Novinky ze Severní Ameriky, květen 2011: nejen smrt UBL

Nepřítel USA No. 1 zabit

Dne 2. května byl v skorých raných hodinách na Severo-východě Pákistánu zabit nejhledanější terorista světa Usáma Bin-Ládin. Akci provedli členové americké speciální jednotky SEALs na přímý rozkaz prezidenta Obamu. Bin-Ládin se ukrýval v malém opevněném táboře na předměstí Abbottabad, města ležícího asi 100 km od Islámábádu. Přestože většina analytiků již dlouho tvrdila, že se hlava Al-Qáidy schovává právě v Pákistánu, zarážející skutečností je fakt, že se v tomhle městě nachází nejvýznamnější pákistánská vojenská akademie.
Operace byla výsledkem čtyřletého úsilí zpravodajských služeb, které započalo prozrazením jednoho jediného jména neznámým vězněm drženým USA kvůli podezření z terorismu. To jméno bylo Abu Ahmed al-Kuwaiti – údajně osobní kurýr Usámu Bin-Ládina, který mu měl pravidelně doručovat citlivé informace do jeho tajného úkrytu. Trvalo ale ještě dva roky, než se podařilo zpravodajským službám tohoto muže lokalizovat a přes něho se v srpnu loňského roku dostat k podivné stavbě na předměstí Abbottabad. Několika měsíční pozorování pak odhalilo řadu podezřelých indicií – nezvykle vysoké ochranné zdi, žádné telefonní ani internetové sítě, pálení odpadků na dvorku areálu. Postupně začali představitelé CIA věřit, že v campu se ukrývá vysoký představitel Al-Qáidy, možná i sám její vůdce, a s touto informací šli v únoru za samotným prezidentem. Plánování operace bylo zahájeno uprostřed března a trvalo šest týdnů. Probíhalo pouze v úzkém okruhu lidí a pravidelných setkání se účastnil i sám prezident. Oficiální rozkaz byl vydán 29. dubna a akce naplánována původně na 30. – kvůli špatnému počasí byla ale posunuta.
Samotnou operaci provedlo 24 příslušníků speciální jednotky US Navy Seals a vyznačuje se několika pozoruhodnými rysy. Za prvé, celé operaci velel přímo ředitel CIA Leon E. Panetta a v živém přenosu ji z Bílého domu sledoval sám prezident i se svým bezpečnostním týmem. Přestože USA jsou technologicky nevyspělejší zemí světa, sledovat v živém přenosu tajnou vojenskou operaci probíhající na druhém konci světa není běžnou praxí a je možné, že se jednalo o první takovou událost svého druhu vůbec. Co se týče volby Panettu jako hlavního velitele celé akce, vyplývá to nejspíš ze skutečnosti, že podle zákona spadají utajené operace (covert actions) do jurisdikce CIA, přestože si často „vypůjčují“ i příslušníky vojenských speciálních jednotek. Za druhé byly použity dosud neznámé technologie, které ihned podnítily fantazii všech vojenských nadšenců. Opevněný tábor v Abbottabad sledoval dosud ne velmi známý model neviditelného bezpilotního letounu RQ-170 Sentinel (tradičně jsou nad Pákistánem nasazovány „viditelné“ bezpilotní letouny Reaper a Predator). Na místo určení byla jednotka vysazena zatím neznámým modelem tichého vrtulníku (podle většiny odborníku jde nejspíš o modifikovanou verzi stroje Black Hawk). Nasazeni byli také speciálně trénování psi.
Při akci byli kromě Bin-Ládina zabiti další tři muži a jedna žena. Tělo bylo převezeno na letadlovou loď USS Carl Vinson, kde z něj byly odebrány vzorky DNA a posléze bylo připraveno dle muslimských zvyků a pochováno ve vodách Arabského moře.

https://www.cia.gov/news-information/featured-story-archive/2011-featured-story-archive/the-operation-that-killed-bin-ladin.html
http://www.rferl.org/content/closer_look_at_intelligence_leading_to_bin_ladens_death/16800764.html

Prohlášení prezidenta z 01. 05. 2011 (s českými titulky):
http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/prezident-obama-o-smrti-bin-ladina

Podrobný popis akce:
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13257330

Prohlášení ředitele CIA, Leona E. Panettu
https://www.cia.gov/news-information/press-releases-statements/press-release-2011/justice-done.html

Napjaté vztahy s Pákistánem pokračují

Operace vedoucí k dopadení a zabití Usámu Bin-Ládina má pochopitelně vliv na již tak dost napjaté vztahy s Pákistánem, o kterých jsme se podrobněji zmiňovali v dubnových novinkách. To, že se Bin-Ládin skutečně ukrýval v Pákistánu, není až takové překvapení. Předpokládalo se ale, že to bude v nějaké jeskyni na málo kontrolovaném území Jižního Vazíristánu, ne v opevněném domě několik set metrů od nejprestižnější pákistánské vojenské akademie. To vyvolává bezpočet otázek ohledně možného propojení mezi pákistánskými bezpečnostními silami a teroristickými buňkami, na které někteří analytici již delší dobu upozorňují.
Pákistánský parlament odsoudil tuto unilaterální operaci jako vážné porušení suverenity země a volá po přehodnocení vztahů s USA. Jednomyslně dokonce odsouhlasil rezoluci, která požaduje pozastavení konvojů NATO do té doby, než Washington přestane s nálety bezpilotních letounů. Američané také přijali od pákistánské vlády požadavek na okamžité omezení své přítomnosti v zemi a část svých jednotek už začali stahovat. Pro představu, v Pákistánu působí asi 200 příslušníků ozbrojených sil, kteří trénují pákistánskou armádu a pravděpodobně i ne úplně zanedbatelné množství příslušníku zpravodajských služeb a speciálních jednotek (jejichž počet lze ale stěží odhadnout).
Hněv na americké straně je ale pochopitelně ještě větší a Bílý dům požaduje od Islámábádu oficiální vyšetřování a jednoznačné odpovědi. Jak je možné, že se nejhledanější muž na světě bezpečně ukrýval několik let pár ulic od akademie, z které vycházejí budoucí pákistánští generálové? Je to skutečně důkaz neschopnosti pákistánských úřadů anebo (co se jeví jako pravděpodobnější možnost) o tom věděli či dokonce to zařídili? A věděli o tom nejvyšší pákistánští vládní představitelé? Otázek je mnoho a odpovědi zatím žádné. V Kongresu se již teď ozývají hlasy volající po snížení americké finanční pomoci (ročně se tato částka pohybuje kolem 3 mld. dolarů). Někteří představitelé zase požadují přehodnocení dosavadní americké strategie a vzájemných vztahů (velmi zajímavé jsou dva komentáře Zalmaya Khalilzada, bývalého ambasadora USA v Afghánistánu, Iráku a při OSN – viz odkazy níže). Napjaté vztahy se snažila „zchladit“ i Hillary Clinton svojí návštěvou 27. května. I z jejích vyjádření bylo ale patrné, že požaduje přijetí rozhodných kroků a jasné odpovědi.
Jaký celkový dopad budou mít tyto události na americko-pákistánské vztahy, je v této chvíli těžké odhadnout. Je ale zřejmé, že přístup Washingtonu ke svému spojenci (pokud vůbec můžeme tohle slovo ještě použít) bude mnohem opatrnější, přísnější a asertivnější než doteď. Je nejvyšší čas aby Islámábád jasně deklaroval, na čí straně v boji proti terorismu stojí a podle toho i jednal. Dá se tedy říct, že americko-pákistánské vztahy se nacházejí na rozcestí a nejbližší měsíce ukážou, kterým směrem se vydají – zda dojde k usmíření nebo naopak k tvrdému rozchodu.

http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13328083
http://www.rferl.org/content/zalmay_khalilzad_afghanistan_pakistan_interview/24099621.html
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13398281
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13407465
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13555557
http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13570803
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/05/02/the_lies_they_tell_us

Komentáře Zalmaya Khalilzada, bývalého ambasadora USA v Afghánistánu, Iráku a při OSN o potřebě přehodnotit dosavadní strategii:
http://nationalinterest.org/commentary/great-pakistan-rethink-node-5263
http://www.nytimes.com/2011/05/12/opinion/12khalilzad.html?_r=1&ref=contributors

Zvyšování tlaku na Sýrii

Po tom, co minulý měsíc americká administrativa uvalila sankce na několik nejvyšších představitelů Sýrie kvůli porušování lidských práv, rozhodl se prezident Obama rozšířit je i o samotného syrského prezidenta Assada. Přestože tyto sankce nemají žádný praktický dopad, mají velký symbolický význam a signalizují, že v očích USA nese plnou odpovědnost za násilí a postupně ztrácí legitimitu vládnout. Tento krok není úplně běžný – například přestože Írán a KLDR čelí kvůli svým jaderným programům dlouhodobě různým sankcím ze strany USA, jejich vůdcové ne. Assad se tak zařadil na „prominentní“ seznam několika málo osobností, který v současnosti zahrnuje kromě něho ještě běloruského prezidenta Lukašenka a plukovníka Kaddáfího. Po společném setkání Hilary Clinton a Catherine Ashton se obě dámy vyjádřili, že v blízké době budou vůči Damašku podniknuty další kroky.

http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13444179
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13435435

Představena americká mezinárodní strategie pro kyberprostor

16. května vydal Bílý dům novou oficiální americkou mezinárodní strategii pro kyberprostor s podtitulem „Prosperita, bezpečnost a otevřenost v propojeném světě“. Dokument zdůrazňuje rostoucí roli digitálních síti, které tvoří „nosnou páteř“ prosperujících ekonomik, efektivního výzkumu, silných ozbrojených sil, transparentních vlád a svobodné společnosti. K tomu aby mohly být jejich výhody naplno využívány, budou USA:
Kombinovat nástroje diplomacie, obrany a rozvoje k zajištění budoucnosti, ve které bude kyberprostor otevřený k inovacím, celosvětově inter-operatibilní , spolehlivý a bezpečný (4 hlavní charakteristiky která má podle dokumentu kyberprostor splňovat aby mohly být využívány výhody, které poskytuje).
Skrze diplomacii zajistit co nejvíce národům přístup k ekonomickým, sociálním, politickým a bezpečnostním výhodám kyberprostoru.
Rozšířit výhody propojeného světa nabídnutím svých technických zdrojů a expertních znalostí skrze mezinárodní rozvojovou pomoc, které pomůžou budovat a zajišťovat digitální systémy.
Chránit své sítě před teroristy, hackery a jinými státy a reagovat na nepřátelský čin v kyberprostoru jako na jakoukoli jinou hrozbu pro národní bezpečnost.
Podporovat pozitivní kroky a odrazovat ty, kteří ohrožují bezpečnost a stabilitu kyberprostoru politikou, jež bude kombinovat národní i mezinárodní pružnost sítí s bdělostí a možnostmi reakce.
USA si navíc vyhrazují právo použít všechny nezbytné nástroje (diplomatické, informační, vojenské a ekonomické) k zajištění obrany svých národních zájmů a zájmů svých spojenců a partnerů. Vzhledem k tomuto účelu, jsou Spojená státy připraveny uznat a adaptovat se na rostoucí potřebu ozbrojených sil po spolehlivých a bezpečných sítích; budovat a posilovat existující aliance pro konfrontaci s potenciálními kybernetickými hrozbami a rozšířit spolupráci v této oblasti se spojenci a partnery k posílení kolektivní bezpečnosti.
Tento dokument poskytuje pochopitelně pouze obecný rámec a žádné konkrétní praktické kroky v něm zmíněny nejsou. Ty budou pak rozpracovány v dalších dokumentech jednotlivých rezortů (například Pentagonem chystaná Strategie pro operování v kyberprostoru). Přesto je jeho význam značný, protože se jedná o historicky první dokument tak komplexního rázu (předchozí strategie byly pouze na národní úrovni). Navíc je jasným důkazem toho, že USA si plně uvědomují svojí závislost na moderních informačních technologiích a z toho vyplývající zranitelnost.

http://www.whitehouse.gov/blog/2011/05/16/launching-us-international-strategy-cyberspace
http://www.globalsecurity.org/security/library/news/2011/05/sec-110517-afps01.htm?_m=3n.002a.199.gb0ao00u20.6h4
http://www.globalsecurity.org/security/library/news/2011/05/sec-110516-afps02.htm?_m=3n.002a.198.gb0ao00u20.6f3

Odkaz na plné znění dokumentu:
http://www.whitehouse.gov/sites/default/files/rss_viewer/internationalstrategy_cyberspace.pdf

Factsheet z dokumentu:
http://www.whitehouse.gov/sites/default/files/rss_viewer/International_Strategy_Cyberspace_Factsheet.pdf

Obamova „Blízkovýchodní řeč“

19. května přednesl Barack Obama svůj první proslov reagující souhrnně na nepokoje a povstání šířící se arabskými zeměmi označované jako „Arabské jaro“. Prezident v něm načrtl roli, kterou mají Spojené státy hrát v nadcházejícím období a označil ho jako historickou příležitost k otevření nové kapitoly v americké diplomacii.
Hlavní body Obamova proslovu:
V nadcházejících měsících musí USA použít všechny dostupné zdroje k podpoření reforem v severní Africe a na Blízkém Východě.
Egyptu bude z jeho dluhu odpuštěna 1 miliarda dolarů a budou vytvořeny podnikové fondy pro investování v Tunisku a Egyptě.
Syrská vláda musí zastavit násilí páchané na demonstrantech a propustit politické vězně. Prezident Assad musí vést proces politického přechodu k demokracii nebo odejít a přenechat své místo jiným.
USA bude nadále trvat na tom, že Íránský lid si zaslouží univerzální práva a vládu, která ho neutlačuje.
Masové zatýkání a použití brutální síly proti Bahrajnskému obyvatelstvu je v rozporu s jeho univerzálními právy.
Hranice Izraele a Palestiny by měly odpovídat hranicím z období před rokem 1967. Mírový proces je ovšem v rukou samotných Izraelců a Palestinců.
V zásadě se tedy dá konstatovat, že tato řeč nepřinesla nic převratného nebo neočekávaného. Zda bude skutečně představovat novou kapitolu v americké diplomacii, dokážou až konkrétní kroky, které administrativa v nadcházejících měsících podnikne.

http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13450481
http://thecable.foreignpolicy.com/posts/2011/05/18/obama_administration_in_full_court_press_ahead_of_middle_east_speech
http://walt.foreignpolicy.com/posts/2011/05/19/another_major_policy_speech_on_the_middle_east_yawn#commentspace

Plné znění Obamova proslovu:
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13461682

Netanjahu na návštěvě Bílého domu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se 20. května setkal ve Washingtonu s prezidentem Obamou. Hlavním tématem jednání bylo znovuobnovení zamrzlého izraelsko-palestinského mírového procesu, který někteří komentátoři trefně označují jako „walking dead“. Obama jako první prezident USA oficiálně podpořil požadavek Palestinců na stát v hranicích načrtnutých před rokem 1967, který prezentoval ve své blízkovýchodní řeči předchozí den. To se ale pochopitelně setkalo s tvrdým odmítnutím ze strany izraelského premiéra, který prohlásil, že hranice z roku 1967 jsou pro Izrael ze strategického pohledu neudržitelné a že chce mír založený na realitě, ne na „iluzích“. Netanjahu požaduje, aby Bílý dům opět oficiálně ujistil Tel Aviv o svých závazcích, které deklaroval v roce 2004 – tedy, že Izrael nebude nucen stáhnout se z okupovaných území.
Skutečnost, že Obama usiluje o nový restart izraelsko-palestinského mírového procesu, není nijak překvapivá. Patří to mezi priority jeho zahraniční politiky (jako ostatně i u předchozího demokratického prezidenta Billa Clintona). Jak ale poukazuje většina komentátorů, vybral si skutečně nevhodnou dobu. Za prvé, samotný mírový proces se momentálně nachází v mrtvém bodě a ani na jedné straně není patrná snaha nebo vůle tento stav měnit. Za druhé, je nepředstavitelné, aby Izrael pod vedením Netanjahovy pravicové vlády souhlasil s návrhem vytvoření Palestinského státu v hranicích z roku 1967 a stáhl se z okupovaných území. Navíc, realita je diametrálně odlišná od roku 1967. Dnes na těchto územích žije téměř půl milionu izraelských osadníků a je těžké představit si, že by jakákoli izraelská vláda byla ochotna nutit je k odchodu. V neposlední řadě je nutno brát v potaz i celkové dění v regionu, které (za současného stavu) jenom stěží vytvoří podmínky pro úspěšný mírový proces. Za daných podmínek je tedy velmi málo pravděpodobné, že by tahle iniciativa byla úspěšná.

http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13481924
http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-13466910
http://www.guardian.co.uk/world/2011/may/20/netanyahu-obama-middle-east

Zajímavé komentáře:
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/05/17/president_yes_i_can_meets_prime_minister_no_you_wont?page=0,0
http://www.foreignpolicy.com/articles/2011/05/30/the_virtues_of_folding

Evropské turné: Irsko, UK, Francie a Polsko

Koncem května navštívil prezident Obama v rámci jednoho turné hned čtyři evropské země: Irsko, Spojené království, Francii a Polsko. Pochopitelně nejvýznamnější byla 2denní návštěva dlouhodobě nejdůležitějšího spojence, Velké Británie, kde se obě strany ujistily o vzájemném spojenectví, jehož síla podle Obamu pramení především ze společně sdílených hodnot. Ve Francii se prezident zúčastnil zasedání G8, kde společně s prezidentem Sarkozym opět deklarovali svoji vůli dokončit úkol v Libyi a přinutit k odchodu plukovníka Kaddáfiho. Svoji návštěvu pak zakončil v Polsku, kde byly hlavním tématem vzájemné bilaterální vztahy (především otázka bezvízového styku a bezpečnostní vztahy – mj. požadavek Poláků na stálou přítomnost amerických F-16) a taky otázky energetiky (především polské zásoby břidlicového zemního plynu, v jehož těžbě mají americké firmy nemalé zkušenosti). V rámci této návštěvy se Obama zúčastnil také večeře, kde se setkal s hlavami dalších středo-evropských států, mezi nimiž nechyběl ani Václav Klaus.

http://www.bbc.co.uk/news/uk-13534368
http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-13533306
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13582922
http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13572837

Přepis Obamova proslovu předneseného ve Westminsteru:
http://www.bbc.co.uk/news/uk-politics-13549927

USA a UK vytvoří Společný strategický výbor

V průběhu návštěvy amerického prezidenta ve Spojeném království se obě strany dohodli na vytvoření společného strategického výboru, jehož cílem bude zaměřovat se na dlouhodobé bezpečnostní a ekonomické výzvy, které ovlivňují obě země. Tento orgán má umožnit více provázaný a koordinovaný přístup k analýze jak budoucích výzev, tak pravděpodobného dopadu, který mají ty současné na budoucí rozhodnutí. Jeho cílem je integrovat více dlouhodobého myšlení a plánování do každodenní práce obou vlád a vzájemných bilaterálních vztahů. Své závěry bude výbor předávat poradcům pro otázky národní bezpečnosti obou zemí.

http://www.defensenews.com/story.php?i=6619524&c=AME&s=ALL
http://www.defensenews.com/story.php?i=6593841&c=AME&s=ALL

Prodloužen Patriot Act

Americký kongres prodloužil o další 4 roky platnost proti-teroristického zákona „Patrioct Act“, který byl přijat po útocích z 11. září administrativou prezidenta George W. Bushe. Tento zákon poskytuje americkým státním orgánům vynucujícím právo daleko větší pravomoci při vykonávání dohledu a sledování osob podezřelých z teroristické činnosti.

http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13572833

Nový předseda Sboru náčelníku štábů

Prezident Obama nominoval současného náčelníka štábu armády gen. Martina E. Dempseyho jako nového předsedu Sboru náčelníků štábu (nejvyšší vojenský post v USA). Pokud jeho nominace projde v Senátu, nahradí současného předsedu, námořního admirála Mika Mullena, jemuž končí mandát koncem záři. Dempsey byl mimo jiné velitelem amerických sil v Iráku během let 2005 až 2007, tedy v době nejhoršího sektářského násilí mezi Šíity a Sunnity. Obama ho sám označil jako jednoho z nejrespektovanějších a nejzkušenějších generálů, kterém země má. Jako jeho zástupce (vice-předseda) byl nominován adm. James „Sandy“ Winnefeld Jr., současný velitel Amerického severního velitelství (US Northern Command) a Velitelství pro obranu Severo-amerického vzdušného prostoru.

http://www.defensenews.com/story.php?i=6666557&c=AME&s=TOP
http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13595443

Sněmovna reprezentantů schválila National Defence Authorization Act pro rok 2012

322 hlasy proti 96 byl v dolní komoře Amerického Kongresu schválen National Defence Authorization Act (v podstatě zákon o rozpočtu pro ministerstvo obrany) pro rok 2012. Pentagon požadoval na následující rok 553 mld. dolarů jako základní rozpočet plus 118 mld. na vedení operací v Afghánistánu a Iráku. Zákon Sněmovny reprezentantů těmto požadavkům plně vyhověl (rozpočet pro 2012 má být podle této verze 690 mld.). Nicméně je nepravděpodobné, že zákon projde v této podobě. Svoji verzi musí ještě schválit Senát a následně mají být obě spojeny v jeden návrh, který pak zamíří na Obamův stůl k podpisu. To samo o sobě bude ještě komplikovaný proces. Navíc Bílý dům již teď vyjádřil námitky vůči některým návrhům, které současná verze obsahuje (například otázka vývoje druhého motoru pro F-35, opatření omezující moc prezidenta při rozhodování o redukci amerického jaderného arzenálu nebo ohledně transferu zadržených na Guantanámu – podle republikánského návrhu nesmějí být souzeni na americké půdě).

http://www.defensenews.com/story.php?i=6636349&c=AME&s=TOP

Větší angažovanost námořní pěchoty v Pacifiku?

Gen. Jim Amos, hlavní velitel americké námořní pěchoty, se vyjádřil, že chce poslat víc „mariňáků“ do Pacifiku, aby svoji přítomností vyvažovali rostoucí vliv Číny v regionu.  Podle jeho vyjádření závazky a angažovanost USA v Afghánistánu a Iráku umožňují Pekingu využít tuto situaci k posílení vlastního postavení v Pacifiku. Zda je ale tato možnost reálná je těžké odhadnout. Již teď se americká námořní pěchota připravuje na snížení počtu mužů z 202 000 na 186 800 a společně s připravovanými škrty ve výdajích na obranu se tyto skutečnosti určitě nějak promítnou do budoucích plánů.

http://www.defensenews.com/story.php?i=6616940&c=AME&s=ALL

Jednání v Benghází

Jeffrey Feltman, asistující tajemník sekce ministerstva zahraničí pro blízkovýchodní záležitosti, navštívil Benghází, kde jednal tři dny s představiteli přechodní národní rady. Té se sice po návštěvě Washingtonu nepodařilo získat oficiální uznání libyjské vlády, nicméně sám prezident Obama ji označil za legitimního a důvěryhodného účastníka dialogu na straně libyjského lidu a opět zdůraznil nutnost odchodu plukovníka Kaddáfího.

http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-13501251

Rezignace Georga Mitchella, prezidentova vyslance pro Blízký východ

Americký vyslanec pro Blízký východ George Mitchell (77) rezignoval po dvou letech na svojí funkci. Jako důvod uvedl osobní příčiny a skutečnost, že už při nástupu počítal s tím, že ve funkci setrvá přibližně jenom dva roky. Mitchell byl dlouholetým diplomatem s množstvím zkušeností. Jeho úsilí ve funkci Obamova speciálního vyslance pro Blízký východ kulminovalo v září loňského roku, kdy působil jako zprostředkovatel v rámci několika kol přímých jednání mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem a vůdcem Fatahu Mahmúdem Abbásem.  Po izraelském odmítnutí rozšířit moratorium na výstavbu nových osídlení na Západním břehu ale tato jednání ztroskotala. Přestože je nejspíš hlavním důvodem poměrně vysoký věk, někteří komentátoři poukazují na skutečnost, že kdyby Mitchell viděl v blízké budoucnosti reálnou možnost nějakého průlomu či zlepšení v izraelsko-palestinských vztazích, neodešel by.

http://www.bbc.co.uk/news/world-us-canada-13393047

Robert Mueller pokračuje jako ředitel FBI

Prezident Obama navrhl prodloužení funkčního období současného ředitele FBI Roberta Muellera, které má vypršet 4. září tohoto roku, o další dva roky (standardní délka je 10 let). Mueller byl do funkce nominován ještě předchozím prezidentem G. W. Bushem 5. července 2001. Připisuje se mu hlavní zásluha na transformaci agentury po 11. září.

http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2011/05/12/president-obama-proposes-extending-term-fbi-director-robert-mueller

Juraj Nosál, autor je studentem bezpečnostních a strategických studií, FSS MU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *