Novinky ze světa: postsovětský prostor, únor 2010

Štítky:

Kompilace odkazovaného zpravodajství z postsovětského prostoru.

Vojenská doktrína 2010

Ruský prezident Dmitrij Medvedev schválil novú ruskú vojenskú doktrínu, ktorá definuje NATO ako hrozbu, hovorí, že Rusko čelí vojenským ohrozeniam z viacerých strán, a počíta s použitím jadrových zbraní v prípade konvenčnej agresie. Mnohí ju definujú ako návrat k mentalite studenej vojny, no dokument v podstate len odzrkadľuje už dlho deklarované postoje ruských vládnych činiteľov. Prehľad hlavných bodov tejto doktríny nájdete v priloženom linku.

http://en.rian.ru/russia/20100205/157786616.html

Francúzsko si stojí za predajom Mistrálov Rusku

Od predaja francúzskeho obojživelného útočného plavidla Mistrál uplynulo niekoľko mesiacov, pričom Rusko počíta s nákupom ďalších lodí tohto tipu. Rozhodnutie francúzskej vlády však stále čelí kritike viacerých krajín NATO. Francúzsko svoje rozhodnutie obhajuje na základe „budovania rovnocenného partnerstva s Ruskom“.

http://www.france24.com/en/20100209-mistral-france-russia-amphibious-assault-ships-sale-deal-weapons-military-defence

Janukovič medzi východom a západom

Ukrajinské prezidentské voľby ukázali, že oranžová farba vyšla z módy. Víťazom sa stal Viktor Janukovič, ktorého mnohí označujú ako proruského kandidáta. Reálny obrat ukrajinskej zahraničnej politiky smerom na východ však pravdepodobne nenastane. O možnostiach a predpokladoch zahraničnej orientácie Janukovičovej administratívy sa viac dozviete v nasledujúcom článku.

http://rt.com/Politics/2010-02-17/roar-yanukovich-president-ukraine.html

Testovací let T-50

Dlho očakávaný ruský stíhač piatej generácie, označovaný ako T-50, alebo projekt Pak-Fa, je konečne tu. Lietadlo úspešne zvládlo svoj testovací let a ruské médiá s nadšením informujú, že Rusko je jedným z dvoch krajín schopných takýto stroj vyrobiť. Aké však budú skutočné kvality T-50? Nasledujúce odkazy Vám na túto otázku odpovedia ako z ruského, tak aj z amerického pohľadu.

http://www.mn.ru/news/20100129/55406919.html

http://www.foxnews.com/story/0,2933,584241,00.html

Uzbekistan stanovuje limity na návštevy kirgizských občanov

Vzájomné vzťahy Uzbekistanu a Kirgizska sú napriek ich členstve v SNŠ a CSTO na veľmi nízkej úrovni.. Najnovším negatívnym impulzom je rozhodnutie Uzbekistanu o zavedení kvót na návštevy kirgizských občanov. V Kirgizsku tvoria Uzbeci asi 15% celkovej populácie. Rozhodnutie tak poškodí najmä uzbecké rodiny, ktoré pravidelne navštevujú svojich príbuzných za hranicami.

http://www.turkishweekly.net/news/97638/uzbekistan-puts-limits-on-kyrgyz-citizens-39-visits.html

Azerbajdžan sa vyhráža Arménsku

Prehratá vojna o Náhorny Karabach je v Azerbajdžane vnímaná ako národná potupa. So vzrastajúcou ekonomickou a vojenskou silou krajiny preto prirodzene zaznievajú hlasy vyzývajúce k vojenskému riešeniu konfliktu. Najnovšie je to z úst azerbajdžanského ministra obrany Safara Abiyevsa, ktorý sa vyjadril, že Azerbajdžan už nemôže čakať ďalších 15 rokov na mierové riešenie.

http://panorama.am/en/politics/2010/02/25/sharmazanov-comment/

Ruská vojenská základna v Abcházii

Rusko stupňuje svůj vliv v  Abcházii – prezident Medvedev společně se svým abcházským protějškem Bagapshem podepsali smlouvu o vybudování společné vojenské základny na území tohoto secesionistického regionu. Bez ohledů na protesty NATO, EU a gruzínské vlády, jež odsuzují dohodu jako neplatnou a ilegální, Abcházie tímto podpisem nadále posiluje své vazby a závislost na Moskvě. Plánovaná základna má zajišťovat její suverenitu a bezpečnost, přestože samostatnou existenci a nezávislost Abcházie na Gruzii kromě Ruské federace zatím uznaly pouze Nikaragua, Venezuela a Nauru.

http://english.aljazeera.net/news/europe/2010/02/201021802438475853.html

Kadyrov a lidská práva v Čečensku

Vraždy a záhadná úmrtí lidskoprávních aktivistů nejsou v Ruské federaci ničím neobvyklým; výjimkou není ani smrt těch, kteří poukazují na pošlapávání lidských práv v Čečensku – za všechny lze jmenovat např. Politkovskou, Markelova či Estemirovou. V posledních měsících čečenský prezident Kadyrov přišel s novou, legální taktikou, jak umlčet své kritiky, kteří jej obviňují z objednávek únosů, vražd a mučení nepohodlných osob – tou jsou soudní spory s nezávislými médii a v nich angažovanými lidmi. Zdá se, jakoby se Kadyrov pokoušel zaujmout k lidskoprávním aktivistům smířlivější postoj (alespoň k těm, působícím z uctivé vzdálenosti v Moskvě), na straně druhé nadále nekompromisně potírá jakékoli snahy o nezávislé monitorování lidských práv v Čečensku samotném.

http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=36043&tx_ttnews[backPid]=228&cHash=bbe9576d00

Podněstří připraveno na rozmístění ruských taktických raket

Když administrativa bývalého amerického prezidenta Bushe zvažovala vybudování protiraketové obrany v České republice a Polsku, chápala Ruská federace tento akt jako ohrožení své národní bezpečnosti a hrozila rozmístěním vlastních raket v blízkosti polských hranic. Na počátku února Rumunsko překvapivě vyslovilo ochotu hostit na svém území prvky nového systému protiraketového štítu, což znovu vyvolává napětí nejenom v Moskvě, ale i u rumunského souseda Moldávie. Igor Smirnov, vůdce secesionistického moldavského regionu Podněstří, nad nímž drží ochrannou ruku právě Rusko, v reakci na pokračující americké plány vyjádřil v případě žádosti Moskvy připravenost rozmístit na území svého de facto nezávislého státu ruské taktické rakety.

http://rt.com/Politics/2010-02-18/romanias-host-us-missiles.html

USA stupňují tlak na normalizaci vztahů mezi Arménií a Tureckem

Loni v říjnu představitelé Arménie a Turecka podepsali historickou smlouvu, jež by po století trvající vzájemné nevraživosti těchto zemí měla vést k obnovení jejich diplomatických vztahů a znovuotevření hranic. Dohodu ale musí ratifikovat parlamenty obou stran, přičemž tento proces v posledních měsících ustrnul na mrtvém bodě. USA, jež se silně angažovaly již v mediaci říjnového podpisu smlouvy, proto nyní stupňují své snahy na oživení procesu, mimo jiné v souvislosti s plánovaným projednáváním Rezoluce o arménské genocidě americkým Kongresem. Právě odmítání Turecka uznat masové vraždění Arménů z počátku 20. století za genocidu je, společně se zamrzlým konfliktem o Náhorní Karabach, zásadní překážkou pro normalizaci jeho vztahů s Arménií.

http://www.eurasianet.org/departments/insight/articles/eav021910a.shtml

Moskva chce oslavit 65. výročí konce války billboardy se Stalinem

Letošní 9. květen, značící již 65 let od ukončení 2. světové války v Evropě, si hodlají Rusové připomenout netradičním a dost kontroverzním způsobem – vyvěšením billboardů se sovětským diktátorem Stalinem v centru Moskvy. Billboardy by měly vysvětlovat a vyzdvihovat Stalinovu roli ve vítězství SSSR nad nacistickým Německem. Tyto plány pochopitelně ihned vyvolaly rozhořčené odsuzující reakce, především ze strany skupin hájících lidská práva, kritikou nešetří ani někteří politikové, včetně bývalého sovětského vůdce Gorbačova.

http://www.themoscowtimes.com/news/article/stalin-billboards-for-victory-day/400091.html

Turkmenská cesta k politickému pluralismu

Po smrti diktátora ze sovětských časů roku 2006 Turkmenistán s nástupem nového prezidenta Berdymuhamedova pomalu kráčí cestou k demokratizaci. Po přijetí nové ústavy je dalším nezbytným krokem přechod k politickému pluralismu – dle nedávného prohlášení turkmenského prezidenta mohou být během letošního roku vedle zatím jediné existující Demokratické strany Turkmenistánu registrovány nové politické útvary. Pro Západ, který místní vývoj pozorně sleduje, jde zajisté o dobrou zprávu, vzhledem ke značným turkmenským zásobám zemního plynu…

http://www.thefreelibrary.com/Turkmenistan+steps+toward+Multiparty+System.-a0219425402

Autor: Peter Števkov, student bezpečnostních a strategických studií a Barbora Jelínková, studentka bezpečnostních a strategických studií, FSS, MU

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *