Novinky z východní Asie: listopad 2013 (část I)

Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za první polovinu listopadu.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Třetí plenární zasedání ÚV KSČ

V druhém týdnu měsíce listopadu se konalo třetí plenární zasedání ústředního výboru komunistické strany. Zatímco očekávání panovaly zejména na ekonomické rovině, toto zasedání přineslo množství částečných uvolnění i v běžném životě čínských občanů, a to i přes tlak, kterému Xi Jinping patrně musel čelit z méně proreformních kruhů. Mezi nejdůležitější změny je možné zařadit následující:

Změna v politice jednoho dítěte. Drakonická omezení porodnosti v ČLR ustanovená v 80. letech dramaticky transformovala sociální život v Číně od rodinných struktur, až po stárnoucí populaci, či nedostatek pracovní síly, resp. ekonomické implikace, které je nutné řešit. Dnes už byla v této oblasti omezení povolnější ve venkovských oblastech, či u ne-hanských etnik. Dvě děti mohly mít jinak pouze rodiny, kdy oba rodiče byli právě výsledky politiky jednoho dítěte. Po třetím plenárním sjezdu je druhé dítě povoleno i v případě, kdy jeden z rodičů má sourozence.

Další zásadní rozhodnutí padlo v otázce pracovních táborů – ty mají být zrušeny. „Převýchova skrze práci“, často kritizována opozičními hnutí, aktivisty a mezinárodními médii či NGO pro absenci nutnosti soudního odsouzení tak přijde také své úlevě.

Za další změnu lze považovat rozhodnutí učiněné již začátkem měsíce před zasedáním pléna, které povede ke zrušení používání a transplantaci orgánů ke smrti odsouzených vězňů. Trest smrti se naopak na finálním prohlášení pléna objevil. Ve spíše vágní formulaci byla naznačena snaha o snížení počtu zločinů, jež mají být tímto způsobem trestány. V rámci vyšetřování, či ve snaze o vynucené přiznání má dle vyjádření vlády také dojít k omezení násilí a mučení.

Mezi další významné střípky patří možnost „pozvednutí konstitucionalismu na novou úroveň“, či možnost reformovat systém hukou. Tento systém registru/ID doposud značně omezoval legální mobilitu a vůbec samotnou existenci čínských občanů.

V ekonomické oblasti má snad dojít k liberalizaci bankovního sektoru a možnosti otevření soukromých malých až středních bank. Trh má mít v ekonomice dominantní roli a státem vlastněné podniky pak mají společnosti přispět plánovaným zvýšením odevzdaných daní, či změnou jejich samotné pozice. Elizabeth Economy pak nejen ekonomickou sekci komuniké glosuje jako „nejasnou cestu vpřed“.

Čínská líderská sedmička v čele s XI Jinpingem (Zdroj: Xinhua)

Bezpečnostní otázky

Již v minulém přehledu jsme Vás informovali o chystaném společném čínsko-indickém protiteroristickém cvičení. Hand-in-hand 2013 započalo 4. listopadu v čínském Chengdu a trvalo celých deset dní. Jedná se o třetí ročník tohoto cvičení, avšak odehrává se až s pětiletým odstupem od cvičení předcházejícího. Každou ze zemí reprezentovalo na 144 příslušníků armády. I když má sloužit společná akce k posílení kooperace, přátelských vztahů a vzájemné důvěry, je třeba připomenout, že i přes oficiální pozitivně naladěné deklarace nadále přetrvává nevyřešený spor ohledně společné hranice.

Zatímco největší pozornost z hlediska bezpečnosti Peking stále věnuje svému pobřeží, studie RANDu nabádá americkou administrativu k jisté emulaci čínské A2/AD strategie ovšem přímo v oblasti východní Asie – USA by měly na řadu spojeneckých území umístit proti-plavidlové střely, které by v případě potřeby mohly zneškodnit jakoukoliv čínskou projekci námořní síly. Otázkou zůstává, zda je taková implementace možná, neboť by se nejdůležitější choke pointy dostaly ještě pod přímější kontrolu USA. V daný moment by pak nebyla ČLR pouze ohrozena jenom vojensky ale také nepřímo díky své závislosti na obchodních trasách a transportu energetických surovin. Shodou náhod ve sledovaném období se k podobnému kroku rozhodlo i Japonsko (viz níže).

Obrátíme-li pozornost na aktivity samotné Číny, je třeba zmínit rozhodnutí vybudovat „továrnu na drony“ jižně od Pekingu. Díky jejímu charakteru se jedná v ČLR o unikátní projekt – má být totiž schopná pokrýt výrobu a výzkum těchto zařízení zcela samostatně bez závislosti na dalších částech výrobního řetězu. Právě v rámci námořního jaderného deterentu pak Čína učinila také další kroky – čínská SLBM JL-2 (巨浪-2) je prý s to v blízké budoucnosti dosáhnout stavu počáteční operační schopnosti. Ty patrně v kombinaci s ponorkami třídy Jin představují první skutečnou hrozbu pro americkou pevninu z moře. Ve snaze zlepšit schopnosti při nutnosti čelit bezpečnostním otázkám pocházejícím jak ze samotné Číny, tak z oblasti mimo její hranice, Peking oznámil centralizaci oblasti bezpečnosti plánovaným založením Státní bezpečnostní komise.

Čína a terorismus

Událost na Tiananmenu, či série výbuchů při  Taiyuanu, hlavním městem provincie Shanxi, patří k množícím se aktům násilí, jež mají upozornit na některou z vybraných problematik v ČLR. Zatímco se autoři shodují, že za útoky spíše než organizovaná činnost stojí zoufalství a beznaděj, lze identifikovat řadu důvodů, proč k těmto událostem se sílící intenzitou dochází.

V rámci mezinárodních konotací je důležité zmínit stoupající diplomatický profil a angažovanost ČLR na světové scéně. M. Abrahms argumentuje, že v minulosti všeobecně zasahující USA si zasloužily největší pozornost projevů extrémismu, nicméně s rostoucí viditelností ČLR se tato pozornost obrací také k ní.

Důvodů pro zoufalství v Číně je víc, nicméně je důležité upozornit na fakt, že i přes často podobné problémy jednotlivých jedinců či skupin, ty v podstatě nejsou schopné vytvořit univerzální odpor proti většině problematik. Ne všichni vidí totiž problém v centrální vládě, a situace v odlišných provinciích se různí. Proto místo populárního hnutí nastupují individuální akty zoufalství. Jejich motivace tak povětšinou není sdílená kolektivní paměť, či náboženský fundamentalismus, ale upozornění na křivdy vůči vlastní osobě. V neposlední řadě je třeba zmínit skutečnost, které se Mao snažil zabránit: na Čínu adaptovaný komunizmus sice nepřinesl práva ani bohatství, ale přinesl egalitu. Ekonomické reformy pak naopak sice části obyvatel přinesla bohatství, ale za cenu ztráty rovnosti a za stálé absence práv. Není se proto čemu divit, že i když je vládou občanská společnost oklešťována, ta nefunguje ani sama o sobě – zájmy Číňanů se liší jak podle ekonomické stratifikace, tak podle geografického uspořádání. Viditelné wellfare a rádoby egalistické současné politiky strany se tak zdají být (poslední?) snahou o záchranu situace.

Tyto události jsou nicméně podle komentátorů s to nabírat na intenzitě a početnosti. Zejména pak v situaci, kdy vláda přechází od tvrdých autoritářských politik k lehkému uvolnění, může frustrace narůstat, jelikož takové občanské výsady jako demokratické země Peking přinést stále nehodlá. Jako akty zoufalství je komentován právě i akt Ujgurů na konci minulého měsíce – koneckonců i zpráva Reuters zmiňuje, že nebezpečím v Xinjiangu není islám, ale chudoba a společenská exkluze.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Návštěva ruského prezidenta v Soulu

Během své návštěvy Soulu ruský prezident Vladimir Putin a jihokorejská prezidentka Park Geun-hye podepsali memorandum, které má být prvním krokem k vytvoření nové „Hedvábné stezky“, která spojí Evropu a dálný východ železniční tratí z Moskvy do Pusanu. Tento ambiciózní plán má dle Putina přispět k zapojení KLDR do mezinárodní ekonomiky a skrze spolupráci obou Korejí zlepšit jejich vztahy, nehledě na potenciální pozitivní ekonomické implikace, mezi kterými by dle Putina mělo být i snížení ceny asijských výrobků.

Otázkou zůstává, zda je moudré dávat Pchjongjangu další potenciální rukojmí. Jihokorejci zažili své horké chvíli kvůli Kaesongu, ale důležitost hladkého chodu železnice Moskva-Pusan by byla mnohokrát větší v případě, že by jejím cílem bylo například, Putinem deklarované, zlevnění výrobků z Asie.

V tomto směru možná úplně od věci pochybovat o racionalitě Severní Koreje, jako aktéra mezinárodních vztahů. Uzavření Kaesongu přece jen poškodilo mnohem více KLDR, než Jižní Koreu a šlo spíše o symbolický akt, ale přes to ho SK učinila i přes poškození své důvěryhodnosti pro zahraniční investory. Ne že by šlo o první takový případ, nicméně jde o faktor, který by měl být v budoucnu brán v úvahu.

Nadruhou stranu zde už nepůjde o projekt týkající se pouze Soulu a Pchjongjangu a Severokorejci si nebudou moci dovolit unilaterálně ignorovat vitální roli Moskvy v projektu.  Rusové mohou mít navíc ve vynucování severokorejské části dohody větší úspěch, než by mohla mít Jižní Korea. Z hlediska KLDR se dá předpokládat, že se jí nápad s touto transkontinentální železnicí bude zamlouvat, už jen z důvodu další politické a ekonomické páky, kterou tak získá.

Hlavním podílníkem projektu má být Rusko s 36 %, dále Jižní Korea s 34 % a Severní Korea s 30 %, která má sice nejmenší podíl, ale i tak jde o investici v řádech miliard dolarů. Memorandum, které Putin a Park podepsali, umožňuje jihokorejským společnostem investovat v Severní Koreji i mimo speciální ekonomické zóny. O samotný projekt pak projevilo zájem několik společností (POSCO, Korail, Hyundai Merchant Marine). Rusko už udělalo prvních 54 km tratě z Khasanu, do severokorejského přístavu Rajin.

Park a Putin hovořili také o jaderných zbraních, kterými SK disponuje, přičemž oba státníci potvrdili, že KLDR nikdy neuznají jako jadernou velmoc.

Zajímavé je, že Putinova návštěva pobouřila jihokorejská média. Ruský prezident nejen že na setkání s prezidentkou Park dorazil s půlhodinovým zpožděním, ale celou svou návštěvu zkrátil na jediný den, přičemž ruská strana tyto změny na poslední chvíli příliš nezdůvodnila.

JAPONSKO

Strategická trpezlivosť: nová politika voči Číne?

Vláda premiéra Shinza Abeho v Tokiu má nový názov pre svoju „čínsku“ politiku – strategická trpezlivosť. S týmto pomenovaním prišiel blízky poradca premiéra Abeho a bývalý viceminister zahraničných vecí Shotaro Yachi. Na základe tejto politiky sa má podľa Yachiho Tokio zdržať „emocionálnych odpovedí“ na čínske provokácie a zároveň vyhnúť potenciálne provokatívnym krokom z vlastnej strany.

Vymyslieť chytľavý názov pre svoju politiku (čínske média sa už navyše voči tomuto stihli ohradiť) jej samotný obsah bohužiaľ nijak nezhodnocuje. V historických otázkach vedie Abe zatiaľ skôr politiku „pichania holým prstom do včelieho úľu“. To podkopáva celú jeho snahu o diplomatický prielom v bilaterálnych vzťahoch, i keď je tu samozrejme faktor Senkaku/Diaoyu, ktorý takisto ostáva neprekonateľnou bariérou. Najnovšie si pobúrenie Pekingu vyžiadali vyjadrenia Abeho, ktorý pred japonským parlamentom explicitne označil Čínu za hrozbu. Podľa Pekingu je takéto mávanie fantómovou hrozbou len snahou o presvedčenie japonskej verejnosti o nutnosti asertívnejšej, ba až agresívnej, militantnej politiky.

Japonsko môže odrezať čínske námorníctvo od Pacifiku, Čína japonské letectvo od Senkaku/Diaoyu

Japonsko  v sledovanom období naštartovalo masívne, 18-dňové vojenské cvičenie, ktorého sa zúčastnilo okolo 34 000 vojenských jednotiek, šesť námorných plavidiel a 360 lietadiel. Hlavou úlohou cvičenia je posilnenie schopnosti brániť vzdialené japonské ostrovy. Súčasťou vojenských cvičení bolo simulované použitie protilodných striel (Surface to Ship Missiles) Typu 88. Došlo pri tom k rozmiesteniu týchto striel na ostrovoch Okinawa a Miyako. V prípade ostrova Miyako išlo o prvé takéto rozmiestenie. Protilodné strely na týchto ostrovoch by hrali v prípadnom konflikte s Čínou obrovský význam. Čínske námorníctvo totiž často používa práve prieliv medzi ostrovmi Miyako a Okinawa na to aby sa dostalo do vôd otvoreného Pacifického oceánu a uniklo uväzneniu toho, čo je v čínskej námornej terminológii známe ako „prvá ostrovná reťaz“. Umiestenie protilodných striel na týchto strategických ostrovoch by dostalo čínske  lode do dosahu japonských zbraňových systémov.

Dusnejšie bude pravdepodobne i vo vzdušnom priestore, v tomto prípade však v neprospech japonského letectva. Podľa interného vojenského dokumentu plánuje Čína vytvoriť tzv. identifikačnú zónu vzdušnej obrany okolo čínskeho územia. Tá by mala slúžiť na zachytávanie cudzích lietadiel ešte predtým než vstúpia do čínskeho vzdušného priestoru. Existencia takejto zóny nie je ničím ojedinelým, má ju nakoniec i Japonsko. Práve preto sa často objavujú správy o tom, že japonské lietadlá pohotovostne vzlietajú pri zachytení čínskych (ale aj ruských) lietadiel blížiacich sa k japonskému vzdušnému priestoru. Problematické však v prípade ustanovenia tejto zóny bude, že čínske a japonské sektory sa vzhľadom na nároky na sporné teritória budú prekrývať. Vytvorenie spomínanej zóny by tak pravdepodobne urobilo „strety“ japonských a čínskych lietadiel ešte frekventovanejšími.

Type 88
Japonské protilodné strely Type 88 na ostrove Okinawa (Zdroj: Xinhua)

Moskva a Tokio: V ústrety krajším zajtrajškom ?

Tokio 2. novembra hostilo prvé stretnutie ruských a japonských ministrov obrany a zahraničných vecí v rámci dialógu 2+2.  Usporiadanie tohto stretnutia je prvým veľkým signálom zlepšených vzťahov medzi Moskvou a Tokiom, ktoré naštartovala už cesta premiéra Abeho do Ruska v Apríli tohto roka. Tu sa lídri oboch krajín dohodli, že vyvinú čo najväčšie úsilie v snahe konečne vyriešiť otázku Kurilských ostrovov a uzavrieť formálnu mierovú zmluvu ukončujúcu ich vojnový stav ešte z druhej svetovej vojny. Na začiatku novembra v Tokiu dve strany oznámili, že sa bude konať spoločné námorné protipirátske cvičenie – prvé svojho druhu medzi týmito krajinami. S tým je spojený i ohlásený zámer zlepšiť koordináciu a kooperáciu námorných síl oboch krajín v misii v Adenskom zálive. Tokio a Moskva tiež nadviažu dialóg o kybernetickej bezpečnosti a prisľúbili častejšie kontakty vysokých štátnych predstaviteľov. Mimo toho veľké možnosti v bilaterálnych vzťahoch ležia už tradične v otázkach energetiky a japonských investícií do ruského ďalekého východu.

Veľkým tŕňom v oku Kremľa je zapojenie Japonska do projektu americkej protiraketovej obrany. Na budúci rok má byť v Japonsku inštalované druhé americké radarové zariadenie (informovali sme v Novinkách), čo Rusko vníma ako ohrozenie svojho jadrového deterentu.

Sledované obdobie ukázalo, že Moskva buduje v oblasti širokú sieť vzťahov a nespolieha sa len na väzbu s Čínou (viď vyššie a nižšie). I rusko-japonské vzťahy tak bývajú vnímané ako určitá poistka voči Pekingu. V tomto smere čínska Xinhua nezabudla pripomenúť, že na začiatku novembra popri ostrove Hokkaido preplávala malá flotila ruských námorných plavidiel a japonské stíhačky boli v pohotovosti kvôli preletu ruského prieskumného lietadla. Poukázaním na túto správu je implikované, že Kremeľ sa má pred Japonskom stále na pozore. To platí však aj vo vzťahoch voči Číne. Moskva jednoducho na jedného koňa stavať nehodlá.

Poslanec podal cisárovi list, rozpútal ústavnú debatu a vyslúžil si hrozby smrťou

Keď Taro Yamamoto, nezávislý poslanec hornej komory parlamentu, pristúpil 31. októbra k cisárovi Akihitovi a podal mu do rúk list, kde vyjadril obavy o situácii okolo Fukushimy, pravdepodobne netušil akú búrlivú odozvu si tento jeho krok vyslúži. Yamamoto bol okamžite obvinený z porušenia  tabu spojeného s úlohou japonského cisára, ktorý má podľa povojnovej ústavy čisto ceremoniálnu rolu. Druhým dychom však nutno povedať, že cisár si naďalej udržiava obrovskú autoritu a úctu. Ešte Akihitov otec Hirohito bol nakoniec do konca druhej svetovej vojny považovaný za božskú bytosť. Yamamotov list bol tak dvojitým prehreškom v tom, že porušil ústavné princípy a zároveň predstavoval určitú urážku pre osobu cisára. Možno protichodne však poslancovo konanie vyvoláva obavy v kruhoch, ktoré sa obávajú, že pravicová vláda premiéra Abeho zamýšľa posilniť ústavnú rolu cisára a dať mu určité politické právomoci. Tieto obavy však nie sú spojené primárne s „listovým incidentom“ – Yamamoto je nakoniec nezávislým poslancom“- ale z viacerých náznakov  zo strany LDP v minulosti.

Každopádne nie je prekvapením, že sa poslancovo správanie stretlo v Japonsku s takmer univerzálnym odsúdením. Yamamoto dokonca dostal výhražný list, v ktorom sa nachádzal nôž a správa, že „skupina najatých vrahov bude čoskoro vyslaná“. Po Yamamotovi je žiadané odstúpenie z jeho poslaneckej funkcie a už mu bola zakázaná participácia na ďalších spoločenských udalostiach spojených s cisárskym dvorom. Sám Yamamoto, ktorý mal pred vstupom do parlamentu za sebou úspešnú hereckú kariéru  a udržiaval si určitý celebritný status, popiera akýkoľvek úmysel zneužiť osobu cisára pre politické účely a nehodlá rezignovať na svoju funkciu.

Celá aféra mimo iného ukazuje ako politicky citlivou je dnes v Japonsku otázka jadrovej energie a elektrárne vo Fukushime. Neustále sa objavujú ďalšie správy o únikoch na poškodenej elektrárni a zvládanie situácie vládou je občanmi pranierované. Postavenie Abeho vlády najnovšie podkopáva i prechod bývalého premiéra Junichira Koizumiho do protijadrového tábora, o čom sme písali už v minulom vydaní Noviniek.

FILIPÍNY

Tajfun Haiyan pustošil Filipíny

Haiyan způsobil největší škody na Filipínských ostrovech Leyte a Samar, kde byla při jeho řádění zničena celá města. Prezident Benigno Aquino snížil odhad obětí z deseti tisíc na dva a půl tisíce. Podle OSN bylo tajfunem přímo ovlivněno na 11 milionů lidí a 673 000 přišlo o střechu nad hlavou.

Humanitární pomoc na Filipíny proudí ze všech koutů světa, nicméně největší pozdvižení vyvolala Čína, když přispěla sto tisíci dolary. I když svůj příspěvek nakonec zvedla na 1,6 milionu, stále jde o nižší částku, než kterou daroval švédský výrobce nábytku Ikea (který dal 2,7 milionu). Američané naproti tomu do oblasti okamžitě vyslali námořní útočnou skupinu letadlové lodě USS George Washington. Tokio pak do postihnuté oblasti vypravilo více než 1000 jednotek, vojenské lodě a letadla.

Ač je tento incident terčem humoru a vtipů, analytici se shodují, že Čína tím předvedla svou neschopnost využívat soft power, v čemž zoufale zaostává za Spojenými státy. Jako faktor nepochybně sehrála roli i atmosféra, která mezi Filipínami a Čínou v současnosti panuje, a kterou zjevně nepomohla zklidnit ani masivní přírodní katastrofa. O týden později Čína oznámila, že je připravena poslat na místo záchranné týmy.

Tajfun způsobil škody i ve Vietnamu, Mikronésii a Číně, kde to nejvíce odnesla pobřežní provincie Hainan, kde byly na místní ekonomice napáchány škody v hodnotě 800 milionů dolarů.

US chopper
Americký vrtulník nad oblastí zničenou tajfunem Haiyan (Zdroj: AP Photo)

VIETNAM

Putin v Hanoji posilňoval tradičné spojenectvo

Predtým, než ruský prezident Vladimír Putin navštívil Soul (viď vyššie), zavítal 12. novembra do Hanoja. Tu sa stretol s vietnamským náprotivkom Truong Tan Sangom, s ktorým podpísali viacero dohôd. Tie ani zďaleka nie sú len deklaratórneho charakteru a pokrývajú celú škálu oblastí vzájomnej kooperácie. Moskva prisľúbila rozšíriť záber zbraní dostupných pre kúpu Hanojom a zaviazala sa pomáhať pri výcviku vojakov vietnamskej armády a námorníctva. Rusko je s veľkým náskokom najvýznamnejším partnerom Vietnamu v oblasti zbrojných dodávok. Len pár dní pred tým, než Putin pristál v Hanoji, bola Vietnamu odovzdaná prvá zo šiestich ponoriek triedy Kilo, ktoré má Rusko dodať Vietnamu na základe kontraktu z roku 2009. Ešte v auguste sa dve strany dohodli na predaji viacúčelových stíhačiek Su-30 (viď naše Novinky).

Primárnu pozornosť však dve strany venujú ekonomickým vzťahom. Moskva má veľký záujem na tom, aby Vietnam uzavrel zmluvu o voľnom obchode s Colnou úniou Ruska, Bieloruska a Kazachstanu a v časovom horizonte do roku 2015. Takýto krok by mal napomôcť zvýšeniu vzájomnej obchodnej výmeny, ktorá je obomi stranami považovaná za nedostatočnú. Veľkú príležitosť pri tom poskytuje kooperácia v oblasti energetiky. Ruské a vietnamské štátne energetické firmy spolupracujú na prieskume a ťažbe ropy a plynu. Gazprom má podľa dohody podpísanej počas Putinovej návštevy začať dodávať LNG do Vietnamu. Ruský Rosatom bude zase vo Vietname stavať prvú jadrovú elektráreň.

Posilňovanie rusko-vietnamských vzťahov je často vnímané ako snaha o vyvažovanie Číny. Moskva sa síce naoko s Pekingom stále zbližuje, ale jasne si uvedomuje , že nemôže viesť jednoazimutovú politiku (viď vyššie). V prípade Vietnamu a jeho asymetrického a historicky až vazalského postavenia voči Číne, je hľadanie silných partnerov, akým Rusko bezpochyby je, geopolitickým imperatívom.

THAJSKO A KAMBODŽA

Medzinárodný súd pridelil sporné územie Kambodži

Medzinárodný súdny dvor v Haagu rozhodol 11. novembra v teritoriálnom spore medzi Kambodžou a Thajskom v prospech Phnom Penhu. Predmetom sporu bol malý kus zeme v okolí hinduistického chrámu Preah Vihear. Samotný chrám bol v roku 1962 na základe rozhodnutia Medzinárodného súdneho dvora pridelený Kambodži. Napriek tomu však táto otázka neprestala ťažiť vzťahy medzi Kambodžou a Thajskom a od roku 2011 došlo v oblasti k viacerým potýčkam ozbrojených síl oboch krajín. Jednou z príčin týchto sporov bola nejednoznačnosť pôvodného rozhodnutia a Phnom Penh preto požiadal Haag o spresnenie vo veci jurisdikcie nad okolím chrámu. Na základe súdneho verdiktu tak bezprostredné okolie komplexu vo veľkosti asi jedného kilometra spadá pod kambodžskú jurisdikciu. Z oblasti sa tiež majú stiahnuť thajské bezpečnostné zložky. V otázke sporu o ďalšie územie však súd nerozhodol a vyzval obe strany na rokovania v tejto veci.

Verdikt bol na obidvoch stranách hraníc úzko sledovaný. Očakávalo sa tiež možné vyostrenie napätia a v najhoršom prípade obnovenie ozbrojeného hraničného konfliktu. Rizikovou je najmä súčasná politická situácia v oboch krajinách, ktorá nahráva využitiu externého vývoja pre domáce politické ciele. To platí predovšetkým pre Thajsko, ktoré sa v súčasnosti nachádza v intenzívnej kríze, spojenej s kontroverzným zákonom, ktorý podľa mnohých pripravuje priestor pre návrat bývalého premiéra Thaksina Shinawatru. Premiérka Yingluck Shinawatra, sestra kontroverzného expremiéra, je tak výnimočne zraniteľná voči obvineniam o jej neschopnosti brániť thajské teritórium, ktoré môžu na ňu smerovať z nacionalistických kruhov. „Ak [vláda] a armáda nechránia thajskú suverenitu, ľud ju bude musieť chrániť sám”- nechal sa počuť vodca jednej z protestných skupín, ktoré odmietajú uznať medzinárodný verdikt. V Phnom Penhu sa môže naopak tešiť premiér Hun Sen, pre ktorého je rozsudok vítaným impulzom pre posilnenie jeho oslabenej pozície po letných voľbách.

Napriek finálnemu rozhodnutiu súdu, voči ktorému sa nemožno odvolať, bude hraničný spor pravdepodobne pokračovať. Sporná nakoniec ostáva ešte veľká časť spoločnej hranice. Rozhodujúcim faktorom vo vyriešení tohto problému bude dynamika politického vývoja v oboch krajinách.

Preah Vihear
Chrámový komplex z vtáčej perspektívy (Zdroj: Cambodia.org)

BONUS

Ako vysoko sú dnes Xi Jinpingove nohavice ?

Pri štúdiu medzinárodných vzťahov občas treba prejsť aj k odľahčujúcej perspektíve. Pre znalcov v obore je už určite známa obľúbená stránka našej sekcie http://ircats.tumblr.com/, ktorá vysvetľuje  teoretické koncepty IR pomocou  mačiek. Ak nie odporúčame tento deficit rýchlo napraviť. Že mačky sú kráľovnami internetu dokazuje aj ďalší webový fenomén – „14 mačiek, ktoré vyzerajú ako Vladimír Putin“. Aby sme sa však vrátili do Ázie, predstavujeme ďalší klenot internetu – „Ako vysoko sú dnes Xi Jinpingove nohavice“.  Tento tumblr blog porovnáva výšku nohavíc čínskeho lídra s relevantným faktormi. Dozvedeli sme sa už teda, že Xi má nohavice vyššie než boli očakávania spojené s tretím plénom UV KSČ, vyššie než prognózy ekonomického rastu pre tretí kvartál 2013 a dokonca vyššie než počet rokov, ktoré Bo Xilai strávi za mrežami čínskych väzníc.   

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *