Novinky z východní Asie: srpen 2013 (část II)

Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za druhou polovinu srpna.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Pozice ČLR k současné situaci v Sýrii

Čínská pozice vůči současné situaci v Sýrii byla ovlivněna celým průběhem Arabského jara, které ze své podstaty Peking pozoroval s velkou obezřetnostní. Stabilita regionu, podoba nových vládních celků, udržení alespoň ekonomické spolupráce, geostrategické a energetické zájmy mohly být narušeny, ba co víc, „volnomyšlenkářství“ atakující autoritářství mohlo najít svoji živnou půdu také v Říši středu.

Po sledu událostí v Libyi, kdy se ČLR cítila „podvedená“ postupem Západu (při hlasování v RB OSN, kterých se zdržela), volí vůči Sýrii defenzivnější a rozhodnější postoj. Zdali má ovšem potenciál něco na vývoji místní situace změnit, je spíše otázkou. Brát si jako zpravodajské podklady články z čínského stranického tabloidu Global Times, pak může vyústit v situaci, kdy si nepozorný čtenář skutečně může myslet, že Čína chce jít kvůli Damašku do války. Podívejme se tedy na situaci objektivněji: ČLR skutečně sdílí názorovou pozici s Ruskem; zájmy má spíše v celém regionu, nežli v samotné Sýrii; hlasitější rétorika pak odpovídá rostoucímu diplomatickému profilu, ale i aktivismu v této oblasti, na kterém je ČLR zejména v oblasti energetiky poměrně závislá. Základní přístup je také možné charakterizovat již bezmála rok starým článkem Renmin Ribao: “Věříme, že by mezinárodní komunita měla plně respektovat syrskou suverenitu, nezávislost, jednotu a teritoriální integritu stejně jako nezávislou volbu syrského lidu, ale I výsledek politického dialogu různých zúčastněných stran.”

Tento názorový proud (ale i neschopnost skutečně zasáhnout) naopak vede čínské politické představitele spíše k neutrálnímu postoji vůči Sýrii jenž, i když poněkud neinovativně, volá po dialogu všech stran. Není se tedy čemu divit, že platforma RB OSN je vůči Sýrii zablokovaná (r. 2012 byly vydány tři rezoluce týkající se Damašku – 2042, 2043, 2059; letos však ani jediná) a sílící argumentace se zrcadlově odráží na západním volání po intervenci.

Ohledně použití chemických zbraní Čína nadále volá po objektivitě a kritická rozhodnutí se snaží spíše oddalovat: „V současnosti je inspekce OSN zjišťující použití chemických zbraní na místě a začíná vyšetřování. Čína doufá, že tento tým bude svoji činnost konzultovat se syrskou vládou a zůstane objektivní, nestranný a profesionální tak, abychom mohli zjistit, co se skutečně stalo.“ Zatímco tak některé čínské plátky brojí proti stejnému scénáři, jaký se odehrál v Iráku, čínské Ministerstvo zahraničních věcí vydává prohlášení, že možný konflikt by situaci v teritoriu pouze zhoršil.

Do zajímavé analytické roviny se dostávají články Reuters a Voice of America. Analýza Reuters dospívá k závěru, že nehledě na zájmy Pekingu v regionu, ten stále nemá sílu situaci v oblasti měnit tak, jako to mohou činit USA. Jejich historické znalosti oblasti jsou v porovnání ostatními stálými členy RB OSN také omezené. Právě toto je důvod, proč se snaží Peking najít neutrální pozici v tomto konfliktu a nestranit ani s vládou ani povstalci. Tato analýza ovšem končí u závěru, že si Čína přeje v oblasti klid a intervenci odmítá na základě, sobě tolik vlastnímu, pohledu na neintervence a nezasahování. Voice of America jde však na stejných premisách v analýze ještě o stupeň dál. Tato zpráva staví na tom, že Sýrie je v čínské zahraniční politice v podstatě nedůležitá a Peking notuje Rusko zejména v zájmu o udržení strategického partnerství. Poměrně neangažovaný postoj vůči Sýrii je pak v čínské strategii zcela obrácen. Peking samotný tuší, že nemá sílu zasáhnout, nicméně možná intervence ze strany USA by mohla jeho pozici z pohledu států dané oblasti jen posílit. Odhady panují, že by se totiž USA mohly spálit stejně jako v případě Afghánistánu, či Iráku a relativně by tak Čína opět rostla.

Na budoucí vývoj v dané oblasti bude mít největší vliv ukončení vyšetřování, která ze stran v konfliktu použila chemické zbraně, a jaká bude následná reakce Západu.

Nejsledovanější kauza od Gangu čtyř? Bo Xilai!

Za nedlouho tomu budou dva roky, kdy v Číně zemřel britský podnikatel Neil Heywood. Za jeho vraždu byla obviněna a odsouzena manželka Bo Xilaie, GuKailai. S vyšetřováním případu, do něhož byl zapleten i šéf chongqingské policie Wang Lijun, se postupně předly nitky, které postupně vedly až k Bo Xilaiovi. Soud jeho případ otevřel až v námi sledovaném období. 25. července byl obviněn z korupce, braní úplatků a zneužití moci a 22. srpna začíná pětidenní soudní stání.

Zatímco čínské oficiální vyjádření hovoří o nejtransparentnějším soudu jaký mohl být nastolen, je třeba poznamenat, že do samotné soudní síně mají vstup jen vybraná média a na údajně oficiální kanál, jímž je Sina Weibo, se dávají pouze dílčí úseky z Bo Xilaiovy výpovědi. Kolik z celého procesu tedy odpovídá spravedlnosti a kolik tak typickému autoritářskému divadlu je otázka, kterou si pokládá většina světových médií.

„Vím, že nejsem dokonalý, naopak jsem popudlivý a dělám subjektivní rozhodnutí. Učinil jsem množství chyb, nedokázal jsem správně spravovat rodinu ani své podřízené. Udělal sem velké chyby a je mi líto, že jsem zklamal stranu i čínský lid.“ Co se ovšem samotných obvinění týče, zde stále tvrdí že je nevinný. Čínské autority jeho „chabý pokus“ o ospravedlnění neberou na zřetel, upozorňují na fakta a vyšetřování a volají po přísném trestu. Ten samotný stále oznámen nebyl a jeho vydání se dočkáme v následujících týdnech.

Bo Xilai před provinčním soudem v Jinanu (Zdroj: Council on Foreign Relations).

ČLR v hledáčku české diplomacie?

„Přál bych si proto, aby nejenom ruský kapitál, ale také čínský nebo indický měl v Čechách větší zastoupení. Právě tyto země, které mají dlouhodobě finanční růst, mohou být pro nás perspektivními investory, a to může být částečně cesta z krize“, uvedl na konci května nový český prezident Miloš Zeman. A skutečně – zdá se, že se nová česká vládnoucí garnitura snaží vytvářet poměrně aktivní politiku vůči Pekingu. Zatímco sentimenty spjaté s Havlem, jehož postoj k ČLR byl charakteristický podporou Taiwanu, či přátelským vztahem s Dalajlámou, byly typické 90. letům stejně jako počátku milénia, v současnosti možné ekonomické prospekty lidskoprávní tématiku přehlušují. Jako u úspěchu hovoří česká strana ohledně setkání Local Leaders, které proběhlo začátkem července v Chongqingu. Jednalo o setkání mezi regionálními lídry ze střední a východní Evropy a jejich čínskými protějšky, kdy hlavním cílem bylo posílení kooperace v oblasti obchodu a investic. Oficiální vyjádření pak setkání, které navštívilo množství českých hejtmanů, hodnotilo jako „silný impuls pro rozvoj dalších regionálních vztahů“. Nejednalo se však o jediný apel na vzájemnou spolupráci.

Patnáctičlenná delegace pod vedením ministra zdravotnictví M. Holcáta zůstala ve sledovaném období v Číně celý týden a množství jednání bylo zaměřeno právě na rozvoj vzájemných vztahů nejen v oblasti zdravotnictví (pro zajímavost například FN Hradec Králové má nově otevřít v Česku vůbec první kliniku tradiční čínské medicíny). I když další možnost rozvoje spolupráce nabídne China Investment Forum v Praze již v nadcházejících měsících, nelení česká strana ani ve snaze přilákat do Čech více čínských turistů. Zatímco Číňané utratí v Čechách v průměru 12,5 tisíce korun, česká strana se pro posílení návštěvnosti rozhodla investovat do reklamních spotů propagujících ČR na celočínské CCTV. Zajímavostí nadále zůstává, že například prezidentem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce byl v minulosti i Jan Kohout.

Spoločné americko-čínske protipirátske cvičenie v Adenskom zálive

Napriek očividnému strategickému súpereniu Washingtonu a Pekingu, nadobúda spolupráca vo vojenskej oblasti pozoruhodnú kvalitu. Dôležitým impulzom v tomto smere bolo júnové stretnutie Xi Jinpinga s Barackom Obamom v Kalifornii, kde práve prehĺbenie kooperácie v tejto oblasti bolo jedným z hlavných bodov diskusií. Ako ukazuje spoločné protipirátske cvičenie amerického a čínskeho námorníctva v Adenskom zálive z 24-25. augusta, spolupráca prináša konkrétne výsledky. Súčasťou cvičenia bolo oslobodenie pirátmi obsadenej lode, riešenie rukojemníckych situácií či poskytnutie urgentnej zdravotnej pomoci zraneným. Podobné cvičenia podnikli námorníctva oboch krajín už minulý rok, no v omnoho menšom rozsahu.

Facebook v Číně? Ano, bohatí můžou vše

Veřejným tajemstvím v Číně zůstává, že Facebook není zdaleka tak nedostupnou záležitostí, jak se může zdát. Ačkoliv je to platforma a priori zakázaná a pro přístup ke svému účtu potřebuje virtuální privátní síť /proxy/, jež Vám umožní Great Firewall of China, není zdaleka nemožné se k Facebooku připojit. Množství hostelů tak činí v zásadě proto, že jejími návštěvníky jsou pouze zahraniční turisté, volně se připojit je ovšem možné i v luxusních hotelech. Takovou možnost nabízí například St. Regis, shodou okolností hotel nacházející se naproti české ambasády v Pekingu, ale také hotely další. Jedná se o místa, která jsou vytížena buď zahraničními businessmany, či čínskou smetánkou.

Rekapitulace nové čínské vízové politiky

Zatímco v případě tranzitu a krátkodobých návštěv do vybraných měst – Peking, Šanghaj a nově i Guangzhou mohou turisté pobýt na čínském území po dobu 72 hodin bez nutnosti mít jakákoliv čínská víza, samotné regule při získávání víz do Číny se díky novému imigračnímu zákonu značně zpřísnily. V období minulém nebylo nemožné se setkat s tím, že množství obchodníků cestovalo do Číny na turistická víza, a tací, kteří zde dlouhodobě žili a pracovali, měli místo pracovního povolení pouze víza obchodní, a ta si navíc vždy zaletěli obnovovat do Hongkongu.

Z konkrétních omezení, která byla uvedena v platnost se začátkem měsíce září, pak v současnosti platí následující: pobyty nad 180 dní budou vyžadovat residence permit; turistická budou moci být prodlouženy pouze jednou (tj. max 30 + 30 dní); samotné prodlužování bude trvat delší dobu = jejich faktické zkracování; některá víza dojdou změnám (zejména v rozdělení na kratší a dlouhodobější pobyty) a některá nová víza budou představena – zajímavě např. vízum typu R pro vysoce kvalifikované specialisty.

Nadto čekají hříšníky také vyšší pokuty, než tomu bylo v minulosti. Pokuta za překročení může dosáhnout až 10 000 RMB; za nelegální práci, či zaměstnávání pracovníků bez platných víz pak bude ještě dražší. Zatímco je jasné jaké cíle ČLR touto politikou sleduje, budeme zvědavi, zda se ne zcela idylický vztah v konzulárních záležitostech mezi ČR a ČLR v budoucnu zlepší

Velice kvalitní vhled do problematiky i s téměř aktuálním Q&A nabízí i právník G. Chodorow.

Jiangsu pod náporem švábů

20. 8. došlo k provincii Jiangsu k útěku více než jednoho milionu švábů, zmiňují střízlivější odhady. Takto velké množství se dostalo na svobodu poté, co byl neznámým pachatelem narušen umělohmotný skleník, kde byli švábi chováni. Dva dny poté sáhly místní úřady k plošné dezinfekci a vyzvaly obyvatelstvo ke klidu – místní se obávají jak následků při pěstování plodin, tak i možnosti přenášení nemocí.  Farma se nicméně nachází v oblasti kukuřičných polí a budoucí následky tak zatím nejsou jasné. Ačkoliv experti v dané problematice již byli do dané oblasti vysláni, do dnes neproběhla v médiích žádná zpráva ohledně možného řešení. Do chovu švábů investoval podnikatel Wang zejména, kvůli skutečnosti, že jim je tradičně přisuzováno místo v čínské medicíně.

KOREJSKÝ POLOSTROV

Společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje

19. až 30. srpna proběhlo v Jižní Koreji dvanácti-denní vojenské cvičení Ulchi Freedom Guardian, jež mělo prověřit obranné a řídící schopnosti americko-korejského velení, tváří v tvář simulovanému severokorejskému útoku. Cvičení se zúčastnilo kolem 30 000 amerických a 50 000 jihokorejských vojáků.

Při cvičení byli přítomni i pozorovatelé z Austrálie, Nového Zélandu, Kanady, Británie, Francie, Dánska a Norska. Letošní cvičení proběhlo v relativním klidu a bez výraznějších narušení ze strany KLDR, jež podobné společné akce Washingtonu a Soulu provází silnou kritikou a obviněními z příprav na rozpoutání války.

Jihokorejští vojáci během cvičení (Zdroj: E PA).

JAPONSKO

Z jadrovej elektrárne Fukushima vyteká rádioaktívna voda

Japonská jadrová kríza, trvajúca už od roku 2011, kedy bola jadrová elektráreň Fukushima poškodená po zemetrasení a tsunami, dosahuje najkritickejšiu úroveň. Na nádržiach na vodu vo Fukushime bol zistený únik a do okolia vytieklo asi 300 ton vysoko rádioaktívnej vody. Spoločnosť TEPCO, ktorá spravuje elektráreň priznala, že nie je schopná odhadnúť ako dlho a v akom rozsahu mohlo byť okolie elektrárne kontaminované. Japonský Úrad pre jadrovú reguláciuzvýšil stupeň hrozby na 8-bodovej stupnici používanej IAEA z 1 na 3, čo predstavuje „závažný incident“. Najväčšie obavy sú spojené s prienikom rádioaktívnej vody do blízkeho oceánu. To predstavuje veľkú hrozbu pre miestnych rybárov; výlov rýb je v oblasti obmedzený už od roku 2011 a po zistení úniku rádioaktívnej vody bol naň vyhlásený plošný zákaz. Vláda v Tokiu je tlačená do toho aby prevzala väčšiu rolu pri kontrole jadrovej elektrárne, keďže TEPCO je všeobecne vnímané ako nekompetentné. Abeho vláda má vytvoriť vlastnú stratégiu na riešenie tohto závažného problému.

Súčasná kríza vo Fukushime nenahráva do karát Abeho plánu obnoviť fungovanie jadrových reaktorov, čím odmietol politiku predošlej vlády DPJ, ktorá žiadala „jadrovú nulu“. Medzitým neustáva Abeho cieľavedomá energetická diplomacia. Počas cesty po Blízkom východe z posledného augustového týždňa japonský premiér loboval za export japonských jadrových technológii.

Ministerstvo obrany žiada najväčšie zvýšenie rozpočtu za posledných 22 rokov

Vláda premiéra Abeho po  nástupe do funkcie pristúpila k rozhodnutiu zvýšiť vojenský rozpočet. Navýšenie rozpočtu o 0.8 percent pre fiškálny rok 2013 bolo síce len kozmetickou zmenou, no znamenalo prvý nárast za výdavkov na obranu za 11 rokov. Ministerstvo obrany chce teraz zájsť ešte ďalej. Na budúci fiškálny rok požaduje 49 miliárd dolárov, čo predstavuje 3-percentný nárast oproti tohtoročnej úrovni a najväčší rast výdajov od roku 1992. Veľká časť zvýšených výdavkov pôjde na platy zamestnancov, keďže v marci budúceho roka vyprší dočasné opatrenie, ktoré skresalo platy v štátnom sektore kvôli nutnosti financovať rekonštrukciu po ničivom tsunami z marca 2011. Návrh ministerstva tiež počíta s vyššími výdavkami na nákup techniky, prameniacimi z nízkej hodnoty yenu. Tokio plánuje investovať do posilnenia schopnosti dohľadu nad námornými teritóriami ako aj do rozvoja obojživelných kapacít. Samotná japonská pobrežná stráž žiada 13-percentný nárast vo svojom financovaní, ktorý má slúžiť na rozšírenie personálu i nákup nových plavidiel.

Spor o Senkaku/Diaoyu

Postup v otázke teritoriálneho sporu medzi Japonskom a Čínou o ostrovy Senkaku/Diaoyu je stále len zbožným prianím. Peking opakovane odmieta možnosť rokovaní o tejto otázke, pokiaľ Japonsko neuzná sporný charakter teritoriálnych nárokov. V odpovedi na otázku, či by nadchádzajúce stretnutie G-20 v Petrohrade nebolo vhodnou príležitosťou na usporiadanie stretnutia medzi lídrami dvoch krajín, poznamenal čínsky zástupca ministra zahraničných vecí Li Baodong, že „stretnutie lídrov nie jeurčené len na potrasenie rukou a robenie fotiek, ale na riešenie problémov“. Na japonskej strany sa nechal vicepremiér Taro Aso počuť, že Tokio musí dať najavo svoje odhodlanie brániť sporné ostrovy, ak sa chce vyhnúť podobnej situácii ako bolo argentínske napadnutie Falklandov v roku 1982; v princípe teda Aso evokuje slávne diktum- si vis pacem, para bellum. Minister obrany Onodera zase zdôraznil, že Japonsko bude hrať významnú rolu ak v Ázii vypukne konflikt a nebude len postranným hráčom.

Tokio sa snaží na svoju stranu dostať i Washington. Ten nezastáva pozíciu ani jednej strany ohľadom suverenity nad sporným územím, avšak je vojenskou alianciou viazaný k obrane ostrovov. Senátor McCain prekročil rozsah amerického postoja, keď v počas návštevy Tokia 21. augusta tvrdil, že Senkaku sú japonským územím a označil to za oficiálny názor Kongresu a vlády Spojených štátov. McCain však dezinterpretoval rezolúciu Kongresu z minulého roka, ktorá je v súlade s nestrannou politikou ohľadom suverenity. Tieto vyjadrenia boli Pekingom ostro odsúdené. McCain si však uvedomil svoju chybu a o pár dní, už na návšteve Pekingu, ustúpil od svojho stanoviska a tvrdil, že Washington nezastáva v spomínanej otázke žiadnu pozíciu. Faktom však je, že na konci júla prijal Kongres zatiaľ najtvrdšiu rezolúciu odsudzujúcu používanie sily na potvrdzovania teritoriálnych nárokov v Juhočínskom a Východočínskom mori, učenú najmä pre publikum v Pekingu.

Medzičasom pokračujú už rutinné prieniky čínskych lodí do vôd okolo ostrovov. 18. augusta sa pri ostrovy doplavili lode japonských nacionalistických aktivistov a rybárov.Ich cesta do sporných vôd bola zorganizovaná nacionalistickou skupinou Ganbare Nippon, ktorá „návštevy“ ostrovov vykonáva pravidelne. Zámienkou pre plavbu bolo vykonanie spomienkovej ceremónie pre asi 80 civilistov, ktorí v tejto oblasti zomreli počas druhej svetovej vojny. Aktivisti boli monitorovaní Japonskou pobrežnou strážou, ktorá by v prípade  ich snahy vystúpiť na pôdu ostrovov zabránila takémuto konaniu.

Napriek ostrému napätiu ktoré vládne medzi Tokiom a Pekingom sa snažia obe strany obmedzovať potenciál pre nekontrolovanú provokáciu druhej strany, ako ilustruje i spomínaný prípad. V polovici augusta sa v Tokiu stretlo niekoľko čínskych a japonských expertov, ktorí diskutovali o možnostiach vyhnutia sa nežiadaným a nebezpečným incidentom, spojenými so súčasným patom okolo ostrovov. Tento panel sa má znovu zísť v októbri a do februára 2014 má predložiť odporúčania vládam v Tokiu a Pekingu.

Tokio plánuje vytvoriť prvú národnú bezpečnostnú stratégiu

Japonsko postupne prechádza k aktívnejšej bezpečnostnej politike.Krajine však stále chýba národná bezpečnostná stratégia, ktorá by predstavila komplexnú víziu zahraničnej a bezpečnostnej politiky v strednodobom až dlhodobom horizonte. Vláda Shinza Abeho je odhodlaná tento deficit napraviť- v septembri má byť ustanovený panel zahraničnopolitických a bezpečnostných expertov, ktorí budú mať za úlohu navrhnúť nový strategický dokument. Do stratégie by mal byť pravdepodobne premietnutá i reinterpretácia ústavy vo veci práva Japonska na kolektívnu sebaobranu (posledné prieskumy verejnej mienky však ukazujú že verejnosť je proti). Nasvedčuje tomu i fakt, že do panelu bude nominovaný i profesor Shinichi Kitaoka, ktorý predsedá ďalšiemu vládnemu panelu, zaoberajúcim sa práve otázkou kolektívnej sebaobrany. Finálny dokument má pokryť nielen sféru bezpečnosti ale aj energetiku, vesmírnu politiku, kultúrne otázky, či vec správy a využívania námorných teritórií v okolí Japonska. Národná bezpečnostná stratégia bude predchádzať vydaniu revidovaných Smerníc pre národný obranný program.

Ruské bombardéry narušili japonský vzdušný priestor

22. augusta si údajné vniknutie dvoch ruských bombardérov Tu-95 do japonského ovzdušného priestoru pri ostrove Okinoshima v južnom Japonsku vyžiadalo vzlietnutie japonských stíhačiek. Podobný incident sa opakoval v nedeľu 25. augusta, tentoraz pri ostrove Hokkaido, kde dve ruské hliadkové protiponorkové lietadlá Il-38 leteli blízko japonského vzdušného priestoru no nevnikli doň.

Príčina narušení nie je jasná. Moskva s Tokiom zažívajú relatívne oteplenie vzťahov a na základe aprílovej dohody budú obe strany rokovať o konečnom vyriešení sporu o Kurilské ostrovy a uzavretí mierovej zmluvy z druhej svetovej vojny. Zástupcovia ministrov zahraničných vecí oboch štátov sa 19. augusta- len pár dní pred spomínanými incidentmi -stretli v Moskve, kde formálne obnovili rokovania. Moskva chce tak pravdepodobne pred vyjednávaniami demonštrovať svoju pozíciu sily. Japonsko malo byť tiež publikom júlových masívnych vojenských cvičení na ruskom ďalekom východe (viď tu).

Japonské a kórejské stíhačky na cvičení na Aljaške

Politická dimenzia japonsko-kórejských vzťahov v súčasnosti dáva len málo dôvodov na optimizmus. Možno ešte závažnejším sú rastúce antagonizmy medzi obyvateľmi oboch krajín. Bezprecedentná spoločná účasť kórejských a japonských leteckých síl na vojenskom cvičení na Aljaške je preto jedným z mála svetlých bodov bilaterálnych vzťahov. Podľa JimSchoffa, bývalého poradcu Pentagonu pre východnú Áziu je táto epizóda signálom, že Tokio a Soul nemajú záujem na tom aby politické rozdiely zabránili pomalému posilňovaniu bezpečnostnej kooperácie. Pravdou však ostáva, že ani v tejto oblasti nedosahuje bilaterálna spolupráca vzhľadom na svoj potenciál ani zďaleka uspokojivú úroveň.

Japonsko vymiera stále rýchlejšie

Krajina vychádzajúceho slnka čelí demografickej kríze. Najnovšie čísla ukazujú že, počet obyvateľov Japonska klesol od roku 2012 o vyše 266 000 ľudí. Ide o najväčší pokles od roku 2009, kedy dosiahla populácia vrchol a odvtedy klesá. Japonsko tak dnes má 126 393 679 obyvateľov. Veľkosť populácie v pracovnom veku klesá už od roku 1994, kedy začali byť zbierané dáta o tejto demografickej skupine. Počet ľudí nad 65 rokov naopak stúpa; dnes tak pripadá na jedného dôchodcu 2.56 pracujúcich, zatiaľ čo v roku 2003 to bolo 3.56. Japonsko je preto dnes jednou z „najstarších“ krajín sveta. Všetky tieto čísla však implikujú jeden fakt- Japonsko má závažný problém. Krajina sa bude potýkať s obrovskou záťažou systému sociálnej podpory, ktorý bude financovať stále menej a menej ľudí. Otázkou ostáva, či je súčasná politická elita schopná riešiť tieto problémy, ktoré sú asi najväčšou výzvou pre dnešné Japonsko.

Ani úspech ekonomických reforiem premiéra Abeho nemusí zaistiť Japonsku prosperitu, pokiaľ bude nad budúcnosťou krajiny naďalej visieť Damoklov meč v podobe nepriaznivých demografických trendov. Podobné problémy samozrejme rieši viacero postindustriálnych krajín a nie sú len doménou Japonska. V japonskom prípade je však mimo podpory pôrodnosti nutné i prehodnotenie postoju k otázke imigrácie. V tomto smere je primárnym faktorom kultúrne zakorenený odpor k prisťahovalectvu. Japonsko bolo tradične jednou z etnicky najhomogénnejších krajín sveta a cudzinci sú často vnímaní z nedôverou a je pre nich ťažké zapadnúť do spoločnosti. Pre potenciálnych migrantov tiež robí veľký problém zvládnutie japonského jazyka. Ak chce Japonsko zabrániť rapídnemu poklesu obyvateľstva, malo by podľa niektorých výpočtov prijať 20 miliónov prisťahovalcov v ďalších 20-tich rokoch. Existujú však i iné možnosti ako zmierniť dopady poklesu obyvateľstva –zapojenie robotov do pracovnej sily. Roboty by mohli byť okrem priemyslu a poľnohospodárstva využívané najmä v starostlivosti o starých ľudí, kde by nahradili prácu zdravotníckeho personálu. Fakt, že roboty sú pre mnohých prijateľnejšou voľbou než navýšenie imigrácie, je veľavravný.

AUSTRÁLIA

Premiér Rudd chce základne austrálskeho námorníctva bližšie k Ázii

V Austrálii sa „zvolebnieva“. Súčasnému premiérovi Kevinovi Ruddovi hrozí 9. septembra drvivá porážka, ktorá by znamenala nástup konzervatívnej opozície na čele s Tony Abbottom k moci. Predvolebná debata sa dotýka aj otázok národnej bezpečnosti. Rudd vo svojej reči venovanej zahraničnej politike na pôde austrálskeho Lowy Institute z 27. augusta vzkriesil myšlienku presunu základne východnej flotily austrálskeho námorníctva do Brisbane v Queenslande. V súčasnosti je domácim prístavom východnej flotily HMAS Kuttabul na Garden Island v rušnom Sydneyskom zálive (západná fotila kotví v Perthe). Podľa Rudda by premiestenie námornej základne bolo „zásadné strategické rozhodnutie rozmiestniť najdôležitejšie lode námorníctva tam kde budú najlepšie postavené na ochranu austrálskych záujmov a rýchlu odpoveď na hrozby“. Myšlienka presunu do Brisbane bola preberaná už v minulosti, no v májovej Bielej knihe o obrane vydanej ešte za Ruddovej predchodkyne Julie Gillard bola zavrhnutá, a to najmä z finančných dôvodov. Rudd predstavil časový rámec na presun základne do roku 2030. Východná flotila austrálskeho námorníctva bude v najbližších rokoch posilnená o dve vrtuľníkové výsadkové lode triedy Canberra a tri torpédoborce pre protivzdušnú obranu triedy Hobart.

Či skutočne dôjde k realizácii Ruddovho plánu je otázne. Opozičný líder Abbott, ktorý bude s najväčšou pravdepodobnosťou novým premiérom, sa vyjadril, že nie je v princípe proti presunu námorných kapacít, ak tomu dôjde vo vhodnom časovom rámci. Abbott však ďalej poznamenal, že Ruddov plán je „poháňaný politickými imperatívmi, nie vojenskými“. Z prospektu premiestenia námornej základne a s tým spojenej straty pracovných miest nie sú nadšení najmä v Novom Južnom Walese.

Vojenský expert z Lowy Institute James Brown sa obáva, že finančné náklady premiestnenia základne prekračujú klady, ktoré by takýto krok priniesol. Rozpočet na obranu je už za súčasného stavu vypätý. Podľa odhadov by nová základňa pre východnú flotilu vyšla austrálskych daňových poplatníkov najmenej na 5 až 8 miliárd amerických dolárov.

VIETNAM

Ďalší nákup zbraní od Ruska

Hanoj podpísal s Moskvou dohodu o nákupe dvanástich viacúčelových bojových stíhačiek Suchoj-30 (Su-30) za viac než 600 miliónov dolárov. Podľa ruských zdrojov by malo k dodávke týchto strojov dôjsť v rokoch 2014 a 2015. Vietnam už na základe dvoch predchádzajúcich kontraktov kúpil od Ruska 20 stíhačiek Su-30. Moskva je významným obchodným partnerom Hanoja v oblasti zbraní a zbraňových systémov- stačí spomenúť dohodu o predaji šiestich ponoriek triedy Kiloroku 2009.Prvá z týchto ultra tichých ponoriek má byť Vietnamu odovzdaná ešte tento rok.

MJANMARSKO

Ničivé besnenie davu budhistov v regióne Sagaing

Moslimovia sa v Mjanmarsku znovu stali terčom násilia zo strany budhistov. V sobotu 24. augusta sa okolo policajnej stanice v dedine Htan Gone v regióne Sagaing zhromaždil dav asi 1000 budhistov. Dav požadoval vydanie moslima podozrivého z pokusu o znásilnenie budhistickej ženy. Keď sa táto požiadavka stretla s odmietnutím, zhromaždení budhisti sa vydali do ulíc dediny a začali ničiť a zapaľovať domy a obchody patriace moslimom. Podľa očitých svedkov sa prítomní policajti pokúsili násilie zastaviť, no boli sami napadnutí. Rozvášnený dav dokonca napadol i hasičské autá, ktoré na miesto dorazili po niekoľkých hodinách.  K rozpusteniu davu a uhaseniu požiarov prišlo až v skorých ranných hodinách. Polícia zaistila jedenásť účastníkov nepokojov. Štátna televízia informovala, že celkovo bolo vypálených a zdevastovaných vyše 40 domov a asi 15 obchodov. Sektárske násilie je v Mjanmarsku na vzostupe od minulého roka, kedy vypukli nepokoje v štáte Rakhine. Posledné prípady protimoslimského násilia demonštrujú (viď i novinky z apríla), že tento znepokojujúci fenomén nadobúda celoštátny rozsah.

Úrady sú kritizované z tichej tolerancie násilia voči moslimskej minorite a z dvojakého metru pri posudzovaní zodpovednosti za násilné činy. Na konci augusta bolo odsúdených vyše 70 moslimov z etnickej skupiny Rohingya v spojitosti s nepokojmi z júna minulého roka. Podľa ľudskoprávnych aktivistov sa obvineným nedostalo riadnych súdnych procesov a verdikty boli nadmerne prísne. Väčšina budhistických účastníkov nepokojov sa naopak vyhla trestu, a ak boli aj odsúdení, išlo o výrazne miernejšie verdikty.

Horiace budovy v dedine Htan Gone po vyčíňaní davu budhistov (Zdroj: YeHtut).

INDONÉSIE

8 vrtulníků Apache zamíří do Indonésie

Americký ministr obrany Chuck Hagel během své návštěvy Indonésie, kterou projíždí v rámci své týdenní cesty po Asii, potvrdil prodej osmi bojových vrtulníků Apache AH-64E v hodnotě 500 milionů dolarů. K vrtulníkům z dílny chicagského Boeingu Američané poskytnou také výcvik pilotů a pozemního personálu.

Indonésie vrtulníky pravděpodobně využije při ochraně hranic před pašeráky, v protiteroristických a protipirátských operacích, ale i při hlídkování a udržování pořádku kolem Malackého průlivu, který je životně důležitou námořní tepnou regionu.

Prodej osmi vrtulníků Apache je prvním obchodem z $1,4 miliardového balíku zbraní, který Obamova administrativa navrhla v roce 2012 a jehož součástí by měl být i prodej radarových systém pro řízení palby, varovné systémy a rakety Hellfire II AGM, jež jsou užívány právě vrtulníky Apache.

Nejde zdaleka o jediné americko-indonéské vojenské obchodní vztahy za poslední dobu: v letošním roce bylo také oznámeno, že USA Indonésii poskytne 1,53 miliardy dolarů, jako vojenskou pomoc, jež bude využita při modernizaci stávajícího vojenského vybavení a také k nákupu nového (mluví se o vrtulnících Bell-412 a UH-60, o tancích a raketách krátkého doletu).

FILIPÍNY

Američané na Filipínách nechtějí stálé základny

Během své návštěvy Filipín, kde se ChuckHagel setkal s prezidentem BenignoAquinem, byla hlavním tématem dlouho projednávaná vojenská přítomnost USA na Filipínách.Americký ministr obrany se nechal slyšet, že Spojené státy neusilují o obnovení svých někdejších trvalých základen i přes americkou snahu zvýšit svou vojenskou přítomnost v oblasti. Podle Hagela by takový přístup znamenal návrat k mentalitě studené války, a že USA zastávají spíše model vojenské spolupráce, než trvalé vojenské přítomnosti. Přes Hagelovo vyjádření o základnách však stále probíhají jednání o rozšíření americké vojenské přítomnosti na Filipínách a podle Hagela se o jejich průběhu vyjádřil vesměs optimisticky.

Jde o pokračující snahy Manily k vyrovnání sil v regionu a zejména pak v Jihočínském moři, jehož velkou část si nárokuje stále asertivnější Čína. Právě z toho důvodu směřují Filipíny své naděje k tomu, že americká přítomnost zklidní čínskou asertivitu a stabilizuje situaci v oblasti, která je střetem zájmů hned několika států. Sám filipínský prezident Aquino se nechal slyšet, že zvýšenou americkou vojenskou přítomnost uvítá a stejně tak to uvítají i Spojené státy, pro které se východní Asie stává prioritní oblastí.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

One comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *