Novinky z postsovětského prostoru: září 2014

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc září.

VÝCHODNÍ EVROPA

Zářijový průběh ukrajinské krize

Situace na bojišti

Podle představitelů ukrajinské armády 1. září zaútočila ruská tanková jednotka na letiště nedaleko Luhansku. Ukrajinské jednotky se pod palbou stáhly. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov trvá na tom, že se žádná vojenská intervence na východní Ukrajinu konat nebude a je potřeba se soustředit na okamžité příměří.

Navzdory uzavřenému příměří z 5. září pokračují boje kolem přístavního města Mariupol. Z porušení klidu zbraní se navzájem obviňují obě strany. Podle ukrajinského ministra vnitra Arsena Avakova dochází k ostřelování z ruského území raketami Grad. K porušování příměří dochází i 7. září i nedaleko doněckého letiště. Podle pozorovatelů OBSE se na útocích podílejí obě strany, většina minometné palby ovšem pochází z letiště, tedy ze strany vládních jednotek.

Na ukrajinské straně hranic s Polskem 15. září odstartovalo každoroční společné cvičení NATO a dalších států pod názvem „Rapid Trident“. Manévry mají trénovat schopnost jednotek například v oblasti peacekeepingu. Mezi patnácti zúčastněnými státy je třeba Kanada, Bulharsko, Velká Británie nebo i Ázerbájdžán a Gruzie.

Zatímco od 20. září probíhá pozvolné stahování jednotek z třicetikilometrového nárazníkové pásma, boje okolo Doněcku stále pokračují. Podle představitelů NATO ale 24. září dochází ke stažení značného počtu ruských vojáků pryč z ukrajinského území. Přesto jich ale blíže neurčený počet má ve vnitrozemí nadále zůstat.

Devět ukrajinských vojáků bylo zabito v okolí Doněcku v pondělí 29. září. Jedná se tak zatím o dosud nejvážnější incident od uzavření příměří na začátku měsíce. To by mohlo být další eskalací násilí ohroženo. Boje o doněcké letiště navzdory klidu zbraní neutichají ani v následujících dnech.

Politická situace

Na veřejnost unikla část soukromého rozhovoru mezi předsedou Evropské komise José Barrosem a Vladimírem Putinem: ruský prezident se měl nechat slyšet, že „pokud by chtěl, dobude Kyjev v průběhu dvou týdnů“. Kreml výrok nepopřel, považuje jej však za vytržený z kontextu a porušení diplomatického protokolu ze strany Barrosa.

Evropská unie 2. září zveřejnila další balíček sankcí, který ovšem ještě musí schválit každý z osmadvaceti členských států. Pochybnosti o jeho užitečnosti vyjádřili zejména premiéři České a Slovenské republiky. Francie se vzhledem k ruskému přístupu k ukrajinské krizi rozhodla pozastavit dodávku výsadkových lodí Mistral. Ruský náměstek ministra obrany Jurij Borisov zprávu označil za nepříjemnou, nikoli však tragickou: očekává, že Francie se bude řídit mezinárodním právem a podmínkami uzavřeného kontraktu, a tedy zaplatí penále za zrušení dohody. To samo o sobě by mohlo přesáhnout cenu lodí.

Znesvářené strany uzavřely čtrnáctibodovou dohodu o příměří, která má vejít v platnost 5. září v 18:00 východoevropského času. Zahrnovat má například výměnu rukojmích nebo vytvoření humanitárního koridoru. Jeho dodržování je ale vzhledem k bojům kolem přístavního města Mariupol problematické.

Podle reportu vyšetřovatelů havárie letu MH-17 nic nenasvědčuje tomu, že by letadlo spadlo kvůli technickým potížím. Boeing byl pravděpodobně zasažen několika objekty s vysokou energií, které pronikly do letadla zvenčí. To nasvědčuje teorii, že v těsné blízkosti dopravního prostředku vybuchla raketová hlavice, tedy že byl sestřelen.

Evropská unie se rozhodla odložit implementaci nové vlny sankcí, aby mohla vyhodnotit účinnost uzavřeného příměří a mírového plánu. Pokud by se situace vyvíjela pozitivně, je EU ochotná nový balíček sankcí přehodnotit.

Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka se k 10. září z území Ukrajiny stáhlo až 70 % přítomných ruských vojáků. Rovněž prohlásil, že je připravený přiznat doněckému a luhanskému regionu určitý speciální status. Místopředseda samozvané doněcké vlády ovšem nabídku odmítl s tím, že rebelové nezvažují možnost zůstat nadále částí Ukrajiny.

Nový balíček sankcí USA a EU vchází 12. září v platnost. Jejich zrušení je podmíněno kompletním stažením ruských vojenských sil a vybavení z území Ukrajiny, zastavení podpory separatistů a propuštění rukojmích. Vladimír Putin je považuje s ohledem na dosažení příměří za „zvláštní“.

Další ruský konvoj údajně převážející humanitární pomoc překročil ukrajinské hranice v ranních hodinách v sobotu 13. září, a to bez jakékoli kontroly ze strany ukrajinské správy. Podle mluvčího Ruské bezpečnostní služby Kyjevu tato možnost nabídnuta byla. Zpátky na území Ruské federace se konvoj vrátil ještě téhož dne odpoledne.

Ukrajina 16. září ratifikovala asociační dohodu s Evropskou unií, dohodu, která na podzim minulého roku stála na počátku současné krize. O den později parlament schválil lustrační zákon, který by měl znemožnit službu ve státní správě úředníkům, kteří mají mimo jiné například vazby na vládu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Proces prověřování se má týkat až milionu lidí. Schválen byl rovněž zákon přisuzující povstaleckým regionům tříroční autonomní status.

Ve svém vystoupení před americkým kongresem z 18. září prezident Porošenko požádal Spojené státy o zásobování zbraněmi a udělení speciální bezpečnostního a obranného statusu. Americký prezident Barack Obama v odpovědi rozhodl přispět Ukrajině částkou 46 milionů dolarů, na žádost o dodávky zbraní nezareagoval.

K dalšímu kolu vyjednávání zasedla představitelé Ukrajiny, pro-ruských separatistů, Ruska, a OBSE 19. září v Minsku. Znesvářené strany se dohodly na vytvoření třicetikilometrové nárazníkové zóny, ze které by měla být stažena veškerá těžká artilerie. Na dodržování budou dohlížet pozorovatelé OBSE.

Podrobné zprávy můžete den po dni sledovat na časové ose Centra pro Strategická a Mezinárodní studia.

Současná situace na východní Ukrajině. (Zdroj: Wikimedia)

Do Běloruska poputuje půjčka z Moskvy

Ruská vláda 16. září schválila návrh smlouvy o přidělení půjčky Bělorusku ve výši až 1,55 miliardy dolarů (41 miliard Kč) po dobu 15 let. Moskva začne posílat peníze v ruských rublech devízovým kurzem Ruské centrální banky počínaje dnem podpisu smlouvy. Podle dokumentu zveřejněném na webových stránkách ruského vládního informačního portálu pravo.gov.ru, má půjčka pomoci splatit běloruský státní dluh a doplnit jeho zlaté a devízové rezervy.

Moldávie diversifikuje své dodávky plynu

Na konci září byl otevřen plynovod vedoucí z rumunského města Iasi do moldavského Ungheni. Záměrem stojícím za jeho výstavbou je snížení závislosti Moldávie na energetických dodávkách z Ruska. Plynovod se otevíral za přítomnosti rumunského i moldavského premiéra a komisaře Evropské unie pro energetiku Guenthera Oettingera právě v pohraničním městě Ungheni. Předsedové vlád obou zemí se však stále musí dohodnout na ceně plynu. „Doufám, že cena bude nižší než od ruského Gazpromu“, řekl moldavský premiér Iurie Leanca. Moldávie totiž byla do současnosti závislá výhradně na dovozu energie z Ruska.

Výstavba plynovodu stála 26 milionů eur a celý proces trval jeden rok. Evropská unie přispěla 7 miliony eur. Podle vedoucích pracovníků se počítá s prodloužením plynovodu z Ungheni až do hlavního města Chisinau.

RUSKÁ FEDERACE

Rusko nemá zájem o pokračování sankční války

Podle ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova Rusko nemá zájem o pokračování sankční války se Západem. V televizním rozhovoru, který byl odvysílán na petrohradském kanálu Channel 5, mluvil o ruské snaze o ,,reset 2.0” ve vztazích s Washingtonem.  Lavrov následně vybídl USA k obdobnému přístupu. Prezident Spojených států amerických Barack Obama oznámil o týden dříve, že je Amerika připravena sankce uvalené vůči Rusku stáhnout, ovšem pouze za předpokladu, že Moskva změní svůj postoj vůči Ukrajinské krizi.

Lavrov se domnívá, že ačkoli současný stav už nevydrží příliš dlouho, nějakou dobu ještě potrvá. Zároveň podotýká, že se Rusko západními sankcemi necítí izolováno. „Nechceme jít do extrémů a opustit evropský a americký směr naší zahraniční hospodářské spolupráce,“ zdůrazňuje ruský ministr zahraniční. „Je důležité, aby si naši partneři uvědomili, že ultimáta a hrozby jsou marné.“ Domněnky o nových závodech ve zbrojení Lavrov rázně odmítl: alespoň Rusko rozhodně nebude jejich součástí. Podle jeho slov pouze nastal čas modernizovat jaderný i konvenční arzenál. „Máme dlouhodobý zbrojní program, který bere v úvahu naši hospodářskou situaci. Pro Rusko je velmi důležité dosáhnout efektivních a moderních obranných schopnosti, díky nimž budeme schopni chránit naše národní zájmy,“ dodal v závěru.

Moskva zvažuje možnosti spolupráce v boji proti Islámskému státu

Rusko dosud neodpovědělo na žádost Spojených států vybudovat mezinárodní koalici proti radikální sunnitské skupině Islámský stát, která v posledních měsících uchvátila rozsáhlá území severního Iráku a Sýrie. Kreml ovšem oznámil, že prezident Vladimír Putin jednal o problému s vysoce postavenými úředníky na zasedání Rady bezpečnosti dne 22. září. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov dodal, že “si vyměnili názory o možných formách spolupráce s partnery na plánu čelit Islámskému státu v rámci mezinárodního práva.” Prezident Barack Obama už 10. září oznámil, že Spojené státy jsou připraveny na ozbrojence Islámského státu v Sýrii zaútočit. Moskva však tvrdí, že letecké údery na syrském území jsou bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN porušením mezinárodního práva. Prezident Putin se také obává, že by případná kooperace s USA mohla ohrozit samotnou Ruskou federaci, protože se v řadách radikálů nachází početná skupina bojovníků ze severního Kavkazu.

Státní duma ratifikovala dohodu o Euroasijské unii

Ruský prezident Vladimír Putin stvrdil svým podpisem ratifikaci smlouvy o vytvoření Euroasijské hospodářské unie (EAES) mezi Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Dohoda byla podepsána v květnu 2014 a vstoupí v platnost 1. ledna 2015. Hlavním cílem EAES je vytvoření takových podmínek, které poskytnou členským zemím zázemí pro modernizaci svých ekonomik. Časem má dojít na hlubší spolupráci, která by měla zahrnovat volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil. V nejbližší budoucnosti je plánováno připojení Arménie a Kyrgyzstánu. Arménský předseda vlády Ovik Abramian v červenci tohoto roku odhadl, že by jeho země měla nejpozději koncem října podepsat dohodu o přistoupení. Obdobná slova zazněla i od kyrgyzského prezidenta Almazbeka Atambajeva, který počítá s podniknutím potřebných kroků do konce tohoto roku.  Členství je otevřené i pro ostatní státy, musí však sdílet cíle a zásady Unie.

Dohoda popisuje strukturu a orgány a jejich činnost – Nejvyšší euroasijskou ekonomickou radu, která sdružuje představitele zemí, Euroasijskou mezivládní radu premiérů zemí, Euroasijskou hospodářskou komisi a Účetní dvůr euroasijské Hospodářské unie. Rozpočet unie bude veden v ruských rublech, pracovním jazykem je ruština. Sídlo Unie bude v Moskvě, soud v Minsku a finanční regulátor v Almatě. Implementace dohody bude vyžadovat další rozpočtové výdaje, které budou zahrnuty do rozpočtu na rok 2015 a v návrhu rozpočtu pro rok 2016 a 2017. Členské země
budou využívat desetileté lhůty k harmonizaci vnitrostátních právních předpisů.

Zasedání EAES (Zdroj: Wikimedia).

KAVKAZ

Vůdce arménské opozice volá po sametové revoluci

Arménský národní kongres (HAK), Strana prosperující Arménie (BHK) a Žarangutjun (Dědictví), tři hlavní arménské opoziční strany, v závěru záři odstartovaly ambiciózní protivládní kampaň. Série shromáždění a demonstrací, která by měla vyvrcholit masovými protesty v Jerevanu 10. října si podle slov předsedy HAK Levona Zurabjana klade za cíl osvobození od režimu prezidenta Serže Sargsjana, pod jehož vládou „země nemá žádnou šanci na rozvoj“. Zurabjan zároveň dodává, že nevyzývá ke krveprolití ani převratům – změny by mělo být dosaženo sametovou revolucí za pokojného tlaku lidu. O něco podobného se však arménská opozice pokouší již potřetí v průběhu posledních tří let a je otázkou, zda po předchozích dvou neúspěších může přijít průlom. Na první z řady chystaných shromáždění se totiž sešlo jen dva tisíce lidí. Opoziční strany navíc neprojevují žádnou značnou dávku jednoty: zcela se neshodnou ani v některých základních bodech, jako například zda by měla vláda současného premiéra Hovika Abrahamjana rezignovat či jestli by země měla setrvávat ve své orientaci na ruského souseda. Podle slov politologa Aleksandra Iskandariana si nedostatek potenciálu opozice cokoli změnit uvědomují všichni, a to včetně vůdců čtyř zmíněných stran. Opozice po vládě kromě ekonomických reforem požaduje například pravomoc dohledu nad nespecifikovanými státními orgány nebo zákaz podpisu jakéhokoli dokumentu, který by mohl ohrozit existenci Náhorně-karabšské republiky.

STŘEDNÍ ASIE

Kazachstán hrozí ukončením působení v Euroasijské hospodářské unii

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev v televizním vystoupení prohlásil, že pokud by členství Euroasijské hospodářské unii ohrozilo nezávislost země, mohl by Kazachstán své působení v jejím rámci ukončit. Oficiálně schválil vznik unie podpisem 3. září ruský prezident Vladimír Putin.

Nazarbajev přitom připomněl, že Kazachstán má plné právo zrušit členství v unii, pokud nebudou dodrženy dohody přijaté při vzniku unie. Dále dodal, že „Astana nebude nikdy členem organizace, která představuje hrozbu kazašské nezávislosti“. Podle vyjádření Vladimira Putina se ovšem Nazarbajevovi podařilo vytvořit stát na území, které nikdy žádnou suverenitu nemělo.

Autoři: David Rypel, Hračja Gjulzadjan a Anna Huláková, studenti bakalářských oborů Bezpečnostní a strategická studia, Mezinárodní vztahy a Politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *