Filipínska loď BRP Sierra Madre uviaznutá na plytčine Second Thomas Shoal (Zdroj: Facebook)

Novinky z východní Asie: květen 2013 (část II)

Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za druhou polovinu května. V závěru se můžete těšit na malý bonus.

ČÍNA

Vývoj vztahů Číny s KLDR

KLDR se pro Peking stává oficiálně problémem. Přestože již byla několikrát zmíněna měnící se pozice Pekingu vůči Pchjongjangu stejně jako otázka jak silnou páku vlastně Čína na KLDR má, po nástupu mladého Kim Jong-una je jasné, že Severní Korea „čínskou cestou“ jen tak nepůjde. Naopak – představuje hrozbu všem čínským ať již domácím, regionálním, či globální zájmům.

Zatímco již pátého května byla Severní Koreou zajata čínská rybářská loď, světové veřejnosti se tato zpráva naskytla až devatenáctého dne stejného měsíce. Přesto, že byla šestnáctičlenná posádka lodi na další den propuštěna, není jisté, zda čínská strana musela splnit podmínky propuštění, kterými bylo zaplacení výkupného v hodnotě asi dvou milionů korun. Je třeba zmínit, že podobná situace se nestala poprvé. Zatímco se čínská vláda snaží o důraznější postoj vůči KLDR (viz. minulý vydání), zdá se, že také čínští netizens obrátili svoji pozornost od předchozích sporů s Japonskem na problematickou Severní Koreu. Vztah s Japonskem se na druhou stranu zdá být naopak záměrně moderovaný čínskou stranou. Nejenže oni zmínění netizens se věnují v těchto týdnech aktuálnějším problémům s KLDR, ale došlo také k jisté moderaci filmových interpretací války s Japonskem. Ve stejné době se ozvaly i oficiální hlasy, které tvrdily, že předchozí komentáře, které zpochybňovaly japonskou svrchovanost nad Okinawou, byly pouze svobodným vyjádřením některých akademiků a nemusí tak nutně reprezentovat oficiální, či armádní názor.

Citelně se měnící se vztahy projevili i při trojdenní návštěvě severokorejského vyslance v Pekingu z 22-24. května. Samotná návštěva byla údajně několik krát odložena kvůli neochotě čínské strany. Pchjongjang si tak začíná uvědomovat, že i podpora jeho jediného spojence není automatická

I když se dnes Čína snaží zastávat razantnější postoj vůči KLDR a v rámci této snahy je s to spolupracovat i s ostatními zeměmi jako je USA, existují nadále záležitosti, které je nutné vyřešit unilaterálně. Přesto, že se usuzuje, že nadcházející návštěva XiJinpinga v USA během níž se setká i Barackem Obamou bude mít na pořadu právě severokorejskou otázku, Peking byl v těchto týdnech jak Washingtonem, tak i OSN kritizován za repatriaci devíti uprchlíků z KLDR. Je však možné se domnívat, že i kdyby v tento moment snad Peking uvažoval o možném poskytnutí azylu těmto uprchlíkům (nehledě na komplikovanou pozici díky jejich dalšímu tranzitu z Laosu), tak by si tak podkopával půdu pod nohama: jaká by byla reakce dalších Severokorejců v momentě, kdy by ČLR souhlasila s jejich pobytem na svém území bez hrozby repatriace? Zhongnanhai (vládní čtvrť v Pekingu) se tak rozhodl pragmaticky a uprchlíci, údajně bez oficiální žádosti severokorejské vlády, byli deportováni zpět.

Závěrečnou otázkou tedy zbývá: jak současnou a budoucí situaci řešit? Spojené Státy nejsou s to zasednout k jednacímu stolu s KLDR, pokud ta se nehodlá vzdát jaderného programu. KLDR však podle informací, které se dostaly z diplomatických kruhů na veřejnost tento týden, o možnou abolici svého jaderného programu má jen malý zájem. I tak se ovšem severokorejská strana nechala slyšet, že je ochotná v možných jednáních podobným six-party talks, pokračovat.

Obchodní rozepře Číny s EU

Poslední týdny probíhá také poměrně ostrá výměna názorů mezi EU a Čínou v otázkách týkajících se podmínek vzájemného obchodu. Spor přesahující časový rozsah tohoto přehledu má své kořeny zejména v čínském exportu mobilních telefonních a komunikačních zařízení a solárních panelů do EU, které jsou podle Evropské Komise podporovány čínskou stranou, a jsou tak v rozporu s obchodním režimem – ceny za solární panely by podle analýz měly být až o 88% vyšší. Komise tak sáhla k anti-dumpingovým opatřením a na import solárních panelů uvalí 12% daň, která v případě neurovnání sporů má dosáhnout v srpnu tohoto roku až 47%. Zda v tento moment brala Komise možné čínské výstrahy ohledně odvetných opatření vážně, zůstává otázkou. Jak článek naznačuje, je třeba brát v potaz rozdílné názory uvnitř sedmadvacítky. Zatímco se ještě v posledním týdnu měsíce května zdálo, že vzájemné rozhovory – podporované zejm. Německem a Čínou – tyto spory vyřeší, tak ještě v průběhu stejného týdne se rozpadla šance na konsenzus mezi samotnými členy EU, když právě Německo, či Británie projevily obavy z možných implikací pro vzájemný obchod. Otázkou však zůstává, kde se nachází souznění Unie jako celku a zájmů jejích jednotlivých členů. Snaha Číny na vyřešení této otázky dal najevo i premiér Li, který se nechal slyšet, že rozhodnutí týkajících se „těchto čínských vitálních obchodních zájmů“ mohou ohrozit i širší politické vazby těchto dvou partnerů. V posledních dnech se pak Peking rozhodl opatření EU opětovat a začal přezkoumávat import evropských vín do Číny, zejména těch pocházejících z Itálie a Francie, tedy zemí, které uvalení cla podporovaly.

Vztah s USA: na hranici vojenské spolupráce a diplomatických problémů

Protože tento týden byl ve znamení výročí masakru na Náměstí Nebeského klidu, projevily se ve vzájemných vztazích i typické diplomatické ohlasy. Americká strana se opět ozvala s žádostí o publikování informací ohledně této události, nicméně čínská strana tento apel s tradičním odkazem na vnitřní záležitosti odmítla.

V probíhajícím víkendu má také dojít k setkání dvou z nejmocnějších mužů na této planetě. Svoji pouť po střední a severní Americe zakončí čínský prezident schůzkou s Barackem Obamou. Zatímco je možné nalézt množství odhadů ohledně možných témat diskuze, za velice pravděpodobnou se zdá pětice navržená The Brookings institution: Internetová bezpečnost, Severní Korea, čínské zahraniční investice, nová čínská vláda a bezpečnostní otázky týkající se Východočínského a Jihočínského moře. Výsledky ovšem přinese až další přehled. V dnešních dnech se z dosavadní cesty prezidenta XiJinpinga dá vyčíst snaha o umocnění spolupráce v oblastech obchodu, investic – působení čínských firem, či energetiky se zeměmi tohoto regionu. Xi navštívil Kostariku, jíž Čína poskytla půjčku v hodnotě 400 milionů dolarů, dále Trinidad a Tobago a Mexiko.

Velká debata ohledně přístupu k Číně probíhá i na poli bezpečnosti: jedna část amerického nejvyššího vedení upozorňuje na fakt, že je Čína kvůli průmyslovým špionážím, kyberútokům, či například snahou o dominanci ve východní Asii hrozbou, kterou je třeba tlumit – k tomuto může sloužit i současné zacílení americké zahraniční politiky směrem do pacifického regionu. Druhá strana však upozorňuje na fakt, že přes všechny tyto negativa už americká armáda, především námořnictvo, s Pekingem spolupracuje, a ono přeformulování zahraniční politiky spolu s touto kooperací má vést nejen ospravedlnění další americké přítomnosti, ale spolu s rozšířenou komunikací jsou nastaveny spíše na konvergenční kurz. Argumentováno je například přizváním Číny k vojenskému námořnímu cvičení RimofthePacific, které se odehraje příští rok, či vzájemné rozhovory ohledně postupu vůči pirátům. I zde však druhá polovina americké administrativy oponuje čínskou snahou spíše získávat informace.

Proponentem onoho konvergenčního kurzu byl i(teď už bývalý) americký poradce pro otázky národní bezpečnosti Tom Donilon – ten se nechal v rozhovoru s jedním z čínských armádních představitelů slyšet, že by obě velmoci měly v otázkách bezpečnosti spolupracovat. Snahu o užší spolupráci ve vojenských otázkách soustředil zejména na „neutrální“ témata jako jsou peacekeepingové, či protipirátské mise, nebo pomoci při přírodních katastrofách.

Čína – Indie – Pákistán

Také čínský premiér v tomto období navštívil vybrané země – Indii a Pákistán. Zatímco Indie přijala nabídku čínského ministerského předsedy ohledně „transhimalájského podání rukou“ spíše vlažně, Peking soustředí stejnou důležitost také na vztahy s Pákistánem. Zdá se, že ekonomickou a energetickou spoluprací si sama zajišťuje nejen tok energetických surovin z blízkého východu, ale 22. května přešel přístav Gwadar blízko Hormuzského průlivu pod přímou operační kontrolu čínské strany. Jedná se o hlubokomořský přístav disponující ropnou rafinerií, který bude přímo napojen na infrastrukturní linky do Číny. Mimo to ovšem bude do budoucna také stvrzena čínskástrategická přítomnost v indickém oceánu.

Přístav Gwadar (Zdroj: Wikimedia).

Takové vyhlídky ovšem značně znepokojují Indii – ačkoliv seběhem své návštěvy snažil premiér Li přinést dílčí porozumění ohledně společných hranic, či prohloubit, ve světle americko-indických vztahů, alespoň spolupráci na ekonomické rovině (indický Essar Oil obdrží z Číny půjčku v hodnotě 1 mld. dolarů), s možnou orientací Indii nejen na USA, ale také Japonsko (viz níže) jsou takovéto snahy torpédovány. Čínská strategie však nevypouští žádnou možnost a v námi rozebíraném období zahájila také rozhovory s představiteli Srí Lanky, kde se, jak se zdá, snaží budovat svoji pozici.Během rozhovorů bylo dohodnuto prohloubení kooperace ve všech možných směrech. Ve vztahu s Indií však tímto došlo k vytvoření spíše další třecí plochy.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Další severokorejské provokace?

Severní Korea vystřelila tři dny po sobě (18-20.5) rakety krátkého dosahu z východního pobřeží. Všechny byly zamířeny do moře, kam také dopadly.Analytici jihokorejského ministerstva obrany si nejsou jisti, o jaký typ projektilů šlo, zda o raketu vystřelenou velkorážním dělostřeleckým systémem, či střely typu Scud.  Spekuluje se dokonce o možnosti, že šlo o test nějaké nové zbraně.Další možností je, že šlo o reakci severokorejského režimu na společné cvičení amerického a jihokorejského námořnictva, kterého se zúčastnila letadlová loď Nimitz. Pchjongjang sám označil vystřelení raket za běžné vojenské cvičení.

Severní Korea vyzvala Jižní Koreu ke společnému jednání

Z Pchjongjangu ve čtvrtek 6.6. zazněla výzva k zahájení společných rozhovorů na vládní úrovni, které by se měly týkat normalizace vztahů mezi Jižní a Severní Koreou, jež jsou od března tohoto roku poměrně vyhrocené.Jednat by se mělo o obnovení aktivity ve společné průmyslové zóně Kaesong, která je již skoro dva měsíce uzavřena, a také o umožnění přístupu k posvátné hoře Kumpang, která se nachází na severokorejském území.

Jižní Korea výzvu ke společným rozhovorům přijala o den později, přičemž trvala na tom, aby rozhovory proběhly v Panmunjomu, kde bylo 6.6. znovuobnoveno přímé spojení mezi zeměmi.Setkání vládních představitelů obou zemí by mělo proběhnout v neděli 9.6.Za touto severokorejskou iniciativou zřejmě stojí Čína, která na Pchjongjanguž dlouho tlačí, aby nevyvolával další incidenty. Příslovečnou poslední kapkou pro Čínu byl zřejmě únos čínské rybářské lodi severokorejskou pobřežní stráží oznámený 19.5 (viz výše).

Nový velitel amerických sil v Jižní Koreji

Americký ministr obrany Chuck Hagel 17.5. oznámil, že prezident Obama má v plánu nominovat generál poručíka Curtise M. Scaparrottiho, jako nového velitele amerických sil v Jižní Koreji.  V případě, že nominaci schválí Senát, nahradí Scaparrotti armádního generála Thurmana, který v pozici velitele amerických sil v Jižní Koreji působil od července 2011, a který se chystá do důchodu.Scaparroti má za sebou působení v Iráku i v Afgánistánu, kde sloužil, jako velitel jednotek ISAF v Kábulu, nebo jako velitel 82. výsadkové divize.

JAPONSKO

Tokio volí unilaterálny postup voči Pchjongjangu

Špeciálny vyslanec japonského premiéra ShinzaAbeho 14. mája nečakane zavítal do Pchjongjangu na trojdňovú návštevu. Táto cesta prišla po nedávnom vystupňovaní napätia v oblasti po severokórejskom jadrovom teste a provokatívnej rétorike režimu. Za týmto krokom stojí snaha Tokia vyriešiť otázku únosov japonských občanov severokórejskými agentmi, ktoré siahajú až do 80-tych rokov. Pchjongjang už v roku 2002 priznal že stál za únosmi a dovolil piatim z unesených Japoncov návrat do Japonska. Nová vládna garnitúra vedená premiérom Abem považuje dosiahnutie návratu zostávajúcich unesených Japoncov za jednu z jej zahraničnopolitických priorít. Abe sa vyjadril, že je v súvislosti s touto otázkou ochotný pristúpiť aj na summitové stretnutie so severokórejským lídrom KimJong-unom. Ďalší vývoj pravdepodobne prinesie obnovenie bilaterálnych jednaní v otázke únosov (tie boli dočasne obnovené už minulý rok) i keď nie je jasné či skutočne i na najvyššej politickej úrovni.

Unilaterálny prístup Tokia sa však postaral o prekvapenie a rozruch v Soule a Washingtone. Zatiaľ čo americkí diplomati len zopakovali nutnosť koordinovanej politiky voči Pchjongjangu, odozvy zo Soulu boli značne ostrejšie. Južná Kórea japonský postup označila za „neprospešný“ a podkopávajúci trilaterálnu spoluprácu.

Japonsko a India: Nová aliancia proti Číne?

Čínska asertivita pri vynucovaní svojich teritoriálnych nárokov prináša nechcené ovocie. Tým je posilňujúce sa partnerstvo Japonska a Indie, evidentné po trojdňovej návšteve indického premiéra v Japonsku z konca mája. Dvaja premiéri uzavreli niekoľko dôležitých dohôd a dohodli sa na posilnení spolupráce medzi námorníctvami dvoch krajín.Špeciálnu pozornosť si zasluhujú ďalšie dva body jednaní. Prvým je vývoz japonských nukleárnych technológii na mierové účely do Indie. Druhým je predaj japonských obojživelných lietadiel US-2, ktoré majú byť využité pri záchranných a pátracích operáciách na mori. Postup v týchto otázkach bude predmetom ďalších jednaní.

Významným je však najmä signál ktorý týmto vysielajú Číne. India nedávno čelila infiltrácii čínskych jednotiek za líniu kontroly v spornom území Ladak. V Japonsku, ktoré naráža na Čínu pri sporných ostrovoch Senkaku/Diaoyu, tak Dillí, slovami indického premiéra ManmohanaSingha, vidí „prirodzeného a nenahraditeľného partnera“. Abe sa vyjadril, že „Japonsko z východu a India zo západu“ musia pracovať na vytvorení mierového rádu v Ázii. Takáto rétorika nápadne evokuje určitú formu politiky zadržovania, ktorá je nočnou morou Číny. Čínske média reagovali obvinením Japonska z úmyslu obkľúčiť Čínu no varovali Tokio s tým, že takéto snahy narazia na neúspech. Oficiálna reakcia čínskej vlády bola omnoho rezervovanejšia. Peking však pozorne sleduje aktivityjaponskej diplomacie vnímané ako snaha oslabiť čínsky vplyv v okolitých krajinách. Medzi ne patrí i  návšteva Abeho v Mjanmarsku z konca mája, kde prisľúbil „všetku možnú pomoc“ pri podpore mjanmarskej ekonomiky, ktorá má silné väzby práve na Čínu.

Právo na preemptívny útok súčasťou návrhu kľúčového dokumentu o obrane

Odbor národnej obrany pracujúci v rámci vládnej strany LDP zverejnil 30. mája svoje návrhy na revíziu Smerníc pre národný obranný program, kľúčového dokumentu o obrane, ktorý má byť revidovaný do konca roka. Medzi týmito návrhmi je aj vytvorenie kapacít na preemptívny útok. Takýto krok by znamenal významný odklon od doterajšej obrannej politiky, postavenej len na práve sebaobrany a je nutné ho vnímať ako súčasť novej línie v japonskej bezpečnostnej politike, podporovanej súčasnou vládou ShinzaAbeho. K podniknutiu preemptívneho útoku by totiž muselo Japonsko využiť ofenzívne prostriedky, rozšírujúctak rolu japonských ozbrojených síl. Táto iniciatíva je v prvom rade odpoveďou na rastúcu hrozbu ktorú predstavuje severokórejský balistický program. Potenciálnou hrozbou však môžu byť i čínske balistické rakety, ktoré by mohli byť použité pri útoku na americké základne v Japonsku v prípade vojenského konfliktu.Japonsko by sa k preemptívnemu útoku odhodlalo len ako poslednej možnosti, napríklad v prípade, že by existovali dôkazy o tom, že nepriateľské rakety sú namierené na Japonsko a pripravené na odpal.

V návrhoch sa ďalej hovorí o posilnení obojživelných kapacít japonskej pozemnej armády. Objavili sa dohady o tom, že bude vytvorená obdoba americkej námornej pechoty, no pravdepodobnejšie je vybavenie vybraných regimentov so zdokonalenými obojživelnými kapacitami. Návrhy ďalej volajú po posilnení vesmírnychsystémov včasného varovania a prikladajú veľký význam ikyberbezpečnosti; v tomto smere Japonsko urobilo v poslednej dobe viacero dôležitých krokov – bolo vytvorené nové centrum pre kyberbezpečnosť a začali i prvé rozhovory v oblasti kyberbezpečnosti medzi Tokiom a Washingtonom.

FILIPÍNY

Posledná línia obrany v Spratlyho ostrovoch pod tlakom Číny

Plytčina známa ako Second Thomas Shoal sa stala najnovším dejiskom teritoriálneho sporu Číny s Filipínami. Čína od roku 1995 okupuje Mischief Reef, ktorý sa nachádza asi 65 kilometrov od Second Thomas Shoal. Od minulého roka čínske lode okupujú i Scarborough Shoal. V roku 1999 bola súmyslom zabrániť ďalšiemu čínskemu postupu pri obsadzovaní ostrovov na plytčinu úmyselne navedená filipínska loď, ktorá následne na útese uviazla. Na tejto lodi je umiestnená malá posádka filipínskych vojakov. Deviateho mája tohto roku došlo k vplávaniu troch čínskymi lodí eskortujúcich flotilu rybárskych lodí pri túto plytčinu. Medzi týmito plavidlami bola i fregata čínskeho námorníctva – značne netradičný krok, keďže Čína na podporu svojich nárokov väčšinou využíva menej nápadné civilné lode. Manila protestovala proti tomu, čo vidí ako narušenie svojej suverenity nad  Second Thomas Shoal, ktorý sa nachádza len 105 námorných míľ od filipínskeho ostrova Palawan. Filipíny sa tiež obávali, že čínske lode sa pokúsia o blokádu plytčiny, čím zabránia zásobovaniu malej posádky na filipínskej lodi. Ku koncu mája ostali pri plytčine už len dve lode čínskej pobrežnej stráže, keďže rybárske lode a fregata odplávali.

Filipínsky prezident BeningoAquino 21. mája oznámil nový program výdavkov na obranu. Aquino vo svojej reči, evidentne namierenej na Čínu, zdôraznil že Filipíny majú schopnosť vzdorovať šikane na svojom suverénnom území. Tomu má napomôcť nový balíček výdavkov na obranu, činiaci 1.8 miliardy dolárov, ktorý bude zameraný najmä na modernizáciu filipínskeho námorníctva, ktoré je jedno z najslabších v regióne. Vítaným partnerom pre Manilu je Tokio- to oznámilo, že urýchli plán na vývoz lodí pre filipínsku pobrežnú stráž v rámci oficiálnej rozvojovej pomoci. Manila sa kvôli sporu o Spratlyho ostrovy ešte v januári rozhodla obrátiť na medzinárodný tribunál, ktorý by mal potvrdiť filipínsky nárok. Ak by aj tribunál rozhodol v prospech Manily, Peking by mohol toto rozhodnutie jednoducho ignorovať.

Najnovšie tenzie nasledujú po spore medzi Filipínami a Taiwanom po úmrtí taiwanského rybára zastreleného filipínskou pobrežnou strážou. Čína stála pevne za Taiwanom pri tomto spore a najnovší tlak na Filipíny môže byť videný ako snaha podporiť Taiwan. Z dôvodu, že Second Thomas Shoal sa nachádza  o vyše 1000 kilometrov južnejšie ako miesto kde došlo k streľbe na taiwanskú loď, je však pravdepodobnejšie, že tieto udalosti spolu priamo nesúvisia.

Filipínska loď BRP Sierra Madre uviaznutá na plytčine Second Thomas Shoal (Zdroj: Facebook)

Strety vládnych jednotiek s militantmi napojenými na Al Káidu

V provincii Sulu na juhu krajiny došlo 25. mája ku stretu filipínskej námornej pechoty podporovanej útočnými helikoptérami a militantmi zo skupiny Abu Sayyaf, ktorý si vyžiadal 14 obetí. Tento stret bol súčasťou novej ofenzívy vládnych jednotiek, ktorej cieľom je oslobodiť unesených zahraničných a filipínskych rukojemníkov. Abu Sayyaf je jednou z islamistických separatistických skupín, ktoré chcú dosiahnuť nezávislosť prevažne moslimskej provincie a vytvorenie islamistického štátu.

MJANMARSKO

Historická návšteva prezidenta Thein Seina vo Washingtone

Prezident Thein Sein navštívil 20. mája Washington ako prvý prezident Mjanmarska za 50 rokov. Česť stretnutia sa s americkým prezidentom je určitá forma „odmeny“ za demokratické reformy implementované v krajine, donedávna ovládanej tvrdou vojenskou juntou. Americký prezident Barrack Obama, ktorá navštívil Mjanmarsko už na konci minulého roka,ocenil snahu nového vedenia viesť krajinu novým smerom a uistil Seina o plnej americkej podpore. Obama však vyjadril i znepokojenie nad antimoslimskými nepokojmi a rastúcimi etnickými tenziami v krajine. Mjanmarská vláda býva kritizovaná za tolerovanie či dokonca podporu násilia voči moslimskej menšiny Rohingya. Najnovšie došlo k obnoveniu obmedzení, ktoré zakazujú príslušníkom tejto menšiny mať viac ako 2 deti. Tento krok bol odsúdený i opozičnou líderkouAung San SuuKyi, ktorá býva často kritizovaná za to, že sa nedostatočne zastáva utlačovanej moslimskej menšiny.

Mjanmarsko získava rastúci geopolitický význam a stáva sa predmetom súperenia o vplyv medzi Spojenými štátmi a Čínou, ktorá bola donedávna zďaleka najväčším spojencom mjanmarského režimu, no jej vplyv zásadne klesá. Pre Čínu je Mjanmarsko bránou k Indickému oceánu a jeho význam rastie i vďaka novootvorenému plynovodu ktorý vedie z Mjanmarska do Kunmingu a umožňuje Číne vyhnúť sa transportu cez Malacký prieliv.Washington zase 23. mája uzavrel s Mjanmarskom novú obchodnú dohodu.

Vláda uzavrela dohodu o prímerí s Kačínskymi rebelmi

Mjanmarská vláda  a etnickí rebeli z Kačínskej organizácie za nezávislosť (KIO) dosiahli 30. májapo roku a pol jednaní dohodu o uzavretí prímeria. Občianska vojna vedené rôznymi etnickými skupinami trvá v Mjanmarsku už od roku 1948 a je to jeden z najdlhšie trvajúcich konfliktov na svete. V roku 2011 bolo prerušené 17-ročné prímerie medzi KIO a vládou a sporadické boje si odvtedy vyžiadali stovky životov. Súčasťou 7-bodovej dohody je prísľub rokovaní o politickom statuse Kačínskeho štátu, pre ktorýchcú rebeli dosiahnuť väčšiu autonómiu.KIO bolo doteraz poslednou z veľkých rebelských organizácii, s ktorými ešte vláda neuzavrela prímerie.

VIETNAM

Ďalší námorný incident medzi Vietnamom a Čínou

Vietnamské ministerstvo zahraničných vecí podalo oficiálny protest na čínsku ambasádu voči „útoku“ čínskej lode pobrežnej stráže na vietnamskú rybársku loď. Incident pri ktorom podľa Hanoja čínske plavidlo úmyselne narazilo do vietnamskej lode, sa odohral pri spornýchParacelových ostrovoch.Čína odmietla vietnamské obvinenia a hovorca ministerstva zahraničných vecí sa vyjadril, že relevantné čínske autority vykonávali len svoju rutinnú prácu v čínskych vodách. Čína 16. mája vyhlásila unilaterálny zákaz výlovu v Juhočínskom mori, ktorý pravidelne vyhlasuje od roku 1999. Vietnam tvrdí že tento zákaz porušuje jeho suverenitu a bude ho ignorovať. Vietnamská vláda podporuje vietnamských rybárov aby presadzovali svojou prítomnosťou suverenitu nad Paracelovými ostrovmi, ktoré boli predmetom dvoch krátkych vojenských stretov medzi Čínou a Vietnamom v rokoch 1974 a 1988 a sú odvtedy pod čínskou správou.

Na obe spomínané situácie v Juhočínskom mori tiež koncom mesiaca reagoval vietnamský premiér. Ten najmä s ohľadom na „rastúcu čínsku asertivitu“ apeloval na krajiny regiónu juhovýchodnej Ázie, aby v otázke Juhočínskeho mora prišli k spoločnému postupu.

AUSTRÁLIA

Rozsiahle kyberútoky vysledované do Číny

Správa austrálskej tlačovej agentúry ABC informovala 27. mája o masívnom kyberútoku na hlavnú austrálsku špionážnu agentúru ASIO, ministerstvo zahraničia, ministerstvo obrany a niekoľko zbrojárskych firiem. Hackeri, ktorí boli vysledovaní do Číny, ukradli tiež stavebné plány nového ústredia ASIO, ktoré obsahovali i plány počítačových a komunikačných sietí. Tieto informácie môžu byť využité pri ďalších útokoch a sú obrovskou bezpečnostnou hrozbou. Kyberútoky pochádzajúce z Číny v poslednej dobe rastú na intenzite, no čínska vláda naďalej odmieta akúkoľvek spojitosť s týmito aktivitami. Austrálska vláda situáciu tiež značne bagatelizovala. Minister zahraničných vecí Bob Carr sa vyjadril, že Austrália má úžitok z kvalitnej spolupráce s Čínou a odmietol sa vyjadriť k pravdivosti obvinení. Premiérka JuliaGilard označila správu o kyberútokoch za „nepresnú“. Canberra sa tak pravdepodobne snaží zabrániť provokácii Pekingu a ohrozeniu bilaterálnych vzťahov, ktoré boli povýšené na strategické partnerstvo po návšteve Gilard v Číne v apríli tohto roku.

Zatiaľ čo obvinenia z internetových útokov mierených z Číny alebo na Čínu pokračujú, Čína i v reakcii na tieto obvinenia,vôbec prvýkrát podnikla „digitálné vojenské cvičenie“. Peking argumentuje rastúcim významom kyberbezpečnosti pre národnú bezpečnost.

BONUS

Notoricky nacionalistické čínske periodikum Global Times ponúka vo svojej sekcii venovanej vojenstvu chytľavú flash hru „Obrana ostrovov Diaoyu“. Hráč sa v nej chopí lode čínskeho námorníctva, ktorá obraňuje „nespochybniteľné právo“ Číny na sporné ostrovy (v Japonsku známe ako Senkaku) proti útočiacim japonským lietadlám, lodiam a ponorkám. Upozorňujeme: hra je vysoko návyková a relatívne obtiažna.

Autoři: Filip Šebok, Mychael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *