Přehled světového dění z uplynulého týdne (36/2016)

[Afrika]

Libye: Italská pobřežní hlídka v pondělí u pobřeží Libye zachránila více než 2 700 lidí snažících se dostat do Evropy. Tito lidé byli zachráněni z 19 přeplněných člunů a 4 malých lodí. Mimo to bylo nalezeno také 15 těl lidí, které se zachránit nepodařilo. Tato situace je ve Středozemním moři poměrně běžnou. Ještě dříve ten samý den, italské námořnictvo oznámilo, že bylo objeveno šest těl poté, co migranti vypadli z člunu. Další detaily nejsou známy. Průměrně zemře jeden ze 42 lidí snažících se dostat ze severu Afriky do Itálie přes moře.

Zimbabwe: K odvážnému řešení se rozhodla vláda v Zimbabwe ve snaze o snižování výdajů státu. Až 25 000 státních úředníků by mělo přijít o práci a ti, kteří se snižování stavů vyhnou, budou dva roky bez ročních bonusů. Zimbabwská ekonomika je dlouhodobě ve špatném stavu. Letos, i přes utahování opasků, za prvních šest měsíců zaznamenal rozpočet opět deficit 628 milionů dolarů. Právě platy státních úředníků tvoří skoro 97 % státního rozpočtu. Fakt, že se jedná o riskantní řešení, potvrzuje i vzrůstající tlak na odstoupení prezidenta Roberta Mugabeho.

[Blízký východ]

Sýrie/Rusko/Spojené státy: Po nečekané páteční schůzce ve švýcarské Ženevě mezi americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem byly v sobotu oznámeny detaily americko–ruského plánu na příměří a posléze i spolupráci v Sýrii. Od pondělí mají být zastaveny boje a útoky mezi rebely a syrskou armádou. Dohoda se netýká Islámského státu (Daeš) a de facto odnože Al-Kajdy v Sýrii Jabhat Fatah al-Sham (JFS, dříve Jabhat al-Nusra) a s ní spojených povstaleckých organizací. Během následujícího týdne dojde k rozlišení povstaleckých organizací a jejich příslušnosti k JFS, posléze k vojenské a bližší zpravodajské spolupráci mezi americkou a ruskou stranou. Syrský režim s plánem souhlasil, stejně tak i s ním asociované milice, dotčení z JFS nikoliv. Město Aleppo patří mezi hlavní body dohody, příměří umožní dovoz humanitární pomoci do obleženého města. Syrská armáda po oznámení příměří zintenzivnila své útoky na rebely držené části Aleppa.

Turecko: Turecký prezident Recep Erdogan v pondělí oznámil, že předložil americké a ruské straně plán na vytvoření bezpečné zóny v severní Sýrii, ta by měla být doplněna bezletovou zónou. O plánu se pro BBC rozpovídal i turecký premiér Ahmet Devatoglu, chce jej docílit spoluprací s USA. Nevyloučil nasazení tureckých vojáků, preferovanou možností zůstává obrana povstalci z umírněných skupin. Turecká armáda a povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA) obsadila syrskou severní hranici v operaci Štít Eufratu, která započala 24. srpna. Jedním z osvobozených bylo i město Džarábulus, do něj se začali po několika vracet první uprchlíci.

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Na zbrojní výstavě MPSO v polském městě Kielce, oznámil ministr obrany A. Macierewicz uzavření nákupu systémů protivzdušné obrany Patriot. Celkem Polsko nakoupí osm baterií včetně radarů s pokrytím 360°. Dvě baterie obdrží Polsko do roku 2019 jako překlenovací období, aby nedošlo ke ztrátě kapacit protivzdušné obrany. Zbylých 6 baterií pak bude Varšava průběžné dostávat od roku 2020. Za připomínku stojí, že tento obchod uzavřela již minulá vláda a byl zastaven vládou současnou. Důvodem byla nízká míra technologického transferu a podílu polského průmysl. V současné podobě by se měl nově polský průmysl podílet na kontraktu až z 50%.

EU: Itálie se nově ujala myšlenky společné evropské armády. Dle zdroje z ministerstva obrany je díky Brexitu reálná šance tento projekt uskutečnit, neboť Velká Británie byla skalním odpůrcem evropské armády. Itálie také navrhla způsoby financování. Dle návrhů by se do financování evropské armády a posilování národních kapacit měla zapojit např. Evropská investiční banka či Fond EU pro strategické nákupy. Konkrétní části vojenské spolupráce probrala Itálie s Francií a Německem již 22. srpna na palubě vlajkové lodi italského námořnictva. Další jednání o společné armádě by pak měly proběhnout v rámci summitu EU 16. září v Bratislavě.

[Jižní Asie]

Kašmír: Sedmnáctiletý mladík byl zabit při protestech v Indií spravovaném okrese Anantnag ve sporném Kašmíru, celkově se tak jedná o 75. oběť dvouměsíčních střetů. Protesty vypukly po odjezdu delegace ministra vnitra, která se odmítla setkat se separatisty, právě dohoda se separatisty je označovaná za klíčovou v řešení krize. Delegace měla na místě obhlédnout situaci a najít způsob, jak ukončit násilnosti.

Afghánistán: V pondělí odpoledne došlo v Kábulu k sérii útoků hnutí Tálibán. U budov ministerstva obrany se odpálil sebevražedný atentátník, jehož následoval další, který zasáhl pomáhající dav a záchranné složky. Útok si vyžádal 41 mrtvých a 110 zraněných. Mezi obětmi jsou i vysoce postavení činitelé bezpečnostních složek. Dalších 6 zraněných si vyžádal výbuch bomby nastražené v autě blízko diplomatické čtvrti, po němž se ozbrojenci zabarikádovali přilehlé budově. Po nočním obléhání byli zlikvidováni speciálními jednotkami.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Ačkoliv bude mírová smlouva mezi Kolumbií a FARC podepsána až 26. září a o její ratifikaci bude rozhodováno v referendu 2. října, FARC již nyní splnil několik svých závazků. V pátek se vyjednavači FARC dostavili na kolumbijskou ambasádu v Havaně, aby si vyzvedli nové občanské průkazy a nemuseli tak být identifikováni svými přezdívkami. V sobotu začala demobilizace mladistvých, kteří sloužili v řadách FARC, když prvních 13 bylo v pořádku přijato Červeným křížem. FARC se také oficiálně omluvil a přijal veškerou zodpovědnost za uvěznění a popravu 11 představitelů, unesených v roce 2002 v Cali a zavražděných v roce 2007.

Venezuela: Ve středu proběhla v hlavních městech  jednotlivých venezuelských států vlna demonstrací za zahájení odvolacího procesu. Současně s tím probíhaly i demonstrace na podporu režimu prezidenta Nicolase Madura, k násilnostem však nedošlo. Opozice již přislíbila zorganizovat další protesty. Ředitelka Národní volební rady (CNE) prohlásila, že další fáze bude zahájena nejdříve na konci října a její přesný termín bude vyhlášen 15. září. CNE se spolu s opozicí vzájemně obviňují ze zdržování procesu, který oficiálně začal již v dubnu. Pokud referendum proběhne po 10. lednu 2017, doslouží zbytek Madurova volebního období jeho viceprezident, pokud by však proběhlo předtím, byly by vyhlášeny nové volby.

[Post-sovětský prostor]

Moskva: Tento víkend Moskva ukončila rozsiahle týždenné vojenské cvičenie Kaukaz 2016 na anektovanom polostrove Krym. Jednalo sa o preverenie bojaschopnosti Južného vojenského okruhu.  Kyjev a Západ však cvičenie na okupovanom území ostro odsúdili a nevyslali tam ani svojich pozorovateľov, napriek tomu, že ich Moskva pozvala. Na cvičení sa zúčastnilo viac ako 12 000 vojakov a zložky námorníctva, letectva a pozemného vojska, vrátane najmodernejšej techniky: striel s plochou dráhou letu a raketového systému S-400 triumf. Rusko pokračuje v ďalšom preverovaní bojaschopností vojsk. Prezident Putin už nariadil previerku Centrálneho vojenského okruhu.

Moskva: Ruský prezident Putin v rozhovore pre agentúru Bloomberg odmietol agresívne úmysly Ruska voči Pobaltiu. NATO dlhodobo obviňuje Rusko z provokácie v Pobaltí a miestni politici majú z Ruska a jeho armády obavy. V dôsledku čoho sa NATO rozhodlo rozmiestniť v oblasti 4 prápory.  Putin to považuje za zbytočnú paniku, uznal nepomer ľudských síl na úrovni NATO- Rusko. Rusko podľa slov prezidenta usiluje o zvyšovanie vplyvu Ruska vo svete, ale robí to absolútne mierovou cestou a nemieni využívať svoj jadrový arzenál na presadzovanie svojich záujmov.  Vodca Kremľa tiež avizoval, že nehodlá meniť svoju politiku a je to práve Západ, ktorý by sa mal nad sebou zamyslieť a zmeniť svoje myslenie z čias Studenej vojny.

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Severní Korea provedla v pořadí pátý jaderný test. Kromě prohlášení přímo z KLDR to naznačují i otřesy o síle 5.3 Richterovy stupnice, jejichž původ byl detekován v severokorejském testovacím zařízení Punggye-ri. Síla výbuchu je odhadována na 10-30 kilotun, takže jde zatím o nejsilnější test, který KLDR provedla (poslední v lednu 2016 měl odhadovanou sílu 5 kilotun). Pchjongjang tvrdí, že šlo o test miniaturizované hlavice. Výbuch byl mezinárodním společenstvím odsouzen a lze očekávat intenzivní diskuze o dalším kole sankcí.
Test byl částečně očekáván, jelikož v den testu bylo také výročí založení KLDR a severokorejský režim si testy jaderných zbraní většinou ponechává na významné svátky.

Filipíny: Po výbuchu ve městě Davao, při kterém zahynulo 14 lidí, Filipíny zaujmou tvrdší postoj proti skupině Abu Sayyaf, teroristické organizaci, která byla označena za strůjce útoku. Prezident Rodrigo Duterte po útoku nařídil armádě provést operace v provincii Sulu, která je známá právě jako základna skupiny Abu Sayyafa. Duterte dostál své pověsti svérázného politika a povstalcům slíbil, že je „sní zaživa“. Součástí této kampaně je i dohoda mezi Filipínami a Indonésií, která Indonésii umožňuje pronásledovat piráty do filipínských vod. Právě pirátství skupina Abu Sayyafa využívá k získávání finančních prostředků.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *