Novinky z postsovětského prostoru: září 2015

Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za měsíc červen.

VÝCHODNÍ EVROPA

Ukrajinský konflikt

Situace na bojišti

Po dvou měsících nebezpečně se zintenzivňujících střetů 1. září až na drobnější incidenty utichly zbraně tak, jak se znepřátelené strany dohodly o týden dříve. O den později jsou nicméně hlášeni první mrtví: jedná se o dva muže, kteří se stali obětí útoku na vozidlo ukrajinské armády. Podle armádního mluvčího Andrije Lysenka auto nejprve najelo na minu, načež se dostalo pod palbu odstřelovače. Prezident Petro Porošenko přesto prvních pět zářijových dní označil za vůbec první týden, kdy bylo dodrženo příměří, neboť žádný voják nezemřel přímo v boji. Porošenkova slova potvrdil i ukrajinský ministr obrany Stěpan Poltorak – podle dostupných dat byl první zářijový týden nejklidnějším za poslední rok a půl, tedy od začátku konfliktu. Porošenko o týden později dále uvedl, že 11. září se stalo prvním dnem po osmnácti měsících, kdy nedošlo k ostřelování ani jedné ze stran.

Ve vodách Černého moře mezitím odstartovalo mezinárodní námořní cvičení Sea Breeze 2015, kterého se účastní celkem jedenáct států – kromě Ukrajiny jsou to například Spojené státy, Bulharsko, Turecko, Švédsko nebo Moldavsko.

Ačkoli je letošní září dosud jedním z nejklidnějších měsíců celého ukrajinského konfliktu, neznamená to, že se obchází bez mrtvých. Podle údajů dostupných do 19. září se ale ukazuje, že většinu ukrajinských vojáků zabitých v tomto měsíci mají na svědomí nášlapné miny a nikoli přímé střety.

Politická situace

Kontroverzní návrh ústavního zákona o decentralizaci země vyústil v odchod Radikální strany z vládnoucí koalice. Předseda partaje Oleh Ljaško schválení zákona v prvním čtení označil za prosazení „proti-ukrajinských ústavních změn proti vůli tří koaličních stran“.  Dosud pětičlenná koalice tím přišla o 21 křesel, a dostala se tak pod hranici nutnou pro přijetí ústavních zákonů. Ačkoli si i přesto v parlamentu stále drží pohodlnou většinu, není jisté, zda krok Ljaškovy strany nebudou následovat i někteří další koaliční partneři.

Premiér Arsenij Jaceňuk ve stejný čas čelí kritice ze strany oděského guvernéra a bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. Jaceňukův kabinet podle jeho slov slouží zájmům oligarchů, kteří mají tvořit jakousi paralelní stínovou vládu, a proto záměrně zdržuje prosazování důležitých protikorupčních reforem.

Ředitel ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller 16. září oznámil, že se podařilo s ukrajinskou stranou nalézt shodu nad „zásadními otázkami“ ohledně dalších dodávek této komodity. Plyn by na Ukrajinu mohl znovu začít proudit od 1. října – ovšem pouze pokud Ukrajina zvládne zaplatit předem.

Pro-ruští separatisté ovládající část území na východní Ukrajině oznámili konání vlastních, na Kyjevu nezávislých komunálních voleb. Volby mají proběhnout ve dvou termínech: v tzv. Doněcké lidové republice 18. října a v Luhaňské lidové republice 1. listopadu. Podle Denise Pušilina, představitele doněckých rebelů, se jedná o unilaterální plnění minské dohody vynucené absencí spolupráce ze strany Kyjeva. Prezident Porošenko ale uvedl, že tento krok chápe jako vážnou hrozbu dosavadnímu mírovému procesu, a následně vydal dekret uvalující sankce na více než 400 fyzických a 90 právních osob, které mají být nějakým způsobem spojené s anexí Krymu a konfliktem v Donbasu. Na seznamu se ale ocitli i někteří zahraniční reportéři, a to včetně korespondentů BBC. Ti krok označili za ostudný útok proti svobodě médií. Porošenko seznam v reakci na stížnosti druhý den revidoval: vyřazeni z něj byli jak dotčení redaktoři BBC, tak novináři ze Španělska a Německa.

Petro Porošenko svým podpisem 24. září schválil novou ukrajinskou vojenskou doktrínu. Za hlavní vojenskou hrozbu považuje Rusko.

Vedení separatistické Luhaňské lidové republiky 25. září vykázalo ze svého území deset humanitárních organizací, které se měly „závažným způsobem prohřešit proti místní zákonům.“ Zákaz činnosti se týká Lékařů bez hranic i českého Člověka v tísni. Organizace si přitom žádného porušení práva vědomy nejsou. Lékaři bez hranic měli podle LNR skladovat v Rusku i na Ukrajině zakázaná léčiva, ti ale takové obvinění odmítají. Humanitární pracovníci se obávají, jaký bude mít tento krok následky zejména s ohledem na blížící se zimu.

Zástupci kyjevské vlády a pro-ruských separatistů se v závěru měsíce dohodli na stažení další kategorie zbraní z pásma bezprostředního kontaktu: jednat se má o minometné granáty a rakety s kalibrem nižším než 100 mm. Ačkoli se ozývají i skeptické hlasy, Denis Pušilin, zástupce doněckých rebelů, dohodu označil za „možný konec války“.

Podrobné zprávy můžete den po dni sledovat na časové ose Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Kišiněv se bouří kvůli ukradené miliardě eur

Hlavní město Moldavska se stalo dějištěm největší masové demonstrace v novodobé historii státu. Přibližně 60 000 lidí se 6. září shromáždilo v centru Kišiněva, aby v sérii protestů dalo už počtvrté najevo svou nespokojenost s vývojem situace poté, co pronikla na veřejnost informace o bankovním podvodu z loňského podzimu, při kterém země přišla o jednu miliardu eur. Nyní žádají rezignaci prezidenta Nicolae Timoftia, šéfů některých státních složek, které mají na starost boj s korupcí, a předčasné parlamentní volby.

Demonstranti v noci na 7. září oznámili, že náměstí neopustí, dokud nebude jejich požadavkům vyhověno. Prostor se tak během pár hodin proměnil v provizorní stanové městečko. Valentin Dolganiuc, bývalý poslanec a člen hnutí Důstojnost a spravedlnost, které protesty organizuje, sdělil médiím, že přístřešky budou sloužit jako základna pro další demonstrace.

Stanové městečko uprostřed Kišiněva (zdroj: Wikimedia Commons)

Částka v hodnotě přibližně jedné miliardy eur, což je zhruba jedna osmina moldavského HDP, se ztratila z účtů tří bank těsně před parlamentními volbami v listopadu 2014. Bankovní podvod zapříčinil rychlé znehodnocení národní měny, nárůst inflace a snížení životní úrovně, které Moldavané začínají pociťovat nejen v souvislosti se vzrůstajícími cenami elektřiny.

Postupem času se počet stanů zvýšil až na 250. Organizátoři protestů se setkali s premiérem Valeriuem Streletem, který vyjádřil ochotu vyjednávat o nepolitických požadavcích.

RUSKÁ FEDERACE

Evropská unie a Spojené státy rozšiřují seznam sankcí proti Rusku

Seznam sankcí proti Rusku se začátkem září rozšířil o 33 ruských podniků a jmen významných lidí napojených na Kreml a prezidenta Vladimíra Putina. V seznamu se například objevil Genady Timčenko, ruský oligarcha, který je považovaný za Putinova blízkého přítele. Na seznam byla zahrnuta i státem vlastněná ropná společná společnost Rosněfť nebo Koncern Kalašnikov. Ruské ministerstvo zahraničí sankce označilo za nelegitimní a nepřátelský akt, na který Kreml plánuje reagovat.

Evropská unie také odsouhlasila prodloužení omezujících opatření proti několika lidem z Putinova okolí a dalším osobám, které státy evropské osmadvacítky podezřívají z účasti na anexi krymského poloostrova a bojích ukrajinských pro-ruských separatistů. Těmto osobám je na dalších šest měsíců zakázáno vydávat víza a také jsou jim zmrazeny bankovní účty v evropských bankách.

„Posouzení situace nezavdalo důvod k tomu, aby byl režim sankcí nebo seznam osob a subjektů dotčených omezujícími opatřeními pozměněn,“ uvádí prohlášení EU.

KAVKAZ

Těžké zbraně mohou značit novou fázi konfliktu mezi Jerevanem a Baku

Nestabilní příměří mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v září znovu dostalo do nebezpečného bodu. Vztahy obou znesvářených zemí už přes dvacet let poznamenává slepá ulička v podobě zamrzlého konfliktu o území Náhorního Karabachu.

Pravidelně dochází k přestřelkám a střetům nízké intenzity, které však především v loňském létě a v uplynulých měsících letošního roku nabíraly na intenzitě a přinášely dosud nejvyšší počty mrtvých. Tento měsíc ovšem nevzbuzuje znepokojení množství padlých, ale především měnící se charakter střetů. Od začátku září totiž dosavadní útoky odstřelovačů a příležitostné nájezdy přes hranice vystřídalo ostřelování z těžkých zbraní, což značí zcela nový vývoj.

Podle vyjádření arménských bezpečnostních složek Ázerbájdžán údajně nasadil k útokům přes hranici 120 kalibrové minomety, rakety turecké výroby a konvenční dělostřelectvo. Kromě zvolených prostředků jsou důvodem k neklidu i vybrané cíle: těmi se staly arménské příhraniční vesnice, kde v září zahynuli celkem tři civilisté. Dle ázerbajdžánského ministerstva obrany ale vinu nese arménská vláda, která dle vyjádření skrývá vojáky za lidskými štíty. Mířeno totiž mělo být jen na vojenské cíle, které se však pohybovaly v oblasti civilních obydlí.

K ostřelování z těžkých zbraní ale dochází z obou stran a Arménie skutečně pohrozila tím, že bude reagovat obdobnými prostředky. Baku se navíc hájí tím, že se jedná pouze o sebeobranu vyprovokovanou arménskými útoky na vojenské i civilní objekty na území Ázerbájdžánu. Celkem tak za září zahynuli tři civilisté a sedm vojáků na arménské straně a dva civilisté a tři vojáci na straně Ázerbájdžánu.

Předmětem konfliktu je oblast Náhorního Karabachu – tentokrát se ale střety přesunuly výrazně na sever (Zdroj: Wikimedia Commons)

Navzdory tomu, jak nebezpečně situace vypadá, se ale pozorovatelé nedomnívají, že by konflikt v současné chvíli měl znovu eskalovat na úroveň mezistátní války. Arménie nyní de facto ovládá Náhorní Karabach, a tak by v tuto chvíli otevřeným konfliktem pravděpodobně nic nezískala. A Ázerbájdžán možná volí úplně jinou strategii. Podle zdrojů Thomase de Waala, jednoho z předních odborníků na problematiku, by se prezidentu Alijevovi mohla zdát jako zajímavější varianta spíše zatažení ekonomicky slabší Arménii do závodů ve zbrojení než přímý útok.

STŘEDNÍ ASIE

Islámský stát rozšiřuje své řady ve Střední Asii

Podle reportu složky Organizace spojených národů monitorující pohyb organizace Al-Káida už  nelze pochybovat o tom, že se na území Afghánistánu vyskytují členové tzv. Islámského státu (IS). Z celkového počtu 34 afghánských provincií mají jeho příslušníci působit v 25 z nich. Islámský stát zde nesoupeří pouze s vládními jednotkami, ale i s konkurenčním Talibánem. Kromě pašeráckých stezek patří mezi hlavní objekty zápolení skupin potenciální přívrženci. Podle afghánských bezpečnostních složek s Islámským státem sympatizuje přibližně 10 % členů Talibánu. A množství skupin nebo jednotlivců, kteří expandující organizaci vyznávají věrnost, se stále zvyšuje.

Vytvořit si základnu přívrženců se Islámský stát snaží i ve Střední Asii. „Našli jsme přes 57 000 webových stránek, které rekrutovaly nové členy pro IS a jiné extrémistické skupiny. 50 000 z nich jsme zablokovali,“ prohlásil generální tajemník CSTO Nikolaj Bordjuža, při setkání CSTO v Dušanbe. Na stejném setkání vyjádřil prezident Ruské federace Vladimir Putin přesvědčení, že se situace ohledně Afghánistánu zhoršuje v souvislosti s tím, jak zemi opouštějí jednotky mezinárodní mise ISAF. Ty podle něj i přes některé pozitivní výsledky „v konečném důsledku situaci nezlepšily“.

Autoři: David Rypel a  Hračja Gjulzadjan, studenti bezpečnostních studií a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *