Novinky z východní Asie: srpen 2013 (část I)

Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

习大大,Strýček Xi

Prezident Xi Jinping se stává jedním z nejsilnějších vůdců ČLR. Je argumentováno, že od dob Mao Zedonga či Deng Xiaopinga je nejvlivnější postavou ve vedení země. Tuto pozici se mu pak daří patrně ještě posilovat, a to například svojí politikou v rámci ČLA. Jeho už poměrně dost silná role v armádě, kdy byl předsedou Ústředního vojenského výboru jmenován, na rozdíl od svých předchůdců, ve stejný moment, jako do pozice GT KSČ, svoji roli nadále stvrzuje např. jmenováním nových generálů. Ti mají být mladí, politicky blízcí Xi Jinpingovi, a má tak být do budoucna zajištěna jejich podpora. První dáma pak nadále pokračuje ve své spanilé cestě k vytvoření obrazu Číny ne jako hrozby, ale jako respektu-hodné kulturní země v cela v souladu s konceptem soft power.

Naopak na domácí scéně před veřejností je stále populární protikorupční politikou – ve sledovaném období byly zakázány večírky a slavnostní hostiny spojené s oficiálními schůzkami. Mezi konkrétnější aféry poslední doby je možné zařadit Bo Xilaie, jehož případ se v současnosti spouští; bývalého ministra železnic Liu Zhijuna; množství nižších úředníků, ale také například případ Liu Tienan, jež byl hlavní poradní špičkou v komisích zabývající se energetikou, či národním vývojem. Zajímavostí zůstává, že na poslední případ pak upozornila internetová média. Jejich role, stejně jako role netizens pak nadále stoupá. Peking si zvykl na roli internetu jako „hlídacího psa“, a uzpůsobil ji vlastní potřebě – S. Dreyer upozorňuje na bezprecedentní chování KSČ: příspěvky netizens se zdají být nově analyzovány, přičemž následné závěry mají být následně zasílány přímo vedoucím představitelům strany.

Zatímco mezi další online dění bychom mohli jmenovitě zařadit blokování čínské mutace WSJ, větší pozornost budí fakt, že jen od května mělo být zablokováno více než 100 soukromých zpravodajských serverů.

Mezi další medializované domácí otázky je nutné (z ekonomických důvodů?) zařadit také diskuzi nad další budoucností one child policy, či odsouzení 2 lidí k trestu smrti za nepokoje, které se odehrály v dubnu tohoto roku v Xinjiangu.

Čína a globální odpovědnost?

Čínské první aktivní působení při peacekeepingové misi v Mali bylo pozitivně přijato mezinárodní komunitou. Poměrně nízko-profilový přístup, který preferovaly předchozí generace začíná být pomalu opouštěn a Peking je s to dostát roli, o níž hlásá, že jí náleží. Při této operaci byl vůbec poprvé vyslán nejen logistický a pomocný personál, ale i skutečné bezpečnostní jednotky, což je chápáno jako zlomový bod. Pro mezinárodní komunitu se také jedná o důležitý přelom – větší účast ČLR v takovýchto operacích byla dlouhodobě provolávána. Můžeme tak usuzovat větší flexibilitu čínské zahraniční politiky a další pole působnosti, ve kterém ČLR bude působit globálně.

Postavení se k současné situaci v Egyptě bylo ovšem poněkud zdrženlivější. Z globálního hlediska vyjádřila téměř simultánně většina zemí znepokojení nad situací v Egyptě – to sice ČLR učinila taktéž, ovšem s ne nezanedbatelným zpožděním a nutnou vágností. Ačkoliv důvodů bylo více, za nejzajímavější je možné považovat skutečnost, že Peking celé dění v severní Africe sledoval s ostrahou. Přenesení myšlenek Arabského jara do Číny nebylo vítáno, a proto v momentě severoafrického vystřízlivění provázaného násilím, se tak Pekingu dobře obhajuje vlastní autoritativní vláda.

Vztah s USA a EU

Ve vztahu s USA se nadále vyskytuje několik hlavních bodů: kyberbezpečnost a kyberútoky vyprovokovaly v minulém měsíci debatu nad „code of conduct“, či možnou mezinárodně-právní úpravou tohoto fenoménu. Je však naznačeno, že slovíčkařením a jinými metodami ČLR daná jednání brzdí. Druhým hlavním bodem je pokračující kritika ze strany USA v otázce lidských práv, zejména pak co se týče práv aktivistů; třetím bodem je pak mezinárodní scéna. Čína opět vystoupila proti americké snaze na uvalení silnějších sankcí na export íránské ropy: „Čína vždy zastávala rezoluci, ke které by se došlo skrze dialog a vyjednávání a naopak byla proti unilaterálním sankcím vyplývajících ze zákonů jedné země.“

Obchodní spory s Evropou, o kterých jsme Vás informovali v minulých přehledech, Čína podle komentátorů v podstatě vyhrála. Skutečnost, že EU volá po zelené energii, ale 80% všech solárních panelú importuje z Číny ji nedalo dobrou vyjednávací pozici. Po té, kdy během Li Keqiangovi návštěvy nepodpořila EU ani A. Merkelová, vše vedlo k evropskému ústupu.

Prvá čínska „domáca“ lietadlová ľoď

Zatiaľ čo Liaoning, prvá čínska lietadlová loď, je na mori už od septembra minulého roku, doteraz sa špekulovalo, kam sa bude čínsky program stavby lietadlových lodí uberať ďalej. Nové fotky z šanghajských lodeníc nasvedčujú, že Čína nemieni so stavbou týchto moderných „superzbraní“ zaháľať. Na fotkách je vidieť kostru konštrukcie lode, ktorá podľa námorných expertov s najväčšou pravdepodobnosťou patrí budúcej lietadlovej lodi. Ide tak o dlho očakávanú prvú lietadlovú loď domácej výroby, keďže Liaoning je len prestavaným sovietskym plavidlom. Americký portál Defense One prináša vzhľadom na dostupné informácie, skutočne detailnú analýzu tejto lodnej konštrukcie, čím vrhá viac svetla na možné technické špecifiká budúcej lietadlovej lode. Nová loď bude pravdepodobne modifikovanou verziou sovietskej triedy lietadlových lodi Admirál Kuznecov s výtlakom 55 000 ton, z ktorej pôvodne pochádza i Lianoning. Dôležitým poznatkom je, že na lodnej konštrukcii sa nachádza modul, na ktorý by potenciálne mohol byť namontovaný katapult pre štart lietadiel. Pomocou katapultu by mohli z novej čínskej lietadlovej operovať lietadlá s väčším nákladom a doletom, než pomocou „skokanského mostíka“. Čína navyše údajne pracuje na novej technológii pre katapulty EMALS (Electromagnetic Aircraft Launch System– majú ju využívať i nové americké lietadlové lode triedy Gerald R. Ford), ktorá by mala byť značne efektívnejšia ako staré parné katapulty.

Zvládnutie vývoja pokročilých technológii spojených s lietadlovými loďami bude napovedať veľa o vyspelosti čínskeho zbrojárskeho sektora i čínskej vojenskej modernizácii celkovo. Počet lietadlových lodí, ktorými chce nakoniec čínske námorníctvo disponovať,môže tiež odhaliť viac o regionálnych i globálnych ambíciách Pekingu.

Čína a psychologická válka?

ČLR v minulém měsíci představila nové armádní letouny Gaoxin-7. Ty jsou schopné vést tzv. psychologickou válku, zejm. svojí schopností vysílání radiových frekvencí, které budou lehce dostupné na veškerých přijímačích na nepřátelském území. Uvažuje se, že k vhodnému použití by mohlo dojít jak při střetu s Taiwanem, tak i v otázce Jihočínského moře. V obou případech by měla ČLA silnou početní převahu a slib mírného zacházení s válečnými zajatci by mohl převážit pravděpodobně marnou snahu se bránit. To už se ale dostáváme do hlubokých spekulací.

Zda by se podobné technologie dali použít proti více nacionalisticky směrovanému Japonsku, či proti jeho pokročilejším technologiím je otázkou – jasné ale je, že tenze v oblasti pokračují. Kromě nových akvizicí Japonska (viz. níže), své první představení uskutečnila i minulý měsíc vytvořená Čínská pobřežní stráž. Vyše 24 hodin, která plavidla strávila v okolí sporných ostrovů Diaoyu/Senkaku bylo nejdelším pobytem čínských lodí v oblasti. Tokio si nechalo také přivolat čínského ambasadora, kterému bylo vyjádřeno silné diplomatické znepokojení nad postupem Pekingu.

Gaoxin-7, nová čínská technologie pro vedení psychologické války (Zdroj: Guancha)

KOREJSKÝ POLOOSTROV

 Obě Koreje se dohodli na otevření Kaesongu

Po šesti pokusech o znovuotevření průmyslové zóny Kaesong, které skončily fiaskem, se až sedmý pokus ukázal jako průlomový. Toto sedmé kolo jednání, které inicioval Pchyongyang se uskutečnilo ve středu 14.8., kdy zástupci Severní Koreje souhlasily se všemi pěti podmínkami, kterými Jižní Korea podmínila obnovení provozu v Kaesongu. Mezi nejzásadnější podmínky patří otevření Kaesongu mezinárodním investicím, přístup k internetu pro jihokorejské pracovníky, stejně jako jejich volný pohyb a také pojistka, která zaručí, že za žádných okolností nedojde k opětovnému uzavření průmyslové zóny. Kim Ki-woong, vedoucí jihokorejské delegace, se nechal slyšet, že to má být právě otevření Kaesongu mezinárodním investicím, které má zajistit, aby se uzavření zóny už neopakovalo, ale otázkou zůstává, o jak efektivní pojistku půjde, či jestli budou existovat další mechanismy, které by měly uzavření zabránit.

Zatím nebylo určeno datum obnovení činnosti továren a podniků, ale Severokorejci se vyjádřily ve smyslu, že konkrétní datum bude záležet na připravenosti jihokorejských společností.

I přes tento průlom Kim Ki-woong prohlásil, že jde spíše o začátek, nežli o konec, a že je potřeba nemít přílišná očekávání, což naznačuje určitou míru nejistoty ohledně schopnosti KLDR dodržet slíbené podmínky. Není ani vyloučeno, že Pyongyang časem otočí a dohodu prohlásí za neplatnou. Obavy v tomto směru vzbuzuje především blížící se cvičení amerického a jihokorejského námořnictva.

Důležitost Kaesongu pro Severní Koreu může postupně vzrůstat s tím, jak se bude snižovat intenzita obchodu s Čínou, jehož hodnota během posledního půl roku klesla o šest procent. V budoucnu, kdy je v Číně očekáváno zpomalení růstu, analytici předpokládají, že dojde i ke snížení vývozu uhlí z KLDR, což severokorejský režim připraví o další finanční prostředky.

Jižní Korea na vodu spustila novou útočnou ponorku

Jihokorejské námořnictvo spustilo svou čtvrtou útočnou ponorku Typu 214, čímž významně posílilo svou ponorkovou flotilu. Ponorku v úterý 13.8. pokřtila prezidenta Park Geun-hye a plavidlo ponese jméno po korejském bojovníkovi za svobodu, Kim Jwa-jinovi, jež ve dvacátých letech 20. století bojoval proti japonským kolonizátorům.

Jde o víceúčelovou ponorku s výtlakem 1800 tun, která může zasáhnout cíle pod vodou, na hladině, ve vzduchu i na pevnině a podle oficiálních zdrojů je schopna zaútočit až na 300 cílů najednou a díky dieselovému pohonu, pracujícího na principu API (Air Independent Propulsion), je doba, kterou ponorka může strávit pod vodou prodloužena na několik týdnů, bez nutnosti vynoření.

Jižní Korea nyní disponuje více jak deseti ponorkami, včetně Typu 209 (výtlak 1200 tun) a 214. Po roce 2020 má námořnictvo v plánu získat těžké útočné ponorky s výtlakem 3000 tun.

Během proslovu při ceremoniálu Park prohlásila, že Jižní Korea nebude tolerovat narušování své námořní suverenity. Zda tím narážela na sporné ostrovy Dokdo, o které Jižní Korea vede spory s Japonskem, či šlo jen o silové prohlášení směřované na KLDR je otázkou, nicméně pojmenování ponorky by nasvědčovalo spíše první variantě.

Ponorka při ceremoniálu (Zdroj: Free Republic)

„Tajné“ cvičení jihokorejského námořnictva u ostrovů Dokdo

Vládní zdroj prozradil, že jihokorejské námořnictvo podniklo v druhé polovině června tajné jednodenní cvičení u ostrovů  Dokdo, o které vede Jižní Korea a Japonsko dlouhodobé spory.

Scénář se měl týkat vylodění nepřátelských sil na Dokdo a samotného cvičení se zúčastnilo 10 plavidel, včetně torpédoborců, ponorek, a letouny F-15K. Podobná cvičení Jižní Korea organizuje každý rok.

Vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou jsou v poslední době velice chladné, mimo jiné z důvodu výročí osvobození Koreje od japonské koloniální nadvlády (1910-45), které probudilo staré křivdy, ať už jde o korejské ženy, jenž byly nuceny k prostituci, odvody mužů na nucené práce, nebo jiné válečné zločiny, které jsou v Japonsku často bagatelizovány. V červenci vzbudilo kritiku také odmítnutí japonského premiéra Shinzo Abeho účastnit se diskuze o japonské invazi do asijských zemí na začátku 20. století. Další nevoli vzbudilo zveřejnění výsledků dotazníku, které ukázaly, že šest z deseti Japonců považuje ostrovy Dokdo za japonské území. Obavy vzbuzuje i možnost změny japonské ústavy, která by zemi umožnila budovat nejen obranné kapacity, ale i útočné.

Přesto jsou obě země nuceny spolupracovat, jelikož i přes teritoriální spory a kulturní nevraživost je Japonsko zásadním bezpečnostním a strategickým partnerem Soulu, obzvláště v otázce KLDR.

JAPONSKO

Tokio predstavilo najväčšiu vojnovú loď od druhej svetovej vojny

Pri slávnostnej ceremónii bola 6. augusta v Yokohame predstavená nová pýcha japonského námorníctva- takmer 250 metrový vrtuľníkový torpédoborec Izumo. Táto vojnová loď nápadne pripomína lietadlovú loď o čom svedčí najmä jej dlhá, plochá letová paluba. Klasifikácia Izumo za vrtuľníkový torpédoborec je snahou obísť ústavné obmedzenia (ako aj sprevádzajúcu kontroverziu), ktoré Japonsku zabraňujú vlastniť ofenzívne zbrane, medzi ktoré patria i lietadlové lode.

 Izumo má výtlak takmer 20 000 ton a bude schopná niesť 14 vrtuľníkov, medzi nimi Sikorsky H-60CH-47 Chinook. Loď nedisponuje katapultom ani „skokanským mostíkom“, ktorý by umožnili z jej paluby operovať stíhačkám s konvenčným a krátkym vzletom. Podľa analytikov však neexistujú žiadne technické obmedzenia, ktoré by zabránili tomu, aby boli v budúcnosti na lodi nasadené americké stíhačky F-35B s vertikálnym vzletom. V rovnakom smere sa hovorí i o konvertoplánoch V-22 Osprey, ktoré Tokio plánuje kúpiť od Washingtonu. Oficiálne má však Izumo plniť najmä defenzívne protiponorkové úlohy ako aj pomáhať pri humanitárnych a prírodných katastrofách. K plnému odovzdaniu Izumo do služieb japonského námorníctva dôjde v roku 2015.

Nová loď japonského námorníctva si vyžiadala pozornosť i v Pekingu. Čína je slovami Ministerstva obranyznepokojená neustálou expanziou japonského vojenského vybavenia“ a Tokio by sa podľa nej ďalej malo „držať politiky sebaobrany a ostať verné sľubu ísť cestou mierového rozvoja“. V Pekingu určite zaznamenali i provokáciu Tokia pri pomenovaní lode – rovnomenný krížnik Izumo, ktorý slúžil v japonskom imperiálnom námorníctve bol postavený za čínske reparácie po prehre v prvej sino-japonskej vojne a zohral svoju úlohu i v druhom dejstve tohto konfliktu v 30-tych a 40-tych rokoch. Zaujímavým je tiež údajne náhodné odhalenie lode 6. augusta pri výročí atómového výbuchu v Hirošime.

Izumo je len jednou z ďalších lodí, ktoré demonštrujú rozvoj námorných kapacít v celom regióne. Peking predstavil svoju prvú lietadlovú loď minulý rok v septembri a najnovšie sa potvrdilo, že v suchých dokoch sa už pracuje na ďalšom prírastku do flotily PLAN (viď vyššie). Na začiatku augusta bola spustená na vodu i indická lietadlová loď Vikrant (prvá domácej výroby) a v nasledujúcich rokoch majú nové vrtuľníkové výsadkové lode posilniť i austrálske a ruské námorné sily.

Slávnostné odhalenie vrtuľníkového „torpédoborca“ DDH-183  Izumo v Yokohamskom prístave (Zdroj: CNN)

Sága Yasukuni pokračuje

Vzťahy Tokia s Pekingom a Soulom sú každoročne skúšané počas sérii augustových výročí, pripomínajúcich dôležité udalosti z ich spoločnej histórie. Minulý rok prišlo k zatknutiu čínskych aktivistov z Hong Kongu, ktorý sa doplavili na sporné ostrovy Senkaku/Diaoyu na výročie japonskej kapitulácie 15. augusta. Tento incident mal vtedy dohru i v diplomatickej aréne a vzhľadom na súčasnú situáciu v bilaterálnych vzťahoch sa očakávalo, že k niečomu podobnému dôjde i tento rok. Primárnym faktorom mala byť tiež otázka či japonský premiér Abe navštívi 15. augusta kontroverznú svätyňu Yasukuni, ktorá je zasvätená pamiatke vojnových padlých, medzi ktorými je i niekoľko vojnových zločincov. Tento rok však obe strany preukázali relatívnu zdržanlivosť – čínske úrady nepovolili nacionalistickým aktivistom plavbu k ostrovom (i keď lode čínskej pobrežnej stráže znovu prenikli do blízkosti ostrovov)  a Abe sa nakoniec rozhodol Yasukuni nenavštíviť.

Napriek Abeho absencii mali japonskí politici z vládnej LDP početné zastúpenie, vrátane kabinetných ministrov. Premiér navyše poslal vo svojom mene do svätyne obetný dar. Šintoistickú svätyňu Yasukuni tento rok navštívilo vyše 175 000 ľudí, medzi nimi i početné zástupy ultranacionalistov, skandujúcich ultrapravičiarske slogany. Pre Činu a Severnú Kóreu sú návštevy Yasukuni tŕňom v oku a i tento raz ich ostro kritizovali. I pred samotnou svätyňou stáli dvaja juhokórejskí poslanci s transparentom odsudzujúcim to, čo vidia ako návrat Japonska k militarizmu. Peking si povolal japonského veľvyslanca v Číne a podal diplomatický protest proti návšteve japonských politikov v kontroverznej svätyni. Hovorca ministerstva zahraničných vecí Hong Lei na margo Abeho obety poznamenal, že „nezáleží v akej forme či v koho mene japonský líder vzdáva poctu vo svätyni Yasukuni, podstatou je snaha popierať a glorifikovať militaristickú minulosť Japonska a útočiť… na [povojnový] medzinárodný poriadok “.

Ešte väčšie pohoršenie však vyvolal prejav premiéra Abeho pri každoročnej ceremónii k tomuto významnému výročiu. Abe totiž vo svojej reči nevyjadril ľútosť nad japonskou vojenskou agresiou ani nevyslovil sľub už nikdy v budúcnosti neviesť vojnu, čím porušil vyše 20-ročnú tradíciu. I keď sa môže zdať, že nejde o veľa, Abeho vynechanie týchto slov zbytočne dráždi susedné štáty a vyvoláva ducha minulosti. Juhokórejské i čínske média boli na druhý deň plné odsudzujúcich reakcií. Japonský premiér tak podkopáva svoje vlastné úsilie (viď minulé novinky tu a tu) dosiahnuť diplomatický prielom vo vzťahoch s Pekingom (i Soulom). Najnovšie prieskumy ukazujú ako sa vzťahy medzi oboma štátmi i národmi antagonizujú – 92.8 percent Číňanov a 90.1 percent Japoncov vníma druhú krajinu negatívne, v oboch prípadoch najvyššie čísla v histórii.

Ďalšie problémy amerických jednotiek na Okinawe

Piateho augusta došlo na základni americkej pechoty na Okinawe k pádu vrtuľníka HH-60 Pave Hawk. Zo štvorčlennej posádky neprežil jeden. Incident znovu rozvíril debatu o bezpečnostných dopadoch americkej vojenskej prítomnosti na Okinawe. Japonský premiér Abe vyzval americkú armádu aby prerušila lety vrtuľníkov na tomto ostrove. K tomuto kroku i skutočne došlo, no po preskúmaní technického stavu ostatných vrtuľníkov sa americká armáda rozhodla 14. augusta lety obnoviť. Dvanásteho augusta navyše došlo k rozhodnutiu premiestniť na Okinawu z ostrova Iwakuni konvertoplány V-22 Osprey. Obyvatelia Okinawy dlho protestovali proti plánu rozmiestniť na ostrov tieto stroje, obávajúc sa o ich históriu nehodovosti. Americké základne na Okinawe sa nachádzajú priamo v husto obývanom území a potenciálna nehoda by tak mohla ohroziť i domácich obyvateľov. Poslanci v meste Naha, hlavnom meste Okinawskej prefektúry, prijali v reakcii na nehodu vrtuľníka a rozmiestnenie konvertoplánov Osprey protestnú rezolúciu.

FILIPÍNY

Více amerických vojáků na Filipínách?

Zástupci Filipín a Spojených států tento týden jednali o navýšení americké vojenské přítomnosti v zemi. Nyní je na Filipínách umístěno 500 amerických vojáků, ale Spojené státy jsou připraveny tento počet zvýšit. Ministr obrany Voltaire Gazmin se svým protějškem z ministerstva zahraničí, Albertem del Rosario zdůrazňují, že přítomnost amerických sil zlepší kvalitu výcviku filipínských ozbrojených sil a také filipínské kapacity pro zvládání přírodních katastrof (zemětřesení a tajfuny).

Vedoucí filipínské delegace, Carlos Sorreta, prohlásil, že během rozhovorů bylo probráno umístění, činnost a cvičení amerických jednotek, ale nikoli jejich počet a další operační detaily. Sorreta také zdůraznil, že americká zařízení budou přístupná filipínským úřadům a nebudou v nich umístěny jaderné zbraně. Rozhovory budou na konci měsíce pokračovat ve Washingtonu.

Jde o další z kroků Manily k vyrovnání sil v regionu a zejména pak v jihočínském moři, jehož velkou část si nárokuje stále asertivnější Čína. Právě z toho důvodu směřují Filipíny své naděje k tomu, že americká přítomnost zklidní čínskou asertivitu a stabilizuje situaci v oblasti, která je střetem zájmů hned několika států. Sám filipínský prezident Aquino se nechal slyšet, že zvýšenou americkou vojenskou přítomnost uvítá a stejně tak to uvítají i Spojené státy, pro které se východní Asie stává prioritní oblastí.

TAIWAN

Smrt brance otřásla Taiwanem

Smrt mladého desátníka Hung Chung-chiu tři dny před koncem jeho odchodu z armády na Taiwanu vyvolala na začátku července bouřlivé reakce, které byly doprovázeny masivními protesty. Hung měl podle všeho zemřít v důsledku úžehu, kterému byl vystaven, když byl nucen vykonávat náročná fyzická cvičení na ostrém slunci. To vše, jako trest za to, že si sebou na vojenskou základnu vzal mobilní telefon s fotoaparátem.

Ministr obrany Kao Hua-chu se za pochybení armády omluvil, a nabídl prezidentu Ma-Ying-jeouovi svou rezignaci, kterou ale prezident zprvu odmítl, ale po intenzivních protestech veřejnosti ji nakonec přijal a Kao odešel z vedení ministerstva.

Novým ministrem obrany byl poprvé během vlády administrativy prezidenta Ma Ying-jeoua  jmenován civilista, Andrew Yang, nicméně ten se v úřadě udržel pouhých sedm dní a posléze rezignoval poté, co se přiznal k plagiátorství v knize, kterou vydal v roce 2007 a jejíž některé pasáže měli pocházet z časopisu vycházejícího v Číně. Všechny tyto okolnosti ohrožují chystanou restrukturalizace taiwanských ozbrojených sil, které mají od modelu povinné vojenské služby přejít k plné profesionalizaci, ke které má dojít do konce příštího roku.

THAJSKO

Protesty proti udeleniu amnestie bývalému premiérovi Thaksinovi Shinawatrovi

Thajskou politickou scénou v posledných týždňoch otriasa kontroverzný zákon, ktorý by udelil amnestiu pre stovky ľudí odsúdených za ich činy počas politických nepokojov od vojenského puču v roku 2006. V rokoch 2008 až 2010 zachvátili Thajsko boje medzi tzv. červenými a bielymi tričkami (prívržencami a odporcami zosadeného premiéra Thaksina Shinawatru), ktoré si vyžiadali desiatky ľudských životov. Amnestiu kritizujú ľudskoprávne skupiny, ktoré sa obávajú, že porušovanie ľudských práv ostane nepotrestané. Odporcovia zákona sa ďalej domnievajú, že zákon by mohol znamenať i zrušenie rozsudku za korupciu pre bývalého premiéra Shinawatru, ktorý je už niekoľko rokov v exile. V Bangkoku sa svoj nesúhlas so zákonom rozhodlo ísť vyjadriť do ulíc niekoľko tisíc ľudí. Objavili sa i obavy z možného prerastenia demonštrácií do násilností, k čomu však našťastie nedošlo. Samotný zákon už získal v princípe podporu parlamentu a bude ďalej prerokovávaný.

Poriadková polícia v Bangkoku (Zdroj: Reuters/ Athit Perawongmetha)

Separatistickí moslimskí rebeli prerušili mierové rokovania s vládou

Thajská rebelská skupina BRN (Barisan Revolusi Nasional) pozastavila 8. augusta mierové rokovania s vládou, odvolávajúc sa na nesplnenie svojich požiadaviek. Od roku 2004 ovládajú južné Thajsko násilné nepokoje. Vo februári tohto roku došlo k prielomu, keď Bangkok s BRN uzavrel dohodu o vedení rozhovorov. Juhothajské provincie sú domovom väčšinovej moslimskej, malajsky hovoriacej, populácie, ktorá odmieta budhistickú vládu z Bangkoku. Rebelská skupina BRN už v apríli zverejnila päť požiadaviek na vládu. Medzi nimi je povýšenie role Kuala Lumpur vo vyjednávaniach na mediátora, prepustenie všetkých väzňov a uznanie BRN za oslobodeneckú, nie separatistickú skupinu. V južnom Thajsku medzitým násilie neustáva, napriek júlovej dohode o 40-dňovom prímerí zahrňujúcom Ramadán. Za posledných deväť rokov si boje medzi bezpečnostnými zložkami a rebelskými skupinami vyžiadali viac ako 5000 obetí.

MJANMARSKO, INDONÉZIA

Náboženský konflikt sa šíri za hranice Mjanmarska

Moslimská etnická skupina Rohingya je v Mjanmarsku od začiatku demokratického uvoľňovania terčom diskriminácie i násilného utlačovania zo strany väčšinových budhistov. Zatiaľ čo v Mjanmarsku sú moslimovia proti budhistickým útokom viac-menej bezbranní, vo väčšinovo moslimských krajinách regiónu sa dvíha vlna nevôle, ktorá prerastá i v konkrétne činy. Štvrtého augusta sa v indonézskej Jakarte stala budhistická svätyňa terčom bombového útoku, ktorý poškodil budovu a zranil jedného človeka. Vo svätyni bol nájdený nápis – „odpovedáme na výkriky Rohingya“. Podľa indonézskeho ministra pre náboženské záležitosti bolo cieľom útokov vyprovokovať násilie medzi moslimami a budhistami. Nešlo o prvý podobný incident na indonézskej pôde. Už v apríli došlo k násilnému sporu medzi  Rohingyami a budhistami v záchytnom centre na ostrove Sumatra, ktorý mal za následok smrť osem ľudí. V máji boli zatknutí dvaja muži podozriví z plánu vykonať bombový útok na mjanmarskú ambasádu v Jakarte. Pokračujúce násilie v Mjanmarsku, ako posledný incident z 12. augusta, kedy si streľba polície do Rhohingyov v štáte Rakhine vyžiadal najmenej dve obete, tak v budúcnosti môže vyprovokovať islamistických militantov v oblasti k útokom na budhistické ciele.

KAMBODŽA

Politická kríza sa stupňuje, armáda v Phnom Penhu

Opozičná strana CNRP odmietla oficiálne výsledky volieb z 28. júla tvrdiac, že podozrenia z volebného podvodu neboli dostatočne preskúmané. Júlové voľby priniesli víťazstvo vládnej strany CPP na čele s dlhoročným premiérom Hun Senom (viď minulé novinky tu). Premiérova strana však zaznamenala najhorší výsledok od návratu Kambodže k demokracii v roku 1998 a jej politická pozícia je otrasená. Šiesteho augusta zaplnili ulice Phnom Penhu tisíce opozičných demonštrantov, požadujúcich medzinárodné prešetrenie volieb, čo však vláda odmieta. Medzitým boli v očakávaní ďalších potenciálnych protestov v hlavnom meste rozmiestnené armádne jednotky. Phnom Penh sa taktiež rozhodol pozastaviť prijímanie vojenskej pomoci od Spojených štátov a ďalších krajín, dokým nebude vytvorená nová vláda. Podľa analytikov stojí za týmto krokom snaha vyhnúť sa tomu, aby sa v prípade zistenia volebného podvodu stala vojenská pomoc prostriedkom diplomatického tlaku.

NOVÝ ZÉLAND

Podľa premiéra Johna Keya sú na Novom Zélande členovia Al Káidy

Novozélandský premiér John Key 1. augusta v interview pre miestne rádio vyhlásil, že na Novom Zélande sa nachádzajú jedinci, ktorí boli cvičený v táboroch Al Káidy v Jemene a udržiavajú kontakt s touto teroristickou organizáciou. Premiér sa takto snažil dokázať opodstatnenosť navrhovaných zmien v zákone o novozélandskej bezpečnostnej službe, ktoré rozširujú právomoci štátu pri sledovaní súkromnej komunikácie v mene národnej bezpečnosti. Podľa Keya je v dnešnom bezpečnostnom prostredí plnom hrozieb nutné pristupovať ku kompromisom medzi udržiavaním demokratických slobôd a ochrane pred teroristickými hrozbami. Kritici pranierujú Keya za to, čo vidia ako snahu zastrašiť obyvateľstvo a zmenšiť tak odpor proti rozšíreniu sledovacích programov. Podľa mnohých je riziko teroristických útokov na novozélandskej pôde minimálne a premiérove tvrdenia prehnané.

BONUS

Hromadná bitka v Taiwanskom parlamente

Legislatívne rozpravy na Taiwane sú charakteristické energickým entuziazmom. Ak nestačia slová, neváhajú poslanci pristúpiť k priamočiarejšiemu presvedčovaniu. O tom, že taiwanskí poslanci nechcú ostať svojej povesti nič dlžný, svedčí i posledný incident, kedy vášnivá debata o referende, v ktorom sa má rozhodnúť o postavení štvrtej jadrovej elektrárne, prerástla v hromadnú bitku (video tu). Opoziční poslanci z DPP najprv okupovali rečnícke pódium v budove parlamentu a zabarikádovali vstup do miestnosti stoličkami. Bitka vypukla v momente, keď sa poslanci z vládneho Kuomintangu pokúsili dostať do miestnosti. Poslanci tiež po sebe vylievali vodu a jeden z nich si dokonca priniesol do parlamentu prilbu. Stavba jadrovej elektrárne, ktorá je predmetom sporu, začala už v roku 1997, no počas vlády DPP medzi rokmi 2000 a 2008 bola pozastavená. Nová administratíva Ma Ying-jeoua však dnes plánuje so stavbou pokračovať.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.