tomu Kyrgyzstán přistoupí nejdříve za rok. Od Celní unie navíc očekává 200 milionů dolarů na místní podporu.

V Arménii panuje opačná situace: premiér Tigran Sarkisian předpokládá, že už v červnu bude ratifikována dohoda o přistoupení a že v září jeho země do Celní unie vstoupí. Navzdory tomu, že Evropská unie Jerevan varovala, že členství v Celní unii se vylučuje s asociační dohodou s EU, Sarkisian v tom problém nevidí.

Kozáci se vracejí do Ruska

Ruský ministr pro místní rozvoj Igor Sljuňajev na začátku měsíce oznámil, že ví, jak řešit zaostalost hraničních území Ruské federace. Dle něj by území Zabajkalska a Dálného východu měli začít osidlovat kozáci, kteří se chtějí vrátit ze zahraničí – tedy bývalých republik Sovětského svazu jako je Kazachstán nebo Kyrgyzstán. Jeho odhad počtu potenciálních navrátilců se pohybuje kolem 25 milionů s tím, že asi 250 tisíc krajanů se do Ruska už vrátilo během posledních sedmi let.

Ve shodě se stavropolským metropolitou Kirillem posléze na seznam „znovu osidlovaných“ území přidal i Severní Kavkaz. Podle Kirilla by to znamenalo dobrý podnět pro stabilitu regionu a dle jeho slov by pro semirečenské kozáky (kterých by mělo čítat snad dokonce dva tisíce rodin) mohlo být vybudováno až deset osad.

Podle názoru analytika Paula Gobleho se ale metropolita mýlí. Že by tímto krokem byla zvýšena stabilita v Stavropolském kraji, je dle něj minimálně sporné: semirečenští kozáci mají totiž s muslimy jiné zkušenosti než ti kavkazští, kteří dokázali navázat relativně dobré vztahy. Posílení kozácké komunity by navíc dle Gobleho mohlo povzbudit jejich možné národní nároky, což nakonec může spustit vlnu obdobných požadavků mezi dalšími etniky heterogenní Ruské federace.

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *