Novinky z postsovětského prostoru: srpen 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc srpen.

UKRAJINSKÝ KONFLIKT

Situace na bojišti

Ukrajinské armádě se 3. srpna podařilo obklíčit a od elektřiny odříznout rebely ovládané město Luhansk. Podle kyjevského ministra obrany Valerije Heleteje je vítězství nad separatisty velice blízko. Území pro-ruských bojovníků je dle jeho výpočtu nyní dvaapůlkrát menší než na začátku července a vládním jednotkám se prý podařilo osvobodit více než šedesát pět měst a vesnic.

Minimálně 311 příslušníků ukrajinské protiteroristické jednotky následující den překročilo hranici s Ruskem. Interpretace jejich postupu se liší: zatímco Kyjev tvrdí, že ustoupili pod palbou separatistů, Moskva uvádí, že vojáci dezertovali a na území sousedního státu žádají azyl. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slíbil, že se ruská vláda vynasnaží usnadnit jejich návrat na Ukrajinu, ale zároveň prohlásil, že je zcela nepřípustné, aby je Kyjev soudil jako zrádce, neboť byli nuceni bojovat proti vlastním lidem.

Na hranicích s Ukrajinou se má již nacházet 45 000 ruských vojáků, 160 tanků, 1360 obrněných transportérů a 329 letadel a helikoptér, uvedl 5. srpna mluvčí Ukrajinské národní bezpečnostní a obranné rady Andrij Lysenko. Podle některých názorů tak Moskva činí, aby donutila Ukrajinu rozptýlit své jednotky podél hranic, a tak oslabit její ofenzívu proti separatistům.

Vládním jednotkám se 9. srpna podařilo obklíčit Doněck, jednu z posledních bašt pro-ruských separatistů. Nový doněcký premiér Aleksandr Zacharčenko prohlásil, že rebelové jsou připraveni dočasně zastavit palbu, aby se předešlo propuknutí humanitární katastrofy v donbaské oblasti. Andrej Lysenko oznámil, že příměří je nepřípustné, pakliže se rebelové zcela nevzdají. Separatisté, kteří požadují vzájemný klid zbraní, svou žádost proto vzápětí stáhli. Podle prohlášení vydaného ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem je vláda ochotná přijmout nabídku humanitární pomoci ze zahraničí, ale pouze za předpokladu, že nebude vybavená ozbrojeným doprovodem, projede checkpointy ovládanými vládními jednotkami a bude mít mezinárodní povahu.

V polovině měsíce ukrajinská vláda oznámila, že zničila část ruské ozbrojené kolony, která narušila její teritorium. Moskva zprávu odmítla jako smyšlenou s tím, že žádné ruské jednotky se na ukrajinském území nenachází. Vůdce doněckých povstalců Aleksandr Zacharčenko se ovšem nechal slyšet, že jsou rebelové zásobování novými obrněnými transportéry, tanky a jednotkami cvičenými v Rusku. Sedmnáct lidí bylo zabito poté, co raketový útok zasáhl konvoj autobusů převážející uprchlíky z rebely ovládaného Luhansku. Separatisté i vláda se navzájem obviňují ze zodpovědnosti.

Střety mezi vládními vojáky a separatisty se v druhé polovině měsíce nadále zintenzivnily. Zatímco kyjevští představitelé 20. srpna oznámili, že se podařilo ukrajinské armádě obsadit velkou část Luhansku, přestřelky v Doněcku si během 24 hodin vyžádaly životy třiceti čtyř civilistů a devíti vládních vojáků. Následujícího dne bylo zabito dalších devatenáct příslušníků ukrajinské armády při bojích o strategické město Ilovajsk v doněcké oblasti. Ve stejnou dobu se na veřejnost dostaly fotografie ruského obrněného transportéru BMD-2 a k němu náležících dokumentů, který byl údajně zajat v luhanské oblasti. Podle získaných informací má vozidlo patřit ruské pskovské letecké divizi. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že se jedná o podvod: dokumenty použité jako důkaz mají být zastaralé a nyní již nepoužívané.

Podezření o přímém zapojení ruských ozbrojených sil do konfliktu zesílilo poté, co příslušníci ukrajinské armády 25. srpna zajali deset ruských vojáků, kteří se pohybovali na území Ukrajiny dvacet kilometrů od ruských hranic. Zatímco podle mluvčího Ukrajinské národní bezpečnostní a obranné rady Andrije Lysenka byli vojáci vysláni za účelem výkonu speciální mise, ruské ministerstvo obrany tvrdí, že pouze nedopatřením překročili neznačený úsek hranic při běžném patrolování. Vojáci byli nakonec v závěru měsíce propuštěni výměnou za 66 zajatých příslušníků ukrajinské armády.

Úspěšný postup ukrajinských ozbrojených sil se ale ke konci měsíce zkomplikoval, když rebelové zahájili 29. srpna novou ofenzivu a obsadili přístavní město Novoazovsk v doněcké oblasti. Podle ukrajinských zdrojů bylo ovšem dobyto ruskými vojáky, nikoli ukrajinskými separatisty. Více o jejich údajném vstupu na ukrajinské území v sekci politická situace níže.

Politická situace

Sedmdesátičlenný tým z Nizozemí a Austrálie zahájil první srpnový den vyšetřování na místě dopadu letu MH-17. Zajištěné ostatky obětí katastrofy odeslali do Nizozemska k bližšímu zkoumání. Práci vyšetřovatelů komplikují přetrvávající boje v těsné blízkosti místa havárie.

Premiér separatistické Doněcké lidové republiky Aleksandr Borodaj oznámil 7. srpna rezignaci na svůj post. Borodaj, který je občanem Ruské federace, tak dle svých slov podstupuje úřad „místním“. Jeho nástupcem byl zvolen Aleksandr Zacharčenko, člen militantní skupiny Oplot a jedna z hlavních postav povstání. Nový doněcký premiér stávající situaci označil jako „komplikovanou, nikoli však kritickou“.

K ukrajinským hranicím dorazil 12. srpna ruský konvoj čítající 280 kamionů údajně vezoucích 2000 tun humanitární pomoci sestávající z jídla, léků a zásob pro východní Ukrajinu. Mezi ukrajinskými autoritami budila kolona podezření a nebylo jasné, zda bude do země vpuštěna. Pochybnosti zvýšila také náhlá změna plánované trasy konvoje následujícího dne. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyjádřil obavy, že celá záležitost s humanitární pomocí tvoří jen záminku či zástěrku pro otevřenou invazi na Ukrajinu. Mezinárodní červený kříž zároveň odmítl, že by s Ruskem v ohledu humanitární pomoci mělo jakoukoli dohodu, jak dříve prezident Putin proklamoval.

Igor Girkin, zvaný Strelkov, rezignoval 14. srpna na post ministra obrany separatistické Doněcké lidové republiky, který dosud zastával. Spekulace, že byl vážně zraněn, bývalý premiér Doněcku Aleksandr Borodaj popírá. V úřadu ho podle všeho nahradil Vladimír Kononov. Strelkov je stejně jako Borodaj občanem Ruské federace.

Ukrajinská vláda 17. srpna oficiálně uznala, že konvoj ruských kamionů skutečně převáží humanitární pomoc. Inventář mapující obsah transportovaného nákladu stvrdila svým podpisem hlava regionálního zastoupení Mezinárodního červeného kříže. Vstup kolony na území Ukrajiny ale vládní strana nadále odkládala pod záminkou „základních technických detailů“, jež byla ještě potřeba probrat. Ruský humanitární konvoj nakonec překročil ukrajinské hranice 22. srpna, a to bez svolení Kyjeva, který akt označil za „přímou invazi“. Všechny kamiony se nicméně vrátily na území Ruska hned následující den. Ukrajinská vláda opakovaně vyjádřila obavu, že jsou nákladní automobily využívány pro pašování zbraní separatistům.

Prezident Petro Porošenko 25. srpna rozpustil ukrajinský parlament a oznámil konání předčasných voleb v termínu 26. října. Kromě toho, že tak dle svých slov vyhověl přání většiny Ukrajinců, to po něm vyžadovala Ústava: od závěru července se totiž nepodařilo sestavit novou vládní koalici poté, co se ta předchozí rozpadla. Od nových voleb si Porošenko rovněž slibuje „očištění“ parlamentu od přívrženců exprezidenta Viktora Janukovyče.

Naděje na mírové řešení konfliktu přinesl summit v Minsku zprostředkovaný OBSE, kde usedli k bilaterálním rozhovorům prezidenti Ukrajiny a Ruska. Petro Porošenko a Vladimír Putin se tak setkali poprvé od června letošního roku. Zatímco prezident Porošenko hovor označil za „velice těžký a komplexní“ a povede podle něj k přípravě plánu na dosažení příměří se separatisty, Vladimír Putin hlavní těžiště rozhovoru v tomto tématu nespatřuje: „Neřešili jsme nijak věcně a my, Rusko, ani věcně řešit nemůžeme podmínky příměří, dohody mezi Kyjevem, Doněckem a Luhanskem. To není naše věc, to je záležitost samotné Ukrajiny.“ Od setkání s ukrajinským prezidentem si slibuje zejména obnovení dialogu o energetické politice sousedících států. Žádného konkrétního řešení krize dosaženo nebylo.

V reakci na novou ofenzívu ke konci měsíce prezident Porošenko zrušil plánovanou návštěvu Turecka, kam měl zavítat při příležitosti inaugurace Recepa Tayyipa Erdogana do prezidentského úřadu. Podle jeho informací, které podpořila tvrzení zdrojů z řad NATO a USA, totiž ukrajinské hranice překročila více než tisícovka ruských vojáků (více ve zprávě níže). Dle slov premiéra separatistické Doněcké lidové republiky Aleksandra Zacharčenka bojuje na straně rebelů už od počátku konfliktu asi 3000 nebo 4000 aktivních vojáků Ruské federace, kteří „se rozhodli strávit svou dovolenou nikoli na pláži, ale po boku svých bratří, jenž bojují za svobodu.“ Předseda Evropské komise José Manuel Barroso prohlásil, že otevírání nových front a zapojení ruských vojáků je nepřípustné. Evropská unie zároveň pohrozila uvalením dalšího balíčku sankcí.

RUSKÁ FEDERACE

Rusko uvalilo embargo na dovoz potravin ze Západu

Ruský prezident Vladimír Putin podepsal 6. srpna usnesení o omezení dovozu jídla a zemědělských produktů ze zemí, které přijaly sankce proti Rusku (mj. USA, EU, Austrálie, Kanada, Norsko a další). Tato odvetná opatření jsou přímým důsledkem sankcí, které odsouhlasila EU a USA. Ty se týkají především ropného a vojenského průmyslu. Opatření zemí Západu se dotkla i konkrétních ruských politiků a oligarchů, kterým bylo odepřeno obchodovat se společnostmi v USA nebo v Evropě. Ruskem uvalené embargo se vztahuje na maso, ryby, mléčné výrobky, sýry a další produkty.

Rusko na předpokládané ztráty už ovšem stačilo reagovat: 7. srpna se sešli úředníci Moskvy se zástupci firem Jižní Ameriky, kteří mají importované zboží nahradit. Sankce se ale také pochopitelně dotknou evropských dovozců do Ruska, kteří kvůli embargu mohou očekávat vysoké ztráty na ziscích. Proto se státy Evropské unie dohodly, že poškozené farmáře kompenzují částkou ve výši 170 milionů eur.„V důsledku sankcí porostou ceny zboží“ odhaduje bývalý děkan Ruské ekonomické školy v Moskvě a nynější profesor na francouzském Sciences Po Sergej Gurijev. Dále vypočítává, že zákaz je dobrou zprávou pro ruské výrobce, ale s dodatkem, že nemohou pokrýt všechnu poptávku.

Rasmussen: Rusové porušují ukrajinskou suverenitu

Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena jsou ruské vojenské síly zapojeny v přímé vojenské operaci na území Ukrajiny za účelem podkopat suverenitu a územní integritu státu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeja Lavrova jsou informace o ruských vojácích na Ukrajině pouze nepodložené domněnky. NATO ovšem 28. srpna zveřejnilo satelitní snímky, které zapojení ruských vojsk na území Ukrajiny dokládají.

„Na Ukrajině jsou ruští bojovníci, v žádném případě však nejde o cílené nasazení vojáky“, připustil Vitalij Čurkin, ruský velvyslanec při OSN, na jednání Rady bezpečnosti. Podle prezidenta Vladimíra Putina navíc nemá Moskva zájem na účasti v rozsáhlých konfliktech.

Rasmussen, dále vybídl Rusko k zastavení vojenských akcí a podpory pro-ruských separatistů a k „přijmutí okamžitých kroků k de-eskalaci této nebezpečné krize“.

V Astrachaňském regionu probíhají taktická vojenská cvičení

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu 8. srpna oznámil ukončení vojenských cvičení, které se konalo v regionu Astrachaň, jenž je 1 000 km vzdálený od ukrajinských hranic. Tato cvičení byla dlouhou dobu kritizována ze strany Spojených států jako „provokativní“ gesto s ohledem na situaci Ukrajině. Vážné obavy z přímé intervence Ruska na Ukrajinu vyslovil například polský premiér Donald Tusk.

V průběhu měsíce byla vojenská cvičení důsledkem zintenzivňujících se bojů na Ukrajině obnovena, oznámil mluvčí ministra obrany generál-major Igor Konašenkov. Dodal, že cvičení se odehrávají na letecké základně Ašuluk v Astrachaňské oblasti, kde Rusové běžně testují protiletadlové rakety dlouhého doletu. Konašenkov upřesnil, že na cvičení, kterého se bude účastnit asi 800 příslušníků ruské armády, bude cvičně odpáleno kolem dvacítky raket země-vzduch typu S-300 a S-400.

MoscowParade2009_7
Protiletadlový raketový systém S-300 (Zdroj: Wikimedia).

KAVKAZ

Nový abchazský prezident další ránou pro gruzínskou územní celistvost

S těsnou většinou 50,57 % hlasů zvítězil v prvním kole abchazských předčasných prezidentských voleb Raul Chadžimba, který s přetrvávající podporou Ruska neúspěšně kandidoval už ve třech předchozích volbách. V úřadu tak nahradil Aleksandra Ankvaba, který byl sesazen v červnu letošního roku. Ačkoli v kontextu abchazských voleb nelze hledat kandidáta, který by nebyl zaměřený pro-rusky a proti-gruzínsky, Chadžimba spolehlivě stojí na extrémních příčkách obou názorových proudů. Vasili Ruchadze, analytik Jamestown Foundation, se domnívá, že je nový prezident jakožto absolvent akademie KGB perfektní spojnicí s Kremlem. Jeho proti-gruzínské naladění pak podtrhuje třeba aktivní účast v abchazsko-gruzínské válce, po jejímž skončení dominoval na vysokých postech separatistického režimu. V první polovině letošního roku se rovněž hlasitě vyslovoval za vyhoštění Gruzínců, kteří dosud žijí na území neuznané Abchazské republiky. Za jednu ze svých priorit Raul Chadžimba označil vyjednání nové „dohody o přátelství a spolupráci“ s Ruskou federací, kam vyrazil na svou první zahraniční cestu. Ta by měla posunout kooperaci mezi dvěma státy na další úroveň a zahrnovat možnost asociační dohody Abcházie s chystanou Eurasijskou ekonomickou unií.

Georgia_high_detail_map
Mapa Gruzie s vyznačenými separatistickými regiony (Zdroj: Wikimedia).

Reakce představitelů Gruzie se prakticky neliší: předseda vlády Irakli Garibašvili výsledek voleb odmítl komentovat jakožto nelegitimní, ministryně zahraničí Maia Panjikidze je považuje za pošlapání základních principů mezinárodního práva a prezident Giorgi Margvelašvili prohlásil, že se jedná o další pokus Ruska legitimizovat svou okupaci Gruzie. Moskva na území Abcházie stále udržuje asi dva tisíce příslušníků své armády.

Situace na Náhorním Karabachu eskaluje

Nejméně osmnáct mrtvých přinesly střety z počátku srpna na hranicích Ázerbájdžánu a neuznané republiky Náhorní Karabach: arménská strana hlásí pět a ázerbájdžánská třináct padlých vojáků.

Ačkoli znesvářené státy podepsaly v roce 1994 příměří, přestřelky na problematických hranicích jsou relativně běžné. Komentátoři se nicméně shodují, že srpnová srážka byla nejhorší minimálně od roku 2008. Prezident Arménie Serž Sargsjan a jeho ázerbájdžánský protějšek Ilham Alijev seposléze 10. srpna setkali v Soči, aby společně s hlavou Ruské federace Vladimírem Putinem diskutovali o nastalé krizové situaci. Zatímco však ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po skončení rozhovoru ujistil veřejnost, že představitelé obou republik jsou ochotni spolu dále vést dialog, znepřátelené strany nadále hlásí další úmrtí a prezident Alijev plní svůj twitterový účet sliby o navrácení Náhorního Karabachu Ázerbájdžánu, a to i kdyby mělo dojít na silové řešení.

aliyev_twitter
Výběr srpnových tweetů z účtu Ilhama Alijeva (Zdroj: Twitter).

Autoři: David Rypel a Hračja Gjulzadjan, studenti bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia, Mezinárodní vztahy a Politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *