Novinky z východní Asie: březen 2014 (část I)

Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za první polovinu března.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Odhalení čínského obranného rozpočtu a debaty o budoucnosti amerického „pivotu“

Čína v minulých týdnech odhalila rozpočet na obranu státu, a stejně jako v minulých letech se procentuální nárůst pohybuje na dvouciferném číslu, tentokráte 12,2%. V absolutních hodnotách se má pak rozpočet pohybovat na 132 miliardách dolarů. Zatímco je možné vypozorovat, že největší investice míří do námořní složky Čínské lidové armády k zajištění „pořádku po vítězství v druhé světové válce“, komentátoři neustále upozorňují, že oficiální deklarovaná čísla zdaleka nepředstavují realitu. Pentagon tento čínský rozpočet již například loni odhadoval na 215 miliard. V každém případě se jedná o jedno z nejvyšších temp vkládání státních financí do obrany v oblasti, co vyvolává obavy jak v rámci regionu, tak i v USA. Právě ve Washingtonu probíhají živé diskuze o kredibilitě „asijského pivotu“ a jeho efektivitě kvůli škrtům v rozpočtu vůbec. Vybraní zástupci amerického Ministerstva obrany dokonce tvrdí, že s takovýmto přístupem se žádný „pivot“ nemůže odehrát. Jistou útěchou pro Bílý dům může být analýza Rogera Cliffa, který tvrdí, že skutečné výdaje do tohoto sektoru v ČLR neodpovídají proklamacím Pekingu a například i se započtením inflace se od roku 2009 pohyboval růst obranného rozpočtu pouze kolem 4,7%.

Ilustrační obrázek (Zdroj: Wikimedia)

Počátek skutečného teroru v ČLR?

Začátkem sledovaného období došlo v čínské provincii Yunnan k útoku na vlakové stanici, při níž přišlo o život 33 lidí včetně 4 pachatelů. Podle oficiálních čínských médií se jednalo o„teroristický útok xinjiangských separatistů“. Pachatelé zaútočili na kunmingské nádraží vybaveni noži, a poté co byli někteří z nich zastřeleni, se místní policie pustila do rozsáhlé akce namířené na ujgurské, tedy převážně muslimské obyvatelstvo dané provincie, a to i přesto, že identita pachatelů nebyla zcela potvrzena. Je třeba zmínit, že spousta komentátorů začíná chápat ujgurský terorizmus (pakliže se identita potvrdí) ve zcela nových mezích – již neprobíhají nepokoje pouze v Xinjiangu, ale přesouvají se i do dalších provincií a útoky mají skutečně podobu teroru. Nejedná se nyní již jen o problém vládnutí, či několika provincií, ale o problém celé ČLR včetně jejích obyvatel. Útočníci překonali bezpečnostní kontroly, své oběti si vybírali náhodně, a přes jistou smrt, která okamžitě postihla téměř polovinu z nich, se k tomuto činu odhodlali – to znamená, že nyní skutečně můžeme bavit o teroru, který postihuje celou Čínu, a na který bude muset Peking odpovědět. Zda budou stačit další tvrdé politiky vůči této menšině, ukáže jen budoucnost.

Čína sílí v Jihočínském moři

Nadále pokračují i tenze mezi Pekingem a Manilou – minulý týden došlo čínskými plavidly ke znemožnění zásobování filipínské posádky na ukotvené lodi při jedné z mělčin Jihočínského moře. Zatímco ani loď samotná nebyla na mělčinu zanesena zcela v souladu s regulemi, kdy Filipíny využili situace v roce 1999 spojené s bombardováním čínské ambasády v Bělehradu, do minulého týdne probíhalo zásobování posádky bez přestání. Tomu ovšem v minulém týdnu zabránila čínská plavidla a filipínská strana musela zvolit leteckou cestu. Obě strany si tyto části Jihočínského moře nárokují a jakákoliv kontrola i dílčích území hraje důležitou roli. I když Manilu dlouhodobě podporuje Washington, zdá se, že Čína hraje v Jihočínském moři stále více rozhodující roli.

Vývoj na domácí scéně

Server Reuters oznámil, že množství čínských obyvatel přesouvá své peníze mimo hranice Číny (konkrétněji pak zejm. do Macaa a Hongkongu) – je to možná reakce na zpomalování tempa růstu čínské ekonomiky? Bloomberg totiž upozorňuje, že veškeré ekonomické sektory od průmyslu až po investice se drží za očekáváním a vláda by mohla mít problémy s dodržením plánu růstu stanoveného na 7,5%. Na průmysl budou mít jistě také dopad restrikce uvalené v rámci „války proti znečištění“. Tu v souvislosti s katastrofickým stavem ovzduší vyhlásil premiér Li Keqiang. V rámci ní má dojít zejména k omezení používání vysoce znečišťujících dopravních prostředků a zavírání uhelných pecí. Že je kvalita životního prostředí skutečnou hrozbou i pro vládnutí dokazují objevující se protesty proti přesunu vysoce znečišťujících elektráren do méně, avšak ne zcela neobydlených oblastí. I tak si Xi Jinpingovo nové vedení poměrně silně drží svou pozici – protikorupční kampaně dosahují takové intenzity, že se o novém čínském prezidentovi hovoří jako o nejmocnějším vůdci ČLR v posledních dekádách a kdo z novinářů vlastně může nejvyšším vůdcům klást otázky, je také otázkou souhlasu s danými pravidly.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Opakované odpaly raket Severní Koreou

Severní Korea navázala na odpaly raket krátkého doletu z druhé poloviny února a na začátku března do Japonského moře vystřelila dalších 25 raket. Rakety podle informací jihokorejské armády letěly zhruba 70 kilometrů, než se zřítily do mezinárodních vod. Střely byly vypáleny z mobilních systémů z pobřežní oblasti poblíž Wonsanu. Podle jihokorejské armády byl použit mobilní raketový komplex FROG (kódové označení NATO) sovětské provenience.

Rodina systémů FROG je poměrně široká (lišící se podle čísla, například FROG 3FROG 7) ale nejspíše šlo o typ 9K52 Luna-M (FROG 7), jehož původ se datuje do šedesátých let a počet kusů v arsenálu KLDR se odhadoval kolem 20-30. Pokud šlo opravdu o systém FROG 7, vystřeleným nosičem byl pravděpodobně 9M21 (který má dolet 70 km). V případě že šlo o tento typ střel, je velká šance, že byly vypáleny z důvodu blížícího se konce životnosti, ale nepochybně mělo jít i ukázku síly a reakci na právě probíhající americko-jihokorejské vojenské cvičení Foal Eagle.

O den později Soul potvrdil, že dle satelitních snímků se v oblasti nachází zhruba 10 mobilních raketových systémů a není vyloučeno, že dojde k dalším odpalům.

Zatímco Jižní Korea celou událost bere jako provokaci, odpaly střel znamenají riziko i pro prolétávající letadla, která mohou být zasažena. KLDR navíc nikterak nevarovala, před chystaným odpalem a nevyhlásila „no-fly“ zónu. Při únorových odpalech střel krátkého doletu byla trajektorie jedné z raket nebezpečně blízko trasy čínského dopravního letadla s 220 pasažéry na palubě, s čímž Čína vyjádřila „hluboké znepokojení“.

JAPONSKO

Uzmierenie so Soulom na dobrej ceste ?

Vzťahy medzi Japonskom a Južnou Kóreou dosahujú v posledných dvoch rokoch najhoršiu úroveň od naviazania diplomatických vzťahov. Príčinou je najmä kontroverzný prístup súčasnej vlády Shinza Abeho k otázkam pohnutej spoločnej histórie ale aj teritoriálny spor o ostrov Dokdo/Takeshima. Dva štáty sa dokonca kuriózne sporia o správny názov Japonského mora, ktoré Soul označuje ako Východné more a tento názov sa snaží presadiť i do medzinárodného používania. Posledným bojiskom tejto „názvovej vojny“ sa stala americká Virgínia, kde vo februári na nátlak početnej kórejskej komunity uzákonili používanie kórejského názvu pre more zároveň so štandardným označením.

Japonský premiér dlhodobo apeluje na summit s kórejskou prezidentkou Park Geun-hye, no dvaja lídri sa ešte mimo multilaterálnych fór od nástupu do funkcie nestretli. Park sa vyjadrila, že v prípade ak Tokio nezmení svoj prístup k historickým otázkam, nie je na stretnutie s jej japonským náprotivkom dôvod. Ďalšie obavy na kórejskej strane vyvolali debaty v Japonsku o možnom prehodnotení oficiálnych ospravedlnení za japonské prehrešky počas druhej svetovej vojny. Tie boli vyslovené v 90-tych rokoch vtedajšími premiérmi Konom a Murayamom. Abe sa však 13. marca vyjadril, že vláda sa týchto ospravedlnení bude naďalej pridŕžať. V citlivej otázke žien nútených k prostitúcii pre japonskú imperiálnu armádu Abe vyslovil, že je „hlboko zronený“ ich údelom. Zdôraznil tiež že „historické otázky by nemali byť politizované“. Soul uvítal Abeho vyhlásenie a na základe oficiálnych vyjadrení je možné badať, že je za určitých podmienok otvorený i summitu lídrov.

south korea japan
Ilustračný obrázok (Zdroj: Wikimedia)

Za japonsko-kórejským zblížením stojí z veľkej časti americký lobing. Washington sa snaží v severovýchodnej Ázii vytvoriť silný bezpečnostný trojuholník, no pokračujúce spory medzi dvoma americkými spojencami hatia tento zámer. Soul navyše nevníma čínsku hrozbu tak urgentne ako Japonsko alebo USA. V tomto smere slúžilo ako určité prebudenie pre Soul čínske vyhlásenie identifikačnej zóny protilietadlovej obrany v novembri, ktorá zasahovala i nad ním nárokované územie.

Tokio sa podľa zdrojov snaží usporiadať trilaterálny summit s Park a Obamom na pozadí nadchádzajúceho Summitu o jadrovej bezpečnosti v Holandsku. Zatiaľ nie je jasné, či sa skutočne zrealizuje. Naskytá sa i otázka, či Tokio využije túto príležitosť a vyhne sa ďalšiemu otváraniu konzervatívnych tém. Vzhľadom na doterajšie skúsenosti s Abeho vládou nie sme príliš optimistickí.

Tokio a Washington začali revíziu Smerníc pre obrannú spoluprácu

Zástupcovia Japonska  a USA sa v sledovanom období stretli na Havaji aby rokovali o revízii Smerníc pre obrannú spoluprácu. Tie definujú rozdelenie úloh a podobu spolupráce v dobe mieru i v prípade vojenského napadnutia a boli naposledy revidované v roku 1997. Hlavným hýbateľom vtedajšej aktualizácie bola snaha adekvátne prispôsobiť alianciu na hrozbu zo Severnej Kórey. Za súčasnou iniciatívou stoja najmä obavy z Číny.

Cieľom Tokia je dosiahnuť, aby boli nové Smernice čo najšpecifickejšie čo sa týka možných vojenských scenárov. Tým je najmä potenciálna čínska invázia na ostrovy Senkaku/Diaoyu. Tokio tiež agituje za intenzívnu debatu o správnej odpovedi na incidenty spadajúce do tzv. „šedej zóny“. Medzi tie by mohli patriť obsadenie ostrovov špeciálnymi jednotkami prezlečenými za rybárov alebo podobné netradične scenáre. Washington naopak nechce príliš konkretizovať jednotlivé scenáre v ktorých by došlo k uplatneniu aliančných záväzkov, keďže  sa snaží vyhnúť provokovaniu Pekingu. Aliančná spolupráca by mala byť rozšírená i o kybernetiku a vesmírne aktivity, akými je monitorovanie vojenských aktivít Pekingu a Pchjongjangu.

Washington taktiež plánuje posilniť svoju námornú prítomnosť v Japonsku, čo bolo potvrdené i v novom vydaní Quadrennial Defense Review. Dve strany 4. marca oznámili zahájenie spoločného vývoja nového typu Littoral Combat Ship (LCS), určených na operovanie v plytkých vodách. Má ísť o ľahšiu a rýchlejšiu variantu trimaránov LCS, ktoré sa majú stať novou chrbticou amerického námorníctva. Prvé z týchto plavidiel USS Freedom už kotví v Singapure. V mestskom štáte majú byť do roku 2016 rozmiestnené najmenej štyri LCS.

MALAJSIE

Záhada letu MH370

Jedna z největších leteckých záhad v nedávné paměti začala 8. března, když Boeing 777 malajských aerolinek s označením MH370, letící z Kuala Lumpuru do Pekingu, zmizel z radarů. Od té doby po něm neúspěšně pátrají lodě a letadla desítek zemí. Na palubě bylo v době zmizení 12 členů posádky a 227 pasažérů (většina z nich čínské národnosti).

Pátrání začalo nejprve v oblasti Jihočínského moře, kde byl naposledy zaznamenán signál letadla, ale kromě nesouvisející ropné skvrny a trosek nebylo po letu MH370 ani stopy. Později byla oblast pátrání rozšířena o Malacký průliv a Andamanské moře, ale bez úspěchu.

Poslední výsledky vyšetřování zatím ukazují, že letadlo po ztrátě signálu letělo dalších několik hodin, ale kterým směrem není příliš jasné. Jak se něco takého mohlo stát? Zatím nepravděpodobnější teorií je únos letadla, jelikož transpondér, který vysílal informace o poloze letadla, musel být vyřazen osobně někým v kokpitu letadla. Nové údaje také naznačují, že letadlo dokonce velkou část svého následného letu letělo v extrémně nízké letové hladině (až 1500 m), aby se vyhnulo detekci civilními radary. Nízký let by výrazně zvýšil spotřebu paliva, což by také omezilo dosah letadla.

Boeing_777-200ER_Malaysia_AL_(MAS)_9M-MRO_-_MSN_28420_404_(9272090094)
Nezvěstné letadlo malajských aeorolinek (Zdroj: Wikimedia)

Kdo za únosem stojí, není jasné, ale většina pozornosti je zatím směřována na pilota a kopilota, jelikož pilotování Boeingu 777 takovým způsobem by vyžadovalo extenzivní trénink a zkušenosti.

Celá situace okolo zmizení letu MH370 má ale i politické a bezpečnostní implikace. Čína, která se do pátrání zapojila, překvapila nasazením velkého množství prostředků, což vyvolalo nervozitu u okolních států, se kterými má Čína teritoriální spory v Jihočínském moři.

Krize také odhalila slabost malajského vedení, které si při začátcích vyšetřování protiřečilo, potvrzovalo a vzápětí zase vyvracelo domněnky a celkově se zdá, že v krizovém managementu selhalo. Není náhodou, že se vyšetřování začalo hýbat až po zapojení Číny a Spojených států.

Zatím to vypadá, že pouze Iránci vědí, co se s letadlem stalo.

BONUS

Spievajúca prvá dáma

Pri príležitosti nadchádzajúceho stretnutia manželky Xi Jinpinga Peng Liyuan s Michelle Obama počas návštevy druhej menovanej v Číne, sme si pre Vás pripravili ako bonus výber z repertoára čínskej prvej dámy. Tá je v Číne známou armádnou speváčkou a pred politickým vzostupom svojho manžela bola tou slávnejšou z manželskej dvojice. Peng dokonca spievala vojakom, ktorí v Pekingu v roku 1989 zasahovali proti demonštrantom na Tiananmen. Prvou pesničkou je patriotický šláger 我的祖国 (Moja domovina). Druhou je neprekvapujúco rovnako patriotická 旗帜颂 (Óda na vlajku). Do tretice treba pridať 天路(Cesta do neba).

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *