wikimedia

Obama obvinil ruskou vládu z hackerských útoků

Štítky:

Po závažných podezřeních Spojené státy obvinily Ruskou federaci z hackerského útoku. V prohlášení, které vydalo ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA (spolu s DNI) 7. října 2016, Spojené státy americké poprvé v historii veřejně obvinily Rusou federaci z vměšování se do interních záležitostí Spojených států, konkrétně do voleb nového prezidenta země, a to skrze sérii hackerských útoků. Ruský prezident Vladimír Putin obvinění odmítá. Jedná se o krok, který nastaví pravidla pro podobné situace a budoucí soupeření v kybernetické sféře.

Kybernetická sféra je považována za nepřehledný ‚temný prostor‘[i], kde nefungují pravidla klasického boje a kde identita útočníků může, přes veškeré snahy, zůstat skryta až několik let. Kyberprostor není pouze místem pro dílčí útoky jednotlivců a menších skupin, je to další dimenze, ve které probíhá soupeření států za účelem šíření a upevňování vlastních národních zájmů.

Ruské útoky na USA

Americká zpravodajská komunita (IC) uvádí, že zmíněné hackerské útoky jsou zcela konzistentní s metodami, které Ruská federace užívá a použila v minulosti[ii]. Zároveň je přesvědčena, že podoba provedených útoků napovídá, že útoky musely být autorizované nejvyššími představiteli ruského státu.

V červnu 2016 zaznamenaly Spojené státy americké první ze série útoků. Skupinám pod pseudonymem Cozy Bear a Fancy Bear se podařilo proniknout do počítačů Demokratické strany (DNC), z nichž následně skrze platformu Wikileaks zveřejnili na 20 000 důvěrných e-mailů a informací[iii].

Zveřejněná data odhalují plány Demokratické strany, informace o jejích sponzorech a prominentních přispěvatelích. Naznačují také návrhy rozdělení pozic v rámci federálních výborů a komisí pro zmíněné přispěvatele, čímž poukazují na propojení jmenování do funkcí se sponzorskými aktivitami. Tento proces není v USA nelegálním aktem, nicméně může být nazírán značně neeticky.

Americké zpravodajské služby identifikovaly pseudonymy hackerských skupin za pouhou zástěrku aktivit ruských státních složek, konkrétně ruské rozvědky FSB a kontrarozvědky GRU.

O co Rusku jde?

Pro svůj skandální potenciál se zveřejněná data stala vhodným nástrojem pro ruské ovlivňování veřejného mínění a prostředkem pro vytváření counter-narratives[iv]. Pravděpodobným cílem útoků byla snaha o vytvoření pnutí uvnitř Demokratické strany, diskreditace strany u voličů a snaha ovlivnit proces amerických prezidentských voleb.

Hackeři, a potažmo ruské zpravodajské složky, jsou obviňováni z pokusu destabilizovat politický proces USA, negativně ovlivnit prezidentskou kampaň Hillary Clinton, a tím přidat na popularitě protikandidátovi Donaldu Trumpovi. Aktivity ruské strany tak mohly výrazně nahrát do karet Donaldu Trumpovi a pomoci mu získat větší přízeň voličů ve volbách.

Cyber Operations Center ve Fort Gordon. Zdroj: Flickr

Politika a názory Donalda Trumpa jsou tak velkým otazníkem, přinášejí s sebou nejistotu. Bývalý zástupce ředitele CIA Michael Morell označuje sám sebe za nestraníka, nicméně se obává, že prezident Trump může dokonce představovat hrozbu národní bezpečnosti. Morell v této souvislosti zmiňuje schopnosti ruského prezidenta Putina, především Putinovu dlouholetou kariérou v KGB, a dodává, že v americké zpravodajské komunitě panuje obava, že by Trump mohl být bezděčně zneužíván jako ruský informátor.

Celá kauza hackerského útoku na DNC má i další důsledky. Odhalená data mohou Rusku pomoci lépe pochopit současný politický systém USA; Kreml dostává možnost obeznámit se se zamýšlenými plány a strategiemi předních představitelů americké politiky. Tyto informace tak mohou, kromě ovlivnění amerických voleb, napomoci Rusku zefektivnit navigaci v konkurenčním anarchickém mezinárodním prostředí.

USA musí adekvátně reagovat

Otázkou zůstává, jak na tuto situaci, v níž se ocitly, Spojené státy zareagují. Pro americkou administrativu se zmíněné kybernetické útoky stávají velkou výzvou a musí dobře vážit odpověď. Reakce USA bude představovat precedens pro obdobné situace, jejichž výskyt můžeme v budoucnosti očekávat stále častěji.

Převládající názor, za který se staví i bývalý generální poradce NSA Rajesh De či bývalý zástupce ředitele CIA Michael Morrell, konstatuje, že kybernetický protiútok podobného charakteru není nejvhodnějším řešením, neboť spíše než k vyřešení situace by ústil v eskalaci a nekontrolovatelnost konfliktu.

Naopak mezi efektivní metody, jak čelit ruské ofenzivě, může patřit rozšíření sankcí, kooperace postupu s evropskými spojenci a v neposlední řadě další důsledné monitorování aktivit Kremlu. Stejně tak je třeba investovat do kybernetické bezpečnosti a ochrany vládních institucí USA. Spojené státy berou situaci i celou kybernetickou dimenzi vážně, tomu napovídá i zřízení USCYBERCOMu, který má za cíl ochranu a obranu amerických zájmů v kyberprostoru.

Spojené státy musí na útok adekvátně reagovat. Vyslat Rusku jasný signál, že takové jednání z jeho strany není pro USA akceptovatelné. Vhodně zvolený postup a následná úspěšná reakce na situaci zároveň podpoří kredibilitu amerických prohlášení a má potenciál napomoci americké deterrenční kapacitě. Důležité je posílit vnitřní kybernetickou bezpečnost a IT hygienu na takovou úroveň, kdy její ‚neprůstřelnost‘ předem odradí státy a útočníky od podobných aktivit, jelikož jako takové budou mít velmi malou šanci na úspěch.


Poznámky

[i] Pojem dark territory vychází ze stejnojmenné práce amerického autora Freda Kaplana, která pojednává o historii kybernetické války – od války v Perském zálivu po Srbsko či Sýrii. Kaplan (2016). Dark Territory: The Secret History of Cyber War. Simon & Schuster, 2016.

[ii] V kauze útoku na francouzskou TV stanici TV5Monde byla za viníka označená stejná skupina jako v případě nabourání do dat DNC.

[iii] Další útoky směřovaly na data bývalého minstra zahraničních věcí Colina Powella. Následně útočníci zveřejnili e‑mailovou korespondenci Johna Podesty, předsedy prezidentské kampaně Hillary Clinton. Ten nařkl ruské zpravodajské složky z pokusu ovlivnit americké prezidentské volby.

[iv] Termín counter-narrative označuje set argumentů, jež zpochybňují obecně rozšířené přesvědčení či pravdu. Hovoříme o nich v souvislosti s kulturami, společnosti či institucemi.


Další literatura k tématu:

Inkster, Nigel. (2016). Information Warfare and the US Presidential Election. Survival, Vol. 58/5, stránky 23–32. DOI 10.1080/00396338.2016.1231527

Nance, Malcolm W. (2016). The Plot to Hack America: How Putin’s Cyberspies and WikiLeaks Tried to Steal the 2016 Election. New York: Skyhorse Publishing, 2016. ISBN: 978-1-5107-2332-0

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *