Novinky z východní Asie: říjen 2013 (část I)

Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za první polovinu října.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Čína a Jihovýchodní Asie

„Čína se nemůže rozvíjet izolovaná Asijsko-pacifickou oblastí, a Asijsko-pacifická oblast se nemůže vyvíjet bez Číny“, prohlásil ve svém projevu při schůzce APEC čínský prezident Xi Jinping. Americkou pozici, po té, co se na schůzku vrcholných představitelů dostavil pouze americký zaminir Kerry, hodnotil J. Kurtz následovně: „zdá se, že soft power vždy předčí tvrdá měna“. A skutečně, zatímco se Obamova administrativa snaží obracet svým asijským pivotem opět oblasti východní Asie, tato iniciativa, stejně jako Trans-pacifické partnerství (kde ČLR nemá být zahrnuta), nefunguje tak dobře, jako čínská ofenzíva šarmu a peněz. Neúčast Obamy na tomto vrcholném setkání tak pro mnoho autorů znamenalo důkaz, že pro USA jsou typičtější spíše slova, než činy (podrobnější analýzu našeho serveru naleznete zde.

Ani Kerry se však nevzdal možnosti vytvořit alespoň určitý tlak na Čínu ve sporech ohledně Jihočínského a Východočínského moře. Rétorika byla namířená zejména na snahu, aby Čína přijala code of conduct v otázce Jihočínského moře a rozhovory vedla s ASEANem, ne na bilaterální rovině. Zatímco Xi Jinping problematiku sporných teritorií spíše obešel, ještě před začátkem schůzky APEC se sešli na trilaterální dialog zástupci Japonska, Austrálie a USA – k jejich jednání se Peking vyjádřil tak, že by nemělo být využíváno aliančních struktur k řešení sporných otázek v oblasti. Podobná situace se později nadále opakovala i v rámci trojúhelníku Čína – Filipíny – USA.

Naopak pozitivního ohlasu čínské multilaterální působnosti se dostalo Xi Jinpingovi v Indonésii. Čínská diaspora v Indonésii stejně jako plány založit Asijskou infrastrukturní banku vytváří i na tomto vícestranné poli pozitivní odezvu.

APEC leaders and their spouses wave as they pose for a group photo at Summit Official Dinner in Nusa Dua
Společné focení lídrů na sumitě APEC. Letos byla obnovena tradice speciálního „dresscode“ (Zdroj: singapolitics.sg)

Problémy vybraných bilaterálních vztahů

Nehledě na výše zmíněné multilaterální pole, ještě před summitem APEC se setkal Xi Jinping s malajsijským premiérem a bylo uzavřeno strategické partnerství, které má za cíl prohloubit spolupráci ve vojenské oblasti a až ztrojnásobit vzájemnou obchodní výměnu ve výhledu do roku 2017. Součástí dohody je i investiční činnost, která by měla dosáhnout 25 mld. dolarů. Ekonomická spolupráce je středem vzájemných vztahů i s Austrálií. Tamější premiér Tony Abbott se nechal slyšet, že je nutné brát to, co je možné brát nyní, a nevyřešené otázky by měly zůstat na vyřešení budoucnosti. Vyjádřil se tak k diskuzím o zóně volného obchodu s ČLR, která se vyjednává už od roku 2005. Jeho cílem je dokončit finální podobu dohody i za cenu jejího okleštění.

K dalšímu diplomatickému incidentu došlo i ve vztazích s Indií. Neutěšující se tenze se tentokrát projevily v souvislosti se světovým šampionátem juniorů v lukostřelbě pořádaným v Číně. Za Indii se jej měl účastnit také pár sportovců pocházející ze sporné oblasti Aranuchal Pradesh. Nebylo jim však dovoleno nastoupit na letadlo mířící do Guangzhou. Na oficiální stížnost indické vlády Peking odpověděl, tak že jej takováto událost mrzí, nicméně postoj čínské vlády ohledně sporné oblasti zůstává stejný. Komplikace – tentokráte ekonomického charakteru – se tentokrát vyskytly i ve vztahu s Pákistánem. Ten je pravděpodobně s to odložit nákup čínských útočných letounů J-10B. Důvodem je zejména ekonomická situace silně ovlivňována mezinárodním prostředím, ale pravděpodobně i zatím nedostatečně prověřené použité technologie.

Reakce na možný prodej protivzdušného obranného systému Turecku

Zatímco jsme Vás v minulém přehledu informovali o možné koupi čínského systému protivzdušné obrany FD-2000 Tureckem, poslední slovo o koupi zatím nepadlo a nadále se prodlužují diplomatické tahanice. Na jedné straně jsou zejména zájmy NATO a USA, které se cítí být zklamány a možná i podvedeny rozhodnutím Ankary, na druhé straně Čína jednoduše argumentuje obyčejnou hospodářskou soutěží, kterou by Západ rád zpolitizoval. Turecko se ovšem rozhodlo nejen z ekonomických důvodů, ale pravděpodobně i z důvodů možné spolupráce s čínským exportérem v této vojenské oblasti. Technologický transfer, který možná k Turecku dojde z východu, spíše než ze Západu je pro Turecko také vítaným jevem. Nejnovější zprávy dokumentující pozadí NATO pak zmiňují rostoucí nervozitu. Server Hurriyet přináší článek, v němž dává prostor představitelům samotné Severoatlantické aliance. Ti přirovnávají čínský protivzdušný systém k viru a ambasador NATO v Turecku se k tendru vyjádřil následovně: „Nechápu, proč Turkové nevidí onen jednoduchý fakt, že alianční percepce bezpečnosti se bude v příštích dvaceti letech odvozovat od Číny“.

I když některé servery již komentují čínské aktivnější působení v oblasti blízkého východu, jiné tvrdí, že zapojení od Libye až po Sýrii nebylo tak významné, jak bylo často mediálně a diplomaticky prezentováno. Je argumentováno, že zájmy ČLR v oblasti stále nejsou globální ani rozhodující, ale že se spíše nadále opírají o ekonomické a energetické zájmy.

Čína zbrojí nejen Turecko ale i celý svět?

SIPRI ve sledovaném období vydalo novou studii týkající se proliferace lehkých útočných zbraní. Podle tohoto výzkumu se Čína pohybuje na předních místech žebříčku v exportu zbraní, ale je ve stejné pozici, i co se týče nedostatku transparentnosti. Podle zprávy byla Čína mezi lety 2006 až 2010 obchodním partnerem při nákupu zbraní pro 57 odběratelů. Je naznačeno, že ačkoliv největší množství odběratelů jsou státy z afrického kontinentu či jihovýchodní Asie, tyto zbraně se často dostávají i do rukou nevládních aktérů. Jednak skrze vlastní akce, jednak se ale také autoři domnívají, že importující státy často slouží pouze jako transfer pro skutečné odběratele operující na jejich území. Mezi hlavní důvody takovéhoto chování autoři řadí čínské politiky ohledně exportu zbraní, či jejich náhled na technologie s dvojím použitím. Zajímavostí zůstává, že mezi exportéry podobného druhu se řadí nejen soukromé společnosti, které mohou s vládním povolením takové vybavení vyvážet, ale i samotné státem vlastněné podniky, které mají cestu často ještě mnohem snazší.

Domácí politika

Je nová čínská cesta úspěšná? Čínská pomalá ekonomická liberalizace je patrně úspěšnější než Washingtonský konsenzus a politické reformy nespouštějí takové šoky, jaké způsobily například Glasnost, či Arabské jaro. Je tedy Čína vhodným příkladem pro další země, nebo se ve své podstatě ani nejedná o reformy? Zajímavý komentář k tomuto tématu přináší The Diplomat, který analyzuje, že ekonomický růst byl na Taiwanu, Singapuru, ale i v Jižní Koreji také spojen s autoritářkou formou vlády. Server nabízí i podobné zamyšlení nad nově otevřenou ZVO v Šanghaji – jedná se skutečně o další krok k liberalizaci, nebo její podoba napovídá o opaku? Eve Cary problematiku glosuje na podobě skutečných reforem.

Ve stínu světového, ale i čínského ekonomického vývoje, který díky snaze o transformaci a ne velice potěšujícím prvním dvěma kvartálům tohoto roku vzbudil otázky ohledně dalšího budoucího růstu, Asijská rozvojová banka snížila své predikce růstu ČLR v roce 2014, stejně jako celého regionu. Aktuální odhady o růstu v následujícím roce se tak pohybují na hranici 6%. Na druhou stranu je však třeba upozornit i na revitalizaci čínské ekonomiky, která se projevila například i importem ropy, jejíž množství dosáhlo nového rekordu a dosahuje téměř identických hodnot jako import americký. Zajímavější je ale fakt, že tohoto rekordu bylo dosaženo po růstu, který od srpna tohoto roku dosáhl celých 25%. Pro zajímavost je možné zmínit odhad, který tvrdí, že ČLR denně importuje na 6,26 milionu barelů ropy denně. Zatímco tak spotřeba energií nadále stoupá, stoupá i zájem o vyčištění smogové situace v Číně. Ministerstvo financí ve sledovaném období dokonce dalo najevo, že do vybraných provincií budou za zlepšení situace putovat i finanční odměny, které dohromady mohou dosahovat neuvěřitelných více než 800 milionů dolarů.

A zatímco si světová média všímají například španělských soudů, které se musely vypořádat s podáním žaloby na bývalého čínského prezidenta Hu Jintaa za genocidu v Tibetu, stejná světová média si všímají také toho, že česká levice otevřeně preferuje možnosti ekonomické spolupráce před liberalistickými ideály, jakými jsou například lidská práva.

A jaká je ona současná situace ohledně lidských práv v Číně? „Každý má povinnost udržovat pořádek“, alespoň takové bylo vyjádření místní stranické hlásné trouby v podobě Yuyao Daily poté, kdy místní orgány zabránily druhému dnu protestů. Ty se soustředily na neschopné a neúčinné prostředky, které místní orgány zvolily po tajfunu, který zapříčinil povodně ohrožující na 800 000 lidí. V Guandongu naopak zadrželi poměrně známého aktivistu za lidská práva a demokratický režim, Guo Feixionga. Ačkoliv vazba je v Číně možná po dobu 37 dní bez náležité obžaloby, Guo byl držen bez udání důvodů již přes dva měsíce. Koneckonců není se čemu divit, že je potírání jakýchkoliv prodemokratických vášní v Číně tak úspěšné, když samotný internet kontroluje na 2 miliony pracovníků, tedy ještě více, než kolik je jednotek v celé ČLA.

TAIWAN

Čína schopná invaze na Taiwan během sedmi let

Taiwanské ministerstvo obrany vydalo zprávu, v níž odhaduje, že do roku 2020 bude Čína schopna úspěšné vojenské operace za účelem obsazení Taiwanu, během které se jí v krátké době podaří překonat americké i taiwanské síly. Analýza vychází zejména ze současného tempa modernizace a zbrojení Pekingu, které v posledních letech prudce roste. Kromě nových zbraňových systémů je také argumentováno pravděpodobným zacílením čínských balistických střel, ale i umístěním útočných letounů, které by měly v případě potřeby Taiwan v doletové vzdálenosti bez nutnosti dočerpávání paliva.

Ač čínské ministerstvo obrany zdůraznilo, že zbrojení má čistě obranný charakter, prezident Xi Jinping taiwanskému vyslanci řekl, že téma suverenity ostrova nebude odkládáno věčně.

Vztahy obou Čín jsou v posledních letech relativně klidné a ve znamení navazování ekonomických a výrazně také turistických vztahů. Nejenom proto se zdá vojenská invaze na Taiwan silně nepravděpodobná. Čína v posledním desetiletí získává svůj dříve ztracený mezinárodní kredit a navázala množství diplomatických vztahů, což se o Taiwanu říci nedá.

Zatímco je ostrov již desítky let v diplomatické izolaci, Čína si vytváří vztahy s jeho nepočetnými spojenci, kteří začínají být mnohem více vázáni na Peking, než byli kdy dříve na Taipei a pokud to tak půjde dál, spolu s čínskou ekonomickou dominancí, je dost možné, že v budoucích letech nebude Taiwan schopen obhájit svou nezávislost.

Čína tedy nemá žádné rozsáhlé vojenské operace zapotřebí, i když je potřeba zachovat obezřetnost, neboť geopolitická situace ve východní, či jihovýchodní Asii, se může poměrně snadno a rychle změnit (zejména kvůli konfliktům o sporná teritoria).

CHINA-BOAO-XI JINPING-VINCENT C. SIEW-MEETING (CN)
Xi Jinping se setkal s taiwanským vyslancem Vincentom Siew (Zdroj: South China Morning Post)

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Yongbyon v provozu

Jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) ve své zprávě parlamentu potvrdila dřívější obavy z obnovení provozu v severokorejském jaderném zařízení v Yongbyonu, který byl odstaven v roce 2008.

Na podezřelou aktivitu poprvé upozornily vědci z americko-korejského institutu na John Hopkins University, kteří  objevily podezřelé stopy při analýze satelitních snímků z 19. září.

Předmětem obav je plutonium, které Pyongyang z Yongbyonu získává, a které s nejvyšší pravděpodobností použije pro výrobu dalších jaderných zbraní. KLDR se o získání štěpného materiálu snaží již 30 let a experti odhadují, že nyní ho má dostatek na výrobu osmi bomb o velikosti těch, které Spojené státy shodily na Hiroshimu a Nagasaki. NIS uvádí, že zprovoznění reaktoru KLDR poskytne dostatek plutonia na výrobu jedné jaderné bomby ročně. Rusko varuje před potenciální katastrofou a poukazuje na zastaralost a špatný stav starého sovětského reaktoru, jehož design pochází z padesátých let.

Zpráva NIS obsahovala i informaci o severokorejské zkoušce raketového motoru pro střelu dlouhého doletu. Spekuluje se, že mohlo jít o test druhé fáze rakety Unha-3 a nebo o druhou, či třetí fázi větší experimentální střely. Test se měl odehrát na konci srpna.

Odstrašování KLDR a budování protiraketové obrany?

V souvislosti se zprávou výše není od věci zmínit bilaterální dohodu o společné strategii odstrašování proti severokorejské jaderné hrozbě a dalším zbraním hromadného ničení, kterými disponuje. Dohodu podepsal jihokorejský ministr obrany Kim Kwan-jin a jeho americký protějšek Chuck Hagel, během letošního Security Consultative Meeting. Kromě tradičních frází o posílení vzájemné spolupráce je nejdůležitější implikací této dohody potvrzení důležitosti budování jihokorejského protiraketového programu (KAMD), který má být hlavní obranou proti případným severokorejským raketám středního a krátkého dosahu.

Hlavní páteří jihokorejských protiraketových sil tvoří systém Patriot ve variantě PAC-2 (nakoupený v Německu) s tím, že se počítá s modernizací na PAC-3, kterou by si vzal na starosti Lockheed Martin. Je plánován také nákup systémů včasného varování a tří dalších torpédoborců Aegis, které mají v KAMD hrají zásadní roli. K tomuto účelu mají ozbrojené síly k dispozici přes 65 miliard dolarů, které mají být využity k nákupu interceptorů, satelitů a špionážních dronů, během následujících čtyř let.

Jihokorejské ozbrojené síly Jihokorejcům? Raději ne.

Diskuze o KAMD vzbudila spekulace o zapojení jihokorejského systému do regionálního protiraketového štítu pod vedením USA, ale jihokorejský ministr obrany tuto možnost vyloučil, i když analytici počítali i s variantou, že Soul vymění zapojení do regionální protiraketové obrany za odložení předání operační kontroly (OPCON) nad svými jednotkami. Tu mají nyní Američané, a Jižní Korea se datum transferu snaží všemi silami oddálit.

Předání OPCONu bylo plánováno na prosinec 2015, nicméně Soul a Washington se nakonec domluvily na zřízení speciální skupiny, která prozkoumá všechny možnosti a hrozby, které mohou přijít z KLDR a v první polovině příštího roku vyvodí závěry ohledně potenciálního předání kontroly.

Ač se může zdát matoucí, že se suverénní stát, jakým je Jižní Korea, snaží oddálit předání kontroly nad vlastní armádou, je třeba vzít v potaz výhody, které pramení z přítomnosti 28 000 amerických vojáků na poloostrově. Hlavní argument Soulu spočívá v nevyzpytatelnosti mladého severokorejského diktátora, který disponuje jadernými zbraněmi a nemalým konvenčním arzenálem, nicméně je otázkou, jakou roli v oddalování hraje i určitá pohodlnost a neochota vzdát se americké vojenské přítomnosti. Ta je pro Jihokorejce finančně relativně výhodná, neboť hradí pouze polovinu výdajů za americkou přítomnost, což je za přítomnost amerických vojáků, na něž by si Kim Jong-un útok pečlivě rozmyslel, velmi malá cena.

Není samozřejmě podmínkou, aby byly americké síly po předání kontroly Soulu, staženy, ale půjde o první významný krok, na který nepochybně naváže domácí americká diskuze o omezení počtu vlastních vojáků na korejském poloostrově.

JAPONSKO

Tokio s Washingtonom otvárajú novú kapitolu vo vojenskej aliancii

Prezident Obama síce uprednostnil domácu politiku pred cestou do Ázie, no región v jeho absencii navštívili minister zahraničných vecí John Kerry a minister obrany Chuck Hagel. Tí sa 3. októbra v Tokiu so svojimi japonskými náprotivkami Fumio Kishidom a Itsinuro Onoderom zúčastnili rokovaní vo formáte 2+2. Výsledok týchto jednaní je dôležitým impulzom pre ďalší vývoj vojenskej aliancie. Dve strany sa oficiálne dohodli na začatí procesu revízie smerníc regulujúcich vojenskú spoluprácu v rámci aliancie a to s cieľom finalizovať ho do konca roku 2014. Posledná podobná úprava smerníc bola vykonaná ešte v roku 1997.

Hlavným popudom pre aktualizáciu plánov pre aliančnú spoluprácu je meniaca sa bezpečnostná situácia Japonska, kde ako veľké faktory pôsobia severokórejská jadrová hrozba a to, čo je vnímané ako rastúca čínska asertivita pri presadzovaní svojich teritoriálnych nárokov vo Východočínskom mori. Práve v tejto súvislosti pri rokovaniach americkí predstavitelia znovu potvrdili, že sporné ostrovy Senkaku/Diaoyu spadajú pod záber aliančnej zmluvy a Washington zásadne odmieta akúkoľvek vojenské kroky, ktoré by japonskú správu ostrovov podkopávali.

K lepšiemu dohľadu nad rozsiahli námornými teritóriami pod správou Tokia má napomôcť nové rozmiestnenie amerických lietadiel P-8 (ktoré postupne nahradia staršie P-3) a nasadenie bezpilotných lietadiel Global Hawk na rotačnej báze. Obojživelné kapacity aliančných jednotiek posilnia konvertoplány MV-22 Osprey, ktoré už sú v procese rozmiestňovania. Letka Ospreyov zo základne Futenma na Okinawe (24 strojov) by podľa Richarda D. FisheraThe Diplomat bola schopná do jednej hodiny premiestniť na sporné ostrovy Senkaku/Diaoyu 500 vojakov alebo 140 ton munície a vybavenia. Ďalším výstupom americko-japonských rokovaní bolo oficiálne oznámenie rozmiestnenia radarového systému včasného varovania X-band na základni v Kyogamisaki, o ktorom sme písali už v minulom vydaní noviniek.

Určitý čiastkový postup nastal i v dlho premieľanej a veľmi kontroverznej otázke americkej vojenskej prítomnosti na Okinawe. Tokio súhlasilo s tým, že zaplatí 3.1 miliardy USD z celkových odhadovaných 8. 6 miliardy USD, ktoré budú vynaložené na relokáciu amerických jednotiek z tohto ostrova na Guam. K začatiu premiestňovania amerických síl má dôjsť v prvej polovici budúceho desaťročia.

Návšteva Kerryho a Hagela bola zaujímavá i vďaka ich návšteve národného cintorína Chidorigafuchi, kde vzdali hold japonským padlým z druhej svetovej vojny. Tento krok bol iniciovaný americkou stranou a je jasným signálom pre Tokio, že aj Washington vníma s nevôľou návštevy politikov v kontroverznej  svätyni Yasukuni; tej sa kvôli tomu, že je zasvätená i pamiatke vojnových zločincov, dostáva oveľa väčšej pozornosti než Chidorigafuchi.

John Kerry, Chuck Hagel, Shinzo Abe, Fumio Kishida, Itsunori Onodera
Japonský premiér Shinzo Abe s ministrami zahraničných vecí a obrany USA a Japonska (Zdroj: Japan Times)

Abeho „osobná diplomacia“ na summite APEC

Ďalšia možnosť pre rozmrazenie vzťahov s Pekingom a Soulom cez nadviazanie osobného kontaktu s lídrami týchto krajín ostala po októbrovom summite APEC nevyužitá.V japonských médiách sa objavila správa o tom, že premiér Abe si na summite potriasol rukou s čínskym prezidentom Xi Jinpingom. Hovorkyňa čínskeho ministerstva zahraničných vecí označila takéto správy prúdiace z japonských médií za bezvýznamné a vyjadrila sa, že „Japonsko by malo prestať tlačiť voz pred koňa“. Diplomatická roztržka ohľadom potrasenia rúk už posúva čínsko-japonské vzťahy na novú úroveň grotesknosti. O mnoho úspešnejší nebol Abe  ani pri zbližovaní s kórejskou prezidentkou Park Geun-hye.

Návrh zákona o štátnych tajomstvách vyvoláva kontroverzie

Ešte tento rok má byť japonskému parlamentu predložený zákon o ochrane tajomstiev ako súčasť širšej legislatívy, ktorá obsahuje i vytvorenie národnej bezpečnostnej rady, o čom sme informovali už v minulých vydaniach noviniek. Návrh zákona, ktorý má zabrániť úniku senzitívnych informácií týkajúcich sa národnej bezpečnosti, vyvoláva v Japonsku veľké obavy spojené s dopadom takejto legislatívy na slobodu tlače a právo verejnosti na prístup k informáciám. Podľa odporcov zákona by mohlo byť za štátne tajomstvo označené prakticky čokoľvek, čo vláda uzná za vhodné, čím by boli ohrozené  občianske práva zakotvené v japonskej ústave. Jednotlivcom, ktorí by zapríčinili únik utajovaných informácii by podľa tohto zákona mal hroziť trest až 10 rokov.

Tokio plánuje sprísniť tresty za únik utajovaných skutočností najmä v snahe aby sa neopakovali incidenty z minulosti, pri ktorých prišlo k vyzradeniu senzitívnych informácií.  Tieto úniky vnímali negatívne japonskí spojenci a najmä Washington, ktorý potom môže váhať s odovzdávaním takýchto informácií japonskej strane.

AUSTRÁLIA

Canberra sa pripravuje na americkú vojenskú prítomnosť

Austrálska vláda oznámila, že ešte tento mesiac začne výstavba nových zariadení na vojenských základniach pri Darwine. Tieto zariadenia budú slúžiť pre novopríchodzích  príslušníkov americkej námornej pechoty, ktorí majú na základe plánu oznámeného americkým prezidentom ešte v roku 2011 slúžiť na základniach v Darwine. Canberra plánuje do tohto projektu investovať 11 miliónov USD a finalizovaný má byť budúci rok vo februáru. Konečný počet amerických mariňákov, ktorí budú na vojenských základniach v Darwine umiestnený na rotačnej báze, má byť 2500 – pôjde teda o plnohodnotnú úkolovú jednotku námornej pechoty. Zatiaľ čo posledné dve rotácie pozostávali len z 200 mariňákov, už budúci rok sa toto číslo má zvýšiť na 1150.

VIETNAM

Dohoda s Washingtonom o jadrových technológiách

Na summite EAS v Bruneji podpísali 10. októbra vietnamský premiér Nguyen Tan Dung a americký minister zahraničných vecí John Kerry dohodu o nukleárnej kooperácii pre nevojenské účely. V rámci nej má byť americkým firmám umožnené investovať do vietnamského jadrového sektoru, kde sa v budúcnosti očakáva veľký rast. Hanoj plánuje v nasledujúcom desaťročí s ruskou a japonskou pomocou postaviť prvé dve jadrové elektrárne. Americko-vietnamská dohoda neumožňuje Hanoju obohacovať či znovuspracovať jadrové palivo.

Washington s Hanojom v posledných rokoch nadväzuje čoraz intenzívnejšie vzťahy ako v ekonomickej, tak bezpečnostnej oblasti. Pre Hanoj je spolupráca s Washingtonom prostriedkom vyvažovania Číny; opačne zas platí, že Vietnam je dôležitou skladačkou v americkej politike „ázijského pivotu“. Najväčšou prekážkou v bilaterálnych sporoch naďalej ostáva otázka porušovania ľudských práv a najmä slobody prejavu vo Vietname.

Zomrel hrdina indočínskych vojen Vo Nguyen Giap

Vo veku 102 rokov zomrel 4. októbra v hanojskej nemocnici vietnamský generál a politik Vo Nguyen Giap. Giap bol jedným z hlavných strojcov úspechov Vietnamskej ľudovej armády v bojoch proti Francúzom a neskôr Američanom v dvoch indočínskych vojnách. Na konci sedemdesiatych rokoch bol Giap i pri porážke červených Khmérov v Kambodži a odvrátení následnej čínskej „trestnej výpravy“. Giap zastával  niekoľko dôležitých politických postov a bol členom vrchného politbyra. Z posledných oficiálnych politických funkcií odstúpil Giap na začiatku 90-tych rokov, no naďalej si vďaka obrovskej prestíži udržoval určitú neformálnu moc i keď bol komunistickým vedením postupne odsunutý z politického života.

Pre „červeného Napoleona“, ako bol Giap nazývaný, bola v Hanoji usporiadaná rozlúčková ceremónia so všetkými postami, ktorá bola vysielaná i v národnej televízii. Samotnej ceremónie sa zúčastnili státisíce ľudí. Smrť slávneho vojnového lídra sa snaží pre svoj prospech využiť súčasné politické vedenie. V krajine, kde dnes dôvera v komunistickú stranu neustále klesá, je národná ikona akým bol Giap vhodným prostriedkom pre mobilizáciu obyvateľstva. V skutočnosti sa však zosnulý generál stal v očiach vietnamského obyvateľstva skôr idealizovanou revolučnou postavou, ktorá stojí v ostrom kontraste k súčasnému zbyrokratizovanému a skorumpovanému vedeniu.

Giap bol vnímaný ako génius revolučnej vojny a ako jeden z najvýznamnejších vojenských veliteľov 20. storočia, je však nutné povedať, že nie univerzálne. Najmä na Západe sa objavujú hlasy že Giap počas svojich vojenských ťažení zbytočne mrhal ľudskými životmi v státisícoch a to za dosiahnutia zanedbateľných strategických ziskov.

APTOPIX Vietnam Giap.JPEG-0e03f
Posledná rozlúčka s legendárnym generálom v Hanoji (Zdroj: Washington Post)

BONUS

Úsmevná príručka pre čínskych turistov

Čínski turisti majú vo svete nie príliš dobrú povesť. Sú považovaní za hlučných, nevychovaných, neporiadnych, či nerešpektujúcich pravidlá dopravy. Pre príklad stačí spomenúť incident, kedy čínsky tínedžer pri návšteve starovekého egyptského chrámu vyškriabal pri hieroglyfy svoje meno. Už v apríli bol Pekingom prijatý tzv. turistický zákon, na základe ktorého môžu cestovné agentúry s nevhodne sa správajúcimi turistami rozviazať zmluvy. Národný turistický úrad teraz vydal príručku, ktorá graficky znázorňuje, aké správanie turistov je a nie je akceptované. Čínski turisti sú tak žiadaní aby nevolali černochov „negri“, aby si na verejnosti nešťúchali v nose, aby si pri sprchovaní v hoteloch zaťahovali závesy, nenechávali otlačky topánok na toaletných sedadlách, či aby neprehĺtali kusy chleba  v jednom kuse a hlasne nechlípali rezance v lietadle.

 Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *