O chudobě a umění, jejich vzájemném vztahu a konkrétním příkladu K‘naanově

Štítky:

Milionář z chatrče dostal osm Oscarů a v jistých kruzích rozproudil poměrně vášnivou debatu. Na jedné straně byli povětšinou do té doby nic netušící obyvatelé Západu zdrceni naturalistickým popisem toho, jak to chodí ve slumu, na straně druhé různí představitelé Indie dementovali film jako až příliš přehnaný a plný stereotypů o Indii a indické chudobě jako takové. Aby toho nebylo málo, přidali se rovněž i sami obyvatelé indických slumů, jedni z nejpotřebnějších na celém světě, kteří se cítí dotčeni jen pouhým názvem filmu – v originální verzi Slumdog Millionaire – a kteří údajně hodlají protestovat potud, dokud autoři svůj film nepřejmenují a jejich ponížení tak neodčiní.

Ať tak, či onak, umění zde opět jednou posloužilo společnosti, jak jen nejlépe dovede, a sice jako iniciátor a katalyzátor diskusí týkajících se toliko závažném fenoménu, jakým lidská chudoba a s ní spojené skutečnosti bezesporu jsou. Podle dokumentu Světové banky o globálních ekonomických perspektivách z roku 2006 žilo v roce 2002 po celém světě zhruba 3,6 miliardy lidí, kteří disponovali méně než dvěma americkým dolary na den1. Chudoba však není problémem pouze takzvaných zemí třetího světa. Chudinské oblasti amerických a evropských velkoměst představují časovanou bombu, u které sice nikdo přesně neví, kdy vybuchne, ale tikat ji slyšíme2. Nedobrovolná chudoba není neznámá ani v České republice. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí odhaduje, že chudobou je ohroženo každé páté české dítě3.

Život v nedobrovolné chudobě má přirozeně své konsekvence nejen pro takto postižený segment společnosti. Typicky zvýšený výskyt sociopatologických jevů rovněž ohrožuje majoritní část společnosti evropských států, a to ať už přímo – například prostřednictvím zvýšené kriminality -, nebo nepřímo – například reakcí státního aparátu na stížnosti občanů obávajících se kriminálního chování skrze zvyšování výdajů ze státního rozpočtu. Zároveň se s rostoucí nerovností mezi jistými částmi společnosti zvyšuje třídní napětí, bortí se integrita společnosti, dochází k úpadku legitimity režimu a na politickou scénu nastupují dosud většinou společnosti zavrhovaná extremistická uskupení.
Nedobrovolná chudoba je často spojena s etnicitou či náboženským vyznáním jejích nositelů. V této souvislosti se mohou vyskytovat fenomény etnické či náboženské diskriminace a v konečném důsledku pak i přímého násilí. Dále lze pozorovat rozmach organizovaného zločinu, etablování terorismu či zahájení guerillové války. Sociální nerovnost může fungovat jako spouštěcí mechanismus násilných konfliktů, uvržení do nedobrovolné chudoby také však můžeme vnímat jako jejich následek. V případě rozvojových zemí nelze nevzpomenout na hrozbu masové, neřízené migrace do hospodářsky rozvinutějších zemí a z toho plynoucí (některé) závěry.

Jakou roli v tom všem hraje umění? Umělecká tvorba především umožňuje prezentovat názory jejích tvůrců. Umění coby poměrně svobodné médium dává příležitost být slyšen i těm lidem, kteří by se jinak ke slovu nedostali, a v době internetu to platí dvojnásob. A konečně umělci nezřídka narušují politicko-mediální status quo. Ostatně Milionář z chatrče rovněž poukázal na problematiku hindského radikalismu, jež je v západních médiích povětšinou ignorována ve prospěch její islámské alternativy. Výsledky umělecké tvorby jsou přirozeně pro většinu lidí mnohem atraktivnější než například výstupy vědecké práce. To má samozřejmě své pozitivní i negativní dopady. Lze tvrdit, že se ze „zachraňování světa“ stala v posledních letech mezi celebritami šoubyznysu móda4. To nicméně neznamená, že bychom měli veškeré umělecké projevy obsahující politická vyjádření pomíjet.

V následujících týdnech jsem se rozhodl představit hrstku osobností hudby, které pocházejí z násilím nejvíce postižených oblastí světa. Jejich přístup a názory se pochopitelně liší, přesto však představují zajímavý přínos do společenského diskurzu; texty umožňují poznat život obyčejných lidí, čísla, statistiky a grafy ve zprávách dostávají konkrétnější, emocionálnější rozměr a zejména zde nemálokdy dochází ke smazání dichotomie dobří – špatní, jelikož většinou žádná strana není bez viny a démonizování těch druhých podle mého názoru rozhodně k úspěšnému, nenásilnému řešení situace nevede. Jako prvního jsem zvolil somálského K’naana, jenž 24. února vydal své dlouho očekávané album Troubadour.

**K’naan – Princ z Malého Mogadišu**

Básník a rapper K’naan, vlastním jménem Kanaan Warsame, se narodil roku 1978 v somálském hlavním městě Mogadišu. V průběhu svého dospívání byl svědkem stupňujícího se násilí, které nakonec v roce 1991 přivedlo jeho zemi k otevřené občanské válce mezi somálskými klany. Náklonnost Barrého režimu k násilnému řešení konfliktů se pochopitelně promítla i do životů obyčejných lidí, což jen umocňovala nadměrná dostupnost zbraní.

K‘naan vzpomíná, že on sám poprvé střílel v osmi letech, z kalašnikovu. „I wasn’t really firing in a sense of combat and so on. An uncle was showing us, me and my brother, who was like two years older than I was. He was showing us, and we were outside of the city. He took us to a place sort of like a range, to kind of show us, you know, in the case that the things fall apart, like he thought they would, that we would be able to defend ourselves. And so he was just teaching us, you know, vysvětlil okolnosti v rozhovoru pro CNN5.

Prostředí Mogadišu se stávalo čím dál tím nebezpečnějším. Kanaan to pocítil na vlastní kůži, když skupinku jeho a několika přátel chytilo mimo domov několik ozbrojenců. Zatímco Kanaan unikl, zbylí už takové štěstí neměli. To ovšem nebylo poprvé ani naposled, co Kanaanovi šlo o život. Paradoxně nejblíže k tomu neměl v Somálsku, odkud se po šťastném udělení víza dostal začátkem roku 1991, ale v Kanadě, kde se usadila jeho rodina stejně jako odhadem dalších sto tisíc somálských emigrantů.
Místem K’naanova domova se stala oblast Dixon Road v Torontu, jíž se pro velký počet somálských obyvatel přezdívá Malé Mogadišu. Dixon Road na první pohled sice nevypadá jako klasické americké ghetto, ovšem K’naan se podobně jako spousta jiných somálských adolescentů dostával do problémů se zákonem. Před obtížným životem v cizí zemi s odlišnou kulturou hledali někteří mladí kanadští Somálci v ganzích, které jim poskytovaly platformu pro řešení svých problémů. Násilí zde bylo poměrně běžnou záležitostí a K’naan sám viděl svůj gang spíše jako ochranu před problémy, než aby problémy sám způsoboval. Přesto byl policií zadržen asi patnáctkrát, pokaždé v souvislosti s rvačkami, případně nelegálním držením zbraně, a několik měsíců strávil ve vězení.

K’naan objasnil svůj přístup pro magazín Toronto Life následovně: „Hey man, let me grab a baseball bat when I’m walkin’ out of the house because I don’t want nobody fuckin’ with me.” 6 O tom, že v Dixon Road rozhodně máte důvody se o svůj život obávat, vypovídá i popis již nastíněné situace, kdy K’naana zachránilo pouhé štěstí. „I was sitting in front of my house, talking on the phone to a girl. There was a drive-by, and about 15 shots hit around my head and body area – they cracked the wall behind me. [The gunmen were] just trying to kill somebody, ‚cause somebody from their neighbourhood got killed by somebody from our neighbourhood. Some punk dudes, trying to shoot all cool. You can’t really hit your target sideways,“ popsal svou nezáviděníhodnou zkušenost pro The 411 Initiative For Change7.

S hip-hopem se K‘naan seznámil ještě ve své rodné zemi, kam mu jeho otec společně s penězi, které vydělával odloučen od rodiny v americkém New York City, posílal různé nahrávky. Hiphopová muzika se mu rovněž stala důležitým pomocníkem při osvojování si nového jazyku. Talent zdědil K’naan po svých předcích; děd Haji Mohamed byl uznávaný básník, jehož dílo se stalo oblíbeným i mezi literárními vědci, teta Halima Khaliif Omar, známá pod jménem Magool, byla jednou z nejslavnějších somálských zpěvaček všech dob. V K’naanově osobě se názorně spojuje moderní evropská kultura s africkou orální tradicí, tedy vlivy, s nimiž pracovali vědci již v osmdesátých letech při pokusech o vysvětlení již dobře etablovaného fenoménu hip-hopu.

Jen co se K’naan naučil anglicky, začal psát rapové texty a vystupovat na různých amatérských akcích. Vedle toho však nezapomněl ani na své kořeny, básně psané v somálštině mu publikovali na somálských webech a údajně se některé těšily značné oblibě mezi imigranty. Na základě toho také K’naan vyvozuje, proč byl v roce 1999 pozván na oslavy padesátého výročí založení Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Při této příležitosti zkritizoval jisté aspekty působení OSN v Somálsku, za což se mu možná překvapivě dostalo bouřlivých ovací. “This is about the people who are forgotten, people who don’t have the mass media on their side, and behind closed doors this is what you do…you conceal a slaughter…and you UN fancy suits are responsible for not saying what was happening or stopping what was happening,” údajně pronesl při svém vystoupení8.

Mezi hosty se mimo jiné nacházel i senegalský zpěvák Youssou N’Dour, kterého v roce 2004 americký časopis Rolling Stones označil za pravděpodobně nejslavnějšího žijícího zpěváka jak v rodném Senegalu, tak v celé Africe. N’Dour byl z K’naanova projevu tak nadšený, že mu nabídl angažmá na svém evropském turné. Na svou vlastní kariéru si nicméně musel ještě nějaký ten pátek počkat. Po návratu z Evropy zničehonic ztratil zájem o cokoli a deprese ho postihovala až do doby, kdy napsal svůj první singl „Soobax“, jenž byl směřován somálským warlordům.9 To, že psaní poezie či prózy může fungovat jako nenahraditelná terapie, není žádnou novinkou. Rozdíl je však v tom, když vaše dílo začne zajímat i lidi mimo okruh vašich blízkých.

K’naan tohle štěstí měl, a tak již jeho první album The Dusty Foot Philosopher sklidilo nemalý úspěch, a to jak z hlediska odborníků například z Juno Awards, kde si K’naanův debut odnesl cenu za nejlepší rapové album roku, tak samozřejmě z hlediska posluchačů. Obě kategorie patrně nejvíce zaujala skladba s názvem „What’s Hardcore?“, obsahující narážky na americký gangsta rap, jakož i vylíčení každodenní reality v Somálsku: „We begin our day by the way of the gun, rocket propelled grenades blow you away if you front, we got no police ambulance or fire fighters,we start riots by burning car tires, they looting, and everybody start shooting, bullshit politicians talking ‘bout solutions, but it’s all talk, you can’t go half a block with a road block, you don’t pay at the road block you get your throat shot, and each road block is set up by these gangsters, and different gangsters go by different standards, for example, the evening is a no go, unless you wanna wear a bullet like a logo, in the day you should never take the alleyway, the only thing that validates you is the AK, they chew on Jad it’s sorta like coco leafs, and there ain’t no police.“10

K’naan explicintě odmítá nálepku politického rappera s tím, že vzhledem ke svému osudu budou jeho texty vždy politicky orientované. Ačkoli se ve svých skladbách dotýká širší tematiky než zesměšňování amerického gangsta rapu a líčení somálských reálií, za svou oblibu vděčí právě tomuto odmítání rapových klišé, propagaci pozitivního přístupu k životu a výzvám k mírovému řešení konfliktů. Ku prospěchu rozhodně přispívá také jeho nepochybný talent při psaní rýmů a nápaditá hudební produkce, jež sestává z míchání hip-hopu, reggae, rocku a somálské tradiční hudby. Nestává se často, aby kanadští rappeři získali pozornost i ve Spojených státech. K’naan je v tomhle opět výjimkou, jak ukazuje na své poslední desce Troubadour. Tu natáčel na Jamajce ve studiu Boba Marleyho společně s jeho potomky, rovněž muzikanty, Stephenem a Damianem. Posledně jmenovaný pak také na Troubadourovi hostuje, stejně jako slavní rappeři Mos Def a Chali 2na anebo kytarista Metallicy Kirk Hammett.

Uvedení K’naanovy nové desky provází čilá výměna názorů. Kontroverzní přijetí si vysloužila především píseň „Somalia“ , v níž se její autor dotýká v poslední době velmi skloňované problematiky somálského pirátství. „So what you know bout the pirates terrorize the ocean. To never know a simple day without a big commotion. It can’t be healthy just to live with a such steep emotion. And when I try and sleep, I see coffins closin‘,“ rapuje a více dodává v rozhovoru s Hardknock.tv, kde mimo jiné vysvětluje somálské pirátství jakožto reakci na ilegální skladování jaderného odpadu ze západních zemí, což nelibě nesla už tak zdecimovaná somálská populace, životně závislá na zemědělství a rybolovu.12

K’naan patří ke generaci rapperů, o kterých se mluví coby o „hiphopové diaspoře“. Ať už je ten název jakkoli případný, pravdou je, že nejzajímavější muzika, nejen hip-hop, vzniká v současnosti na bázi míchání západních a nezápadních hudebních stylů a tradic. Oproti americkým rapperům, jejichž zkušenost z amerických ghett by rozhodně neměla být banalizována, si však „diaspora“ uchovává jistou přednost, a sice nepotřebnost vlastní prefabrikace. Není tajemstvím, že abyste dnes na poli hip-hopu mohli uspět, musíte se řídit heslem „Sex, violence and drugs sell“. Jak moc se tento korporátními strukturami zastávaný názor ztotožňuje s preferencemi reálných posluchačů, lze těžko posoudit. V každém případě, umělci K’naanova typu s každým úspěšným opusem dokazují, že se zde vyskytuje spousta lidí, kteří to vidí a hlavně chtějí jinak. Jo, a kdyby to nebylo náhodou jasné, jde především o skvělou muziku.

Fotky a další zde – http://www.knaanmusic.com/

Poznámky:
1) Balabán, M. (2008): Globální nerovnost jako globální bezpečnostní hrozba, on-line text: http://www.defenceandstrategy.eu/cs/aktualni-cislo-1-2008/clanky/globalni-nerovnost-jako-globalni-bezpecnostni-hrozba.html.
2) EurActiv.cz (2007): Eurobarometr: 68 milionů lidí v EU je ohroženo chudobou, on-line text: http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/eurobarometr-68-milionu-lidi-v-eu-je-ohrozeno-chudobou.
3) Vavroň, J. (2008): Každé páté dítě v Česku je ohroženo chudobou, on-line text: http://www.novinky.cz/ekonomika/146924-kazde-pate-dite-v-cesku-je-ohrozeno-chudobou.html.
4) Srov. Drezner, D. W.: Celebrity, zahraniční politika a světové problémy. In: Revue Politika, 1, 2008, s. 24 – 28.
5) Sesay, I. (2009): Inside Africa. Profile of Somali-Canadian Hip-Hop Star K’naan, on-line text: http://transcripts.cnn.com/TRANSCRIPTS/0901/24/i_if.01.html.
6) Hannon, G. (2008): The Prince of Little Mogadishu, on-line text: http://www.torontolife.com/features/prince-little-mogadishu/?pageno=1.
7) Doherty, M. (2005): Lyrics Case Study: K’naan, on-line text: http://www.whatsthe411.ca/?pageID=65.
8) Hannon, G. (2008): The Prince of Little Mogadishu, on-line text: http://www.torontolife.com/features/prince-little-mogadishu/?pageno=1.
9) K’naan – Soobax, on-line poslech: http://www.youtube.com/watch?v=ZvLfqYdog9k.
10) K’naan – What’s Hardcore?, on-line video: http://www.youtube.com/watch?v=J0IuUXHBkaw.
11) K’naan – Somalia, on-line video: http://www.youtube.com/watch?v=7lCPXEARpE8.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *