Novinky z postsovětského prostoru: říjen 2013

Štítky:

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za říjen.

Rusko, Bělorusko a Ukrajina

Moskvu zasáhla nová vlna etnického násilí

moscow_141013Moskva v říjnu zažila jedny z nejhorších etnických nepokojů za posledních několik let. Rozbuškou se přitom stala vražda etnického Rusa na předměstí Birjuljovo, kterou dle místních spáchal muž kavkazského původu. V atmosféře vzedmutých protiimigrantských nálad se následně svolaná, původně pokojná, demonstrace zvrhla v násilnou pouliční bouři, kdy skupiny převážně mladých Rusů za provolávání nacionalistických a rasistických hesel začaly ničit majetek a rozbíjet výlohy přilehlých obchodů, jež často zaměstnávají právě migranty ze zemí Kavkazu či Střední Asie. Policie několik set výtržníků zadržela, většina ale byla posléze bez trestu propuštěna. Následujícího dne pak bezpečnostní složky provedly na místních tržištích zátahy, cílící právě na ilegální migranty, z nichž na 1200 uvízlo v policejních sítích.

Údajný pachatel vraždy ruského mladíka, jež události odstartovala, byl nakonec zatčen po pár dnech pátrání – je jím Orchan Zejnalov, původem z Ázerbájdžánu.  V ruské státní televizi se posléze objevilo video zachycující ruské speciální jednotky, kterak muže dosti nevybíravým způsobem za doprovodu bití zatýkají a následně demonstrativně předvádí na ministerstvo vnitra – odmítavá reakce na tento ostrý zásah ze strany Baku pak na sebe nenechala dlouho čekat.

Etnické pnutí v ruské společnosti, přiživované dále všudypřítomnou korupcí a sociální nerovností, tak nanovo vyvolává strach jak na straně etnických Rusů, čím dál hlasitěji odporujících proti přistěhovalectví, tak uvnitř převážně muslimské imigrantské komunity, obávající se odvetných kroků.

Nejistota ohledně propuštění Tymošenkové nadále přetrvává

S blížícím se summitem Východního partnerství ve Vilniusu, plánovaným na konec listopadu, sílí diplomatický tlak EU na Kyjev ohledně propuštění bývalé ukrajinské premiérky Tymošenkové. Dohoda na jejím případu je přitom jednou z klíčových podmínek pro to, aby Ukrajina mohla v Litvě s EU podepsat kýženou Asociační smlouvu – bez dosažení přijatelného kompromisu jinak dle polského ministra zahraničí Sikorského hrozí odložení podpisu.

V ukrajinském parlamentu přitom leží několik návrhů zákonů vztahujících se k případu – největší šanci na přijetí má ten, jenž by někdejší premiérce umožnil vycestovat za léčbou do zahraničí. Tymošenková sama vyzvala opozici, aby pro daný návrh hlasovala. Ukrajinský prezident Janukovyč již dříve deklaroval, že by takový zákon podepsal, udělit Tymošenkové milost ale nadále odmítá.

Rusko – litovské vzťahy pred Summitom vo Vilniuse

Litovský minister zahraničných vecí Linas Linkevičius sa začiatkom októbra vyjadril o možných opatreniach zo strany Litvy voči geograficky izolovanému ruskému Kaliningradu. Rusko reagovalo blokádou dovozu mliečnych produktov z Litvy, ktorá začala platiť 7. októbra. Oficiálnym dôvodom je podozrenie na ich nedostatočnú kvalitu. Ruské úrady zároveň iniciovali prísnejšie kontroly ďalších druhov potravín dovážaných z tejto pobaltskej krajiny. Podľa rezolúcie Európskeho parlamentu sú však podobné kroky Ruska voči susedom „krytím nehorázneho politického tlaku“. Úrad eurokomisára, ktorý nebol zo strany Ruska formálne informovaný o potravinových testoch, vyjadril plnú spokojnosť s kvalitou mliečnych výrobkov z Litvy a zdôraznil vysoké nároky EÚ na kvalitu potravín. Pripomeňme, že Litva v súčasnosti predsedá Európskej únii a vo Vilniuse sa koncom novembra uskutoční Summit EÚ a 6 krajín Východného partnerstva, na ktorom by Ukrajina mala podpísať kľúčovú obchodnú dohodu s úniou.

Ďalšie obvinenia proti Navalnému

navalnyLíder protikremeľskej opozície Alexej Navaľnij a jeho brat Oleg čelia obvineniam za spreneveru dohromady 50 miliónov rubľov. Toto obvinenie padlo len niekoľko dní po tom, ako bol predošlý proces s Navaľným, v ktorom bol obvinený za spreneveru 16 miliónov rubľov a odsúdený na 5 rokov za mrežami, zmiernený na podmienečný trest. Podľa ruských zákonov sa trestaná osoba už nikdy vo svojom živote nemôže uchádzať o politickú funkciu. Na svojom blogu sa Navaľnij vyjadril, že „sú to vlastne dobré správy: robíme správnu vec a oni sa nás boja“. Obvinenia voči svojej osobe považuje za absurdné a politicky motivované. Hrozí mu desaťročné väzenie.

 

Ve volgogradském autobuse se odpálila atentátnice

Útok „černé vdovy“ Naidy Asijalové z 21. 10. si vyžádal šest mrtvých a víc než padesát zraněných. Dle vyšetřovatelů přitom žena původem z Dagestánu nejprve plánovala zaútočit na nákupní centrum – to se jí ale zřejmě zdálo příliš vylidněné. Atentátnice byla ženou dagestánského povstalce Dmitrije Sokolova, jinak známého jako Abdul Jabar. Podle informací represivních složek to byl Sokolov, kdo Asijalovou na útok připravoval. Neznámí útočníci pak v následujících dnech v reakci zapálili dům volgogradského muslimského klerika a posléze i místní mešitu.

Další odkazy:

http://www.rferl.org/content/russia-volgograd-bus-explosion/25143216.html

http://www.rferl.org/content/article/25147983.html

http://www.rferl.org/content/mosque-attacked-volgograd/25146837.html

http://www.jamestown.org/regions/thecaucasus/single/?tx_ttnews%5Btt_news%5D=41535&tx_ttnews%5BbackPid%5D=54&cHash=01df2b3cc7473b2f96d9f7af2844b159

Bělorusko: poslední země Evropy s trestem smrti

Běloruský nejvyšší soud se odhodlal k dosud bezprecedentnímu kroku: stornoval rozsudek smrti, a to v případě Aljaksandra Hrunoua odsouzeného za brutální vraždu studentky. To vše jen dva týdny nato, co jej za přesný opak kritizoval odborník OSN na lidská práva v Bělorusku Miklos Haraszti. Své rozhodnutí soud odůvodnil možnými procedurálními chybami ve vyšetřování. Organizace Amnesty International zareagovala výzvou na okamžité pozastavení poprav. Poslední stanovisko prezidenta Lukašenka z poloviny října však zní jasně: tresty smrti nadále zůstávají legitimní.

Další odkazy:

http://www.rferl.org/content/belarus-executions-rights-death-penalty-un/25131598.html

http://www.rferl.org/content/belarus-capital-punishment-overturned-murder-case/25145575.html

http://www.rferl.org/content/belarus-death-penalty/25147016.html

http://english.pravda.ru/news/world/14-10-2013/125892-belarus_death_penalty-0/

http://euroradio.fm/en/supreme-court-cancels-death-sentence

Kavkaz

Vítězství prezidentského kandidáta Gruzínského snu značí konec Saakašviliho éry

gruzínských prezidentských volbách z konce října dle očekávání zvítězil kandidát vládnoucí koalice Gruzínského snu Giorgi Margvelašvili, který hned v prvním kole získal rozhodujících 62% hlasů. Na druhém místě pak s necelými 22% hlasů skončil David Bakradze z opozičního Sjednoceného národního hnutí, jako třetí se umístila Nino Burdžanadze z opoziční strany Demokratické hnutí-jednotná Gruzie, která je považovaná za pro-ruskou kandidátku.

Tímto úspěchem Gruzínský sen premiéra Ivanišviliho potvrdil své vítězství z loňských parlamentních voleb, a poprvé tak bude mít pod kontrolou nejen vládu, ale i prezidentský post.  Pravomoci hlavy státu nicméně na základě ústavních změn doznaly značného omezení, funkce nového prezidenta tak budou spíše reprezentativní.

Volby, které dle západních pozorovatelů proběhly bez větších nesrovnalostí řádně a transparentně pak především znamenají konec éry Michaila Saakašviliho, jenž stál v čele Gruzie po 10 let. Byť se nad Saakašvilim vznáší potenciální hrozba trestního stíhání, jež od uchopení moci Gruzínským snem cílilo na řadu jeho dřívějších blízkých spolupracovníků,  jeho úplný odchod do politického důchodu analytici neočekávají.

Alijev nepřipustil v ázerbájdžánských prezidentských volbách žádná překvapení

alijev

Zcela podle očekávání skončily rovněž prezidentské volby v Ázerbájdžánu, jejichž oficiální výsledky připsaly stávající hlavě státu Ilhamu Alijevovi téměř 85% hlasů.  Alijev tak načíná již své třetí prezidentské období – v čele této jihokavkazské země se drží od roku 2003, kdy převzal moc po svém otci Hejdarovi. Hlavní kandidát opozice Camil Hasanli, jenž získal pouhých 5% hlasů, nicméně oficiální čísla odmítá a hodlá výsledky napadnout u soudu.

Volby se přitom odehrály v dusné atmosféře zintenzivňujících se zásahů autoritativního režimu proti občanské společnosti a opozici. Jejich průběh silně kritizují i západní pozorovatelé, poukazujíc na restriktivní mediální prostředí, znemožňující opozičním kandidátům přístup do státních sdělovacích prostředků, na případy zastrašování a machinací při hlasování. Režim nicméně kritiku odmítá a tvrdě potlačuje protestní demonstrace tisíců opozičních aktivistů, jež se v průběhu října opakovaně uskutečnily v ulicích hlavního města.

Nový důkaz v případu smrti gruzínského premiéra

Gruzínský předseda vlády z let 2004 až 2005 se před osmi roky podle oficiální verze otrávil unikajícím oxidem uhelnatým. „Nová fakta jasně ukazují, že Zurab Žvanija byl zavražděn,“ prohlásil v říjnu jeho bratr Giorgi. Z krytí vraždy pak obviňuje končícího prezidenta Saakašviliho, bývalého premiéra Merabišviliho a exministra spravedlnosti Adeišviliho. Odstupující premiér Ivanišvili v reakci připustil, že by Saakašvili měl čelit trestnímu stíhání.

Další odkazy:

http://www.rferl.org/content/zhvania-death/25141383.html

http://www.rferl.org/content/georgia-ivanishvili-zhvania-death-saakashvili-charges/25144205.html

http://www.messenger.com.ge/issues/2972_october_21_2013/2972_ani.html

Střední Asie

Debata o právach homosexuálov v Kazachstane

Najnovším príspevkom v debate o právach LGBT osôb v Kazachstane je prejav poslanca vládnej strany Bakhytbeka Smagula. Vo svojej výzve „vykoreniť homosexuálne vzťahy“ sa odvolával na národnú mentalitu krajín strednej Ázie, strategické umiestnenie krajiny, rodinné hodnoty a demografický vývoj. Okrem toho spomenul Afganistan, Malajziu a Indonéziu ako príklady krajín, ktoré presadili zákony zakazujúce homosexuálne vzťahy a Rusko, ktoré podľa neho „tiež zamýšľa prijať takýto zákon“. LGBT aktivisti v Kazachstane majú obavy, že takáto rétorika na pôde parlamentu môže vo verejnosti vyvolať otvorené nepriateľstvo voči LGBT komunite, ktorá už aj tak čelí silným diskriminačným prejavom zo strany konzervatívnej väčšiny Kazachstan od roku 1998 považuje homosexuálne akty za legálne, ďalšie práva pre ľudí inej sexuálnej orientácie však doteraz neuzákonil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *