Euroatlantický prostor, září 2010

Hrozba teroristických útoků v západní Evropě

Již téměř měsíc se hlavní západoevropské metropole nacházejí ve stavu zvýšených bezpečnostních opatření. Důvodem těchto opatření jsou varování západních zpravodajských služeb, které poukazují na intenzivní hrozbu teroristického útoku. Největšímu riziku čelí údajně Velká Británie, Německo a zejména Francie (zvýšená bezpečnostní opatření přijalo však také například Švédsko a další evropské státy). Zdrojem těchto informací je dle dostupných zdrojů německý občan s afghánskými kořeny Ahmed Sidiqi.

Sidiqi byl zadržen americkými bezpečnostními složkami v červenci na letišti v Kábulu při pokusu odletět zpět do Evropy (na afghánsko-pakistánské pomezí Sidiqi s několika dalšími islamisty odcestoval v roce 2009, aby se zde připojil k Islámskému hnutí Uzbekistánu). Již v té době případ vzbudil pozornost, neboť Sidiqi žil v Hamburku a navštěvoval zde mešitu spojovanou s hamburskou buňkou, která stála za útoky z 11.9.2001 (o uzavření mešity na základě podezření, že zde opět dochází k setkávání islámských radikálů, jsme informovali již minulý měsíc). Za zmínku stojí také Sidiqiho povolání, neboť pracoval pro uklízečskou společnost na hamburském mezinárodním letišti. 6. září přinesl německý deník Der Spiegel informaci, že Sidiqi (aktuálně zadržován na americké základně Bagram) v rámci své výpovědi varoval před plánovaným rozsáhlým teroristickým útokem, který měl zasáhnout města ve Francii, Německu a Velké Británii. Scénář útoku měl být obdobný jako v roce 2008 v Bombaji, kdy několik komand islámských radikálů ozbrojených automatickými zbraněmi a granáty provedlo sérii koordinovaných bombových útoků a zaútočilo na několik „měkkých“ cílů (hotely, nádraží, atd.) a uvrhlo tak nejlidnatější indické město do třídenního chaosu. Médii navíc otřásá informace, že Sidiqi měl také údajně vypovědět, že operaci „posvětil“ i financoval samotný Usáma bin Ládin.

Následovala zvýšená bezpečnostní opatření v potencionálně ohrožených státech. USA, Japonsko a Velká Británie vydali varování pro své občany cestující do těchto zemí. Také zvýšená intenzita náletů amerických bezpilotních letadel na pákistánských kmenových územích byla údajně zacílena právě na rozbití sítě radikálů stojících za plánováním útoků v Evropě.

Ačkoli se jedná o velice závažné varování, jež v žádném případě nelze podceňovat, je nutno poukázat na skutečnost, že podle všech dostupných zdrojů informace o útoku pocházejí od jediného výše zmiňovaného zdroje, což znesnadňuje verifikaci jeho tvrzení. K dostupným informacím je tedy třeba přistupovat s nejvyšší obezřetností a filtrovat fakta. Zvláště bereme-li v úvahu mediální vlnu, která následovala po zveřejnění informací o možném napojení útoku na ikonu globálního terorismu Usámu bin Ládina. Zvýšená pozornost médií o problematiku navíc přispívá spíše k medializaci řady poplašných zpráv a již tak dosti komplexní téma dále znepřehledňuje. To lze demonstrovat na případu Francie, kde je hrozba vnímána pravděpodobně s největší intenzitou. Zdaleka ne za všemi přijatými opatřeními však stojí Sidiqiho varování před útoky údajně organizovanými bin Ládinem.

Nahlédneme-li na postavení Francie v boji s terorismem v dlouhodobější perspektivě, nalezneme řadu dalších faktorů, které k současnému stavu zvýšené pohotovosti významně přispívají. V červenci francouzský premiér Francois Fillon vyhlásil válku severoafrické odnoži sítě al-Kájda (AQIM) v reakci na to, že organizace popravila v dubnu uneseného francouzského občana. Tuto nově deklarovanou válku francouzská vláda stvrdila společnou vojenskou operací s mauretánskou armádou, při níž padlo několik členů AQIM, načež organizace reagovala prohlášením označujícím prezidenta Sarkoyho za nepřítele Alláha a pohrozila Francii odplatou. Ta se dostavila již 16. září, kdy z těžební oblasti v Nigeru AQIM unesla 5 až 7 (mediální zdroje se rozcházejí) francouzských občanů. 11. září ředitel francouzské vnitřní zpravodajské služby (DCRI) Bernard Squarcini veřejně varoval, že země nikdy v minulosti nečelila tak intenzivní hrozbě teroristického útoku, přičemž poukázal zejména na francouzskou koloniální minulost, vojenské angažmá v Afghánistánu a projednávaný zákaz šátků či závojů zahalujících tvář či celé tělo. 14. září byl francouzským senátem zákon zakazující od jara 2011 nošení burek a nikábů přijat. Reakcí na toto rozhodnutí bylo několik anonymů varujících před bombovým útokem na Eiffelovu věž (žádné výbušniny nakonec nalezeny nebyly) a další vyostření situace. Až nakonec 28. září (22 dní po zveřejnění v Der Spiegel) celosvětovými (převážně anglickými) médii proběhla zpráva o Sidiqiho případu, která zpustila vlnu mediálního zájmu o potencionální teroristickou hrozbu na Starém kontinentu. V této mediálním změti byla následně řada předchozích událostí jako například anonymy ohledně bombových útoků na Eiffelovu věž interpretována mylně ve spojitosti s údajným plánem Usámy bin Ládina zopakovat bombajské útoky v evropských metropolích.

Minimálně ve dvou dalších rovinách lze také nahlížet na opatření či varování vydané dalšími zeměmi. Za prvé, veřejná a poměrně neurčitá varování (americká vláda vyzvala své občany cestující do Evropy „pouze“ k opatrnosti) mohou být tahem, kterým si vlády za situace, kdy hrozbu nejsou schopny zcela potvrdit ani vyvrátit, jaksi „kryjí záda“, kdyby k útoku opravdu došlo. Druhou variantou je, že cílem je především vyslat poselství potencionálním či reálným útočníkům, že jejich záměr byl odhalen, a předejít tak jejich akci. Nejpravděpodobnější variantou je však kombinace obou těchto možností. Aktuální protiteroristická opatření je tedy nutno vnímat v dlouhodobější a komplexnější perspektivě.

Zdroje: Al Jazeera, BBC, CNN, Der Spiegel, NY Times, Stratfor.com, The Guardian

Devět let od 11.9.2001

Vzpomínky na události z 11. září 2001 vyvolávají každý rok silné emoce. Letošní pietní akce pořádané v New Yorku i na dalších místech ve Spojených státech se však nenesly jen v duchu truchlení za ztracené blízké. Demonstrace stavějící se proti stavbě komunitního centra Park51 poblíž „ground zero“, jehož součástí má být i mešita, stavbu podporující manifestace či avizované pálení výtisků Koránu floridským pastorem Jonesem a následná vlna protestů v celém islámském světě, ale i mimo něj. To vše byly události, jež doprovázely a skoro zastínily samotnou vzpomínku na oběti teroristických útoků.

http://www.nytimes.com/2010/09/10/us/10obama.html?_r=1&hp

http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/09/09/inside_americas_mosques

Ed Miliband v čele Labour Party

Do čela britské Labour Party se postaví mladší z bratrů Milibandových. Ed Miliband, který je označován jako „levicovější“ z bratrské dvojice, zvítězil velice těsným rozdílem zejména díky podpoře odborů, zatímco do středu směřující David Miliband získal silnější podporu ze strany labouristických poslanců.

http://www.guardian.co.uk/politics/2010/sep/25/ed-miliband-wins-labour-leadership

V USA obviněn vědec z vyzrazení „nukleárního tajemství“

Americký jaderný vědec dříve pracující na vědecké základně v Los Alamos byl společně se svou ženou obviněn z pokusu prodat venezuelské vládě informace potřebné k výrobě atomové zbraně. Pedro Mascheroni měl agentovi FBI v přestrojení za operativce venezuelské tajné služby údajně navrhnout plán na vybudování venezuelského jaderného programu a za úplatu poskytnout první část utajovaných informací. Americká vláda současně několikrát zdůraznila, že vláda Venezuely do plánu nebyla nijak zapojena.

http://articles.cnn.com/2010-09-18/justice/venezuela.nuclear_1_nuclear-weapon-nuclear-scientist-reactor?_s=PM:CRIME

Reakce EU na vyhošťování Romů z Francie

Již minulý měsíc jsme informovali o kauze spojené s rušením ilegálních osad a repatriací ve Francii ilegálně pobývajících Romů. Ačkoli se na adresu Francie kriticky vyjádřila řada zejména nevládních organizací a dalších aktérů, reakce EU se omezovala zejména na slovní přestřelky mezi místopředsedkyní Komise Vivian Redingovou a členy francouzského establishmentu. Jako první z institucí zareagoval v této oblasti tradičně aktivistický Evropský parlament. Ten ve svém usnesení odsoudil postup Francie a stejně tak i opožděnou reakci Komise. Usnesení Parlamentu však má pouze deklarativní charakter. Evropská komise, která jakožto „watchdog“ evropských smluv může v kauze sehrát ještě významnou roli, zatím vyzvala Francii, aby do 15. října zcela implementovala směrnici o volném pohybu. Pokud se tak nestane, hrozí, že Komise na Francii podá žalobu za neplnění povinností k ESD.

http://www.euroskop.cz/46/17293/clanek/muze-sarkozy-vyhanet-romy-evropa-tape/

http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/evropsky-parlament-odsoudil-francii-za-vyhostovani-romu-007886

http://www.dw-world.de/dw/article/0,,6057775,00.html

http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/10/1207&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en

Sino-americký protektorát EU

Taková by mohla být budoucí mezinárodněpolitická pozice Evropské Unie dle francouzského ministra obrany Morina. Morin se v tomto duchu vyjádřil na zasedání Rady ministrů obrany EU v belgickém Gentu, kde varoval, že zanedbávání bezpečnostního rozměru integrace by mohlo v budoucnu udělat z EU pouze pěšáka v geopolitické šachové partii mezi USA a Čínou. Jako řešení současné situace zastíněné hospodářskými problémy ministr navrhl intenzivnější spolupráci v oblasti obrany. I přes opoziční hlasy některých ministrů, kteří poukazovali na nepříznivost současné ekonomické situace pro takové projekty, Rada vyzvala Evropskou obrannou agenturu, aby vypracovala zprávu, ve které by určila možné oblasti spolupráce. Členské státy byly navíc vyzvány k vytvoření seznamu kapacit, které by mohly být soustředěny pod společné velení.

http://www.euractiv.com/en/foreign-affairs/france-wants-europe-boost-defence-cooperation-news-498152

Autor: Ondřej Urbánek, student Bezpečnostních a strategických studií, FSS MU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *